To, co se učí v české škole, je odtržené od reality. A málo se dbá na emoce a vztahy, říká americká učitelka

„To, co se učí žáci v české škole, je málo propojené s reálným světem. K čemu je učit se nazpaměť název stovky rostlin?“ ptá se americká učitelka Jennifer Dickinson, která působí od roku 2015 v Česku. Někteří čeští učitelé podle ní kladou příliš velký důraz na akademickou stránku vzdělávání. „Děti pak neví, jak se chovat jeden k druhému a mají problém s vyjadřováním svých pocitů.“

Kde všude jste vlastně učila?
Dlouho ve Spojených státech, na katolické škole v Atlantě ve státě Georgia. Potom jsem nějakou dobu cestovala a pak jsem na deset let zakotvila v mezinárodní škole v Abu Dhabi ve Spojených arabských emirátech. V USA i v Abu Dhabi jsem byla třídní učitelkou dětí na prvním stupni a učila jsem všechno – matematiku, zeměpis, přírodní vědy. Od roku 2015 žiju v Praze a učím angličtinu děti i dospělé a k tomu nepovinný předmět STEM, neboli Science, Technology, Engineering a Math (věda, technologie, inženýring a matematika).

Co říkáte na české školství?
Nejsem tu moc dlouho, nemůžu hodnotit české školství jako celek. Je ale pár věcí, kterých jsem si všimla a připadají mi trochu zvláštní. Třeba český zvyk, kdy mají děti na celém prvním stupni stejnou učitelku. Může to být super, pokud je to dobrá učitelka, ale pokud si dítě a učitel nesednou, může nastat problém. Někdy jsem sama chtěla zůstat s nějakou skupinkou i v dalším ročníku, protože jsem věděla, že mi budou chybět, ale podle mě je dobré dát dětem každý rok nového učitele, novou šanci nastavit si věci, třeba i jinou skupinu spolužáků. Tady mi přijde, že se to často vyvine až do takového kmenového vnímání – my jsme 5. A a vy jste 5.B, my patříme k sobě a vy jste cizí. Britský a americký model spíš preferuje střídání, prolínání a míchání studentů a učitelů, aby si děti zvykaly na různé lidi a různé situace.

Vidíte ještě nějaké další rozdíly?
Občas mi přijde, že se tu klade malý důraz na formování charakteru dětí a na jejich prožívání. Záleží hodně na třídním učiteli. I v českých školách jsou učitelé, kteří se o podobné vztahové věci u svých studentů snaží a z dětí je to potom cítit. Momentálně učím prvňáky, druháky, třeťáky a páťáky a vidím mnoho různých skupin dětí. Poznám, na které z nich má jejich učitel dobrý vliv a které mají učitele, jenž klade velký důraz na akademickou stránku vzdělávání a menší na tu charakterovou. V těchto skupinách vidíte, že děti hůř chápou, jak se mají k druhým lidem chovat, a mají problém s vyjadřováním svých pocitů.

Co jste ještě vypozorovala?
Učím i pár starších žáků a když mi ukazují, kolik si toho musí nacpat do hlavy, tak se mi zdá, že je to trochu odtržené od reality.  Myslím, že ve školách v jiných částech světa se klade větší důraz na projekty, řešení problémů a propojování školních předmětů a informací se skutečným životem. Pořád se přitom učíte matematiku nebo zeměpis, ale propojujete to s něčím, co vás obklopuje a v čem žijete.

Jedno z dětí mi ukazovalo, jak se musí učit na poznávačku rostlin v českých lesích. Byly jich snad stovky. Zdálo se mi to zbytečné. Kdybych já byla jeho učitelka, zadala bych žákům třeba projekt, kdy by současné květiny porovnávali s těmi, které už vyhynuly, nebo bychom zkoumali, jak se české lesy mění. Pořád bychom se učili o flóře a fauně, ale spojili bychom to s reálnými věcmi ze života, jako jsou změny klimatu, rozrůstání měst. To je přece mnohem zajímavější i důležitější než se učit zpaměti stovky rostlin.

Jak to bylo v Abu Dhabi?
Učila jsem tam na soukromé mezinárodní škole. Už s malými dětmi jsme se věnovali projektovému vyučování a zkoumání. Kladla jsem jim hodně otázek, stejně tak oni mně, a společně jsme na ně hledali odpověď. Tady často vidím lidi, kteří mají dobré znalosti a skvěle bodují v testech, ale jsou trochu ztracení, když mají přemýšlet mimo zavedené škatulky.

Přitom člověk by si myslel, že v muslimské zemi pro svobodné přemýšlení nebude tolik prostoru.
Naše škola byla soukromá a mezinárodní, takže velmi otevřená. Některé třídy vypadaly jako zasedání OSN. Muslimské děti měly dvakrát týdně navíc výuku náboženství, ale jinak chodily do školy s ostatními dětmi. Ani většina učitelů nebyli muslimové. Já osobně jsem si nezakrývala vlasy a nosila běžné oblečení. Naší škole se dařilo stát jednou nohou v moderním západním světě a jednou v tradičním muslimském. Tato kombinace je pro Emiráty celkem typická. Zajímají se o zvyky lidí ze západu, ale jsou pevně zakotvení ve své arabské kultuře a mají ji rádi.  Starší děti se ve škole učí o vědě a evoluci v hodinách náboženství zase slyší, že svět stvořil Bůh. A funguje to.

Probírali jste ve škole náboženské otázky?
Ano, děti zhruba tak od páté třídy už chtěly mluvit o tom, čemu věří oni a čemu ostatní. Když je učitel vnímavý, mluví s dětmi s respektem a neláme nic přes koleno, nenastane žádný problém. Když mi muslimské děti řekly, že nechtějí vybarvovat vánoční stromeček, protože je to pro ně příliš křesťanské, samozřejmě jsem je nenutila.

Kulturní a náboženský mix je obohacující, měli jsme díky tomu mnoho témat. V jedné skupině jsem měla muslimy, nemuslimy a taky hinduisty, kteří zase nejedí hovězí, a konkrétně tyto děti byly vegetariáni. Takže jsme si o tom všem mohli povídat: Ty nejíš vepřové, ty zas hovězí, tenhle maso vůbec nejí, ale všichni si teď můžeme spolu sednout a společně se najíst. Krásně to fungovalo a musím říct, že z těchto zážitků čerpám naději, že svět může být lepším místem. Že tolerance, pochopení a respekt jsou možné.

Jennifer Dickinson se narodila v americkém Miami. Vystudovala angličtinu, historii a pedagogiku na univerzitě v Atlantě. Dvacet let učila na katolické základní škole v Atlantě, v roce 2006 začala působit jako učitelka na The American International School of Abu Dhabi. Od roku 2015 žije a učí v Praze, a to jak na základní škole, tak i v různých kurzech pro děti i dospělé. 

Pokračování rozhovoru s americkou učitelkou čtěte za týden.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

67

 
22 Počet vláken diskuze
45 Počet reakcí v diskuzi
1 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Eva Tichavská
Eva Tichavská

Také se domnívám, že jsou děti zahlcovány množstvím zbytečného učiva. Naopak se neučí české dějiny, neučí se slušnému chování k dospělým a starým lidem. Rodiče je
to rovněž neučí. Dnes jsou rodiče hodně přetížení v zaměstnání, často si berou práci domů. Na děti tak čas nezbývá a když selhává i škola, pak se to vymstí. Na děti a mládež působí rovněž televize a média, kde je to samá bitva, střílení, ale bez citu a emocí. Děti si to pak pletou se skutečností. Něco je špatně.

Eva
Eva

Zajímalo by mě proč jste odešla z míst, kde se Vám líbilo a dařilo. Co bylo důvodem pro nástup do školy tady u nás? To co jste popsala jsem zažila také při své praxi. Taky jsem měla děti z rodin, kde víra měla důležitou roli pro celou velkou rodinu. na druhé straně tu byly děti rodičů bez vyznání. Měly jsme také děti rodičů Jehovistů. Také děti národností vietnamské, ukrajinské, romské. Nikdy jsem neměla problém a děti se vzájemně respektovaly. Všechno je to v lidech. Učila jsem je respektovat se vzájemně. Už v počátcích své pedagogické praxe. Je zajímavé, většinou naši… Číst vice »

Karel
Karel

Dear Mrs. Dickinson, I am Karel, an Uber driver in Prague. Just today, I drove a young US couple to the Prague Airport. I told them about the long weekend that
includes the 8th May, the Victory Day, the End of the WWII. They did not know the date. All they know is the Veterans Day. The teachers might like to accent the important events in recent civic history in their teaching, what do you think… ?
with warm greetings, Karel, Prague.

Paní X.
Paní X.

A protože se od všeho normálního upouští, děti čím dál víc hloupnou. Pokud nemají PC či chytrý telefon, neví takřka nic, neumí ani pořádně číst. 80% VŠ studentů neumí správně česky, zejména humanitní obory jsou v tomto směru nadstandardně vyvinuté. Dnes mnozí VŠ neumí ani trojčlenku. VŠ odpovídá SŠ před 20 lety, mnohé ani té středoškolské úrovně nedosahují. Učitelé s tím nic nezmohou, musí pracovat s těmi, kdo jsou přijati. Studijní neúspěšnost se trestá, tedy se musíte snažit, aby studenti byli úspěšní. Na druhé straně otroci s otrockými platy toho moc umět nemusí. Z hlediska školství se tu za posledních… Číst vice »

Lojzík
Lojzík

Když to říká emeričanka tak to musí být pravda, však je to na jejich „národu“ hezky vidět.

Kateřina
Kateřina

Chtěla bych vidět ty „stovky“ rostlin. Mě se naopak líbí, když jdou děti do lesa a tady si zobnou lísteček, tam si dají další dobrotu a vědí, že mohou a co jí. Pokud je paní učitelka natolik tolerantní k muslimským a jiným vyznavačům víry, proč neprojeví trošku pochopení i k naší kultuře? Tady chodíme do lesa, sbíráme houby, bylinky, lesní plody.. proč by to děti neměly znát? Naše děti se houby naučily poznávat dřív, než uměly číst :)

Káča
Káča

Je pravda, že místo biflovani encyklopedickych znalosti v dějepise, zeměpise či biologie by sami měli objevovat souvislosti. Známe perfektnė historig Egypta ale naše soudobe dějiny ne. Na ně přijde řada na konci 9. třídy a to už děti nic než konec základky nezajímá.

Terza
Terza

Mně naše školství špatné nepřipadá. Právě naopak. Vyžaduje disciplínu a odpovědnost. Bohužel rodiče mají pocit, že zrovna jejich potomek je minimálně génius, ale z 99% to tak není. A co se týče vzdělanosti Američanů. Tak to je lehký, znám jich hodně, pracují s nimi každý den. A je to katastrofa. Takže bych ocenila, aby paní Dickinson nehodnotila a neradila.

František
František

Jenže tady nejsme v USA, tady chceme, aby děti měly všeobecný rozhled, aby jhejich vzdělání bylo všeobecné a netýkalo se jen praktických stránek života. Vaši lidé jsou vzděláváni pro „úspěch“, kariéru, vydělávání peněz – a to není v životě to nejdůležitější. Jsem rád, že jsem prošel socialistickým škostvím a umím se orientovat v řadě oborů. Pravda, ve světovém jazyku se nedomluvím, ale angličtina se mi po roce 1989 naprosto zprotivila, takže jsem se začal na stará kolena na just učit španělsky.

art
art

Americký systém školství si vzhledem k asi 10% negramotných po základní škole, doučování na vysokých školách atd. nechte v USA, pokud se Vám v Čechách a evropském systému školství nelíbí, nikdo Vám nebrání odejít. Sociální klima třídy, třídní učitel na prvním stupni zásadním způsobem ovlivňují vztah ke škole, ke spolužákům, k povinnostem. Právě pod vlivem evropského školství se naše školství mění k horšímu, za pár let nebude mít kdo učit, protože za 20 tisíc nebude nikdo přebírat odpovědnost za cizí děti. Výchova dětí je na rodičích, vzdělání na škole i rodičích, můžu učitelům svých dětí za jejich přístup jen poděkovat.… Číst vice »

Miroslav
Miroslav

Samozřejmě nebude do novin tvrdit,že se od nás toho mají hodně co učit. Školství v USA je na tom špatně.Mají špičkové univerzity,ale vše co je níže je hodně špatné.Systém,který produkuje tak obrovský počet negramotných nemůže být pro nás inspirací. V USA jsem byl 5 let a jen jsem nevěřícně kroutil hlavou.

Zuzana
Zuzana

Je pravda, že některé věci se děti učí zbytečně a většina z nich už je nikdy nepoužije, ale ten příklad s těmi rostlinami se dá posuzovat také jinam. Člověk by měl vědět kolem jakého stromu, nebo kytky v lese jde, nebo o čem že se to vlastně v tom televizním pořadu, nebo mezi lidmi mluví. Říká se tomu všeobecný rozhled. A co se týká projektů. Nejdřív musí mít dítě nějaký základ znalostí a jak nám praxe ukazuje, projekty jim tento základ nedávají. Myslím že není od věci se nejprve drilem naučit základy a pak s těmi informacemi pracovat v projektech.

rendy
rendy

Ta učitelka z USA za to moc nemůže. Je sledována organizací pro neamerickou činnost a musí se chovat tak , jak USA nařizují. Prakticky je od reality vytržená sama. Konec konců , stát kříženců těžko chápe slovo národní, tradice, zvyky, historie a místní kultůra i folklór.

Věra
Věra

Jo jo. V USA je všechno ok a nevadí, že se tam občas ve školách střílí. Hlavně, že u nás je všechno špatné…

Chris Weber
Chris Weber

Podle vzoru USA, dejte dětem rychlopalné zbraně, více drog a podle vzoru USA bude všechno OK

Anna
Anna

Když jsem na jedné škole pár týdnů suplovala hudební výchovu, americká učitelka vyjádřila svoje nesmírné rozčarování nad tím, že se děti učí zpívat ze zpěvníků starých 20 let. (Já – písnička je snad ještě starší, ale nechtěla jsem ji rozčarovávat ještě víc…) Jak to proboha děti může bavit, učit se zpívat trampské písně nebo písničky jako Holka modrooká a Černé oči. Nedokázala jsem jí vysvětlit, že tradiční písně jsou kulturním dědictvím našeho národa a Rosa na kolejích a Stánky prostě k hudební výuce u nás neodmyslitelně patří. Kryl? Proč bychom se měli zabývat komunisty utiskovaným písničkářem, koho z 11-letých může… Číst vice »

Dana
Dana

Špatně! Škola nemá nahrazovat rodičovskou výchovu. Formování charakteru a vztahové záležitosti jsou věcí rodičů.

Martina
Martina

Možná by učitelé necpali dětem tolik učiva do hlavy,ale státní maturity a přijímací zkoušky na SŠ i VŠ je třeba udělat, ne? Koncepce naše školství je orientovaná na výkon a učitel má malé slovo a nikdo z ministerstva či Cermatu mu nenaslouchá. Učitelé by mnohé chtěli jinak a lépe…

Laura
Laura

Jen poznámka; engineering je inženýrství a ne ten patvar nahoře.

Jarda
Jarda

Školu jako takovou zrušit učit se pomocí médii,kempů, středisek volného času…

Dana
Dana

nevím na jakých školách paní učila, ale stovky rostlin to nejsou. Na nižším stupni je to pár základních rostlinek a pár stromů a nevidím v tom žádný problém. Opravdu Vám všem přijde normální, že by páťák nerozeznal modřín od smrku nebo pampelišku od slunečnice? To samé platí o lesní zvěři, to že už člověk nepotká v lese jezevce nebo bažanta neznamená že nemusí vědět jak tohle zvíře vypadá. Totéž platí o dějepise nebo zeměpise – dítě po dokončené základní docházce by snad mělo vědět kde je Labe nebo Dunaj…ale i Amazonka nebo Kongo. Stejně tak by mělo mít povědomí o… Číst vice »

Bohumil Novák
Bohumil Novák

Pozn. red.: Komentář hrubě urážel respondentku a byl smazán