Nový zákon, který změní život školákům, schválili zákonodárci v americkém státě Kalifornie a podepsal ho i tamní guvernér. Školám od druhého stupně nařizuje začínat s vyučováním později než doposud. Rozhodnutí se opírá o vědecké studie, podle nichž se zvýší studijní výkony a naopak poklesnou absence, pokud se teenageři déle vyspí. Kalifornie je prvním ze všech států USA, kde takové nařízení vešlo v platnost.
Vyučování na středních školách by od září 2022 v Kalifornii nemělo začínat dříve než v 8:30 a na druhém stupni základních škol v 8.00. „Zákon reaguje na rostoucí obavy z dopadů spánkové deprivace na mladé lidi, a také na stížnosti učitelů, kteří se musejí vyrovnávat s pozdními příchody a nepravidelnou docházkou,“ řekl deníku New York Times předkladatel zákona, senátor za Demokratickou stranu Anthony J. Portantino. „Pořád hledáme nějaké opatření, které by pomohlo chudým i bohatým, bez ohledu na etnicitu, které by zlepšilo výsledky v testech a docházku, aniž by to stálo velké peníze. Myslím, že jsme na to kápli.“
Studenti a spánkoví experti zákon podporují…
Nové opatření podporují mnozí studenti, například šestnáctiletá Libby z města Los Altos. Teď musí být ve škole na osmou, přespříští rok o hodinu později. Věří, že bude spokojenější a míň unavená. „Neznám kolem sebe moc lidí, kteří by chodili do školy dost vyspaní. Když někdo spí osm hodin, je to zázrak. Jsem ráda, když máme ty nejtěžší hodiny jindy než hned po ránu, protože bývám dost grogy a proberu se až později.“ Zákon navíc nepřipouští takzvané „nulté hodiny“, kdy vyučování začíná ještě dříve než obvykle.
Spánkoví odborníci s novým opatřením souhlasí. Dr. Sumit Barghava, profesor pediatrie a odborník na dětský spánek ze Stanfordovy univerzity, nazval zákon „triumfem rozumu“, protože spánková deprivace podle něj ohrožuje mozky dospívajících. „Když dáte teenagerům hodinku spánku denně navíc, budou méně úzkostní, méně depresivní a ve škole jim to líp půjde. Navíc to nic nestojí,“ podotkl.
… odpůrci se obávají jeho dopadů na rodinný a pracovní život
Kritici zákona namítají, že se dětem, které do školy dojíždějí, může zkomplikovat cestování. I pro pracující rodiče, kteří vozí potomky do školy autem, může být pozdější začátek vyučování problematický. A veškeré odpolední aktivity bude rovněž třeba posunout. „Některé rodiny jsou flexibilní, takže pro ně nebude problém se přizpůsobit, ale pořád je hodně lidí, kteří nemají ten luxus, že by si mohli posunout začátek směny v práci,“ namítal školský inspektor Al Mijares ve svém stanovisku z října letošního roku.
Na druhý stupeň základních škol a na střední školy chodí v Kalifornii asi tři miliony žáků a studentů a až tři čtvrtiny z nich začínají před půl devátou – většina z nich přesně v osm, tvrdí analýza, která předcházela přijetí zákona. Zákon připouští výjimky pro malé školy na venkově, kde je třeba brát ohled na komplikované dojíždění a práce v zemědělství, ale jinak bude platit až pro 90 % kalifornské populace.
Přijetí zákona předcházely roky upozornění od spánkových specialistů, kteří tvrdili, že tento krok zlepší učení, odstraní pozdní příchody a obecně přispěje k lepší pohodě dětí. Jednotlivé školní okrsky mají na svých webových stránkách umístit články o rizicích spánkové deprivace. Například výzkum Národní spánkové nadace z roku 2006 tvrdí, že polovina amerických teenagerů spí během školního týdne méně, než je třeba, a pětina z nich přiznává, že občas ve škole usnou. Další studie z roku 2017, kterou prováděla Minnesotská univerzita, zase zkoumala 9000 studentů z různých škol. Zjistilo se, že ti, kteří později začínali, skutečně déle spali – a navíc podle dotazníků byli spokojenější a méně často užívali návykové látky, jako je nikotin či alkohol. Také jejich absence byla nižší.
Američtí studenti nejsou na světě jediní, kdo musí brzy vstávat. V Jižní Koreji studentům začíná vyučování i před osmou ranní a trvá často dlouho do večera. Země má ale vysokou míru sebevražd mezi dospívajícími a odborníci naznačují, že k tomu může přispívat i spánková deprivace. Jiným směrem jde Austrálie nebo Nový Zéland, kde některé školy začínají až v deset hodin. Studenti jsou údajně pozornější než dříve.
V Česku se už také objevují školy, kde se začíná později než úderem osmé. Jde většinou o soukromé či církevní základní školy a gymnázia. A co vy? Vyhovovalo by vám, kdyby vaše děti začínaly ve škole později, nebo by to pro vás byl spíš problém?
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
V Praze nebo velkých městech by to asi nebyl problém, ale v naší škole, kde více jak třetina studentů dojíždí by to byl problém. Vlaky i autobusy jsou nastavené na počátek vyučování od 8.00. Studenti vyšších ročníků mají několikrát v týdnu do 16.00.
Domnívám se, že když by se počátek vyučování posunul, posune se doma, kdy půjdou děti spát a nic se tím nevyřeší.
Tak to úplně není. Dojížděla jsem kdysi na střední školu a měli jsme týdně 4 nulté hodiny (z pěti dní, logicky, začátek v půl osmé). Ti z města kvůli tomu vstali o 45 minut dřív, ale mně jel autobus už v 6.50, což znamenalo vstávat těsně před šestou. Spát jsem chodila, jakmile jsem měla hotové úkoly, ale dřív než v deset se to stihnout nedalo. Dodnes mám na ten rok jen matné vzpomínky a pamatuju si hlavně to, že jsem byla schopná usnout kdykoliv a v jakékoliv poloze – klidně ve stoje v autobuse zavěšená na tyči a opřená o sedadlo přede mnou. O velké přestávce jsem šla dozadu do třídy, srazila si dohromady dvě lavice a pod hlavu složila svetr, abych aspoň deset patnáct minut odpočinku nahnala, tak jsem byla vyčerpaná. Neustále, několikrát denně jsem si nastavovala budík na hodinkách, abych něco nezaspala. Další rok kvůli mně třídní prosadila změnu rozvrhu, nultá hodina byla jednou týdně, a já najednou dokázala při hodinách lépe vnímat, soustředit se a normálně studovat. Kdyby se začátek neposunul, asi bych byla dnes bez maturity…