Chceme, aby řemesla vzkvétala? Nenuťme je dětem ve čtrnácti letech

Zájem o učební obory se snižuje v Česku i v zahraničí. Britský pokus posílit počet učňů ale nevyšel, i když stál hodně peněz. Podle vzdělávacích expertů je hlavním problémem to, že děti ve čtrnácti letech nevědí, čím chtějí být, a jdou na řemeslo často pouze z nouze. Navíc nízká úroveň učňovského školství je činí neatraktivní a komplikuje dětem cestu k případnému dalšímu vzdělávání.

Podle Národního ústavu pro vzdělávání je v ČR je zhruba 510 škol, které nabízejí vzdělávání zakončené učňovskou zkouškou. Loni na ně chodilo celkem 85 985 žáků. Na gymnáziích bylo 128 994 dětí, další maturitní obory jich navštěvovalo 182 095. Některé učební obory mají zájemců dost, většina ale jen taktak přežívá a další se zavírají. Ministerstvo školství opakovaně prohlašuje, že se bude snažit pomocí takzvaného cut-off skóre – tedy centrálně stanovené bodové hranice, která by uchazeče roztřídila na budoucí maturanty a učně – poloprázdné školy zase zaplnit. Ale je to cesta? Příklad Británie ukazuje, že tohle ke zvýšení zájmu o řemesla asi nepovede.

Čtrnáctiletí netuší, co by chtěli dělat. V ČR, ani v Británii
Před deseti lety začali v Británii otevírat úzce odborně zaměřené střední školy, takové lepší učňáky, které měly připravovat manuálně zručné absolventy na práci v průmyslu, zdravotnictví a dalších odvětvích. Na tyto Univerzitní technické střední školy (UTC) se ale nehlásí dost studentů, a polovina z těch, kteří se zapíší, školu opustí před dokončením, v 16 nebo 17 letech. Pětina těchto škol již zavřela, další čeká transformace na jiný typ vzdělávacích institucí.

Některé učební obory mají zájemců dost, většina ale jen taktak přežívá a další se zavírají.

Expertní rada, která výsledek vyhodnocuje, vidí velký problém zejména ve specializaci dětí na konkrétní řemeslo už ve věku 14 let. Navrhuje, aby do učení šli studenti až od 16 let, kdy v Británii končí povinná docházka, nebo ještě později. Šéfka Národních školských odborů Mary Bousted k tomu říká: „Od začátku mělo být jasné, že chtít po čtrnáctiletých žácích, aby se specializovali na nějakou konkrétní činnost, byl nápad předem odsouzený k neúspěchu.“

„Je dost problematické, aby si 14leté dítě vybíralo povolání, kterému by se mělo věnovat teoreticky celý život,“ souhlasí Libor Bílek, učitel na SOŠ Charbulova v Brně, kde mají jak maturitní, tak učňovské obory. „Zkušenost na naší škole říká, že jen menší část učňů by se svým oborem opravdu chtěla v budoucnu živit. Mnozí z nich proto taky po prvním roce zvolený obor opouštějí a zamíří na jiný. A pak třeba zase na jiný. Mnozí prostě v tomhle věku naprosto netuší, co by chtěli dělat, a já osobně si myslím, že je to celkem pochopitelné,“ dodává Bílek.

Výuční list si doplníte celkem snadno…
Pro řemeslo se člověk může rozhodnout i později, když k tomu dojde vlastní volbou. Pokud už má maturitu nebo výuční list, stačí se přihlásit na speciální jednoletý obor, kde se intenzivně věnují odborným předmětům a praxi. Takovou možnost nabízí většina středních odborných škol. Stejně tak už od roku 2006 mohou  lidé „z praxe“ složit zkoušky z takzvaných dílčích kvalifikací. Získají tak výuční list, aniž by se na učiliště museli vůbec zapsat.

„Od začátku mělo být jasné, že chtít po čtrnáctiletých žácích, aby se specializovali na nějakou konkrétní činnost, byl nápad předem odsouzený k neúspěchu.“

„Vidím jako velký problém to, když se politici snaží osekávat učilištím všeobecně vzdělávací předměty,“ říká Libor Bílek. Je za tím zřejmě mylná představa, že všeobecné vzdělání znamená více dějin literatury nebo nepraktické akademické výuky. Přitom se jedná o praktickou matematickou a čtenářskou gramotnost aplikovanou často přímo na studovaný obor. A k tomu se samozřejmě přidává i nutnost občanského vzdělání pro každého. „Řezník potřebuje umět přečíst a pochopit text a potřebuje taky znalosti z občanské výchovy,“ vysvětluje Bílek, který obhajuje nutnost všeobecného vzdělání. Pokud by se studijní programy pro učně dál specializovaly, uzavřelo by to dětem cestu k dalšímu studiu.

…s maturitou to ale jde ztuha
Libor Bílek chápe i rodiče, kteří děti na učňovské obory nechtějí dávat. „Člověk nemusí být kdovíjaký myslitel, aby pochopil, že když by na to přišlo, může se člověk nějakému řemeslu vyučit poměrně rychle a snadno po skončení jiné školy. Maturitu nebo dokonce vysokou školu si ale tak rychle dodělat nejde. Takže drtivá většina rodičů se pochopitelně snaží své děti dát aspoň na nějaký maturitní obor.“

A co vy? Dali byste své dítě do učňovské školy?

Magazín Rodiče vítáni je financován příspěvky dárců. Ještě stále jich není dost. Pokud se vám líbí, prosíme, přispějte i vy. I drobná částka se počítá. Děkujeme.

16

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
5 Comment threads
11 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
12 Comment authors
L eaEvaL eaK BEva Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

nejnovější nejstarší
jan
Host
jan

Já myslím, že problém je jinde.

Josef
Host
Josef

Pokud nebudou řemeslníci placeni stejně jako inženýři, lékaři, a lépe než státní zaměstnanci a učitelé, nikdo o takové povolání zájem mít nebude. Všichni již dnes vidíme, že bez úředníka se lze obejít, ale bez řemeslníka ne.

Špaček Miroslav
Host
Špaček Miroslav

Bez úředníka se obejít nelze !!!!! Jinak ti dá pokutu.

Eva
Host
Eva

Řemeslníci jsou v dnešní době placení zlatem. Poptávka velmi výrazně převyšuje nabídku a dobrý řemeslník si vydělá třeba 30-50 000 čistého (zedníci, instalatéři, klempíři….). Pokud chcete postavit dům, zvednete telefon a druhý den se s vámi potká 8 inženýrů architektů aby vám udělali projekt, na dobrého řemeslníka se reálně čeká třeba 3 měsíce.

K B
Host
K B

Kde žijete, vždyť dobrý řemeslník je placen lépe než státní zaměstnanec, učitel, inženýr, pokud se bavíme o lékařích v nemocnici, tak i ti mají nižší platy než dobrý truhlář…

Daniela
Host
Daniela

Já ano a udělala jsem to,protože synek nebyl studijní typ, ale manuelně velice šikovný.Vyučil se a začal pracovat hned po škole.Je sice krásné nechat dítěti volnost v rozhodování,ale kdo má hluboko do kapsy si nemůže tápání svého dítěte moc dovolit.Jo půjdu na školu,po půl roce zjistím že na to nemám,tak na učňák,jo ale zase zjistím,že to řemeslo je velká dřina,tak to zkusím jinde,pořád začínám od začátku a rodiče cálujte.A kdo z těch co mají maturitu,dělá svůj obor?Spousta z nich pracuje v dělnických profesích a ty čtyři roky studia kamsi odvál vítr.

Eva
Host
Eva

Je vidět z Vašeho příspěvku Danielo, že znáte svého syna moc dobře. Víte o jeho dovednostech, schopnostech a pomáháte mu nasměrovat jeho život. Já jsem taky po ukončení základky chtěla jít na švadlenu, protože mně tato práce bavila a šila jsem si od osmé třídy věci na sebe sama. Ale rodiče řekli, zkusíš školu. Začátky byly krušnější, ale dotáhla jsem to na dobré vysvědčení. Jak se říká těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Začátky byly sice o hledání cesty jak, ale za rok už to bylo lepší. A těch čtyřiceti let v jednom povolání vůbec nelituji. Moje děti, jak já… Číst vice »

Zbyněk
Host
Zbyněk

Paní Daniela má velkou pravdu, že je třeba našim bobánkům ubrat kyslíku a postavit je do latě. Pokud má paní Eva jiné zkušenosti, je to dobře, ale musíme si uvědomit, že inteligence(IQ chceme-li) je rozložena podle Gaussovy křivky, takže vlevo od vrcholu IQ klesá, vpravo stoupá a uprostřed je křivka nejvyšší a zrovna tam je rozložení těch lidí, kteří jsou schopni dělat dobře řemeslo. Bohužel lidé o tom moc nevědí a tak se většina rodičů snaží pašovat svoje ratolesti zleva doprava. Důsledkem je, že nejsou ani schopní řemeslníci, ani schopný středoškolský segment , o vysokoškolském nemluvě. Z mnohých nedouků se… Číst vice »

Kateřina *
Host
Kateřina *

Čím nižší úroveň vzdělání, tím horší společnost. Klesají morální hodnoty, sociální zodpovědnost a další. Takže pokud chceme zpátky na stromy, hurá do okleštění všeobecných znalostí a vstříc úzké profilaci jednotlivců, kteří pak nebudou brát ohled na nikoho jiného než sami na sebe, protože o ničem jiném nebudou mít ani páru. Učiliště mi pro moje děti vadit nebude, pokud tam zůstane zachován všeobecný přehled i v ostatních předmětech, viz článek. Protože to, čím a kým jsme, z nás dělají vědomosti a zkušenosti.

Eva
Host
Eva

Paní Kateřino, máte pravdu v tom, že i řemeslo potřebuje své. Zručnost je jedna z podmínek, ale pokud si truhlář, stolař, zedník, apod. nebudou umět poradit s měřením a výpočty je to špatně. I tam potřebuje tu matematiku. V létě jsme si nechali s manželem zrekontruovat koupelnu, stará už nevyhovovala. Při obkládání jsem sledovala mladého řemeslníka a viděla jsem, jak zručně si počíná. Měřil vypočítával, aby mu kachličky přesně vyšly a dopadlo to velice dobře. Moc při práci nevykládal. Až práci dokončil, tak se rozpovídal o své rodině na Valašsku. Přesto, že byl o hodně mladší než já, dobře jsme… Číst vice »

L ea
Host
L ea

Skvěle napsáno,Kateřino.Mám taky příběh,trochu opačný ,než Eva.Moje dcera určitě nebyla studijní typ,(několik dys),ale měla odhodlání a prala se s tím.Chtěla být učitelkou v mš.Přesto jsem ji nakonec od toho odradila (příliš úzká specializace,když to nevyjde,neumíte vlastně nic).Po dlouhém váhání jsme nakonec vybraly učňák-pánská a dámská krejčová,který navíc v tom roce ,myslím,že poprvé a naposled ovíral jeden pětiletý obor s maturitou.(Vámi zminěný požadavek všeobecného přehledu tedy zůstal zachován).Bylo to kvalitní učiliště se schopným ředitelem.Dcera se tam „chytla“, a nejenže se naučila pefektně šít,ale třeba také psát všemi deseti a spoustu jiných věcí.Hlavně se tam ale naučila věřit sama sobě. Dětem se… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Trošku mně zarazila Vaše věta, když to nevyjde, neumíte vlastně nic. Musím Vám trochu oponovat v tom, že učitelky i když se na školu nedostanou mají i jiné možnosti. V době, kdy jsme dělaly přijímačky na školu, tak jsme musely mít základy ve výtvarce, hudební výchově, hrát na hudební nástroj, zvládat tělesnou výchovu a mít rozsah vědomostí, tak jako ostatní na jiné školy. Takže pokud to nevyšlo a člověk opravdu chtěl, tak mohl udělat zkoušky na jinou školu. Já jsem na psacím stroji také psala, ne všemi deseti, ale základ psaní jsem zvládla.

L ea
Host
L ea

Myslela jsem tím ne přijetí na školu,ale situaci,kdy už jste učitelkou v mš a třeba pro nedostatek dětí se stanete přebytečná. Potom nejste zrovna v dobré situaci.Pro učení třeba na zš nemáte aprobaci a s jinými schopnostmi to také není nijak slavné.Administrativa -nic,stejně tak psaní všemi deseti,ani s jazyky se to většinou na ped. školách moc nepřehání.Možností opravdu není mnoho. Nebo aspoň nebylo,v mých dobách,kdy jsem sama byla učitelkou mš.

Eva
Host
Eva

To s Vámi souhlasím, byla taková doba. Alternativa po roce 2000 byla v rekvalifikaci, nebo si zvýšit kvalifikaci. taky jsem nedosahovala na požadavky vysokoškolského vzdělání. Snažila jsem se procházet co nejvíc DVPP. nabídka byla vždycky, ale s logopedií to bylo chudší. Zaměřovala jsem se taky na speciální pedagogiku.

bětka.báthory
Host
bětka.báthory

Je pravda, že pro hodně dětí je ve 14-15 letech příliš brzy na to, aby si zvolily profesní zaměření na dlouhá léta dopředu, možná i na celý život. To platí jak pro učňáky, tak pro odborní SŠ. Vezměte si např, kolik sestřiček se nakonec živí úplně jiným povoláním… Ale na každé obyčejné základce potkáte skupinu dětí, které se nemohou dočkat, až to protivné vzdělávání skončí a ony se konečně budou moct naučit a dělat něco praktického, co si většinou už vyzkoušely a co je opravdu baví a vědí, že jim to jde. Vypomáhají tátovi v dílně nebo při rekonstrukcích domu,… Číst vice »

L ea
Host
L ea

Souhlas.