Dobré vztahy jsou lepší investice než kariéra, dokazuje osmdesát let trvající harvardský průzkum

Každý rodič chce pro děti to nejlepší, říká se. Ale víme, co je to „to nejlepší“? Slavná harvardská studie zkoumala od roku 1938 sedm set dvacet čtyři mužů v průběhu celého života. Část z nich byla ze zajištěných rodin, které je poslaly studovat na Harvard, část patřila k bostonské chudině. Cílem bylo propátrat jejich životy a dopídit se receptu na životní spokojenost. Co se ukázalo? Vyhráli ti, kteří vsadili na vztahy, uměli je rozvinout a udržet. Nejen, že byli víc v pohodě, ale – věřte či nevěřte – tito lidé měli dokonce i lepší pamět. Co z toho vyplývá? Nepodceňujme význam dobrých vztahů v rodině a ve škole. To, jestli bude vaše dítě v životě šťastné, s nimi souvisí, a jak.

Od roku 1938, kdy byli zkoumaní lidé ještě velmi mladí, až do jejich smrti, zasílali harvardští vědci 724 mužům dotazníky, četli jejich lékařské zprávy, chodili za nimi domů a posléze mluvili i s jejich ženami. Do podrobností zkoumali životní styl a zvyky tohoto vzorku. K čemu se dobrali? Lidé, kteří jsou ve větší společenské izolaci, než si sami přejí, se cítí méně šťastní, jejich zdraví ve středním věku upadá dříve než u lidí obklopených těmi, které mají rádi, a i jejich mozek rychleji chátrá. Celkově žijí kratší dobu.

Zjištění shrnuje vedoucí projektu Robert Waldinger, psychiatr a profesor harvardské univerzity, v jednom z pořadů TED talks. Než odhalí detaily studie, cituje ale jiný průzkum, který se zaměřil na plány a touhy dnešních mladých lidí. Osmdesát procent z nich chce v životě hlavně zbohatnout a polovina má za hlavní životní cíl stát se slavnými. Asi si také, jako generace před nimi, ještě nevšimli, že bohatství a sláva jim ke štěstí nepomůže. Přitom je to tak logické.

Lidé „donedávna“ žili v tlupách, klanech, velkých rodinách, a potřebu pospolitosti mají v krvi. V porovnání s ní jsme zdroj uspokojení v práci odhalili až relativně nedávno. Vztahy měly po desítky a stovky tisíc let pro člověka zásadní význam. Záviselo na nich přežití. Naše genetické  dědictví neobelstíme. Jsou to emočně naplněné vztahy, a ne pracovní úspěchy, jak by se podle našich současných většinových aspirací zdálo, co nám přináší největší radost.

Školy, které kladou důraz na dobré vztahy, dopad této určující lidské potřeby na děti pochopily. Dobré vztahy jsou skvělá výbava do života, asi ta nejlepší. Teď ještě, aby to pochopily i rodiny, které pod tlakem okolností nebo ve vleku své potřeby „si něco dokázat“ nevěnují dětem dost času a pozornosti, dost lásky. Dětem to může ublížit víc, než dávají najevo.

Robert Waldinger shrnuje poselství harvardské studie v jednom z TED Talks. Video má české titulky.

11

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
1 Comment threads
10 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors
Jitka PolanskáVáclav Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Václav
Host
Václav

No na Harvardu už z těch svých dotazníkových průzkumů zjistili spoustu věcí. Jeden z posledních objevů bylo to, že prý i hladovění vede k delšímu životu. Za tuto dotazníkovou pseudovědu, ve které dělají závěry ze subjektivních nálezů (tedy z toho, jak se člověk cítí) místo objektivních (což by vyžadovalo například vyšetření endokrinologem), se jim skutečná vědecká obec už několikrát vysmála a dřívější prestiž školy šla hodně strmě dolů. A pak jsou tu ještě lidé, jako třeba ti, kdo napsali tento článek a z tohoto: „Lidé, kteří jsou ve větší společenské izolaci, než si sami přejí, se cítí méně šťastní, jejich… Číst vice »

Jitka Polanská
Editor

Při pořádném čtení článku je zjevné, že výzkumníci nezkoumali pouze, jak se tito lidé cítí, přímo se to tam píše. Zkoumali velmi podrobně jejich zdraví, lékařské nálezy atd. Tato studie je ojedinělá délkou trvání a podíleli se na ní seriózní vědci, je tím známá.

Václav
Host
Václav

A když vám řeknu, že to vy jste nečetla pořádně, co uděláte? Budete mě zase urážet nejdřív zde v diskuzi a poté i po mailu, nebo se o tom konečně budete ochotná bavit slušně?

Jitka Polanská
Editor

Článek jste bohužel nečetl s porozuměním, to je fakt, který si můžete sám ověřit. Uznat to, když vás na to někdo upozorní, by byla ta nejlepší reakce.

Václav
Host
Václav

Při pořádném čtení prvního odstavce mého příspěvku (na který reagujete) je zjevné, že se týkal reputace, kterou si Harvard pokazil vícerem kritizovaných studií. Zmínka o neprovádění zdravotních vyšetření byla v tomto smyslu podružná informace, která se navíc netýkala přímo studie, o které se píše v článku, ale jiné, kterou jsem v příspěvku uvedl jako ilustrační příklad toho, čím si Harvard kazí reputaci.

Teď mi, prosím, řekněte, co jsem nečetl s porozuměním. Nebo víte co? Kašlete na to. Opravdu se mi nechce mluvit s někým, kdo na mě útočí pro moje názory, aniž by si ty názory přečetl.

Jitka Polanská
Editor

Beru to tak, že když to píšete k této studii, námitky platí i pro ni a v první řadě pro ni. Takže pokud jste to myslel na jiné studie, o těch vskutku nic nevím a jistě se může stát, že některé jsou zbytečné. Že se hladověním prodlužuje život, je ale myslím vědecky prokázáno nějakými pokusy na krysách, jestli si dobře pamatuju. Ale to už jsme mimo naše téma. Hezký večer přeju.

Václav
Host
Václav

První odstavec byl zcela očividně o Harvardu. Zbytek příspěvku zase očividně o tom, že výklad autorů článku ohledně výsledků studie absolutně neodpovídá ani závěrům a dokonce ani zaměření studie, o které je v článku řeč.

Kdo chtěl, ten to tak bral. Vy jste nechtěla. K tomu nemám co víc dodat.

Václav
Host
Václav

Ano, myslel jsem to na jiné studie. To bylo zjevné. Stačilo pořádně číst a nekecat nesmysly o nejlepších reakcích a faktech, která si můžu sám ověřit.

Jitka Polanská
Editor

Pardon, ve svém příspěvku píšete, že studie je problematická, neboli tutu studii rovněž zpochybňujete. A co se titulku článku týče, závěrům studie odpovídá, jen se v něm používá odlehčený titulkový jazyk.

Václav
Host
Václav

Výsledek studie je, že lidé s pevnými pozitivními vztahy se mají lépe oproti lidem, kteří takové vztahy nemají.

Titulek oproti tomu srovnává lidi s pevnými pozitivními vztahy s těmi, kteří budují kariéru.

Kdo ale řekl, že ti, kdo budují kariéru nemohou zároveň budovat dobré vztahy? A možná jste už někdy slyšela o Maslowově pyramidě potřeb. Ergo titulek neodpovídá závěrům studie. Tečka, konec diskuze.

Václav
Host
Václav

A označit studii za problematickou není totéž jako ji rovnou zpochybnit. Takový nesmysl nebudu dále rozebírat. Chcete-li si vykládat moje slova po svém, bez ohledu na zcela zřejmý skutečný význam, je to vaše věc, ale netahejte mě do toho.