Finští žáci v posledních letech výrazně dominují v mezinárodních testech. Je to díky školskému systému, technickému vybavení nebo důrazu na samostatnost žáků? Podívejte se na krátké video z návštěvy svitavských učitelů.
Loni v listopadu navštívili učitelé ze základní školy T.G.Masaryka ve Svitavách finské město Oulu, aby se na vlastní oči seznámili s vyhlášeným finským školstvím.
Učitelé obdivovali, že se chlapci v duchu finské tradice papírnictví učí pracovat se dřevem a dívky již ve třetí třídě ovládají šicí stroje. Pochvalovali si také pozici učitele ve společnosti – její zlepšení v posledních letech přineslo mimo jiné radikální navýšení zájmu mladých lidí o studium pedagogiky. V současné době se na finské pedagogické fakulty dostane jen deset procent uchazečů. Nesrovnatelné je i finanční ohodnocení učitelů: plat kantora s delší praxí se vyrovná platům lékařů nebo právníků.
Čeští učitelé se inspirovali také v práci s technologiemi. „Když jsme do školy přišli, její ředitel nám říkal, že jsou tabletová škola. Já jsem trochu proti nadměrnému používání technologií ve výuce, tak jsem čekal, co uvidíme. Líbilo se mi, že na tabletech nedělali celý den, využili je asi na jednu hodinu, zato velmi účelně. Děti vymodelovaly z plastelíny figurky a natočily s nimi animovaný film, ke kterému si složily i vlastní hudbu,“ popisuje ředitel ZŠ TGM Svitavy Jiří Sehnal.
Plat finského kantora s delší praxí se vyrovná platům lékařů nebo právníků.
Finské školství se může zdát jako liberální, jsou však i věci, na něž jsou severští pedagogové přísní: například zakázali žákům jezdit do školy automobilem s rodiči. Ředitelé všech škol ve městě se také dohodli, že zakážou používání mobilních telefonů nejen v hodinách, ale i o přestávkách. Finské děti tráví přestávky venku. „Tam odpočívají nebo si povídají, tedy učí se to, co budou potřebovat v životě,“ komentuje svitavský ředitel. Ve stávajícím školním roce už ve své škole zavedl několik konkrétních inspirací z finské praxe.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Určitě zajímavý článek a díky za něj, a ačkoli jde samozřejmě především o obsah, ty hrubky ani článku ani pisateli dobrou službu nedělají.
Děti vymodelovali z plastelíny figurky a natočili s nimi animovaný film, ke kterému si složili i vlastní hudbu,“ popisuje ředitel ZŠ TGM Svitavy Jiří Sehnal.
Děkujeme za upozornění, už jsme opravili. To i/y u dětí rádo ulítne 🙂
Děti vymodelovali z plastelíny figurky a natočili s nimi animovaný film, ke kterému si složili i vlastní hudbu,“ popisuje ředitel ZŠ TGM Svitavy Jiří Sehnal.
Soudruhu rediteli to mi pripomina ,navstevyz CCCP,kdy jsme museli neco tvorit na zakazku a sedet poslusne s pionerskym satkem kolem krku.
Velice zajímavé téma…je velká škoda, že je odbyto takovým po povrchu klouzajícím článkem 🙁 ve videu samotném se toho řekne jen o něco málo víc… byť jsem víc učitel než rodič, mám asi větší přehled, přesto s tímhle pocitem nejsem určitě sám…
doporučuji nahlédnout třeba tady:
https://www.youtube.com/watch?v=_e-xziXbbmw
Děkujeme za podnět, zrovna připravujeme rozhovor s panem ředitelem Sehnalem, kde toho zazní víc.
A nezapomente udivem zavrit pusu ,jak se pracuje ve finsku.
Tak reditel musel navstivit finsko ?Aby ale pouzil svuj selsky rozum ,ze deti se maji ucit i zrucnym pracem ,tak to uz jsme vedeli i my starsi. Kolik je rediteli roku ? Ze to nevedel ? Byli predsa povinne hodiny rucnych prac ,ci ne? Z jakych penezi byl hrazen vylet techto mladych ucitelu. Koukaji na finske ucivo jak mravenec na vysavac .Proc se po revoluci u nas ,rusili ucebne obory ,kdo takovou pitomost zavedl ? ten nemel ani ten selsky rozum,ted nemame zadne remeslniky a budeme je dovazet z ukrajiny.Hlavne ze nastolili takove prijimacky aby se skoro kazdy dostal na stredne skoly a vysoke skoly.I kdyz nato nemel,ale byla potreba po revoluci ,zasobit deticky podnikatelu z diplommi .?
Ono je to asi v tom, že osnovy neboli Programy pro výchovnou práci si učitelé netvoří sami. Pracovala jsem podle Programu výchovné práce pro mateřské školy před rokem 1988, tam se pracovní výchova běžně vyskytovala a měli byste vidět, jak kluci milovali zatloukání hřebíků. Pracovní úraz nikdy žádný. Možná jen trochu otlučené stoly. Práce s nůžkami byla pro děti zajímavá, nalepování, různé druhy technik. Pak ale přišlo období, že někdo naznal, že všechno bylo v těchto osnovách špatně a šmahem je zrušil. Já jsem podle osvědčených metod pracovala dál a čekala, že mi můj způsob práce někdo vytkne. A jsem tomu ráda, protože nové programy se vytvářely a dostaly svou podobu až v roce 2005. A to jen pro mateřské školy a v návaznosti pak pokračoval program pro ZŠ. Časovou proluku si zpočítejte. Takže mladí učitelé nastupovali na školy, které tato témata v programu tolik nepropagovaly, ale ne svou vinou. A teď na to, co se k nám jezdili učit z okolních zemí, koukají, protože v těch okolních pochopili, že je to dobré. Takže mladí objevují Ameriku. Jako, že už to u nás bylo. Ano někdy nám chybí ten náš vlastní selský rozum a Komenský. Škola hrou, tedy i škola života. Nevím, kdy se to stane, kdy zapojíme tak zvané šedé buňky mozkové, jak říká jeden slavný detektiv, že to co nám říkali naši předkové byla ověřená zkušenost na které musíme pracovat a přizpůsobovat nové době. Naši dědečkové neznali mobily, ale věděli, že dobrá práce se vyplatí, pro všechny. Třeba na to jednou přijdeme.
proc se snazite neco objevit ,co bylo objeveno vasimi prarodici a rodici.Popirate Komenskeho?. Kolik stala vase jizda do finska ?Ted se snazite rozdavat moudra ?Chytre,ale budete IN.Oblbujete lidi,
Nikdo si neumí najít výsledky PISA od roku 2006 (kdy bylo Finsko opravdu na špici)?