Zatímco v Británii se dospívající stále častěji přiznávají k depresím a úzkostem a ve Spojených státech k sebevražedným myšlenkám, v placaté zemi s historií kalvinismu a kolonialismu se naopak daří optimismu a duševnímu zdraví. Jak je to možné?
Při pohledu na obyčejnou třípatrovou budovu z hnědých cihel s mnoha okny by jen málokdo řekl, že uvnitř je možné se setkat s jedněmi z nejšťastnějších teenagerů na světě. Groen van Prinstererlyceum, střední škola na dohled od Rotterdamu, je ale typickou ukázkou toho, proč se nizozemská mládež pravidelně umisťuje na špici průzkumů spokojenosti v OECD.
Zdravý a spokojený život v zemi tulipánů
Simone de Roos z Nizozemského statistického úřadu řekla pro britský deník The Guardian: „Holandské děti v životě zažívají pozitivní interakce. Cítí podporu doma, mezi přáteli i ve škole. Jejich rodiče se o ně zajímají, ale přitom jim dopřávají svobodu. Klima ve školách je rovnostářské, učitelé respektují pocity studentů a studenti jim oplácejí důvěrou.“
Mladí Holanďané prakticky netrpí nadváhou, nesouloží před 15. narozeninami a necítí se být pod tlakem studijních povinností. Méně často zažívají šikanu a jsou zvyklí si otevřeně povídat se svými rodiči.
Poslední dotazníkové šetření mezi mládeží ve věku 11, 13 a 15 let její tvrzení dokazuje. Na škále životní spokojenosti od 0 do 10 ohodnotilo zhruba 94% procent holandských chlapců a 90% dívek svůj život nejméně šestkou. Mladí v Nizozemsku také v porovnání s jinými státy častěji ve všední dny snídají, udávají, že mají laskavé a nápomocné přátele – a naproti tomu prakticky netrpí nadváhou, nesouloží před 15. narozeninami a necítí se být pod tlakem studijních povinností. Méně často v porovnání s dalšími zeměmi OECD zažívají šikanu a obecně je pro ně snadné povídat si otevřeně s rodiči. Pomáhá samozřejmě i celková kondice země – Nizozemsku se daří, nezaměstnanost je nízká a lidé hledí do budoucnosti s optimismem.
Samostatnost je důležitější než poslušnost
Podle profesora Ruut Veenhovena, který vede Světovou databázi štěstí, hraje roli i to, že mladí v jeho zemi necítí tlak, aby byli „hodní“: „Když se rozhlédnete po Evropě, Dánové a Nizozemci jsou velmi shovívaví a kladou větší důraz na samostatnost než na poslušnost. Děti si tu mohou poměrně dělat, co chtějí, a tak je pro ně jednodušší objevit, co je těší a zajímá. Také rozvíjejí svoje sociální dovednosti.“
„V holandštině neexistuje žádný výraz, který by doslova znamenal ‚hodná holka‘ nebo ‚hodný kluk‘,“ říká čtrnáctiletý Tjalling Appelhof z Amsterdamu. „Říká se ‚bravo‘ nebo ‚dobrá práce‘.“ Jako většina spolužáků jezdí i Tjalling do školy na kole a má pocit, že má dostatek svobody. „Můžu přijít domů, kdy chci. Ne tedy ve 3 ráno, ale prostě rozumně, abych šel včas spát.“
Chodby škol zdobí plakáty, které dospívající ujišťují, že menšinová sexuální orientace je v pořádku, a procento těhotných dospívajících je v Nizozemsku nejnižší z EU.
Ačkoliv je země známá jako ráj kuřáků marihuany, podle statistik mezi mladými Nizozemci mezi 12 a 16 lety počty uživatelů drog, tabáku a alkoholu soustavně klesají. 86% teenagerů ze země tulipánů tvrdí, že jejich spolužáci jsou laskaví a navzájem si pomáhají. Sexuální výchova začíná ve čtyřech letech, chodby škol (jako je Groen van Prinstererlyceum) zdobí plakáty, které dospívající ujišťují, že menšinová sexuální orientace je v pořádku, a procento těhotných dospívajících je v Nizozemsku nejnižší z EU.
Problémy se řeší
Nizozemský školský systém – prakticky kompletně financovaný ze státních prostředků – zahrnuje jedny velké zkoušky ve věku 12 let a tři úrovně středního vzdělání, od praktického po akademické. Je ale možné přecházet z jedné na druhou a v případě potřeby si zopakovat ročník, a to beze stresu nebo hanby.
Sedmnáctiletá Yara Agterhof studuje na zmíněném Groen van Prinstererlyceum a má s opakováním své zkušenosti: „Soustředila jsem se na chemii, biologii a fyziku a byla v nich o rok napřed. Ale pak mi to začalo připadat moc těžké a rozhodla jsem se si ročník zopakovat a soustředit se na jiné předměty. Moji rodiče a všichni kolem to vzali v pohodě.“
Samozřejmě v Nizozemsku existují problémy, jako je odlišná úroveň vzdělání u rodilých Holanďanů a etnických menšin. Jedno z devíti nizozemských dětí vyrůstá v chudobě, což akademickým výsledkům také nesvědčí. Jak ovšem poznamenává Jacqueline Boerefijn, učitelka biologie na Groen van Prinstererlyceum, když chce škola nějaké dítě vyloučit, musí pro něj najít nějakou jinou, takže všichni se snaží problémy řešit a nezametat je pod koberec. Jacqueline Boerefijn se ale obává, že se dosud velmi volná pravidla budou zpřísňovat a na děti dolehne víc stresu. „Není nutné zvyšovat laťku. Naše děti jsou spokojené. Vysoce vzdělaných lidí máme dost, zato tu je nedostatek tesařů a instalatérů.“
Pro Tjallinga z Amsterdamu je tajemství jeho šťastného života velmi prosté. „V Nizozemsku jsme dost bohatí, věci jako školství nebo zdravotnictví jsou tu dobře organizované, a když má někdo potíže, všichni se mu snaží pomoct. Možná proto jsme my děti tak spokojené. Hodně tu tedy prší, ale na to si zvyknete.“
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Na tom něco bude. V rámci služebních cest jsem v posledních 10 letech navšívil tolik zemí, ale v žádné jsem se necítil tak dobře, jako právě v NL. A to opakovaně. Při odjezdu jsem se vždy tešil domů, ale NL a částečně i ES pro mne vždy působilo tolik hřejivým lidským dojmem, že jsem se tam vždy těšil na návrat. Mohu tak i přímo porovnávat vztahy, jak inteligence, tak i sociální vcítění a u NL kolegů jsem cítil vše na maximum. Častokrát se mi stávalo, že při návratu zpět do ČR a komunikace a práce s českými kolegy, jsem se mnohdy cítil, jak kdybych se bavil s bandou zvířat, se kterými se často nedá pořádně domluvit 🙂 NL je jedna z mála zemí na světě, kde již dávno pochopili, kde jsou ty skutečně pravé lidské hodnoty. To, co běžně v ČR člověk slýchává na ulici, či v hospodě nebo TV, v NL skutečně člověk uslyší jen vyjímečně. Jenže, jak už to tak mnohdy bývá, ona spokojenost se vždy odrážela, odráží a odrážet bude od vrchních panovníku (politiků) a NL není vyjímkou. Jenže v této zemi je politika oproti ČR přesně opačná. U nás aby člověk pohledal 10% kvalitní pravé politické práce, v NL je to téměř 90%, která neustále zavírá dveře těm 10% procentům, kteří se chtějí pouze přiživit. A proto jsou tak nizozemci spokojení, protože nejsou prakticky v ničem buzerovaní napříč politickým spektrem.
Všichni tam fučej brka.. to je celý tajemství.
Ziji v Nizozemi necely rok a od te doby jsem tu narazila na tolik lidi trpicich vyhorenim (ehm), prochazejicich „strasnym rozvodem“ apod. jako nikdy. Na jednu stranu to vypada, ze jsou mladi pohodovy a optimisticti, ale kde se to potom lame? V kancelari se neresi nic nez osobni dramata, pomluvy, pracovni moralka a vykonnost se s ceskou neda srovnat. Neni to ale jen problem rodilych nizozemcu, ale cele te mezinarodni komunity, co tu zije. Pripadaji mi lini, precitliveli (obcas si opravdu pripadam spise jak ve skolce nez mezi dospelymi lidmi), sami sebe a sve problemy resi az moc, a to dost otevrene, coz mi je dost neprijemne. Pocity vuhoreni u ucetnich nebo HR pracovniku par let po dokonceni VS snad radsi ani nekomentuju 😀 Co maji potom rikat lekari, hasici, ucitele s desetiletimi praxe, kteri se dostavaji do mnohem narocnejsich situaci, nevim. Zatim jsem si udelala zaver, ze lide v CR si sice casto stezuji, ale otrepou se a jdou dal, neco vydrzi, kdezto tady se hned kazdy hrouti z kazdeho (domnele) kriveho pohledu. Na druhou stranu uz to tu maji tak nastavene, ze chtit po nekom prescas je jako byste se je snazili zotrocit a nikdy nepustit. Sama jsem v ceske firme musela parkrat do mesice zustavat do vecernich az nocnich hodin, coz neni prijemne a rozhodne nejsem pro, aby se toho nadmiru vyuzivalo, ale tady mi to pripada zase az jako nadmerna neochota.
Váš názor se naprosto shoduje s tím, co popisuje moje sestřenice žijící v Lucembursku, navíc dodává, že je překvapivě velké množství sousedů, kolegů, známých na antidepresivech…
To je zas nejaky promo ?