„Návštěva Velké Británie je asi pro každého zážitkem, a i když existují i inspirativnější školské systémy, byl jsem překvapen progresivitou a moderním fungováním této školy,“ říká ředitel základní školy K.V.Raise v Lázních Bělohrad Jaroslav Jirásko o stáži v britské Berrymede Junior School. Škola leží v multikulturní londýnské čtvrti, 85 % žáků nemá angličtinu jako svůj rodný jazyk nebo jazyk, kterým se mluví v rodině. Ředitel v pěti zastaveních popisuje, co na exkurzi viděl a slyšel.
Α První zastavení – britský školský systém
Povinná školní docházka je ve Velké Británii od pěti let, ale protože se odvíjí od data narození dítěte, často do povinného školního vzdělávání nastupují děti ještě čtyřleté. Končí v 16 letech. Děti do dosažení věku povinného školního vzdělávání mohou být buď doma, chodit do školky či dětského centra nebo využívat “hlídací” služby, které dětem od tří let stát platí až do výše 15 hodin týdně. Některé školy otevírají pro děti od čtyř let přípravné ročníky.
α α α α α α α αα α α α α α α α α α α α
Základní školy – primary schools – se dělí na dvě věkové skupiny (ne na každé základní škole jsou obě). Infant school pro děti ve věku 5-7 let a junior school pro děti ve věku 7 – 11 let. Po Primary school žáci nastupují do secondary school, kterou končí v 16 letech absolvováním státní závěrečné zkoušky z pěti až deseti předmetů (certifikát GCSE). Po secondary school si studenti nejčastěji volí tzv. further education neboli další vzdělávání, které připravuje studenty na studium na univerzitě. V této fázi už student ví, kterou univerzitu by chtěl absolvovat a toto vzdělávání ho připravuje asi v pěti oborech s ohledem na to, co půjde dál studovat. Nejčastější volbou je bakalářské tříleté studium, univerzity ale nabízejí i navazující magisterská a doktorandská studia. Ve Velké Británii nemají klasická učiliště, na řemesla se žáci připravují na secondary school. Státní školství je v období povinné školní docházky hrazené státem, vyjma soukromých škol, které jsou placené. Tyto školy státní systém doplňují o celou řadu alternativ. Britský systém je poměrně variabilní a složitější než u nás.
B Druhé zastavení – učitelé
Učitelské povolání je ve Velké Británii stále poměrně prestižní. Učitelský plat ve výši 29 000 liber ročně řadí učitele mezi skupinu s příjmem nad britským průměrem. Nároky na učitele jsou podobné jako u nás, musí mít univerzitní vzdělání s potřebnou kvalifikací. Pracovní doba učitele je oficiálně 35 hodin týdně, z toho 20 hodin přímé výuky, ale ve skutečnosti učitelé pracují 50 – 60 hodin týdně, protože kromě příprav na hodiny a dalších činností, které zná i český učitel, daleko častěji komunikují s rodiči (především na individuálních schůzkách), a je od nich vyžadována pravidelná reflektivní činnost, mnoho analýz a dotazníků a náročné celoživotní vzdělávání.
β β β β β β β β β β β β β β β β β β β β β β
Profesionalita učitelů byla zřejmá na každém kroku na škole, kromě jejich neustálého úsměvu pracovali všichni skvěle s interaktivními tabulemi a se čtyřčlennými skupinami žáků. Metody na ztišení žáků a udržení jejich pozornosti byly rozmanité a účinné, bez zvyšování hlasu, hodiny byly pestré střídáním činností a byl patrný partnerský přístup. Ve třídě pracují nejméně dva, ale spíše více pedagogických pracovníků, třídy se naplňují do počtu cca 25 žáků.
β β β β β β β β β β β β β β β β β β β β β β
Vyučovací hodina trvá 60 minut (přestávky bez rozdílu 15 minut), vyučování začíná v 9.00 a končí v 15.30 hodin. Na Berrymede Junior School jsem viděl mnoho učitelů a dalších zaměstnanců se zřejmě nebritským původem nebo potomků přistěhovalců. Na škole pracuje asi třetina učitelů – mužů.
C Třetí zastavení – žáci
Berrymede Junior School leží v multikulturní londýnské čtvrti a 85 % žáků této školy nemá angličtinu jako svůj rodný jazyk nebo jazyk, kterým se mluví v rodině. Na vlastní oči jsem viděl fungující inkluzi s maximální podporou žáků, kteří se v daném kulturním a jazykovém prostředí neorientují. Na škole probíhalo vzdělávání v angličtině ve “výkonnostních” skupinách, kam byly zařazovány děti podle schopnosti porozumět a domluvit se anglicky, nezávisle na věku. V dané skupině byl žák po dobu, než splnil školní test, který mu umožnil postoupit do vyšší skupiny angličtinářů. V ostatních předmětech je žákům poskytovaná podpora od asistentů nebo učitelů v tandemu, paralelně s činnostmi ve třídách pracují intervenční skupiny (škola měla několik místností k tomu určených), kde žák, který nestíhá na hodině nebo se necítí komfortně, může pracovat ve skupině s podobně naladěnými žáky v intervenční místnosti. Autističtí žáci jsou na škole plně integrováni. Žáci poměrně často vytvářeli skupiny podle zájmu nebo schopností, nikoliv podle věku. Nenosí žádné pomůcky ani potřeby z domova, vše si ponechávají ve škole, do školy chodí pouze s batůžkem se svačinou.
γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ γ
Na britských školách mají žáci uniformy a musím konstatovat, že se mně tento zvyk zalíbil. Dívky z muslimských rodin měly své šátky i ve školní uniformě, šátek nesundávají ani při tělesné výchově. Ve škole se žáci nepřezouvali, neměli ani šatny. Na této škole měli žáci zakázané mobily.
Zvědavé otázky:
Kolik vás na exkurzi jelo?
12 – 3 ředitelé, ostatní byli učitelé.O čem se nejvíc debatovalo?
O pracovních podmínkách učitelů, o inkluzi a o metodách výuky.Chtějí ředitelé a učitelé na základě výjezdu něco měnit?
Obecně na to neumím odpovědět, já bych chtěl vyzkoušet nové metody utišování žáků (ústní napomínání a překřikování je opravdu dost často neefektivní).Co je podle vás u nás lepší?
Hygienické podmínky (WC, jídelny), právní subjektivita škol.Ještě nějaká, třeba mimoškolní, pozorování?
Ohleduplní a trpěliví řidiči a neskutečně malé prostory v hotelu (byli jsme na pokoji dva a když se jeden oblékal, druhý musel ležet na posteli).
D Čtvrté zastavení – Berrymede Junior School
Škola se nachází na sídlišti obývaném sociálně slabými rodinami, což jsou převážně cizinci, a navštěvuje ji cca 360 žáků. Počet zaměstnanců je 60, na škole pracuje mnoho asistentů, speciálních pedagogů a psycholog. V tomto vidím zásadní rozdíl ve srovnání s mou školou, kde máme 410 žáků a 33 pedagogických pracovníků včetně asistentek. Podmínky pro vzdělávání žáků byly v britské škole personálně nesrovnatelně lepší. Tato státní škola má žáky ve věku 4 – 11 let a je zřizovaná samosprávou (londýnskou čtvrtí Acton).
δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ δ
Paní ředitelka Lubna Khan je ve funkci 15 let, do funkce ji jmenovala osmičlenná komise, ve které má hlavní slovo zřizovatel. Funkční období ředitele není časově omezené a ředitel zůstává ve funkci až do důchodu, pokud není odvolán pro vážné pochybení. Ředitelé na britských školách neučí, paní Khan dle svého uvážení pracuje s některými skupinami dětí. Školu kontroluje každé tři roky státní inspekce. Škola má dvě budovy, nemá vlastní sportovní halu a tělocvična je spíše takový gymnastický sál s žíněnkami, kruhy a nějakým posilovacím nářadím, míčové hry se tam hrát nedaly, kolektivní sporty se vyučují v pronajatých prostorách. Žáci dostávají ve škole oběd, 35 % ho má z důvodu svého sociálního postavení zdarma. Oběd probíhá v sále, který se běžně využívá k výuce, ale v době oběda se v něm rozestaví jídelní soupravy (skládací stoly a židle) a z jídelny se v ohřívačích přiveze jídlo. V nabídce bylo vždy běžné evropské jídlo, ale také halal jídlo pro muslimy.
E Páté zastavení – malá či větší překvapení a inspirace
Asi největším zážitkem bylo zabezpečení školy. Hned za hlavním vchodem do školy byla uzavřená místnost s vrátnicí a s dotykovým displejem. Každý nový návštěvník (staří jsou již v databázi) se při příchodu musí na terminále zaregistrovat, uvést, za jakým účelem do školy přišel a za kým jde. Po registraci je kamerkou vyfotografován. Během několika vteřin jsme obdrželi visačku s fotkou a s údajem, za jakým účelem jsme ve škole.
ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε
Zaujalo mě též, jakým způsobem škola postupuje vůči opozdilým žákům. Kromě toho, že budova je po zahájení vyučování už neprodyšně uzavřená a opozdilec musí na displeji vyplnit své jméno a důvod pozdního příchodu, může škola za pozdní příchody a za absence dle platného školního řádu vybírat od rodičů pokutu. (Paní ředitelka Khan nám ale řekla, že je to spíše preventivní opatření, že ještě tuto sankci nepoužila).
ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε
Inspirativní pro mě bylo využití interaktivních tabulí, klasické tabule ve třídách nebyly. Všichni učitelé používali aktivní metody vyučování podporované interaktivními tabulemi. Hodnocení probíhá pomocí online aplikace, kterou učitelé využívají přímo v hodinách. Za dobrý výkon je žák online ohodnocen emotikonem, graficky, slovně či známkou nebo procenty. Tuto aplikaci mohou použít také žáci k sebehodnocení.
ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε
Celou školu protínala zjevně jedna priorita – čtenářství. Kromě knihoven na chodbách a knížek ve třídách byla škola vyzdobena různými motivačními letáky na podporu čtenářství a ústředním heslem školy bylo “Today a reader, tomorow a leader”. Neboli dneska čtenář, zítra lídr.
ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε ε
Jednou týdně probíhá tzv. “společné zpívání”. Ve společenském sále se shromáždí šest tříd a pod vedením hudebkáře všichni společně zpívají.
F Zhodnocení
Návštěva Velké Británie je asi pro každého zážitkem, a i když existují i inspirativnější školské systémy, byl jsem překvapen progresivitou a moderním pojetím této školy. Škoda, že jsme neměli možnost vidět více škol, návštěva jediné školy často vede ke zbytečné paušalizaci. Inspirací pro mě bylo především vzdělávání cizinců a fungující inkluze a vzdělávání skupin žáků, napříč třídami a věkem. Co osobně nepovažuji za příliš pozitivní, je dle mého soudu nadměrné všemožné testování. A nechutnaly mně školní obědy.
ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ ζ
Každá návštěva zahraniční školy zanechá mnoho dojmů a já jsem měl to štěstí poznat školu s přívětivým klimatem a spokojenými ukázněnými žáky.
Co jsem si opsal na památku: “The more that you read, the more things you will know. The more that you learn, the more places you will go”. Což jsem si přeložil takto: „Čím více čteš, tím více budeš vědět, čím více se učíš, tím širší budou tvé obzory.“ Je to citát od Dr. Seusse.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Děkuji panu Jiráskovi za moc zajímavý příspěvek.Takto pojatá inkluze je ovšem úplně něco jiného,než se zavedlo pod stejným názvem tady.
Děs.
Pourquoi? Učil jsem na základní Britské škole a nebylo to nijak hrozné. Je pravdou, že jsem učil na privátní škole a to je tak trošku jiná liga))
Ano, děs běs…
Kromě jiného, chápu, že vás náš vzdělávací systém nevzdělal (kde je chyba, doopravdy nevím). Stačí mi ale jen posoudit vaši češtinu.
Promiňte, tady nepoznám návaznosti. Komu jste toto vytkl? Děkuji.
Pan ředittel je i-di-ot, běhající se zvonečky mezi žáky, nedivím se, inkluze k tomu vede… Sám autorita není, tak ji hledá jinde. Ale pozor – neznamená, že cizí, znamená lepší. J.A. Komenský by nám, myslím, mohl stačit…
Holt, učitelský stav je shrbený hřbet, lízající ruku pánovi! Holt byl pan ředitel na exkurzi za peníze EU, tak teď jejich píseň zpívá… měl by se stydět a ne se zde prsit!
Váš příspěvek obsahuje nadávky a je tedy zcela proti pravidlům diskuze, což by gramotný člověk měl pochopit sám poté, co si pravidla přečetl. Myslím, že silné výrazy váš komentář přesvědčivostí nevybaví. Nešlo by to mluvit věcně? Prosím, neurčujte tady, kdo by se měl stydět a za co.
Nesouhlasím s formou tohoto příspěvku od viva ,ale souhlasím s obsahem- vděčnost z článku přímo sálá.Mě zarazilo to halal jídlo – pomalé vykrvácení zvířat panu řediteli nevadilo?Jinak napomenutí paní Polanské velmi připomíná přísnou soudružku učitelku z Macha a Šebestové:-)
Ano, pořádek musí být. 🙂 Jak jste sám uznal, forma některých příspěvků je nepřipustná. Co se přípravy „halal“ masa týče, mně se ta forma zabíjení taky nelíbí, ale nevím, zda jsou průmyslová jatka humánnější, vlastně o tom nic moc nevím, vy o tom něco víte, že to sem vnášíte do debaty?
Především porážka formou halal je v přímém rozporu s veterinárním zákonem a zákonem o ochraně zvířat před týráním a jako taková by neměla být na našem území vůbec přípustná…To, že z náboženských a jiných důvodů se tak děje, je věc jiná. Jestli je to humánnější…mohl by zřejmě zodpovědně říci, jen ten, kdo to opravdu zažil, či pokus o zbavení života jedním, či druhým způsobem, jinak jsou to jen dohady. Každopádně průmyslová jatka by se měla řídit jistými předem danými pravidly, včetně veterinárního dozoru a hygieny potravin.Až tyto podmínky budou stejné pro všechny, budeme v demokratickém státě. Jen pro porovnání, do muslimských zemí ČR ročně vyveze přes 30 milionů krav a skotu. Co se s nimi děje při a po transportu je skutečně vrcholem HUMANITY.Čímž nechci říci, že transporty do jiných zemí jsou na tom lépe.
Vy to ve školství nějak podrobněji znáte? To o tom lízání?
Paní Leo, za co děkujete??? Jaká inkluze je lepší? Žádná!!! žÁDNÁ inkluze není dobrá.
Prosím proč mají všichni ohledy k menšinám a postižením a nemají ohledy ke svým vlastním dětem????
Vím o čem mluvím, věnuji se celý život postiženým dětem a s láskou! Integrace mentálně normálních a přitom třeba tělesně postižených dětí vždy fungovala a funguje, proti tomu nic. Ale proč mají mentálně zaostalé děti být vzdělávány s dětmi mentálně normálně disponujícími??? Proč???? Není to prospěšné ani pro jedny, ani pro druhé…
Přála bych Vám mít vlastní dítě na druhém stupni s dvojnásobnými „propadlíky“,kterým o nic nejde, mohou zlobit a trápit učitele i žáky a ještě se jim o´při tom smát…
Pokud chcete, mohu Vám o tom povyprávět…
I zahraniční odborníci,kteří navštívili naše základní školy říkají,že co se u nás zavedlo pd pojmem inkluze,žádnou inkluzí není.Pouze se přidaly děti s problémy do běžné třídy naprosto nepřipraveným učitelům.Přidalo se pár asistentů,kteří problematice také nerozumějí a taky peníze,pravda. Naprosto chybí systémová opatření,o kterých je v článku zmínka. Takhle je to jen trápení všech,s tím souhlasím.Ale pan Jirásko za to nemůže,on si to nevymyslel .A myslím,že svým článkem třeba chtěl i upozornit na to, že tak jako u nás,se to dělat nemá. A takových tu moc nemáme. Rozhodně to není idiot ,který běhá mezi žáky se zvonečkem,to se na mě nezlobte.Je to jen člověk,který pro svou školu i žáky dělá maximum ,v rámci daných pravidel,i když mizerných.
Oni si to nevymysleli, ale tolerují to, kdyby chtěli mohli si dupnout, nebo rovnou stávkovat a pak by stát žádnou takovou inkluzi nedělal a mohlo se počkat pár let a připravit to pořádně, tím že nic pořádného neudělali s tím de facto souhlasili a teď nadávají, ale mohou tak nadávat sami sobě.
„Dupal“ kde kdo. včetně odborníků,učitelů i veřejnosti,ale MŠ si ale opět prosadilo svou.A stávka učitelů,hlavně těch ze základek,o které se jedná především? Rodiče by je „utloukli“ nejdřív ,když by nemohli poslat děti do školy.Kde žijete ?
To je opravdu škoda, že vám nedali na výběr a ukázali vám jen školu, kterou chtěli. Svého času jsem se intenzivně zajímal, proč si některé rodiny českých emigrantů tak chválí britské školství a zjistil jsem fakta, která tak lichotivě nevyznívají. Česko by reformu školství ale bezpochyby potřebovalo.
Děti mé neteře chodí do školy ve VB a ta je z té „skvělé“ výuky zděšená. Sama přitom není žádný lumen, ale aby dítě v páté třídě neumělo malou násobilku, pravopis, cokoli u nás běžné ve vlastivědě je pro její děti španělská vesnice, tak to ji dost zaráží. Před lety, kdy do VB odešla, se nechtěla nikdy vrátit, ale teď už o tom vážně uvažuje a asi jí k návratu dopomůže i barevná inkluze.
Skola od skoly se lisi, casto je to dano lokaci (napr. Londyn, Manchester a podobna velka mesta) maji kvalitu vyuky casto nizsi. My osobne bydlime v Cambridge a jako byvala ucitelka jsem si otestovala nekolik zakladnich skol, vcetne mistni ‚secondary‘, a rozhodne nesouhlasim s tim, ze by me nebo jine deti na techto skolach neumely nasobilku jako kdyz bicem mrska (mym dceram je 7 a 9 let a obe umi perfektne cist, delit a nasobit). Minule ctvrtleti dopodrobna brali 1. svetovou valku, science experiments jsou take beznou soucasti, ale souhlasim s autorem clanku, ze skoly tady nemaji zdaleka takove super zazemi a vybaveni jako v CR. A obedy jsou bleee. Taky souhlasim s tim, ze pristup k zakum je profesionalni a metody na zvladani tridy (ztisovani atd) jsou vyucovany podle guru jmenem Bill Rogers (napsal mnoho knih na tema ‚classroom behaviour management‘). Jen to srovnani poctu zamestnancu v anglicke versus ceske skole uvedene v clanku je zavadejici – mnoho zamestnancu v anglickych skolach (vcetne ucitelu a asistentu) totiz pracuje na castecny pracovni pomer.
Pan Jirasko, mohli by ste sa so mnou/ s nami podelit o nejaku tu metodu na utisenie ziakov? Dakujem.
Dobrý večer, paní Zuzano, není to nic neznámého, jen se to u nás málo využívá. Je to především práce s hlasem (ztišení místo hulákání, přistoupení k „epicentru“ hluku a šeptání), pak to jsou různé zvonečky a hlavně tleskání. Učitel vytleská určitý rytmus a žáci to zopakují.
A co to halal jídlo pane řediteli, víte jak se připravuje?Jakým způsobem jsou takto usmrcována zvířata? Zkuste si o tom něco přečíst .Jinak ztišení hlasu jako prostředek k utišení žáků bych chtěl vidět u nás v Mostě v multietnické třídě , asi by jste si šeptal pro sebe…
Jste učitel, nebo rodič a o jaké škole/třídě konkrétně mluvíte? Zajímá mě to, zajela bych se tam podívat.
Igor Hnízdo!!!
Igor Hnízdo a ředitel zeměkoule dohromady! 🙂
Hm, takže autor vlastně jako vzor pro nás představuje školu v Evropě, ve které se zcela evidentně vše podřizuje tomu, aby se přivandrovalí muslimové cítili jako u nich doma. To je ovšem naprostý nesmysl, protože se jaksi zcela v kontextu věci opomíjí, jak hodně bylo nutno kvůli tomu změnit systém evropské výuky. Toto není žádná inkluze, ale vlezdoprdelství islámu. A to je sakra rozdíl. Do této školy bych své dítě nikdy nedal. Ani zadarmo.
Chápu váš příspěvek správně, že britské školy by se neměly snažit, aby se muslimské děti co nejrychleji naučily angličtinu a získaly i další gramotrnost a sociální dovednosti? Metody, které ředitel popisuje, jsou obvyklé i v jiných progresivních školách i v České republice a nebyly tedy zavedeny s ohledem na muslimské žáky, jsou zcela evropským kulturním dědictvím. Jsou to metody založené na funkčním přístupu: dělám, co funguje, nikoli dělám, co si myslím, že je dobré, ať už to tak je, nebo ne. Jinak prosím s ohledem na naše pravidla nepoužívejte slova jako „přivandrovalí“, mají negativní konotaci. Jakýkoli názor jde vyjádřit čistou, jasnou, nevulgární češtinou.
jasná islamizace Evropy- a jak jinak začít než dětmi, až tahle generace žáčků vyroste budou ve školách už jenom muslimové a budou se učit Koránu, je mi smutno když vidím jak vyspělá Evropa není schopna bránit své kulturní bohatství a podmaňuje vše své africkým a arabským netolerantním muslimům
Chápete to samozřejmě zcela špatně. Můj příspěvek je o tom, že v Evropě a evropských školách nemají přivandrovalí muslimové vůbec co dělat ( a nějaká negativní konotace je mi zcela volná, protože já nazývám věci pravými jmény a nejsem zblble korektní). A navíc se stačí jen podívat na fotografii, a je každému jasné, že se jedná o „typickou evropskou třídu“. V celé Evropě se přece odjakživa při vyučování sedí na zemi:DD Plácáte nesmysly. Toto není žádná snaha o integraci, ale naopak přizpůsobování Evropy zcela odlišné kultuře. A vaše „inovátorské“ metody výuky si strčte někam. Za 30 let těchto vašich experimentů jste to dotáhli tak daleko, že ze škol vycházejí naprostí imbecilové, kteří i po absolvování vysoké školy mají ještě problémy s pravopisem ve svém rodném jazyce. Blábolíte cosi o sociálních dovednostech, progresivních školách, evropském kulturním dědictví, funkčním přístupu atd. To jsou pouze prázdná hesla, které vám nalili do hlavy ve škole. A nejvíc jsem se zasmál nad tzv.“ funkčním přístupem“, což podle vás znamená, že děláte to co funguje. Tak to už je fakt vrchol pokrytectví a alibismu (nebo naprosté neznalosti stavu věcí). On ten váš „progresivní, nový, inovátorský“ atd. systém totiž absolutně nefunguje. Důkazem je jak v zahraničí, v tzv. multikulturních školách naprostý neúspěch při vzdělávání a pokusech o integraci muslimů, tak u nás v našich podmínkách prokázaný plošný katastrofální propad ve vzdělanosti žáků a studentů za posledních 30 let. A to je prostě fakt. Pokud si lžete do kapsy,jak perfektně to děláte a nevidíte fakta, je to ještě větší katastrofa, protože to znamená, že i vaše úroveň jako pedagogů šla radikálně dolů.
To si tedy opravdu nerozumíme. Váš příspěvek náš systém odchytil jako komentář proti pravidlům, takže by se nezobrazil, ale vracím ho do debaty, protože je v několika věcech příznačný. Řeknu k tomu jen toto:
– Děti z muslimských rodin v britských školách jsou v celkem velkém počtu (zvlášť v některých oblastech) a říkat, že by tam neměly být, je jaksi zcela neužitečné, protože tam prostě jsou a je se s tím třeba pragmaticky vyrovnat, o což se školy velmi důstojně a relativně efektivně snaží. Prostě se to stalo, celou sérií faktorů, které souvisejí s evropskou historií, a je třeba to řešit, místo hořekování a povzdychů, případně urážek. Říkat, že by se neměly v těch školách vzdělávat, že by tam neměly být, je pro mě postoj, ze kterého mám osobně velký pocit ohrožení, Ruce pryč od problému a místo toho nadávat, že…
– Nevím, proč se na té fotce sedí na zemi, možná se to u společného zpívání a je to jednodušší, než tam nosit tolik židlí. Na zemích se teď sedí dost i v českých školách a není to vliv muslimské kultury, je to spíš odraz neformálnějšího přístupu a poznatků, že dnešní děti se potřebují víc hýbat a vzdělávání nejde líp, když je nutíte sedět v lavicích.
– Není pravda a není nikde dokázáno, že se naše školství zhoršuje a už vůbec ne vlivem inovací. Většina pedagogických odborníků se ale shoduje na tom, že vedení výuky běžné před třiceti lety funguje hůř a hůř. Proč, o tom je celá debata, kterou tady nejde teď reprodukovat. Je to hodně o tom právě si přiznat, co je funkční, a co je stereotyp nebo rutina.
– Multikulturní školy jsou realita v USA, VB a dalších zemích a není pravda, že školy s multikulturní skladbou žáků plošně selhávají, i když je pravda, že čelí problémům, které si asi každý umí představit, učit děti z různého prostředí je těžší než děti z podobných rodin, rodinné zázemí někdy bývá problematické atd. Ovšem řešení existují: příští týden budeme mít o tom článek se špičkovým americkým ekonomem, který provádí studie měření kvality škol.
– Ve škole mi to do hlavy nenalili. Přišla jsem na to pozorováním reality. Váš komentář ale hlubší znalost reality neprokazuje, je to – dovolím si dát na hrubý pytel hrubou záplatu – plácání, obvyklé výkřiky, prozrazující ochotu si akorát tak zanadávat, nikoli schopnost a ochotu konstruktivně myslet a hledat řešení.
Vy ale toho školách v USA moc nevíte, že? Tam problém s dětmi cizinců nejrůznějších národností řeší nikoli bezhlavou inkluzí, ale separátními třídami. Každého čtvrt roku se dělají testy, zda děti už mohou být přeřazeny do normální třídy. A mimochodem je zcela příznačné, že nejdéle (a někdy i do konce školní docházky) zůstávají v těch třídách děti z rodin, kde (západnímu) vzdělání nepřikládají velkou váhu. Typicky muslimové a bigotní vyznavači jiných náboženství nebo etnika, která to mají „v krvi“ např. Portorikánci, Haiťané apod. Tohle žádná inkluze nevyřeší, pokud děti a zejména jejich rodiče nezmění svůj přístup.
Aha, takže se bude čekat, ať děti a rodiče změní přístup. Zajímavý přístup ke vzdělávání. Vzdělávání je nejen služba rodinám, ale je taky ve společenském zájmu, proto je povínné.
To je právě to špatně, vzdělávání by nemělo býti službou a právem, ale povinností každého z nás.
Tím imbecilem, který i po absolvování vysoké školy má ještě problémy s pravopisem ve svém rodném jazyce myslíte sebe? Příkladná sebekritika, jen tak dál!
…“ ve které se zcela evidentně vše podřizuje tomu, aby se přivandrovalí muslimové cítili jako u nich doma. To je ovšem naprostý nesmysl, protože se jaksi zcela v kontextu věci opomíjí, jak hodně bylo nutno kvůli tomu změnit systém evropské výuky“. Dobrý den, jste odborníkem na evropské vzdělávání, že víte, jak hodně se změnil systém evropské výuky ? Můžete nám to zde, prosím, sdělit ? Rád si doplním své poznatky o proměně evropského školství. Děkuji.
Vážený pane řediteli, a jaký Vy jste odborník???? Po návštěvě jediné školy v Británii ucvrkáváte obdivem a přitom nejste schopen si utišit své žáky?
Jakou že to máte autoritu? Už si Vás představuji běhajícího mezi žáky se zvonečky… To možná zabere jednou…
Inkluze je zlo a ničí nám naše děti, chcete podrobnosti? Ráda Vám je poskytnu, a konkrétní…
Nedělejte prosím propagandu a nebuďte užitečným idiotem!!!!
Je zvláštní, že nesnesete text, který věcně popisuje, co někdo viděl na vlastní oči. Jak pracovat s hlukem je téma, které učitele řeší, takže moc nedává smysl, že se metodám utišování žáků vysmíváte. Pokud tu chcete psát komentáře, mírněte své emoce.
Proč doktorandská?Zase chcete být zajímavý,.
Paní Zuzana chtěla nějakou metodu na utišení hlučných žáků. Já jsem používala jednu, když jsem chtěla, aby se ztišily. Našla jsem jedno dítě, které mně vnímalo a ukázala mu signál na kterém jsme před tím všichni domluvili, že jej budeme dodržovat a respektovat. Zvedla jsem ruku, jako že si žádám o pozornost a jedno dítě upozornilo druhé a lavinovitě se rozšířila pozornost. Když se utišily, poděkovala jsem jim a nebo pochválila, že to jde a vycházelo to. Ale měli jsme společně stanovené pravidlo. V případě, že máte děti ve skupině a nevnímají, jsem si sedla, zavřela třeba knížku a jen se dívala kolik dětí mně vnímá. postupně jim to docházelo, že by se měly ztišit. Já jsem neřekla ani slovo. Člověk si někdy tu metodu musí hledat.
Ještě k tomu článku. Říká se, jiná země jiný mrav. Každý to má podle sebe, ale já bych tam tělesnou ani hudební výchovu učit nechtěla. Rozvíjet děti po tělesné stránce, vidět jejich pokroky, odvahu, obratnost a nebo sledovat jak se rozvíjí pěvecké dovednosti i u těch nejmenších. jak intonačně zvládají písničky, jak dokážou zvládnou hru na doprovodné rytmické nástroje, jak se učí jednotlivé taneční kroky. Ale co tam chtějí učit, když jsou tam děti různých národností a každý má svou kulturu. Naše vzdělávání v těchto oblastech má svou historii, hodnotu a vychází z našich tradic. Romské děti se k nám moc nepřipojovaly, jen poslouchaly, protože naše písničky neznaly. Hudba je ale přitahovala i když ta jejich je trochu jinačí.
Milá paní Evo, neberte tento článek vážně. vĚŘÍM, ŽE vY SI SVÉ ŽÁKY UTIŠIT UMÍTE. Narozdíl od pana ředitele Jiráska, který se to jezdí učit do VB, a učí se tam zřejmě mnoho dalších věcí… Bohužel… Bohužel pro naše žáky.
Jsem přímým svědkem škodlivosti inkluze a věřte, že je mi našich milých a chytrých dětí líto… Kéž by dostávaly takové pozornosti, jako děti menšin…
Dříve bylo „SSSR náš vzor!“ nyní „Velká Británie náš vzor!“ ?
Všechno už tu jednou bylo, tihle „mladí, progresívní“ junáci, plní pomýleného entuziasmu si budou za pár let sypat na hlavu popel, jak se vlastně mýlili…že?
Hlavně mi tady nebrečte!!
Nikdo nebrečí, jen vzpomínáme, a vaše osobnost začíná být zajímavá. Co takhle vyslovit názor. Je to tak a vždycky to tak bude. Co ti starší nám chtějí povídat. To si nestěžuji, jen přemýšlím, jestli se za ta léta nějak situace změnila. Vždycky ti starší chtěli v dobrém předat těm mladším zkušenosti v dobré víře, aby se ti mladí vyvarovali stejných chyb, které už dělali oni. Jde to z pokolení na pokolení, ale současná doba je tak trošku zajímavá, že ti mladší jsou v něčem napřed.
Pane Bože,co tak zkusit nějakou inovaci.Vtipné to třeba bylo napoprvé.