Chceme, aby řemesla vzkvétala? Nenuťme je dětem ve čtrnácti letech

Zájem o učební obory se snižuje v Česku i v zahraničí. Britský pokus posílit počet učňů ale nevyšel, i když stál hodně peněz. Podle vzdělávacích expertů je hlavním problémem to, že děti ve čtrnácti letech nevědí, čím chtějí být, a jdou na řemeslo často pouze z nouze. Navíc nízká úroveň učňovského školství je činí neatraktivní a komplikuje dětem cestu k případnému dalšímu vzdělávání.

Podle Národního ústavu pro vzdělávání je v ČR je zhruba 510 škol, které nabízejí vzdělávání zakončené učňovskou zkouškou. Loni na ně chodilo celkem 85 985 žáků. Na gymnáziích bylo 128 994 dětí, další maturitní obory jich navštěvovalo 182 095. Některé učební obory mají zájemců dost, většina ale jen taktak přežívá a další se zavírají. Ministerstvo školství opakovaně prohlašuje, že se bude snažit pomocí takzvaného cut-off skóre – tedy centrálně stanovené bodové hranice, která by uchazeče roztřídila na budoucí maturanty a učně – poloprázdné školy zase zaplnit. Ale je to cesta? Příklad Británie ukazuje, že tohle ke zvýšení zájmu o řemesla asi nepovede.

Čtrnáctiletí netuší, co by chtěli dělat. V ČR, ani v Británii
Před deseti lety začali v Británii otevírat úzce odborně zaměřené střední školy, takové lepší učňáky, které měly připravovat manuálně zručné absolventy na práci v průmyslu, zdravotnictví a dalších odvětvích. Na tyto Univerzitní technické střední školy (UTC) se ale nehlásí dost studentů, a polovina z těch, kteří se zapíší, školu opustí před dokončením, v 16 nebo 17 letech. Pětina těchto škol již zavřela, další čeká transformace na jiný typ vzdělávacích institucí.

Některé učební obory mají zájemců dost, většina ale jen taktak přežívá a další se zavírají.

Expertní rada, která výsledek vyhodnocuje, vidí velký problém zejména ve specializaci dětí na konkrétní řemeslo už ve věku 14 let. Navrhuje, aby do učení šli studenti až od 16 let, kdy v Británii končí povinná docházka, nebo ještě později. Šéfka Národních školských odborů Mary Bousted k tomu říká: „Od začátku mělo být jasné, že chtít po čtrnáctiletých žácích, aby se specializovali na nějakou konkrétní činnost, byl nápad předem odsouzený k neúspěchu.“

„Je dost problematické, aby si 14leté dítě vybíralo povolání, kterému by se mělo věnovat teoreticky celý život,“ souhlasí Libor Bílek, učitel na SOŠ Charbulova v Brně, kde mají jak maturitní, tak učňovské obory. „Zkušenost na naší škole říká, že jen menší část učňů by se svým oborem opravdu chtěla v budoucnu živit. Mnozí z nich proto taky po prvním roce zvolený obor opouštějí a zamíří na jiný. A pak třeba zase na jiný. Mnozí prostě v tomhle věku naprosto netuší, co by chtěli dělat, a já osobně si myslím, že je to celkem pochopitelné,“ dodává Bílek.

Výuční list si doplníte celkem snadno…
Pro řemeslo se člověk může rozhodnout i později, když k tomu dojde vlastní volbou. Pokud už má maturitu nebo výuční list, stačí se přihlásit na speciální jednoletý obor, kde se intenzivně věnují odborným předmětům a praxi. Takovou možnost nabízí většina středních odborných škol. Stejně tak už od roku 2006 mohou  lidé „z praxe“ složit zkoušky z takzvaných dílčích kvalifikací. Získají tak výuční list, aniž by se na učiliště museli vůbec zapsat.

„Od začátku mělo být jasné, že chtít po čtrnáctiletých žácích, aby se specializovali na nějakou konkrétní činnost, byl nápad předem odsouzený k neúspěchu.“

„Vidím jako velký problém to, když se politici snaží osekávat učilištím všeobecně vzdělávací předměty,“ říká Libor Bílek. Je za tím zřejmě mylná představa, že všeobecné vzdělání znamená více dějin literatury nebo nepraktické akademické výuky. Přitom se jedná o praktickou matematickou a čtenářskou gramotnost aplikovanou často přímo na studovaný obor. A k tomu se samozřejmě přidává i nutnost občanského vzdělání pro každého. „Řezník potřebuje umět přečíst a pochopit text a potřebuje taky znalosti z občanské výchovy,“ vysvětluje Bílek, který obhajuje nutnost všeobecného vzdělání. Pokud by se studijní programy pro učně dál specializovaly, uzavřelo by to dětem cestu k dalšímu studiu.

…s maturitou to ale jde ztuha
Libor Bílek chápe i rodiče, kteří děti na učňovské obory nechtějí dávat. „Člověk nemusí být kdovíjaký myslitel, aby pochopil, že když by na to přišlo, může se člověk nějakému řemeslu vyučit poměrně rychle a snadno po skončení jiné školy. Maturitu nebo dokonce vysokou školu si ale tak rychle dodělat nejde. Takže drtivá většina rodičů se pochopitelně snaží své děti dát aspoň na nějaký maturitní obor.“

A co vy? Dali byste své dítě do učňovské školy?

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

16

 
5 Počet vláken diskuze
11 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
jan
jan

Já myslím, že problém je jinde.

Josef
Josef

Pokud nebudou řemeslníci placeni stejně jako inženýři, lékaři, a lépe než státní zaměstnanci a učitelé, nikdo o takové povolání zájem mít nebude. Všichni již dnes vidíme, že bez úředníka se lze obejít, ale bez řemeslníka ne.

Daniela
Daniela

Já ano a udělala jsem to,protože synek nebyl studijní typ, ale manuelně velice šikovný.Vyučil se a začal pracovat hned po škole.Je sice krásné nechat dítěti volnost v rozhodování,ale kdo má hluboko do kapsy si nemůže tápání svého dítěte moc dovolit.Jo půjdu na školu,po půl roce zjistím že na to nemám,tak na učňák,jo ale zase zjistím,že to řemeslo je velká dřina,tak to zkusím jinde,pořád začínám od začátku a rodiče cálujte.A kdo z těch co mají maturitu,dělá svůj obor?Spousta z nich pracuje v dělnických profesích a ty čtyři roky studia kamsi odvál vítr.

Kateřina *
Kateřina *

Čím nižší úroveň vzdělání, tím horší společnost. Klesají morální hodnoty, sociální zodpovědnost a další. Takže pokud chceme zpátky na stromy, hurá do okleštění všeobecných znalostí a vstříc úzké profilaci jednotlivců, kteří pak nebudou brát ohled na nikoho jiného než sami na sebe, protože o ničem jiném nebudou mít ani páru. Učiliště mi pro moje děti vadit nebude, pokud tam zůstane zachován všeobecný přehled i v ostatních předmětech, viz článek. Protože to, čím a kým jsme, z nás dělají vědomosti a zkušenosti.

bětka.báthory
bětka.báthory

Je pravda, že pro hodně dětí je ve 14-15 letech příliš brzy na to, aby si zvolily profesní zaměření na dlouhá léta dopředu, možná i na celý život. To platí jak pro učňáky, tak pro odborní SŠ. Vezměte si např, kolik sestřiček se nakonec živí úplně jiným povoláním… Ale na každé obyčejné základce potkáte skupinu dětí, které se nemohou dočkat, až to protivné vzdělávání skončí a ony se konečně budou moct naučit a dělat něco praktického, co si většinou už vyzkoušely a co je opravdu baví a vědí, že jim to jde. Vypomáhají tátovi v dílně nebo při rekonstrukcích domu,… Číst vice »