Děti se po zadání práce rozejdou a pustí se plnění úkolu tak, jak kdo potřebuje. Samostatně, ve dvojici, ve skupině.

Recept na finský školský úspěch? Důvěra. U oběda se děti obsluhují samy, na chodbách nikdo nehlídkuje, říká učitelka

Kateřina Vrtišková ze ZŠ Jílové u Prahy je loňskou vítězkou soutěže Global Teacher Prize o nejlepšího učitele. Součástí výhry byla stáž ve Finsku, které je známé svým skvěle fungujícím školstvím. „Ta důvěra, která ve Finsku prostupuje všemi vrstvami škol, ale i celé společnosti, je úžasná. Užitek z ní mají všichni,“ říká.

Kateřina Vrtišková se svými žáky.

Jak dlouho jste ve Finsku mohla pobýt a jaké školy jste navštívila?
Byla jsem tam loni v listopadu od neděle do čtvrtka, což není zas tolik, ale program byl nabitý od rána do večera. Navštívila jsem vesnickou malotřídku, kam chodí asi 65 dětí, městskou školu podobně velkou jako je ta, v níž sama učím (asi 700 dětí) a také pedagogickou fakultu.

Rozhovor s Kateřinou Vrtiškovou o tom, jak sama učí a jak přistupuje k dětem, čtěte zde

Našla jste ve Finsku nějakou přímou inspiraci, něco, co by se dalo hned zavést ve vaší škole?
Hodně mě inspirovala práce s týdenními plány – paní učitelka je v pondělí dotváří na základě diskuze s dětmi ve třídě. Každý žák si potom během týdne jede podle svého: může pracovat, na čem chce, s kým chce, a na malotřídce třeba i kde chce – děti si posedaly porůznu po celé škole. Zároveň ale vědí – a jsou k tomu od 1. třídy vedené – že zodpovědnost za splnění domluvených výstupů do stanoveného termínu je na nich. Já sama týdenní plány s dětmi taky dělám, ale po návštěvě Finska se chci zamyslet nad tím, jak je do toho víc zapojit.

Frontální výuka ve Finsku neprobíhá vůbec?
V jakékoliv hodině se děti po zadání práce rozejdou a pustí se plnění úkolu tak, jak kdo potřebuje. Samostatně, ve dvojici, ve skupině. Paní učitelka je k dispozici všem, kteří potřebují konzultaci. A pokud si více dětí nezávisle na sobě vyžádá stejnou radu, proběhne „výuka“ tak, jak ji známe. Vychází ale z potřeb dětí, ne učitele. Obecně každý učitel může pracovat, jak chce, funguje to na důvěře: dodržíš státem dané kurikulum a způsob práce si vybereš sám. Žádné kontroly, žádné hospitace, žádné pololetní testy s porovnáváním tříd mezi sebou. Překvapivým výsledkem je, že mezi školami jsou minimální rozdíly – nemusíte pátrat, kde ve městě se nachází nejlepší škola, ani plánovat, jak do ní dopravovat své dítě. Nejbližší škola je totiž stejně kvalitní jako ty ostatní. Kdyby mi to říkali jen učitelé, asi bych tomu ani nevěřila, ale potvrdil to i synovec mého průvodce, který kvůli stěhování zažil více škol. 

Startuje druhý ročník ceny pro inspirativní pedagogy Česka – Global Teacher Prize CR
Národní varianta mezinárodní ceny pro inspirativní učitele, jejíž vítězkou se loni stala právě Kateřina Vrtišková, zahájila svůj druhý ročník. Nominovat kandidáty je možné na webových stránkách ceny do 22. března. Vyhlášení vítězů proběhne v červnu.

Jak si to vysvětlujete?
Je to podle mě tím, že když nastane problém, škola si „beztrestně“ může říct o podporu. Taková atmosféra tam panuje na všech úrovních: když někdo něco nezvládá, nikdo to nebere jako ostudu, prohru, ale jako něco běžného, co se může stát každému. Platí to pro učitele, ale i pro žáky: je normální říct si spolužákovi o pomoc, nesoutěží se. Dětem není hloupé si o pomoc říct a učitelům nevadí, když si děti pomáhají. Cílem vzdělávání není někoho nachytat ani vyzdvihovat chyby. Stát, a tím pádem i škola, klade důraz na spolupráci a rozvoj sociálních vztahů mezi dětmi.

Jaká je ve finských školách atmosféra?
Velmi pohodová – děti oslovují učitele jménem. Téměř všichni chodí v ponožkách. A co je zajímavé: na chodbách nikdo permanentně po celou přestávku nevartuje a neumravňuje.

Žádné dozory?
Když jsem se na to učitelů ptala, říkali: jsme na tom obědě taky, sedíme a jíme a kdyby se něco dělo, můžeme zareagovat. Stejně tak volně procházíme po chodbách. Cílené služby mají jen na velkou přestávku, kdy se chodí ven – ale i tam je s dětmi učitel hlavně pro případ, že by se něco stalo, tedy aby pomohl, ne aby prudil. Ta důvěra, která ve Finsku prostupuje všemi vrstvami škol, ale i celé společnosti, je úžasná. Je to vidět třeba v jídelně: děti si vybírají a nakládají na talíř jídlo a jeho množství podle vlastního uvážení. Zbytky v podstatě nejsou. Nikomu nic nepadá na zem, zvládají to i prvňáci.

Zbytky v podstatě nejsou a nikomu nic nepadá na zem.

Vám se to ale daří – mít partnerský vztah se svými žáky?
To ano, přístup k práci i k žákům mám asi podobný, jako jsem viděla ve Finsku, ale tam je úžasné, že je to součást kultury. Takhle se jedná, takhle se s žáky mluví, a platí to plošně. Kdyby se tomu některý učitel vymykal, asi by se mu dostalo nějaké zpětné vazby.

Speciální hodina matematiky.

Stihla jste si všimnout, jak se ve Finsku pracuje se slabšími žáky?
Už v polovině listopadu fungovala skupinka dětí napříč prvními třídami – bylo jich tam asi osm – které mají potíže v matematice. A tak si je občas takhle pohromadě vytáhnou na speciální hodinu. Nezískají ale žádnou nálepku a jakmile zvládnou, co jim chybí, pokračují dál s ostatními.

Jaká je spolupráce mezi školou a rodiči?
Zdálo se mi, že dost úzká. V malotřídce jsem měla možnost zrovna zažít rozsáhlý, několikatýdenní projekt vedený maminkou, která je odbornicí na danou problematiku. Páťáci a šesťáci si hráli na firmu, která přemýšlí, co produkovat. Něco takového se na našich školách děje třeba při přípravě adventního jarmarku, ale tohle bylo mnohem sofistikovanější: zjišťovali, jaká by byla po produktu poptávka, seznamovali se detailně s tím, jak to ve firmě funguje a zrovna tam byli na návštěvě dva mladíci z reklamní agentury, kteří jim říkali, jak se vytváří logo.

Rozsáhlý projekt vedený jednou z maminek.

Jaké to bylo na pedagogické fakultě?
Tam jsem si připadala jako v pohádce, počínaje prostory, technickým vybavením… Ale hlavně mě okouzlilo, jaký vztah panuje mezi studenty a profesory. Vše funguje na partnerské úrovni, ve stylu: jde nám o společnou věc. Ve Finsku je mnohonásobný převis uchazečů o studium učitelství a i studium je mnohem náročnější. Studenti mají mnohem víc praxe a opravdu už na škole si každý adept vyzkouší učit.

Je ještě něco, co vás ve Finsku překvapilo?
Třeba to, že rodiče nezaplatí v průběhu celé základní školní docházky za vzdělávání ani euro. Zdarma jsou obědy, učebnice, pracovní sešity, veškeré pomůcky, výlety a v současné době má přijít legislativní změna, která zajistí, že zdarma bude pro školní skupiny i doprava. Naopak mě překvapilo, že ne všechny finské školy jsou bohaté. Když škola například nemá na učebnice, tak je žáci nedostávají a učitelé si vytvářejí materiály sami. Zajímavé je, že i kdyby rodiče svým dětem učebnice koupit chtěli, do školy je nosit nesmí. Ze všeho je vidět snaha zajistit rovný přístup ke vzdělávání pro všechny.

Jde nám o společnou věc.

Je něco, co by se na finském školství dalo podle vás ještě zlepšovat?
Oni sami neusínají na vavřínech: kromě reforem, které tam probíhaly už dříve, teď mají za cíl více provázat výuku. Nejít po předmětech, ale po tématech. Je to všechno o přístupu k životu. Stát si prostě řekne: takhle to chceme, a tak pro to vytvoříme podmínky. To je tam cítit ze všeho, třeba i z toho, jak vypadají chodníky. Jsou široké, půlka z nich je vyhrazená pro cyklisty a je širší než naše cyklostezky. Taky většina dětí jezdí do školy na kole, a to v jakémkoli počasí a často velké vzdálenosti.

Kateřina Vrtišková chtěla být učitelkou odmala. Nedostala ale doporučení na střední pedagogickou školu, a tak vystudovala knihovnictví. Po maturitě šla na pedagogickou fakultu, absolvovala v roce 1997. Od té doby učí – nejdřív na základní škole ve Vraném nad Vltavou, nyní ve druhé třídě ZŠ v Jílovém u Prahy. 

Rozhovor vznikl pro časopis Řízení školy, kde byl zveřejněn v únorovém čísle.

37

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
6 Comment threads
31 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
10 Comment authors
KatkaSilviaTáňaMarkéta TalandováKáča Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Eva
Host
Eva

Nový Rámcový vzdělávací program odstartoval i v mateřských školách formu týdenních plánů, učitelka si je zpracovala a podle zájmu dětí doplňovala v tématu. nabídka pro děti byla v různých aktivitách, tak aby děti měly téma možnost zpracovávat v širších souvislostech. Pokud byla třída dětí, která se v tomto systému pracovat, bylo možné u starších dětí, po zadání úkolu nechat děti pracovat ve skupinách. ne všechno se ovšem dalo takhle dělat, protože v mateřské škole se děti seznamují také s novými pojmy, učí se dovednostem, které budou potřebovat v ZŠ a pokud se v některých oblastech ještě dostatečně neorientují potřebují vysvětlení.… Číst vice »

lea
Host
lea

„Jde nám o společnou věc“.Dlouhodobě. Pomáháme si. A školy i učitelé mají „důvěru“………..U nás -hudba budoucnosti, možná.

Eva
Host
Eva

Paní Leo, to není hudba budoucnosti, tenhle ten typ práce jede na naší škole už dost dlouhou dobu, proto můžu hodnotit, jak se pracuje ve skupinách bez problémů a ve skupinách, kde se problém vyskytne. proto mi nesedí dohromady práce podle nových RVP a inkluze naplno. Někdo nepřemýšlel, nebo snad jen tak od stolu a možná nad něčím jiným.

lea
Host
lea

Hodně školek opravdu takhle pracuje,také je to na přípravu snadnější, ,než na základních školách.Na základkách to zdaleka není tak běžné,věřte mi.Je to spousta práce navíc,zvlášť pro toho,kdo na to léta nebyl zvyklý.

Kateřina *
Host
Kateřina *

Už ve školkách je velký rozdíl, co se přípravy dětí týče. Dodnes si pamatuji, jak učitelka v první třídě byla překvapená, že děti „nic“ neumí, a že byla zvyklá na jinačí prvňáky. Byla to její první třída po přestupu z jiné školy. Zarazilo mě, jak minimálně (ne-li vůbec) spolu MŠ a ZŠ komunikují, co se přípravy a vzdělávání dětí týče. Zároveň pro mě nastalo nemilé překvapení asi měsíc před zápisem do první třídy, když mi ředitelka MŠ řekla, že naše dítě na nástup do školy nedoporučí. A to jsem to z ní ještě musela pomalu páčit, sama od sebe by… Číst vice »

lea
Host
lea

Tomu nerozumím.Učitelka v mš Vám může doporučit třeba návštěvu pedagogické poradny,má-li pochybnosti o zralosti dítěte.A ta Vám pak doporučí,nebo nedoporučí třeba odklad školní docházky.Ale rozhodnutí je stejně na rodičích.A nevím, jak kde ,ale většinou mš a zš spolupracují dost dobře.Ale záleží na lidech,jak správně říkáte.

Kateřina *
Host
Kateřina *

Ano, to už vím také. Pouze jsem napsala, co mi bylo řečeno a v tu chvíli jsem opravdu netušila, jaké pravomoci v tomto MŠ mají. Moje chyba, příště už se to nestane :)

Eva
Host
Eva

Praxe v naší MŠ byla taková, že z PPP posílali dotazníky pro vyplnění žádostí o vyšetření dětí v období před zápisem do 1. třídy ZŠ . Po dohodě s rodiči jsme tyto dotazníky se souhlasem rodičů posílaly zpět a při účasti při zápisu do školy jsme učitele, kteří zápis prováděli informovaly s rodiči. Na spolupráci naší MŠ a ZŠ si nemůžu stěžovat. Ba naopak zajímaly jsem se víc my, jak naše děti ve škole prospívají a učitelé si na spolupráci zvykli a počítali s námi.

Kateřina *
Host
Kateřina *

Evo, takhle by to dle mého mělo fungovat všude! Vzhledem k pozdnímu „přiznání“ vedení MŠ, že je nějaký problém, jsme PPP před zápisem nestihli. Ve finále se naštěstí jen potvrdilo to, co jsem vnitřně vnímala, a to, že žádný problém opravdu není. Podpořila mě logopedie, kam jsme pravidelně docházeli, PPP a vlastně i ve škole u zápisu bylo vše na výbornou. PPP si samozřejmě vyžádala i vyjádření z naší MŠ (tou dobou už po zápise) a najednou se žádný problém nevyskytoval ani tam a vše byl pouze můj výmysl a vyšetření v PPP pouze na mou žádost a na můj… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Paní Kateřino, napadá mě jeden důvod, proč by Vám paní ředitelka bránila, ale možná je to jen moje domněnka. Vaše dítě je narozené už v období června až srpna a paní ředitelka mohla operovat vysvětlením, že je ještě nevyzrálé. A možná v tom byl problém nižšího stavu dětí a paní ředitelka chtěla stavy udržet. Nechci jí křivdit, ale jen si ověřte, kolik nastoupilo příští rok dětí. možná tam sehrála taky roli logopedie a paní ředitelku přesvědčilo vyjádření odborníků, třeba je potřebovala.

Mejla
Host
Mejla

To je samozřejmě nesmysl. Finové i další Seveřani mají společnost založenou na zcela jiných principech, než Češi, především na disciplíně, odpovědnosti, zodpovědnosti, skromnosti, spolupráci, poctivosti, dodržování pravidel, tvrdé práci, samostatnosti atd. a podle toho vypadá i jeijch školství. Soukromé školy tam téměř neexistují a množírny titulů, které jsou významnou části českého školství, už vůbec ne. Česká společnost je naproti tomu z velké části založená na podvodu, nenávisti, kastách, nezodpovědnosti a populismu. Poslední skutečný ministr školství v ČR byl pan prof. Petr Vopěnka. Po něm už přišli, raději nebudu komentovat.

Jitka Polanská
Editor

Osobně si myslím, že i Češi mají spoustu dobrých vlastností, na kterých mohou stavět, a tak jako Finové se rozhodli, že chtějí něco změnit, kolektivně, není to zapovězeno ani nám. Možná se u nás moc nedaří reformy nadesignované státem, ale spousta škol funguje dobře či dokonce skvěle, to znamená, že máme schopné lidi v praxi a zákony, které jim dávají poměrně velkou autonomii. Rozdíly mezi námi a Finskem jistě jsou, nemá cenu je popírat, ale zde jsou zase jiné možnosti. Když se ale odsoudíme jako líní a neschopní (i když většinou myslíme ty druhé), pak se ničím pohnout nedá. Pro… Číst vice »

Kateřina *
Host
Kateřina *

V tom je možná ten rozdíl. Tady jede každý sám za sebe, neřeší se celkový dopad z pohledu okolí – společnosti. Dovedete si představit, že by zde nějaká škola „zakázala“ rodičům, aby svým dětem kupovali učebnice a nosili je do školy? Jak by k tomu přišel chudáček Jaroušek, že se musí učit jen z kousku papíru, když Edík ze školy hned vedle má tak krásně ilustrované, barevné a zajímavé učebnice??? Konkrétně tohle si prostě u nás představit nedokážu. Vždy myslí většina v první řadě sama na sebe, neřeší, proč to tak ta škola má, co za tím je, jaký je… Číst vice »

Jitka Polanská
Editor

To máte pravdu. Já to myslela tak, že u nás musíme vycházet z jiných silných stránek:-), třeba z toho, že hodně lidí „umí“, je šikovných. Neumíme se sjednotit, lidé nevěří systému ani druhým lidem, a tak se rozhodnou, že nejlepší je se starat jen o sebe, i když na tom nakonec všichni tratí. Moje úvaha je, že když si každý z nás vezmě za úkol být stoprocentně důvěryhodný a poctivý a bude se ohlížet i na zájmy celku, postupně důvěra v naší společnosti naroste. Já věřím, že se to vyplatí i každému individuálně, chovat se slušně, nenechat se strhnout, vidět… Číst vice »

Káča
Host
Káča

Já bych to neviděla tak zle. Náš pan ředitel zakázal do třetího dilu slabikáře psát. Přestože školský zákon stanovi, že učebnice prvňáčkům zůstávají. Bylo nám hloupé koupit ho jen našemu synovi. Tak jsme jich koupili 20 a byl klid. Neměla jsem náladu ani čas se s ředitelem hádat

Kateřina *
Host
Kateřina *

Tak to je dobrý :D :D

lea
Host
lea

Tak to asi koukal „jak sůva z nudlí“,jak říkala moje babička.Ale o tom to taky je,zajímat se o dění ve škole a pomáhat,je-li to v našich silách.

Jitka Polanská
Editor

Taky pokus o rovný přístup ke vzdělávání, svým způsobem. :-)

Káča
Host
Káča

Ne to není pokus o rovný přístup. To je zoufalství rodiče, kterého už nebaví vysvětlovat zastupitelům, že je v naší škole něco špatně. Ono se stejně nic nevyřeší, protože zastupitelstvo škola obvykle nezajímá. Zpravidla se jim zavře huba akcí školy typu masopust, ale to, že se porušuje školský zákon, že tělocvikář učí matematiku, to nikoho nezajímá. Viděla jsem výsledky přijímaček na nečisto, bylo to k pláči. Ne ale vážně, paní učitelka je strašně fajn a připadalo mi to nejschůdnější řešení koupit to všem, aby měla čas na jiné věci. Dětem se opravdu věnuje.

Jitka Polanská
Editor

Aktivni pristup rodicu ke skole je v zasade chvalyhodny, i kdyz spousta ucitelu ho ma plne zuby. A ted jde o to se v tom vyznat. Existuje nepreberne mnozstvi kombinaci na ose rodic je informovany, skola moc ne, nebo naopak. Nekteri rodice skolam doslova brani, aby udelaly zmeny, jini rodice o to same prosi ucitele, kteri se nechteji hnout z mista. Co je u vas presne problem? Co je podle vas porusenim skolskeho zakona? A cim je pani ucitelka, ktere si vazite, jina? A je jedina takova? Ptam se, protoze me to opravdu zajima. Nezpochybnuji to, co rikate.

Káča
Host
Káča

Co je v daném případě porušením školského zákona? § 27 Učebnice, učební texty, školní potřeby (1) Ministerstvo uděluje a odnímá učebnicím a učebním textům pro základní a střední vzdělávání schvalovací doložku na základě posouzení, zda jsou v souladu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy a právními předpisy. Učebnicím a učebním textům pro zdravotnické obory středních škol ministerstvo uděluje a odnímá schvalovací doložku v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Seznam učebnic a učebních textů, kterým byla udělena schvalovací doložka, zveřejňuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Věstník“) a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Školy mohou… Číst vice »

Jitka Polanská
Editor

Díky moc za podrobné vysvětlení. Teď se nevyjadřuju k meritu věci, protože mu vlastně úplně nerozumím, ale vzpomněla jsem si, že my jsme jako děti do učebnic psaát nesměly – pracovní sešity nebyly, byly jen sešity:-) – a vždy jsme doufali, že dostaneme nějakou hezkou, skoro novou, zachovalou, ne salát.

lea
Host
lea

Nevidím naši společnost jako línou a neschopnou,tím méně učitele.Bohužel ale nevidím ani ty jiné možnosti,které oproti Finsku máme.

Jitka Polanská
Editor

To já zas vidím, v Česku je strašná spousta vynalézavých a vzdělaných lidí, máme dobrou polohu, klima, velkou kulturní nabídku, veřejné knihovny skoro v každé obci, kvalita života je daná i tím, jak snadno můžete příměstským vlakem do přírody, máme tu víc denního světla v zimě, to vše se počítá. Jeden Fin – mimochodem učitel – byl tady u mě na návštěvě a obdivoval naše hospody jako místo živého setkávání. Říkal, že u nich je mimo velká města celkem mrtvo, maximálně stojí ve vesnici fitness centrum… (Neříkám, že to tak je všude, říkám, co jsem od něj slyšela). Je fakt,… Číst vice »

lea
Host
lea

Díky za podrobnou odpověď.Autonomie škol je sice výhoda,ale jen za předpokladu dobrého ředitele,jak sama píšete.Testy ,ani standardizací se toho moc nevyřeší,spíše naopak,souhlas.Ale ani ve Finsku nic takového nemají,alespoň z toho ,co jsem četla,nic takového neplyne.Ale z toho ,co vidím kolem sebe,si nemyslím,že by se školy bály o žáky.Není-li o nějakou školu zájem,zaskočí „místní zastupitelstvo“ a prostě změní „spádovou školu“ třeba pro blízké vesnice.(druhý stupeň).A je to.Škola zachráněna.A věřím,že hodně rodičů z těch vesnic se ani nezeptá,proč teď musí děti přes celé okresní město do horší školy.

Jitka Polanská
Editor

Souhlas, rodiče jsou jeden z činitelů reformy zdola… :-) Standardizace je považovaná za prostředek zkvalitňování v různých zemích, nemusejí to být formou testů přijímacích zkoušek, ale třeba skrytým anonymním testováním žáků. Hodně se na to věří v USA i ve VB, tam žáky pořád testují, jak měří kvalitu ve Finsku, přesně nevím. V zásadě hodně věcí mluví pro testování, jak jinak zjistit, zda je škola dobrá, že. Ovšem má to i hodně háčků. Jednak se do testů nedá dostat vše, jednak testy mohou být koncipovány špatně… Měření kvality je důležité téma, akorát se riskuje, a u nás obzvlášť, že se… Číst vice »

lea
Host
lea

Na standardizaci opravdu nevěřím,spíše naopak. Děti přece také nejsou pouze“stardardní“.Ani rodiče a učitelé ne.V základním školství by naopak měla být možnost si vybrat .Někdo třeba preferuje ten výkon,někdo by rád i jiný přístup.Kvalita obou typů škol ovšem značně kolísá,takže to není snadné.To,že se naše školství zatím nepropadlo ještě hlouběji,je zásluhou těch odhodlaných „srdcařů“,kteří odvádějí dobrou práci doslova“ na koleni“ a nenechají se otrávit.

Markéta Talandová
Host
Markéta Talandová

Možná měla zaznít pro mě velmi podstatná informace- podle zákona je ve Finsku maximální počet dětí 16…to je pak úplně jiná práce😉

Eva
Host
Eva

Myslím si, že to je zcela podstatná věc a já se za to plně stavím. Tím,že se narvou třídy učitelům, se kvalita výuky nemá šanci měnit k lepšímu. Kvantita dětí převyšuje kvalitu jejich vzdělávání.

lea
Host
lea

To je pravda,Evo,ale zatím není dostatek učitelů ani pro takhle „nacpané“ třídy.A myslím,že se to hned tak nezmění.

Eva
Host
Eva

Všechno spolu souvisí, ale to je dlouhodobě nedořešená věc, že se začalo s penězmi na žáka, a školy se začaly chovat moc úsporně a pořád uhýbaly. Taky jsem stála jako jedna z těch, kteří žádali před úřadem vlády o zlepšení podmínek ve školství, už je to taky pár let zpátky a pořád se nic moc nemění. Jenom po těch učitelích se toho chce pořád víc a víc. Ti co mají jazykové dovednosti nám možná utíkají jako ti doktoři, za lepším výdělkem.

Táňa
Host
Táňa

Článek je velmi inspirativní. Líbí se mi mimo jiné, jak jde volnost ruku v ruce s vedením k zodpovědnosti. Jen mne zarazila ta absence frontální výuky, jak je v článku naznačeno. Omlouvám se, přeci jen jsem laik, ale přesto – to jako paní učitelka rozdá zadání (třeba nová látka zlomky) a když si na to děti nějak samy nepřijdou, tak se jim individuálně věnuje, chodí po skupinkách a vysvětluje ? Nebude to spíše někde jak se říká „na půli cesty“ (jen se frontální výuka považuje za s prominutím sprosté slovo) ? Přitom k prvotnímu seznámení se s látkou (notabene v… Číst vice »

lea
Host
lea

Jestli je pravda,že ve Finsku nepřesahuje počet žáků na třídu 16,tak si dovedu představit,že učitelka může vysvětlit i novou látku klidně ve skupině.V našich podmínkách to samozřejmě možné není a oba styly se musí kombinovat. Frontální výuka není sprosté slovo,ale je špatně,když ji učitel používá stále.

Katka
Host
Katka

Hezký večer,
zákon o 16 dětech neznám, ve třídách, které jsem navštívila, bylo dětí více, často přes dvacet. Neumím posoudit, jak je to s frontální výukou obecně, mohu mluvit jen o tom, co jsem viděla při své návštěvě. Ať už to bylo na malotřídce nebo v relativně velké městské škole při fyzice či angličtině, frontální výuku jsem nezaznamenala. Kvůli krátké zkušenosti jsem se necítila dostatečně způsobilá účastnit se akvária Eduinu na téma finského školství, ale doporučuji ke čtení např. shrnutí na https://www.eduin.cz/clanky/alena-kulhava-jake-jsou-prakticke-rozdily-mezi-finskym-a-ceskym-skolstvim/
Katka Vrtišková

lea
Host
lea

Moc děkuji za odpověď.Také se mi to číslo nezdálo,proto jsem pochybovala.A přeji moc úspěchů v práci.

Jitka Polanská
Editor

Díky za příspěvek. Osobně si myslím, že frontální výuka, neboli výklad pro celou třídu, je funkční metoda, které se nikdo nemusí vyhýbat jako čert kříží ani by se neměla stát strašákem. Jde spíš o tendence a proporce skladby hodiny, o to, zda učitel vnímá jako nutnost vtahovat děti do hodiny, nebo má spíš sklony k tomu „odvykládat“ své, o to, jak velký podíl práce přenáší učitel na žáky, jaký jim dává prostor. Že je někdy praktické něco vysvětlit celé třídě, mně osobně přijde evidentní a neuráží mě to. :-) Poslala jsem Váš dotaz o frontálním způsobu výuky ve Finsku dál,… Číst vice »

Silvia
Host
Silvia

Veľmi dobrý článok škoda, že to takto nebolo u nás pred rokmi….