Na co se děti těší do školy? Na paní učitelku a kamarády. Jenže s těmi se teď někteří nesetkají. Ilustrační foto: Kateřina Lánská

Školy znovu otevírají – je to radost, nebo spíš mrzení? A šlo to vůbec udělat lépe?

Většina rodičů i dětí už po dlouhých deseti týdnech doma vyhlíží pondělní znovuotevření škol. Čím víc se ale den D blíží, tím víc mrzení kolem něj je. Některým školám se podařilo vše vymyslet tak, že budou moci navázat tam, kde v březnu přestaly, kdežto jinde se děti neshledají ani se svými spolužáky, ani s učitelkou. Nutno říct, že to od většiny škol není schválnost a že lépe to leckde opravdu vymyslet nešlo.

Karolína žije v Berouně a má dvě dcery na prvním stupni. Pracuje jako provozní v hotelu, který byl nyní dva měsíce zavřený. „Otevíráme ve stejný den jako školy. Ne že bych čekala nával hostů, kdo by taky přijel, když jsou zavřené hranice. Ale abychom přilákali alespoň někoho, budeme muset tvrdě pracovat. Jenže jak to mám udělat, když naše škola dělá všechno pro to, aby nás odradila od nástupu dětí?“ stěžuje si.

Od třídní učitelky své starší dcery dostala e-mail, kde hned v úvodu stojí, že se „nebude jednat o klasickou výuku s učitelem“. Škola upozorňuje, že přednost má distanční výuka, takže třídní učitelé zůstanou doma. „Jenže distanční výuka v podání naší paní učitelky znamená, že jednou týdně pošle seznam úkolů,“ stěžuje si Karolína. Škola oznámila, že výuku ve škole povedou asistenti, pod jejich dohledem si budou děti vypracovávat úkoly, které si samy vypíší ze systému Bakaláři.

Matce druhačky a čtvrťačky vadí, že v emailech ze školy se několikrát opakuje, ať rodiče dobře zváží, zda dítě do školy pošlou, a ať ho pošlou, jen pokud nemají jiné východisko. „Taktika se škole vyplatila – ze třídy starší dcery se do školy vrací jediný kluk. Naše holky tedy taky zůstanou doma. Budou někdy s babičkou, někdy samy doma, nebo si je budu muset brát do práce. Radost z toho ale nemám. Nikolka je ve čtvrté třídě. Kdyby chtěla jít příští rok na přijímačky na gympl, je teď strašně hendikepovaná oproti jiným dětem, které budou mít normální výuku ve škole.“

Proč jsou rodiče naštvaní
Podobně rozmrzelých rodičů je mnoho a míra rozmrzelosti je obvykle přímo úměrná schopnosti školy svá provozní opatření dostatečně vysvětlit rodičům. Zkusme se na ně podívat:

  1. „Přednost má distanční výuka“

Tohle tvrzení si opravdu nevymyslely školy, aby odradily děti od návratu. Je to něco, co ministerstvo školství deklaruje od začátku, vědomo si toho, že ne každá škola má dostatečnou personální i prostorovou kapacitu. „Školy mají velmi rozdílný charakter, umístění, vybavení, organizaci, počet žáků a učitelů. Je zcela v kompetenci ředitele rozhodnout o tom, jaké vzdělávací a zájmové aktivity a v jakém rozsahu budou realizovány,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Aneta Lednová s tím, že obsah dopolední části vychází ze školního vzdělávacího programu a měl by být shodný s obsahem výuky na dálku.

Podle Miroslava Hřebeckého ze společnosti EDUin je takový postup logický. „Pokud poběží výuka prioritně online, děti ve škole od nějakého alternujícího (nechci použít slovo hlídacího, tak to být nemusí) pedagoga dostanou stejné zadání. Doma může pomoci rodič, ve škole ten druhý pedagog. Pokud škola najede na ‚běžnou výuku‘ a pedagoga postaví před tabuli, určitě nebude dávat dost online podpoře a děti zůstavší doma to odnesou.“

  1. „Děti se budou dělit podle toho, jestli budou chodit na obědy nebo do družiny“

Tohle rodiče obzvlášť štve. „Naše škola se úplně zbláznila a bude děti dělit podle toho, jestli budou chodit do družiny. Mám prvňačku – sotva si našla ve třídě kamarády a zvykla si na paní učitelku, školy se zavřely. Přece ji tam teď nepošlu, když ji dají k úplně cizím dětem jen proto, že jsme chtěli i odpolední družinu,“ stěžuje si Jitka žijící v obci za Prahou. I pravidla, která znějí na první pohled jako schválnost, ale mají svou logiku.

Vysvětluje učitelka Petra Šubrtová ze ZŠ Petřiny-sever na Praze 6, kde také děti rozdělí podle toho, v kolik budou ze školy odcházet: „Mám ve třídě třicet prvňáčků, asi deset z nich rodiče do školy poslat nechtějí. Bylo tedy potřeba rozdělit těch dvacet. Nemáme dost lidí na tu odpolední část výuky, tak jsme se rodičů museli zeptat, které děti budou ve škole zůstávat a s těmi bude dopoledne naše asistentka a odpoledne se spojí s dětmi z jiné třídy, které taky pokračují do družiny.“ Petra Šubrtová bude tedy dopoledne ve třídě se třinácti svými prvňáky a po odpoledních bude ještě vysílat pro ty, co zůstanou doma. „Budu si je dělit do skupin po čtyřech, dělala jsem to tak celou dobu, jsou ještě malí, nemůžu jich učit třicet najednou.“ Počítá tedy s hodinkou online vyučování každý den.

  1. „Limit patnácti dětí na třídu je orientační, tak proč to učitelé hrotí?“

I tohle se mezi rodiči nese, bohužel to není pravda. Naopak jde o nejvíc závazné nařízení, protože vychází z opatření ministerstva zdravotnictví, které stanovuje neměnné skupiny po maximálně 15 žácích a stalo se součástí usnesení vlády ze dne 18. 5. 2020. Ředitelé přitom mají naprosto volnou ruku v tom, kolik a kterých dětí do školy přijmou. „V případě, že by zájem žáků přesahoval organizační, technické nebo personální možnosti školy, rozhodne ředitel školy o přijetí žáků do skupiny na základě žádostí zákonných zástupců podle kritérií, která předem stanovil,“ říká k tomu mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

Leckde čekala učitele doslova „Sofiina volba“ a telefonní informační linky, které zřídilo ministerstvo, byly zavalené podobnými dotazy: „Jsem třídní ve 4. ročníku ZŠ. K výuce se mi přihlásilo 16 dětí. Někdo musí z kola ven. Vedení logicky navrhuje poslat nadbytečného do nenaplněné třídy, konkrétně do 2. ročníku. To mu ale přece nemůžu udělat,“ stěžovala si například učitelka Hana Wiesnerová. Má přitom tak velkou učebnu, že by se jí do ní i při zachování povinných rozestupů vešlo o dost víc dětí. Přes patnáctičlenný limit ale opravdu nejede vlak.

Menším nebo neúplným (kde je jen první stupeň) školám nebo těm, kde je vyšší věkový průměr sboru a učitelé se na návrat do školy zdravotně necítí, někdy nezbylo nic jiného, než vyhlásit maximální kapacitu a čekat, co se bude dít. „Řekli nám, že z dvaceti osmi dětí kapacitně zvládnou třináct, takže jsem přenechala místo rozvedenému malíři pokojů, který má dceru ve své péči a z homeoffice fakt nikomu barák nevymaluje,“ říká novinářka Kateřina. Mezi spolužáky její dcery jsou také děti lékařů. A cizinců. „Ty se samozřejmě strašně moc potřebují vrátit, aby jim neujel vlak.“

Tam, kde nebyli rodiče tak vstřícní, nezbylo školám, než děti losovat, nebo vyhlásit kritéria, které děti mají přednost. Někde platilo pravidlo „kdo dřív přijde…“.

  1. K účasti na školní výuce je nutné se přihlásit do 18. 5., dále už nebude možné se do skupiny přidat, nebo ji jakkoli měnit

I tohle opatření je nutno chápat: „Pro vedení každé školy jsou to strašně složité logistické manévry. Je to rovnice o mnoha neznámých a oni potřebují mít základní vstupní proměnnou jasnou, aby mohli od toho vše rozplánovat. Týden na přípravu ani tak není moc, v mnoha školách se teď jede na plné obrátky,“ říká Miroslav Hřebecký, který sám působil dlouhá léta jako ředitel hned několika základních i středních škol.

Chtěli jít, ale… nepůjdou
Prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý odhaduje, že se v lavicích 25. května objeví asi polovina žáků prvního stupně. „U nás měly zájem o vyučování asi tři čtvrtiny rodičů, ale ve chvíli, kdy zjistili, že děti nebudou s třídními učitelkami, tak to kleslo na čtvrtinu, rozhodli se, že radši zůstanou u dálkové výuky,“ dodává Černý, ředitel ZŠ v Klánovicích.

Jak je to jinde

Německo Jako první se do škol vrátily ročníky, které letos čekají zkoušky. Učily se v aulách, menzách nebo tělocvičnách, kde může být s požadovaným odstupem vždy celá třída pohromadě. Od tohoto týdne jsou ve školách všechny děti. Velké místnosti už nedostačují, takže jsou třídy rozdělené na poloviny. S jednou z nich je učitel a výuka je přes white board živě přenášena do druhé poloviny třídy. Rizikové skupiny učitelů (věk, předcházející choroby, těhotenství) učí z domova a opět jsou přenášeni živě do tříd.

Dánsko Školy otevřelo jako první, děti jsou ve skupinách maximálně po deseti a mají jen základní předměty. „Umění“ a další probíhají dál online formou.

Rakousko Třídy jsou rozděleny na poloviny (v průměru po 11 žácích). Jedna polovina dětí chodí do školy od pondělí do středy, druhá ve čtvrtek a v pátek. Další týden si to prohodí. Dálková výuka už nepokračuje.

Finsko I ve Finsku se vrátily děti do škol povinně, výjimku mají jen ti s potvrzením od lékaře. Výuka probíhá hodně venku. Distanční vyučování se s návratem dětí do škol zastavilo.

 

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x