„To, co se učí žáci v české škole, je málo propojené s reálným světem. K čemu je učit se nazpaměť název stovky rostlin?“ ptá se americká učitelka Jennifer Dickinson, která působí od roku 2015 v Česku. Někteří čeští učitelé podle ní kladou příliš velký důraz na akademickou stránku vzdělávání. „Děti pak neví, jak se chovat jeden k druhému a mají problém s vyjadřováním svých pocitů.“
Kde všude jste vlastně učila?
Dlouho ve Spojených státech, na katolické škole v Atlantě ve státě Georgia. Potom jsem nějakou dobu cestovala a pak jsem na deset let zakotvila v mezinárodní škole v Abu Dhabi ve Spojených arabských emirátech. V USA i v Abu Dhabi jsem byla třídní učitelkou dětí na prvním stupni a učila jsem všechno – matematiku, zeměpis, přírodní vědy. Od roku 2015 žiju v Praze a učím angličtinu děti i dospělé a k tomu nepovinný předmět STEM, neboli Science, Technology, Engineering a Math (věda, technologie, inženýring a matematika).
Co říkáte na české školství?
Nejsem tu moc dlouho, nemůžu hodnotit české školství jako celek. Je ale pár věcí, kterých jsem si všimla a připadají mi trochu zvláštní. Třeba český zvyk, kdy mají děti na celém prvním stupni stejnou učitelku. Může to být super, pokud je to dobrá učitelka, ale pokud si dítě a učitel nesednou, může nastat problém. Někdy jsem sama chtěla zůstat s nějakou skupinkou i v dalším ročníku, protože jsem věděla, že mi budou chybět, ale podle mě je dobré dát dětem každý rok nového učitele, novou šanci nastavit si věci, třeba i jinou skupinu spolužáků. Tady mi přijde, že se to často vyvine až do takového kmenového vnímání – my jsme 5. A a vy jste 5.B, my patříme k sobě a vy jste cizí. Britský a americký model spíš preferuje střídání, prolínání a míchání studentů a učitelů, aby si děti zvykaly na různé lidi a různé situace.
Vidíte ještě nějaké další rozdíly?
Občas mi přijde, že se tu klade malý důraz na formování charakteru dětí a na jejich prožívání. Záleží hodně na třídním učiteli. I v českých školách jsou učitelé, kteří se o podobné vztahové věci u svých studentů snaží a z dětí je to potom cítit. Momentálně učím prvňáky, druháky, třeťáky a páťáky a vidím mnoho různých skupin dětí. Poznám, na které z nich má jejich učitel dobrý vliv a které mají učitele, jenž klade velký důraz na akademickou stránku vzdělávání a menší na tu charakterovou. V těchto skupinách vidíte, že děti hůř chápou, jak se mají k druhým lidem chovat, a mají problém s vyjadřováním svých pocitů.
Co jste ještě vypozorovala?
Učím i pár starších žáků a když mi ukazují, kolik si toho musí nacpat do hlavy, tak se mi zdá, že je to trochu odtržené od reality. Myslím, že ve školách v jiných částech světa se klade větší důraz na projekty, řešení problémů a propojování školních předmětů a informací se skutečným životem. Pořád se přitom učíte matematiku nebo zeměpis, ale propojujete to s něčím, co vás obklopuje a v čem žijete.
Jedno z dětí mi ukazovalo, jak se musí učit na poznávačku rostlin v českých lesích. Byly jich snad stovky. Zdálo se mi to zbytečné. Kdybych já byla jeho učitelka, zadala bych žákům třeba projekt, kdy by současné květiny porovnávali s těmi, které už vyhynuly, nebo bychom zkoumali, jak se české lesy mění. Pořád bychom se učili o flóře a fauně, ale spojili bychom to s reálnými věcmi ze života, jako jsou změny klimatu, rozrůstání měst. To je přece mnohem zajímavější i důležitější než se učit zpaměti stovky rostlin.
Jak to bylo v Abu Dhabi?
Učila jsem tam na soukromé mezinárodní škole. Už s malými dětmi jsme se věnovali projektovému vyučování a zkoumání. Kladla jsem jim hodně otázek, stejně tak oni mně, a společně jsme na ně hledali odpověď. Tady často vidím lidi, kteří mají dobré znalosti a skvěle bodují v testech, ale jsou trochu ztracení, když mají přemýšlet mimo zavedené škatulky.
Přitom člověk by si myslel, že v muslimské zemi pro svobodné přemýšlení nebude tolik prostoru.
Naše škola byla soukromá a mezinárodní, takže velmi otevřená. Některé třídy vypadaly jako zasedání OSN. Muslimské děti měly dvakrát týdně navíc výuku náboženství, ale jinak chodily do školy s ostatními dětmi. Ani většina učitelů nebyli muslimové. Já osobně jsem si nezakrývala vlasy a nosila běžné oblečení. Naší škole se dařilo stát jednou nohou v moderním západním světě a jednou v tradičním muslimském. Tato kombinace je pro Emiráty celkem typická. Zajímají se o zvyky lidí ze západu, ale jsou pevně zakotvení ve své arabské kultuře a mají ji rádi. Starší děti se ve škole učí o vědě a evoluci v hodinách náboženství zase slyší, že svět stvořil Bůh. A funguje to.
Probírali jste ve škole náboženské otázky?
Ano, děti zhruba tak od páté třídy už chtěly mluvit o tom, čemu věří oni a čemu ostatní. Když je učitel vnímavý, mluví s dětmi s respektem a neláme nic přes koleno, nenastane žádný problém. Když mi muslimské děti řekly, že nechtějí vybarvovat vánoční stromeček, protože je to pro ně příliš křesťanské, samozřejmě jsem je nenutila.
Kulturní a náboženský mix je obohacující, měli jsme díky tomu mnoho témat. V jedné skupině jsem měla muslimy, nemuslimy a taky hinduisty, kteří zase nejedí hovězí, a konkrétně tyto děti byly vegetariáni. Takže jsme si o tom všem mohli povídat: Ty nejíš vepřové, ty zas hovězí, tenhle maso vůbec nejí, ale všichni si teď můžeme spolu sednout a společně se najíst. Krásně to fungovalo a musím říct, že z těchto zážitků čerpám naději, že svět může být lepším místem. Že tolerance, pochopení a respekt jsou možné.
Jennifer Dickinson se narodila v americkém Miami. Vystudovala angličtinu, historii a pedagogiku na univerzitě v Atlantě. Dvacet let učila na katolické základní škole v Atlantě, v roce 2006 začala působit jako učitelka na The American International School of Abu Dhabi. Od roku 2015 žije a učí v Praze, a to jak na základní škole, tak i v různých kurzech pro děti i dospělé.
Pokračování rozhovoru s americkou učitelkou čtěte za týden.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Také se domnívám, že jsou děti zahlcovány množstvím zbytečného učiva. Naopak se neučí české dějiny, neučí se slušnému chování k dospělým a starým lidem. Rodiče je
to rovněž neučí. Dnes jsou rodiče hodně přetížení v zaměstnání, často si berou práci domů. Na děti tak čas nezbývá a když selhává i škola, pak se to vymstí. Na děti a mládež působí rovněž televize a média, kde je to samá bitva, střílení, ale bez citu a emocí. Děti si to pak pletou se skutečností. Něco je špatně.
To myslíte vážně!!!! Slušnost ke starším lidem a obecně slušné chování, může vycházet jen od rodiny. Škola může maximálně udělat nějakou nepatrnou korekci, ale jinak to je na RODINĚ. Argumentace, že rodiče nemají čas je naprosto mimo. Naše rodiče taky pracovali a čas na to,aby nám vštípili jak se chovat k druhým, rozhodně měli. Pokud je pro rodiče přednější práce před vlastní rodinou, tak se ptám, proč si ty děti pořizovali. Pokud je odpověď,aby se měli lépe (materiálně), tak to je naprosto špatná odpověď. Samozřejmě děti ovlivňují média, ale zde opět mají nastoupit rodiče a ovlivnit tento vliv médií.
Když jsou děti mimo rodinu obklopeni burany, ani rodina moc nepomůže.
Ano, ale to je právě o té rodině a o výchově, která u těch buranů nefunguje. Škola nemá za úkol burany převychovat a ani nemůže. Škola může pomoci, ale né být stěžejní autorita ve výchově. A jak taky může, když dneska učitelé nemají žádnou autoritu.
A pak jsou tu rodiče těch vychovaných, aby jim vysvětlili, že se burani chovají jako burani a že se tak chovat nemají.
Paní Tichavská, to opravdu myslíte vážně?!?! Dneska je straaašně moderní všechno svádět na školu a na učitele. A žáci že toho mají moc?!?! Proboha, vždyť už teď mají různé úlevy a znají toho tak polovinu co sme znali my. A nikomu z nás z toho rozhodně hlava neupadla.
A co řeknete dítěti, když se Vás v lese zeptá, co je to za strom? To mu řeknete, nevím, nepotřebuju to vědět, podívej se na google. To jako vážně?!?!
Přesně!
Zas jako, a proč ne? „Mamí, co je tohle za strom?“ „Jejda, zlatíčko, to už si nepamatuju, ale když ho vyfotíš na můj telefon, tak to zjistíme.“ Dítko strom vyfotí, podíváme se na google, celý to zabere asi tak minutu a na konci oba dva víme jak se ten strom jmenuje a ještě jsme to našli a zjistili společně, takže dítko má radost, že mohlo „zkoumat“. A rovnou si o něm může něco přečíst a dozvědět se. Vážně je to tak tragický scénář?
Ale pomůže.
Pani Magdo, jak se chovat ke starsim lidem nam rikali i ve skole, pustit sednout starsiho cloveka v tramvaji byla samozrejmost, pozdravit, podekovat, pozadat, chodit po schodem vpravo apod.. Dnes skola a ucitele vubec nemaji zadny respekt, vse se toleruje, vsichny deti jsou osobnosti. Urcite jsou i slusne deti, ale s temi maji rodice hodne prace, protoze deti rady napodobuji vzory, ktere vidi ve skole – a tam ten nejvetsi gauner je ten nejvetsi vzor. Vidim to sama na vnoucatech, doma se chovaji vzorne, ale ve skole musi zapadnout mezi ty ostatni, kteri bohuzel uz tu vychovu nemaji.
A kdo za to může, že nemá škola a ani učitel respekt? Opět to jsou rodiče, protože nedej bože, po nich škola něco chce, což se jim vůbec nelíbí….oni přece nemají čas…. Ve škole je vždy několik různých skupinek žáků, a rozhodně ne všichni jdou za tím největším gaunerem…. Pokud mají slušně vychovane děti rodiče, kteří se zajímají o to s kým se jejich děti baví a tráví s nimi volný čas, tak mi neříkejte, že rodiče jim nějakým způsobem nemohou vysvětlit, co by to mohlo mít za následek, bavit se s „gaunerem“. Pokud je dítě dost inteligentní, tak by si mělo dát dohromady, že nějaké akce s „gaunerem“, můžou mít i odpovídající negativní reakci.
Pocházím z vesnice, nyní jsem též na vesnici a mé děti tady také vyrůstaly.Za komunistů bylo běžné, že děti doma pomáhaly s různými pracemi, čili rodiče pracovali s dětmi a při tom se probíraly různé problémy a nebo se tím děti učily (práce na zahradě se zeleninou nebo práce se zvířaty).Dneska toto není možné, protože buď by vás žalovaly děti, že jsou doma zneužívány prací nebo by žalovali sousedi (poslali by sociálku) že děti nemají prostor na hraní.
Zrovna tak rodina selektuje děti už malička.Příklad…vypravovala maminka jiné mamince..“Na dětském hřišti na pískovišti si hrají děti a některé maminky své děti upozorňují..s tím si nehraj, to je socka.“
Takže už jenom tímto přístupem se děti od malička učí pohrdat jinými lidmi, protože ONI JSOU BOHATÍ a ti druzí ne.
Soulasím s vámi, nevím kdo přišel na nápad že škola má suplovat rodiče. V tom případě mají děti na přídavky a odpočty z daní!
Naprostý souhlas, hlavně rodina má vliv na vývoj dítěte, když se v rodině k sobě chovají vulgárně, apod.,co potom můžeme čekat od dítěte?v rodině jsou vzorce chování, škola zde moc nenadělá, vím o čem mluvím, celý profes. život jsem učila,navíc co děti vidí v médiích-zas jen vraždy, násilí, despotismus, nic pěkného, co by mohly pochytit.
Naprosto souhlasím
Naprosto souhlasím. A také neučí děti kritickému myšlení. Samá propaganda a hotové názory. Neumí vlastní ani světové dějiny, neznají literaturu, už od malička nenávidí školu, protože je jim vnucováno, že je špatná, násilná a zbytečná. A pak se divíme, že nemáme dobré lékaře, že chybí mladí odborníci ve všech oblastech, ale máme houfy obhájců práv zvrhlíků, dětské gangy, rostoucí agresivitu a nevyvinuté 30leté děti, kterým „někdo“ namluvil, že vše české je špatné a vše americké je apriori dobré. Když se mě dospělý američan ptá, zda Indie má přístup k moři, nebo jestli je Česká republika v Sibiři, je hned jasné, že americká škola je naprosto úžasná… Měli jsme na gymplu lektorky z USA. Uměly jen svůj předmět, ale komunikaci totálně nezvládaly. Dokázaly jednat výhradně podle instrukcí, a každá situace mimo povolený seznam je dělala naprosto bezmocnými. O všeobecném rozhledu a logickém myšlení si mohly jen nechat zdát. Byly prostě hloupé, ale měly diplomy z VŠ.
Aničko, naprostý souhlas
Aničko, naprostý souhlas. Přidal bych k tomu svůj, respektive bratrovo příběh. Někdy před 20 roky byl na výměnném pobytu v Americe. Byl tam na High School, čili na střední. A byl tam ještě spolu s dalšími ze školy za absolutní hvězdy, protože to co se tam oni učili na střední se u nás učí, no spíš asi učilo, na základce. A tomuhle se chceme přiblížit? A to nemluvím o tom, že učitelka z tohodle bordelu si dovolí kritizovat naše školství. Ať si napřed zametou před vlastním prahem.
Prosím Vás, nesnáším to, bratrovo, snad bratrův příběh, ale jinak máte pravdu, najdou žábu, 3 roky jí zkoumají a je tu doktorát.
Naprostý souhlas.
V podstatě s Vámi souhlasím, ale abychom byli fér 🙂 Tuším, že ani většina Čechů by z hlavy nevěděla, kde leží v USA Vermont, jaké má okolní státy a nebo kde se nachází např. taková Angola a její hlavní město.
Měli jsme školství na vysoké úrovni, oproti Západu, dnes je všechno v pr…., poslední Valachová úplně mimo mísu, ono to jméno Valachová stojí za to.
Vážená paní, máte pravdu – cosi je špatně! A to cosi je především naprostá absence komunikace v RODINÁCH! Jsem učitel v důchodu s třicetičtyřletou praxí na 1.stupni ZŠ a po přečtení článku a Vašeho příspěvku jsem nevěřil vlastním očím.Svádět absenci slušného vychování na nedostatek času rodičů je alibismus nejhrubšího zrna. Škola může poue korigovat návyky, získané v rodině, nikoliv UČIT slušnému chování. P.Dickinsonová nám – zaostalým čecháčkům- vysvětluje, jak má to „liberální“ školství amerického střihu vlastně vypadat. Důsledky polistopadových „reforem“ vidíme při kontaktu s dětmi a mládeží na každém kroku – bez Googlu ani ránu, není-li po ruce mobil, dítě je stiženo záchvatem nepříčetnosti…A co rodiče? Co bychom od nich chtěli – jsou přece tak zaměstnaní…
Pane Milane – naprosto s Vámi souhlasím! Také učím na SŠ a na výchovu je už „pozdě“. Co si nepřinesou z domova, to škola nenapraví. Źe je škola přetěžuje nadměrnými znalostmi všeho? – věřte, že už teď klesají nároky učitelů z důvodu toho, že to studenti prostě „nedávají“. Co se týká amerického školství – pokud budeme jako v amerických filmech slýchávat fráze typu: „Mám tě rád“ – tak to je jen fráze. Na druhé straně kolik žáků tady střílí učitele či spolužáky, když jsou vychováváni k toleranci k druhým a k lásce??? Američtí občané pomalu neví, že je Česká republika v Evropě a my se museli učit zeměpisná místa na mapě… Takže nejprve vychovejme děti slušnému chování (pozdrav, poděkování, prosba atd) a pak chtějme na škole,aby je něco naučila – a to pořádně. Je fajn, že si dnes vše „vygooglí“ na telefonu,ale kde jsou všeobecné znalosti? Je mi z toho smutno – už se sem valí západní forma školství s inkluzí vpředu… ale co z těch dětí bude?
Pane Milan-hezky!!!!!
Zbytečné učivo?Možná, ale pak děti neznají základní věci a je možné, že když se dostanou do nějaké vědomostní soutěže, tak vypadnou na první či druhé OBYČEJNÉ otázce.
Sešel jsem se s některými letošními maturanty a dal jsem jim otázku co jsem slyšel ve Slovenské televizní soutěži. „Kůň je sudokopytník nebo lichokopytník.“Jak v televizi, tak i u těchto maturantů mně odpověď šokovala.KŮŇ JE SUDOKOPYTNÍK PROTOŽE MÁ ČTYŘI NOHY.
Maturanti, co někdy povedou tento stát a nic nevědí.Ano, v životě to není důležité, ale už jen toto pak vypovídá o intelektu toho kterého občana.
Není škola jako škola…my se třeba dost zapojujeme do podobných projektů…https://www.pribehynasichsousedu.cz/pro-skoly/
Mne fascinuje americká učitelka, u nás bylo školství na vysoké úrovni, samozřejmě, že některé předměty, jako MDH, marxismus byly mimo mísu, ale uměli jsme, ovšem v USA si někdo pr.ne, pardon a udělá na tom doktorát?, to ne. Prosím Vás, toto zde netahejte.
Zajímalo by mě proč jste odešla z míst, kde se Vám líbilo a dařilo. Co bylo důvodem pro nástup do školy tady u nás? To co jste popsala jsem zažila také při své praxi. Taky jsem měla děti z rodin, kde víra měla důležitou roli pro celou velkou rodinu. na druhé straně tu byly děti rodičů bez vyznání. Měly jsme také děti rodičů Jehovistů. Také děti národností vietnamské, ukrajinské, romské. Nikdy jsem neměla problém a děti se vzájemně respektovaly. Všechno je to v lidech. Učila jsem je respektovat se vzájemně. Už v počátcích své pedagogické praxe. Je zajímavé, většinou naši lidé odcházejí do zahraničí za lepší prací, proto přemýšlím nad tím, proč Vy jste zatoužila po práci u nás, když je tak málo ohodnocená.
Dear Mrs. Dickinson, I am Karel, an Uber driver in Prague. Just today, I drove a young US couple to the Prague Airport. I told them about the long weekend that
includes the 8th May, the Victory Day, the End of the WWII. They did not know the date. All they know is the Veterans Day. The teachers might like to accent the important events in recent civic history in their teaching, what do you think… ?
with warm greetings, Karel, Prague.
Karle, ani v Anglii není stejný den ukončení 2. světové jako u nás. Co teprve v US. Naše historie není jejich historie, i když byli její nedílnou součástí 😉
Neni třeba chodit tak daleko. Dokonce ani v Německu 8. květen neslaví :-). Tam mají 10.květen (letos). Kdopak ví proč?
A protože se od všeho normálního upouští, děti čím dál víc hloupnou. Pokud nemají PC či chytrý telefon, neví takřka nic, neumí ani pořádně číst. 80% VŠ studentů neumí správně česky, zejména humanitní obory jsou v tomto směru nadstandardně vyvinuté. Dnes mnozí VŠ neumí ani trojčlenku. VŠ odpovídá SŠ před 20 lety, mnohé ani té středoškolské úrovně nedosahují. Učitelé s tím nic nezmohou, musí pracovat s těmi, kdo jsou přijati. Studijní neúspěšnost se trestá, tedy se musíte snažit, aby studenti byli úspěšní. Na druhé straně otroci s otrockými platy toho moc umět nemusí. Z hlediska školství se tu za posledních 30 let nic nezlepšilo, naopak. Řím před pádem.
Dobrý den,
je vidět, že jste člověk z praxe. Bohužel mi nezbývá nic jiného, než s Vámi souhlasit. Učitel s dvacetiletou praxí.
Když to říká emeričanka tak to musí být pravda, však je to na jejich „národu“ hezky vidět.
Hlavně se to, co řeknou v USA, pokládá za bernou minci. Oni jsou prostě dokonalí.
Chtěla bych vidět ty „stovky“ rostlin. Mě se naopak líbí, když jdou děti do lesa a tady si zobnou lísteček, tam si dají další dobrotu a vědí, že mohou a co jí. Pokud je paní učitelka natolik tolerantní k muslimským a jiným vyznavačům víry, proč neprojeví trošku pochopení i k naší kultuře? Tady chodíme do lesa, sbíráme houby, bylinky, lesní plody.. proč by to děti neměly znát? Naše děti se houby naučily poznávat dřív, než uměly číst 🙂
Je pravda, že místo biflovani encyklopedickych znalosti v dějepise, zeměpise či biologie by sami měli objevovat souvislosti. Známe perfektnė historig Egypta ale naše soudobe dějiny ne. Na ně přijde řada na konci 9. třídy a to už děti nic než konec základky nezajímá.
Mezi čím chcete objevovat souvislosti, když nic nevíte? Že si fakta můžete najít v literatuře, dnes spíše na internetu? Když nebudete vědět, že vůbec jsou, ani je hledat nebudete! Jak došli k svým objevům největší vědci? Měli hlavy doslova nabité fakty z nejrůznějších oborů. Pak – teprve pak! – se vám najednou sama před očima objeví souvislost, která dříve nikoho nenapadla…
No právě objevovat souvislosti můžeme tak, že děti dostanou zadanou látku a zpracují referát na dané téma. Objeví různé zajímavosti a prezentují před spolužáky, nebo úkol zpracují ve skupině. Samozřejmě to nelze např. v čj či matematice. Takový dějepis místo biflování letopočtů opravdu lze. Určitě je to bude více zajímat a pak si to zapamatují, správně zařadí do období atd. Kolik si pamatujete letopočtů ze školy?
Jsem tak ráda, že s vámi mohu souhlasit :-). I čeština a matematika se dá učit více objevitelsky, podle mě.
Ja naprosto souhlasim a pridala bych tam i to nabozenstvi ci humanitarni predmety, aby deti mely moznost k celistvosti charakteru a toletaci k druhym ci byt dobry i tolerantni obcane. Nemuzeme donekonecna lpet na zasadach, ktere byly provozovany pred 30 lety. Musime zit v aktualnim, realitnim deni, jinak to nebude efektivni. Zasady a principy moralniho kodu se budou menit jako rocni obdobi, neznamena to apokalipsi, ale i zustavat, zalezi na tom cemu kazdy veri a jak se budem tolerovat.
Když my vlastně nevíme, co je pravda, každých dvacet let je to jinak. Jak se v tom mají učitelé vyznat?
V tom Vám musím dát za pravdu. Já jsem to měla stejně i když už je to padesát let. Pak jsem to doháněla čtením literatury a sbíráním informací.
Ten jde o to kolik deti ten egypt vůbec zajímá soudobe dějiny to nemyslíte vázne , dějepis není jen o soudobých dějinách
Ano, to máte naprostou pravdu.
Mně naše školství špatné nepřipadá. Právě naopak. Vyžaduje disciplínu a odpovědnost. Bohužel rodiče mají pocit, že zrovna jejich potomek je minimálně génius, ale z 99% to tak není. A co se týče vzdělanosti Američanů. Tak to je lehký, znám jich hodně, pracují s nimi každý den. A je to katastrofa. Takže bych ocenila, aby paní Dickinson nehodnotila a neradila.
Jenže tady nejsme v USA, tady chceme, aby děti měly všeobecný rozhled, aby jhejich vzdělání bylo všeobecné a netýkalo se jen praktických stránek života. Vaši lidé jsou vzděláváni pro „úspěch“, kariéru, vydělávání peněz – a to není v životě to nejdůležitější. Jsem rád, že jsem prošel socialistickým škostvím a umím se orientovat v řadě oborů. Pravda, ve světovém jazyku se nedomluvím, ale angličtina se mi po roce 1989 naprosto zprotivila, takže jsem se začal na stará kolena na just učit španělsky.
Americký systém školství si vzhledem k asi 10% negramotných po základní škole, doučování na vysokých školách atd. nechte v USA, pokud se Vám v Čechách a evropském systému školství nelíbí, nikdo Vám nebrání odejít. Sociální klima třídy, třídní učitel na prvním stupni zásadním způsobem ovlivňují vztah ke škole, ke spolužákům, k povinnostem. Právě pod vlivem evropského školství se naše školství mění k horšímu, za pár let nebude mít kdo učit, protože za 20 tisíc nebude nikdo přebírat odpovědnost za cizí děti. Výchova dětí je na rodičích, vzdělání na škole i rodičích, můžu učitelům svých dětí za jejich přístup jen poděkovat. protože díky příbuzným žijícím v USA mám možnost srovnání, naše státní školy jsou na neporovnatelně vyšší úrovni než školy v státní školy v USA. Dáma nás přijela poučovat, na to jsme alergičtí od dob komunistů.
Ja si rozhodne nemyslim, ze vychova deti je jen a jen na rodicich, fjuu. A co tak deda, babi, teta, stryc,…soused, kamarad/ka? Africke prislovi rika, ze „k vychove ditete je zapotrbi cele vesnice“:) 🙂 🙂
Samozřejmě nebude do novin tvrdit,že se od nás toho mají hodně co učit. Školství v USA je na tom špatně.Mají špičkové univerzity,ale vše co je níže je hodně špatné.Systém,který produkuje tak obrovský počet negramotných nemůže být pro nás inspirací. V USA jsem byl 5 let a jen jsem nevěřícně kroutil hlavou.
Je pravda, že některé věci se děti učí zbytečně a většina z nich už je nikdy nepoužije, ale ten příklad s těmi rostlinami se dá posuzovat také jinam. Člověk by měl vědět kolem jakého stromu, nebo kytky v lese jde, nebo o čem že se to vlastně v tom televizním pořadu, nebo mezi lidmi mluví. Říká se tomu všeobecný rozhled. A co se týká projektů. Nejdřív musí mít dítě nějaký základ znalostí a jak nám praxe ukazuje, projekty jim tento základ nedávají. Myslím že není od věci se nejprve drilem naučit základy a pak s těmi informacemi pracovat v projektech.
Děkuji Vám všem za Vaše názory. Vidím, že smýšlíme podobně. A i když jsme teď tak trochu dezorientovaní tím co zkouší MŠMT na našich dětech, pořád ještě nějaké dobré základy máme a negramotné dětí u nás nebereme. Ba naopak, přes všechny peripetie máme snahu něco naučit i ty děti, kterým z jakýchkoliv překážek se učení nedaří. Jen to chce najít správný systém a provázanost. Ne zkoušet pořád nové co to přinese.
To je tak pravda.
Ta učitelka z USA za to moc nemůže. Je sledována organizací pro neamerickou činnost a musí se chovat tak , jak USA nařizují. Prakticky je od reality vytržená sama. Konec konců , stát kříženců těžko chápe slovo národní, tradice, zvyky, historie a místní kultůra i folklór.
Je pravdou, že asi tam na tom území byl úplně jiný život a jiná kultura, tradice. Od jisté doby zlatokopů a lidí dychtivých po majetku a bohatství je tato kultura zašlapavaná hodně hluboko. Rezervace jsou toho příkladem. Takže co by jim říkaly naše tradice a zvyky a hrdost k národu, ke kterému patříme. Tohle už je další už z mnoha generací těch, kteří tu hrdost k národu dostatečně zničili. Je to už dost dávno, kdy v našich kinech lákal film hrdiny, který obětavě bránil svůj národ a zem i když mezi sebou jako kmeny bojovali. Vinetů byl naším hrdinou. Asi možná proto, že byla jeho postava dílem evropského autora, který hodnoty člověka ctil a chápal slovo spravedlnost. Ameriku znám jen z toho, co vyprodukují média a z vyprávění lidí, ale já sama bych tam žít nechtěla.
Jo jo. V USA je všechno ok a nevadí, že se tam občas ve školách střílí. Hlavně, že u nás je všechno špatné…
Podle vzoru USA, dejte dětem rychlopalné zbraně, více drog a podle vzoru USA bude všechno OK
Když jsem na jedné škole pár týdnů suplovala hudební výchovu, americká učitelka vyjádřila svoje nesmírné rozčarování nad tím, že se děti učí zpívat ze zpěvníků starých 20 let. (Já – písnička je snad ještě starší, ale nechtěla jsem ji rozčarovávat ještě víc…) Jak to proboha děti může bavit, učit se zpívat trampské písně nebo písničky jako Holka modrooká a Černé oči. Nedokázala jsem jí vysvětlit, že tradiční písně jsou kulturním dědictvím našeho národa a Rosa na kolejích a Stánky prostě k hudební výuce u nás neodmyslitelně patří. Kryl? Proč bychom se měli zabývat komunisty utiskovaným písničkářem, koho z 11-letých může Kryl zajímat?! O tom, že děti v hodinách poslouchají Rusalku, jsem se z určitých důvodů taktéž nezmiňovala. Ona prostě nezvládla to, že jsme nějak propojeni s minulostí a hudba a umění jako takové jsme zvyklí vyučovat v kontextu doby. Po pravdě vypadala tak, jako bych jí řekla, že děti učíme nacistické ideologii, naprosté nepochopení. Osobně si myslím, že tahle úcta k tradicím a všemu, čím jsme si jako národ prošli, to, jak jsme s minulostí svázáni a bereme si ponaučení z chyb, nás dělá relativně normálními lidmi; to je to, co je na naší výchově ještě dobré. Na VŠ jsem si výukou pár rodilých mluvčí prošla, ale jak byly třeba nějaké znalosti, nějaká fakta, šlo to do háje. Je fakt, že člověka jejich výuka baví, neznechutí, je nenásilná, člověk se do aktivit rád zapojí, snadno posiluje sebevědomí… ale všeho s mírou 🙂
…člověka jejich výuka baví, neznechutí, je nenásilná …. a také v něm dohromady nic nezanechá….
Špatně! Škola nemá nahrazovat rodičovskou výchovu. Formování charakteru a vztahové záležitosti jsou věcí rodičů.
Možná by učitelé necpali dětem tolik učiva do hlavy,ale státní maturity a přijímací zkoušky na SŠ i VŠ je třeba udělat, ne? Koncepce naše školství je orientovaná na výkon a učitel má malé slovo a nikdo z ministerstva či Cermatu mu nenaslouchá. Učitelé by mnohé chtěli jinak a lépe…
Jen poznámka; engineering je inženýrství a ne ten patvar nahoře.
Školu jako takovou zrušit učit se pomocí médii,kempů, středisek volného času…
nevím na jakých školách paní učila, ale stovky rostlin to nejsou. Na nižším stupni je to pár základních rostlinek a pár stromů a nevidím v tom žádný problém. Opravdu Vám všem přijde normální, že by páťák nerozeznal modřín od smrku nebo pampelišku od slunečnice? To samé platí o lesní zvěři, to že už člověk nepotká v lese jezevce nebo bažanta neznamená že nemusí vědět jak tohle zvíře vypadá. Totéž platí o dějepise nebo zeměpise – dítě po dokončené základní docházce by snad mělo vědět kde je Labe nebo Dunaj…ale i Amazonka nebo Kongo. Stejně tak by mělo mít povědomí o základních historických datech. Co tam tedy budou dětičky 9let dělat? Bohužel na některé předměty se člověk musí „naučit“. A máte pravdu problém je v rodičích – pokud se má dítě naučit Přemyslovce tak než 20min nadávat, že je chudáček přetížen a k čemu mu to bude.. tak raději ho za 10min z Přemyslovců přezkouším a pomohu mu s tím.
Souhlasím, je mi líto dětí, kteří od mala slyší od svých rodičů jen samé hořekování a nadávání na „zbytečné a přemrštěné“ povinnosti a úkoly nejen ze školy. Není divu, že pak dítě převezme tento názor za svůj. A rodiče si opět rochní v tom, že ani to jejich dítě ty úkoly nechce dělat a má s tím potíže a jak je to časově náročné. Pěkný příklad pro děti, jen co je pravda. Jedna maminka si mi stěžovala, že neví, co s dítkem. Věčný salámista, nic ho nevyvede z míry, na školu těžce kašle.. U konkrétního případu jsem jí dala nápovědu, jak z toho ven. Pointa byla, že by i ona maminka musela přestat být salámistou a začít být důsledná.. výsledek? No, ono to není tak horký, to půjde i bez toho.. Ano, samozřejmě, že to půjde i bez toho, ale za jakou cenu?
To by bylo mrtvých v Austrálii. kdyby nevěděli, co je a jak se chová krokodýl. Že zmije se jen neplazí, ale taky umí ublížit. Že muchomůrka nám může vzít život. Myslím si, že rozhovor s člověkem, který tu žije teprve tři roky a rozkoukává se, není pro naše školství tak směrodatný. Akorát provokuje dobré kantory k tomu, aby si řekli, tak proč já to vlastně všechno dělám, když nás tady kritizuje někdo, kdo tomu našemu školství neholduje. neporadí, akorát kritizuje. Ptejme se těch, kteří svou práci odvádí dobře a zaleží jim na ní. A hlavně co mně trápí, slyší, nebo čte tyhle názory někdo, kdo s tím umí alespoň trochu pohnout někam k lepšímu? Někdy mám dojem, že si tady vyplakáváme své problémy, ale jak se říká, hážeme hrách na prázdnou stěnu.
Myslim, ze to pi ucitelka vyjadrila jasne, ze je tu ne dlouho a jsou to jeji observace. Respekt je dulezity. Nevim proc to lidem tak vadi, chce prispet se svymi znalostmi a zkusenostmi.
Pozn. red.: Komentář hrubě urážel respondentku a byl smazán