Francouzská škola očima české maminky: Moc nadšená nejsem, hodně věcí se tu učí nazpaměť

Eliška Maben žije se svým francouzským manželem a dvěma dětmi v Paříži. „Z toho, co vidím v naší základní škole, moc nadšená nejsem,“ říká. „Adrian se hodně věcí učí nazpaměť. Navíc se tu výsledky – ne tedy známky, ale body – berou hodně vážně,“ dodává. Syn Adrian je ve čtvrté třídě základní školy, dcera Alvys chodí ještě do školky.

Moje děti žijí odjakživa ve Francii a procházejí francouzským školním systémem. Jejich prvním jazykem je také rozhodně francouzština. Syn česky mluví, dcera jen trochu, oba částečně hovoří anglicky. Rozvíjet češtinu jsem se snažila, ale v synově školce jsem dost narazila, tlačili na mě, abychom mluvili výhradně francouzsky, že jinak bude mít později ve škole problémy. Čeština šla tedy bohužel trochu bokem.

Škola podle bydliště, od rána do půl páté
Ve Francii se státní školy striktně přidělují podle spádové oblasti bydliště žáků. Jen v naprosto výjimečných případech je možné požádat o změnu školy. Do soukromých škol se může každý hlásit bez omezení. My jsme spadali do poměrně vyhlášené školy. Nedávno jsme se přestěhovali, ale naštěstí můžeme školu dochodit, i když už tam nebydlíme. Máme to teď zhruba kilometr a chodíme pěšky.

Děti přicházejí do školky i do školy mezi 8:20 a 8:30. Dceru můžu ve školce dovést až do třídy, ale do školy dovnitř nesmím, je kolem ní plot a přísně se kontroluje, kdo jde dovnitř i ven. V pondělí a ve čtvrtek má syn vyučování do 16:30, v úterý a v pátek do 15 hod, ale děti většinou ve škole zůstávají a mají nějaké kroužky nebo kurzy, zase do půl páté. Ve středu se končí už v 11:30.

Rodiče zůstávají stranou
Nemůžu moc srovnávat kvalitu a styl výuky ve Francii a v Česku, přece jen jsem už dlouho pryč. Jeden rozdíl je ale na první pohled vidět – já seděla v klasické lavici se sousedem, u nás sedí děti jakoby v delších řadách, bez mezer. O přestávkách děti bývají venku na dvoře školy.

O atmosféře v naší škole se toho moc říct nedá, je taková nijaká. Rodiče se do chodu školy moc nezapojují, asi spoléhají na to, že když dali dítě do dobré školy, nemusejí se už o nic moc starat. Co slyším od kamarádek, jinde se rodiče zapojují víc. Učitelům se na začátku ani na konci školního roku nenosí květiny a dárky, jako si to pamatuji z dětství já.

Děti i učitelé bývají unavení
Musím říct, že z toho, co zatím vidím v naší základní škole, moc nadšená nejsem. Adrian se hodně věcí učí nazpaměť. Navíc se tu výsledky – ne tedy známky, ale body – berou hodně vážně, protože na nich záleží, jestli se dítě dostane na dobrou střední nebo vysokou školu. Projekty tu moc nedělají. Jen si pamatuju, že si žáci z Adrianovy třídy jednu dobu psali s nějakou jinou třídou v jiném městě.

Školní dny jsou dlouhé a děti chodí domů velmi unavené. Na druhou stranu ale máme poměrně dost volna – po každých zhruba 2 měsících ve škole míváme dva týdny prázdnin, což je bezva.

Myslím, že ty prázdniny potřebují i učitelé. Na francouzské poměry mi přijde, že nejsou nijak skvěle placení, respekt k nim upadá a často kvůli různým škrtům ve financích mívají i víc než 30 dětí ve třídě. To je hodně a o nějakém individuálním přístupu v té chvíli nemůže být řeč. Občas tedy učitelé stávkují.

Národnostně pestré třídy, platba za obědy podle výdělku rodičů
Družinu tu máme, platí se navíc. Platí se i obědy, ale nestojí každého stejně. Cena se počítá podle výdělku rodičů. Někdo platí 10 centů, někdo i 7 euro za oběd. U nás jsou obědy velmi dobré. Nemáme kuchyň, jídlo se dováží, a ze 70% jde o biopotraviny. To není rozhodně všude samozřejmostí.

Známkuje se na body a domácí úkoly záleží na tom, jak si to učitel nastaví. Loni měl Adrian štěstí na učitele, který úkoly domů vůbec nedával, naopak dva roky předtím si nosil domů práce poměrně dost.

Ve škole jsou pomocní učitelé, asistenti a psychologové, kteří pomáhají dětem s poruchami chování nebo učení. Centrum Paříže je tak národnostně pestré, že se dá říct, že vlastně většina z nás jsou imigranti. Nejlepší kamarádi Adriho jsou Číňan, Mexičan, Armén, Američan, Francouz a Portugalec. Máme ve třídě i speciální sociální třídu, pro děti imigrantů, kteří vůbec nemluví francouzsky.

Eliška Maben odešla do Francie před osmnácti lety. Celou dobu se věnuje modelingu. S manželem Martialem, který pracuje jako ředitel francouzské pobočky mezinárodní IT firmy, vychovávají v centru Paříže devítiletého Adriana a pětiletou Alvys. 

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

20

 
7 Počet vláken diskuze
13 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
roman
roman

vazena pani ja mam velice dobre …..spis spatne skusenosti …po dobu 10 let sme bidleli na Ibiza a deti chodili do soukrome skoly ktera byla dotovana a rizena z francie …..Alex jeste v 11 letech ani neumel plynule cist ae Zoe ta se ani nenaucila nasobilku pri hodinach misto aby sedeli na zidlich tak mohli sedet na lavicich a profesorum takali volali je jenom za jejich jmeno …. ale jeste to nebylo strasne protoze bylo ve spanelsku a tam je edukace lepsi nez ve franciii ….ohledne to vsak asi kazdy stat v evrope je lepsi nez ve Francii .Pak manzelka… Číst vice »

Jana
Jana

Dobrý den, jen reaguji na to, že pokud budou děti mateni dvěmi jazyky, budou mít problém. Z vlastní zkušenosti vím a mám to opravdu z první ruky, příklad mých dvou synů. Děti jsou jak houba a nasaji bez problémů určitě dva „mateřské“ jazyky. Konkrétně u nás česky v českém prostředí a arabsky doma s tatínkem. Dnes je klukům 15 a 12 a absolutně žádný problém ani s češtinou ani arabštinou – žádné pletení jazyků… Jen je potřeba dle mého dodržovat od útlého dětství respektive narození: jeden rodič jeden jazyk – děti pak sami pochopí s kým a jak. Dnes opravdu… Číst vice »

Lada
Lada

Moje děti jsou dvojjazyčné a nemají žádný problém. Navíc je dokázáno, že billingvita podporuje vývoj mozku, děti totiž používají obě hemisféry současně a tudíž mají výhodu ve výuce dalších cizích jazyků. Nejsou žádní geniové, jen si odmalička zvykají na rozdíly mezi dvěma jazyky a ty další jazyky jim jdou jednodušeji. Francouzi jsou na svůj jazyk poněkud ješitní. To je celé.
Mluvte si na své děti svou mateřštinou a učitelce nevěřte.

Sam
Sam

Ta paní se chlubí nebo si stěžuje?

Káča
Káča

Smutné, že se paní spokojí s vysvětlením učitelky, že dvojjazyčnost dítěte může znamenat problém ve škole. Typické, francouz nebude mluvit jinak jež francouzsky i kdyby uměl deset jazyků. Tedy nepochybně ochudila děti i o kontakt s českou částí rodiny, nebo se všichni naučili francouzsky. Nechce se mi moc věřit tomu, že to bylo na popud učitelky. To vše v dnešní době, kdy se neustále omílá, že nízký věk je pro učení jazyků nejlepší?

Mumy
Mumy

Ta učitelka v MŠ je totální blbka. Ono je to nutno chápat tak, že lidé velkých národů žijí v bludech, že jsou nejlepší na světě a tím pádem i jejich světový jazyk je nejskvělejší prostředek k dorozumění s lidmi celého světa. Francouzi jsou kapitola sami pro sebe, namyšlení žabožrouti. Jejich vzdělávací systém není zárukou, že s jejich vzděláním uspějí i jinde ve světě. Tím nechci říci, že je špatné umět francouzsky. Dle mého názoru je to jazyk pěkný a libozvučný.

Klementýna
Klementýna

At je paní štastná že nemá děti v České škole já s ní mám jen špatné zkušenosti.Moje děti žijí v Irsku a musím říct že škola , kterou navštěvoval od kamaráda syn je to Čech tak s tou školou byli jeho rodiče Češi moc spokojeni i mě se líbila.