Po ukončení vzdělání u svého mistra se tovaryš vydal do světa na zkušenou a zdokonaloval své řemeslo v jiných, vzdálených dílnách. Otrkával se u cizích. To byla od konce středověku běžná součást profesního vzdělávání. EU tedy v principu nevymyslela nic nového, ale putování za pracovní a životní zkušeností do zahraničí masívně podporuje. V období 2014-20 má Erasmus + rozpočet 14,7 miliardy eur. Je to dnes možná nejpopulárnější projekt EU a netýká se jen vysokoškoláků.
„Pořadatelem byla španělská škola a nás přizvali, protože jsme předtím už trochu spolupracovali,“ říká učitelka Gymnázia Botičská Martina Zýková o dvouletém projektu nazvaném Citizen Science at School, který byl postaven na výměně a spolupráci středoškolských studentů 4 zemí – Španělska, Belgie, Francie a Česka – a jako téma měl účast středoškoláků ve výzkumných projektech. V květnu letošního roku přišla nakonec řada na její školu a v Praze týden hostili 19 mladých lidí z ostatních tří zemí. Předtím skupinky studentů z pražského gymnázia odjely do Francie, Belgie a Španělska, každý vždy jen do jedné země.
Martina Zýková si tu zkušenost velice chválí a negativní stránky, pokud i byly, se v jejím podání zdají být zcela nepodstatné. „Já i můj kolega, spoluorganizátor Jakub Šafařík, z toho máme obrovsky dobrý pocit, a studenti též,“ říká. Zahraniční pobyty v rámci projektu byly podle ní přínosné, ale český program ve srovnání s nimi v ničem nezaostával. „Budu neskromná, myslím, že se nám opravdu povedl,“ říká.
¤ Od svého vzniku v roce 1987 do roku 2015 podpořil Erasmus 9 milionů osob: přes 5 milionů tvořili studenti, učni a dobrovolníci, dále šlo o výměny zaměstnanců a mládeže.
¤ Erasmus+ existuje od roku 2014. Je určen všem úrovním formálního i neformálního vzdělávání včetně sportu. V období 2014-2020 disponuje rozpočtem ve výši 14,7 miliardy eur a zahrne více než čtyři miliony osob.
¤ Na rok 2019 získala Česká republika celkovou částku 62 163 026 eur, což je oproti loňskému roku navýšení o 20 procent.
¤ V rámci programů pro základní a střední školy vycestovalo od roku 2014 více než 5000 žáků a studentů MŠ, ZŠ, SŠ (více než 2500 ze středních škol). Většina na krátkodobý pobyt v rozmezí 3 dnů až 2 měsíců. Nejčastěji se vyjíždí na týden.
zdroj: Evropská komise a Dům zahraniční spolupráce
Tři plusy
Jako velké plus projektu vidí Martina Zýková možnost pro studenty „ochutnat“ život v jiné zemi ne jako turista, ale zevnitř, v 
bezprostředním kontaktu s místními lidmi. Studenti musejí být ubytováni v rodinách. (To je podmínka, která podle ní byla důvodem, proč se někteří čeští studenti do programu nepřihlásili.)
„Je dobré si zažít, jak úplně jiný je denní rytmus třeba ve Španělsku, kde se večeří v jedenáct. A na druhou stranu Španělé museli u nás akceptovat, že se obědvá v poledne.“ Večery trávili gymnazisté s místní rodinou nebo studenty partnerské školy. „Ve Španělsku nám připravili piknik, hrálo se na kytaru…“ (Španělsko je mimochodem v Erasmu dlouhodobě jedna z nejaktivnějších zemí, je na prvních místech jako vysílající i přijímající země.)
Dalším bonusem podle Martiny Zýkové bylo, že veškerá komunikace probíhala v angličtině. „Podle mě je i výhoda, že nikdo ze zúčastněných nebyl rodilý mluvčí, takže nikdo nebyl v komunikaci zvýhodněn,“ dodává.
A za třetí, program přinesl odborné, studijní benefity, například návštěvu zajímavých odborných pracovišť. „Byli jsme se podívat v IKEMu a to zahraničním studentům připadalo naprosto exkluzivní, do podobného prostřední by se údajně ve své zemi podívat nemohli,“ dodává učitelka.
Nejen pro VŠ
Erasmus + zahrnuje všechny úrovně formálního i neformálního vzdělávání včetně sportu. V oblasti odborného vzdělávání a přípravy vyjelo v období 2014-18 na zahraniční stáž přibližně 17 000 studentů (průměrně 3 – 4 000 v rámci každé Výzvy). Účastnili se žáci SOŠ, SOU, VOŠ nebo absolventi do 1 roku od ukončení školy. Vyjet mohou buď na krátkodobou stáž v délce trvání 2 týdny – 3 měsíce, nebo na dlouhodobou mobilitu v délce trvání 3 – 12 měsíců. Mezi odbornými školami jsou nejvýrazněji zastoupeny obory hotelnictví, restauratérství a catering, dále strojírenství, průmyslová výroba a stavebnictví, služby, obchod a administrativa, zdravotnictví a sociální péče. Mezi nejoblíbenější destinace, kam žáci odborných středních škol jezdí na stáže, patří Velká Británie, Německo, Itálie, Slovensko a Španělsko.V sektoru školního vzdělávání mohou studenti středních škol vyjíždět v rámci tzv. Partnerství škol. To je i případ studentů Gymnázia Botičská. Jde většinou o krátkodobé pobyty od 3 dnů do 2 měsíců. Nejčastěji se vyjíždí na týden. Od roku 2014 vycestovalo v rámci těchto projektů více než 5000 žáků a studentů MŠ, ZŠ, SŠ (více než 2500 ze středních škol).
zdroj: Dům zahraniční spolupráce
O hodnocení jsme požádali i učitelé francouzské střední školy zapojené v projektu. Hlavní koordinátorkou lycea z francouského městečka Ersteinu byla učitelka fyziky a chemie Céline Laugel. A ta říká: „Naši studenti hodnotí možnost potkávat se se studenty ze zahraničí a vyjet na výměnu jako skvělou. Až 90 % z nich na základě toho zvažuje možnost studia nebo práce v zahraničí.“ Toto přání ale přetaví do reality nakonec jen asi jeden student ze 60 v ročníku, říká její kolegyně učitelka matematiky Isabelle David-Metzmeyer.
Mají francoužští studenti více znalostí o jiných zemích, než současná generace učitelů v jejich věku? Podle Isabelle David-Metzmeyer to obecně tak je, bezpochyby, ale záleží to také na typu rodiny, školy i města, kde žijí. A je ještě co dohánět.
Marie-Laure Frey, učitelka angličtiny a další z organizátorek, si myslí, že studenti znají země jako USA nebo Velká Británie, případně Německo, daleko méně ale pak další evropské země. Z dvaceti studentů jejich školy, kteří jsou v projektu Citizen Science at School zapojeni, prý skoro všichni chtěli jet do Prahy. Jet mohlo ale jen sedm z nich.
S francouzskou skupinkou, kterou hostilo Gymnázium Botičská, jsme si promluvili. Číst můžete zde.
Poznej sám sebe
Evropská komise, která má Erasmus + na starosti, hlásí na svých stránkách více než devadesátiprocentní spokojenost uživatelů. Což jsou vysokoškoláci, ale i studenti nižších stupňů a učitelé nebo vedoucí dětské zájmové činnosti – Erasmus + nastoupil na místo několika dílčích programů v oblasti vzdělávání.
České pokusy zpracovat zpětnou vazbu studentů ukazují poněkud méně jednoznačný obrázek. Což je ale částečně dáno i nejasně položenými otázkami a nedostatečně reprezentativním vzorkem těch, kdo odpovídali.
Studie z roku 2017, do které se zapojilo kolem osmi set vysokoškolských studentů, například zahrnuje kuriózní graf, podle kterého většina účastníků programu hodnotí své jazykové znalosti po příjezdu jako horší než před příjezdem! Podle autorů studie to zřejmě svědčí o lepším zhodnocení své jazykové úrovně poté, co si studenti použití jazyka vyzkoušeli v praxi. Že by se jim angličtina na stáži přímo zhoršila, tomu lze uvěřit jen stěží…
Velké procento studentů si také stěžuje na špatnou organizaci na hostitelské straně (přes čtyřicet procent) a o něco méně i na straně české. Velkým problémem a stresorem bývá nalezení vhodného ubytování. Tyto starosti vysokoškoláků, tedy už dospělých lidí, jsou neradostné a nezamýšlené, ale přispívají k jednomu z důležitých cílů Erasmu, což je rozvoj „měkkých“ dovedností. Schopnost se o sebe postarat je mezi nimi na prvním místě. Zvládl jsem nové situace, říká v šetření Medianu pro Dům zahraniční spolupráce, který u nás Erasmus organizuje, 88 procent studentů. 75 % říká, že pro ně pobyt byl dobrodužstvím a 73 % se naučilo samostatnosti.
EU studentům hradí převážnou část všech nákladů, neboli pobyt v cizině je jim prakticky darovaný. Na nedostatek peněz si účastníci programu většinou ve svých reportech nestěžují, i když někdy něco z vlastní kapsy doplácejí.
Jejich závěrečné zprávy jsou zajímavé čtení, snad i lépe než pokusy o systematické podchycení zpětné vazby ilustrují, s čím se na místě potýkali. Najdete je zde.
Zdroj: DZS a Median.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
I kdyby organizace stála za bačkoru a studijní program byl pod psa, tak ty výměnné pobyty budou užitečné. Lidi by měli poznávat jiné země a všechno co k nim patří (třeba včetně té laxní organizace), aby pochopili celé rozpětí názorů, výhod a problémů světa 🙂 Podle mě je jen dobře, že ty pobyty „na zkušenou“ existují a jestli bolševici naši generaci o něco krutě připravili, byla to právě tahle možnost.
Pokud to považujete za dobré a užitečné, tak napište částku, kterou jste na projekt Erasmus zaslala ze svých zdaněných a zodvodovaných příjmů, at vidíme, zda to myslíte vážně.
My jsme své děti poslali na studia do ciziny za vlastní peníze, takže účelu bylo dosaženo i bez Erasmu. To ovšem nemění nic na mém názoru, že poznat kus světa je obrovský přínos a že by si to měl dopřát každý student který jen trochu může.
Dobře, pokud tvrdíte, že je to přínos, tak prosím uveďte seznam globálně úspěšných korporací, které vznikly poté, co Erasmus začal fungovat. Já pak dám seznam globálně úspěšných korporací ze zemí, kde se jaksi maká, a necestuje za zážitky v rámci studia.
Byl jsem na Erasmu kdysi jako student, eurounijni danove poplatniky to tenkrat stalo celkem cca 1600 EUR. Od te doby jsem na danich nasemu statu odvedl cca 150x tolik, tak snad se to vyplatilo. Akademicky prinos, a to jsem vedel predem, a je to tak u vetsiny studentu, byl nulovy. Presto z pohledu zkusenosti, rozhledu,… jednoznacne nejlepsi cast studia a kdybych to mel dat ze sveho pro sve deti, tak nevaham ani chvili. Samozrejme by davalo vetsi smysl, kdyby studenti takto absolvovali cely rocnik, vyuku anglicky nebo zvladali jazyk prijimaci zeme, vcetne zkousek a opravdoveho (minimalne uznani celeho rocniku doma, tak jako by to teoreticky melo byt) akademickeho prinosu.
„Skupinky studentů odjeli“, polovina dat z roku 2014 (jestli chcete vědět, jaká byla situace před pěti lety, tak v pohodě), a že zdrojování použitých materiálů je dostatečné pouze tehdy, pokud umožňuje ověřit původnost a pravdivost, tady zřejmě nikdo nikdy neslyšel. S ohledem na zmíněné, především na to poslední, nechci ani pomyslet na to, jak vypadají závěrečné práce na FF UK.
Na poměry paní autorky zcela standardní výkon.
Přesně tak 🙂
Jsem cekala, kdy se ozvete:)
No jestli jste čekala, abyste pak řekla tohle… proč mi to vůbec říkáte?
Takže jste demonstrativně odstranila jednu hrubku, na kterou jsem poukázal, a zbytek článku jste nechala být. Myslím, že to ukazuje daleko lépe, než všechna vaše slova o nedostatku času, jak moc vám skutečně záleží na kvalitě vaší práce…
Zbytek článku byl v pořádku, pane Václave.
Když myslíte. Ty překlepy atd tedy nejsou chyby, ale autorský záměr, ano? 🙂
Erasmus je super. Jako student jsem byla taky na pobytu, a přestože to bylo dost vyčerpávající a vlastně ne moc příjemné, hodně jsem se naučila o světě i o sobě. Myslím, že to je jedna z nejlepších investic EU v oblasti školství, přestože tam dost často nikdo moc nestuduje – ale tohle je ta škola života, co po ní všichni volají.
Fajn, tak ještě prokažte, že jste lepší, než studenti ze zemí, kde se v rámci Erasmus nikam nejezdí, a místo toho maká. Zkuste mi říci termín, kdy se dočkám toho, že Erasmus absolventi založí firmy, jako Huawei, Lenovo, NVidia, Seagate, a xxxx dalších, které vznikly v cca posledních 25 letech, a jsou globálně úspěšné. Přeče se nenecháte těmi žlutými zaostalými skřety pracující za 3 hrsti rýže zahambit 🙂
Kámo, jenom nám připomeň, proč by zrovna tobě měla něco dokazovat? Věřím, že se sama dostala do situací, se kterými se musela nějak vypořádat, a jen ona sama snad ví, do jaké míry jí k tomu přispěl pobyt zahraničí, případně ať si to zhodnotí její blízcí nebo zaměstnavatel, např. co se týče vývoje žebříčku hodnot, názorů, kritického myšlení, přístupu k práci, zodpovvědnosti… Naopak u tebe, jestli je tvým měřítkem úspěchu, zda někdo založil globální firmu či ne, tak tě musím politovat – pochybuju, že máš řádku zakladatelů těchto firem ve sém okolí, takže jsi ve svých očích obklopen neschopnými idioty 😀 A jestli ti jde o těch pár korun, kterými jsi na výměnné pobyty v rámci daní přispěl, tak se zase uklidni. Já zase nechci přispívat třeba na silnice, po kterých jezdí lidé jako ty, a taky s tím holt nic nenadělám 😀