Svěřili bychom šestnáctiletým dětem provoz restaurace včetně kasy? Švýcaři to dělají. Odlišná historie se projevuje i ve školní výuce, kde se klade velký důraz na praktičnost a přípravu na budoucí povolání. Hodně středních škol má prvky duálního vzdělávání – teorii kombinují s praxí. A dokonce je možné jít na vysokou školu bez maturity.
Zatímco naše země formoval silný rozvoj průmyslu, hornaté Švýcarsko dosud vykazuje určité archaické rysy. Jedním z nich je, že být řemeslníkem je stále standard. Není to nějaká horší práce, naopak. Švýcaři si manuální práce váží stejně jako vzdělanosti.
Pracoval jsem dva roky ve vzájemně propojených školách Rudolf Steiner Schule Solothurn (1-10.třída) a Regionale Oberstufe Jurasuedfuss (11.-12.třída). Tam měli například v 8.třídě třítýdenní lesnické praktikum, v 9.třídě zemědělské praktikum a v 10.třídě se jelo na tři týdny na humanitární projekt do jedné z nejchudších oblastí Rumunska, kde studenti pomáhali budovat nemocnici. V 10.třídě v rámci praktického projektu Restaurace měli šestnáctiletí studenti na starosti provoz restauračního zařízení, a to včetně pokladny.
Od 11.třídy bylo praxe ještě více. V jednom týdnu připadaly dva dny praxe na tři dny výuky. Škála činností, kterou si studenti mohli vyzkoušet, byla velmi široká. Zaměstnavatelé berou žáky středních škol na praxi často a rádi. Mohli pracovat u soudu, v rádiu, v architektonickém studiu, v truhlářské dílně, ve škole nebo v domově důchodců. Míst měla škola nasmlouvaných 400-450.
Na vysokou bez maturity
Tradiční úctu k řemeslům se nyní Švýcaři snaží propojit s potřebou dalšího vzdělávání a umožnit i studentům, kteří chodí na střední školy s velkým podílem praktické činnosti, aby mohli pokračovat na vysokou školu, pokud chtějí. Maturita je ve Švýcarsku velmi náročná zkouška klasického typu, která otevírá cestu k akademickému studiu, a proto se hledají cesty, jak studentům umožnit jít na vysoké školy neuniversitního typu i bez maturity. Některé střední a vysoké školy už takovou dohodu o přijetí bez maturity uzavřely.
Díky tomu více dětí s vysokým intelektem volí řemeslo a za posledních patnáct let se snižuje zájem o maturitní zkoušku. Lidé si uvědomují, že dobrým základem do života je něco pořádného umět. Aspoň ve Švýcarsku určitě. Mimochodem, je to země s největším počtem patentů na obyvatele, dalo by se tedy říct země s největší kreativitou. Určitě to má spojitost s vysokou úrovní školství. Přitom ve Švýcarsku ještě donedávna nemuseli mít učitelé ani vysokou školu. Jak bylo řečeno, stačí něco pořádně umět, na papír se tolik nehledí.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Zajímavé poznatky, Jenom by mě jako učitelku na švýcarské škole zajímalo, na které vysoké školy se dá dostat bez maturity, prosím konkrétní. Slovo „donedávna“ je pěkné, je to už ale více než 10 let, kdy si všichni učitelé museli nejpozději dodělat aprobaci.
Je to velice nepřesný a zavádějící článek. Souhlasím ale s tím, že si švýcaři váží manuální práce, to je pravda
Dobry den, v cem je tedy prosim clanek zavadejici a nepresny?
Jeste bych doplnit proc zamestanvatele berou radi studenty strednich skol na praxi. Na rozdil od Ceska jsou studenti plne vytizeni a pracuji zadarmo a nebo pouze za stravu.
Pěkně napsáno. Není žádný důvod proč by český student měl pracovat zdarma či za stravu.
Oni tam nechodí na brigádu,ale praxe je součástí výuky.
Pracovat zdarma bez symbolicke odměny je nemravnost.
Kdysi jsme chodili na povinnou praxi i z průmyslovky – obvykle na dva týdny v době maturit, a za tuto praxi se neplatilo! To, co mají jako „praxi“ dnešní studenti, je ničemu nenaučí, obvykle se poflakují od ničeho k ničemu po firmě, případně je raději pošlou domů, aby nenadělali víc škody než užitku. Měla jsem na svém pracovišti na praxi každoročně několik studentů z různých typů škol a jediné schopné byly dívky z obchodní akademie, které se aktivně zapojily od prvního dne a opravdu pracovaly a něco se naučily. Za práci měly pouze obědy zdarma.
Za praxi se neplatí,nevím, proč by mělo.Je to vlastně „praktická forma výuky“.Odpovídam Káče,aby nedošlo k omylu.
Ve škole, kde jsem ve Švýcarsku pracoval, to bylo tak, že na některých praxích peníze dostávali, na jiných ne. Dlouho se o tom ve třídě diskutovalo, a nakonec se pod mírným nátlakem ze strany vyučujících rozhodlo, že se peníze budou dávat do společného hrnce a pak přerozdělovat…
Ano, máte pravdu, je to už o něco více než 10 let, samozřejmě donedávna je nepřesný výraz. Ve Švýcarsku jsem učil v letech 2002-2004, právě tehdy docházelo k té změně, a učitelé byli nuceni si kvalifikaci dodělávat. Švýcarsko už není co co bývalo, více se začalo přizpůsobovat Evropské Unii.
https://www3.unifr.ch/studies/de/zulassung/zulassung-bachelor/zulassung-ohne-maturitaet.html
https://www.studium-schweiz.ch/de/info/studieren-ohne-matura.html
Zu studieren ohne Matura ist schwierig. Trotzdem gibt es Universitäten, die diverse Studiengänge anbieten und bei denen das studieren ohne Matura möglich ist. Eine genaue Abklärung vor dem studieren ohne Matura ist zu empfehlen.
Studieren ohne Matura in der Schweiz
An den Universitäten Freiburg, Genf, Lausanne, Luzern, Neuenburg und der italienischen Schweiz sowie an Schweizer Fachhochschulen ist es unter bestimmten Bedingungen möglich, in einigen Fakultäten zum Bachelorstudium ohne Maturitätszeugnis zugelassen zu werden. Dabei kommen besondere Aufnahmeverfahren zur Anwendung, die von Universität zu Universität und von Fakultät zu Fakultät verschieden sind. Die Medizinalfächer und Pharmazie sind an allen Universitäten davon ausgenommen.
1) množství praktik je fascinující, ale jaké jsou možnosti si vybírat? budu si moct při studiu třeba na elektrikáře opakovaně vybírat takto zaměřené praktika, nebo budu muset dřív či později „šéfovat kase“ v restauraci, což mi bude rozhodně méně užitečné, než násobilka?
2) lidí, kteří jsou schopni kvalifikovaně vykonávat řemeslo, bude v každé běžné populaci vždy mnohonásobně více, než lidí, kteří jsou schopni kvalifikovaně využít svůj vysoký intelekt… alokace lidí s vysokým intelektem do řemesel je tedy mrhání vzácným talentem, navíc nepotřebné
3) veká část ve Švýcarsku registrovaných patentů není národním produktem, ale domácím – tzn. jsou registrované v této zemi, ale mají zahraničního vlastníka, podobně jako u většiny evropských států… počet patentů na osobu tedy rozhodně nevypovídá o nějaké národní kreativitě
S čím se dá souhlasit, je tvrzení, že pro uchazeče o školy jako jsou JAMU, DAMU apod, je podmínka maturity pouze překážka, která jim absolutně nic nedá. Něco podobného, jen rozšířené i na řemeslníky, tu ostatně tvrdím celou dobu.
Bod 3 jste mi vzal z úst (klávesnice). Švýcarsko je myslím docela známé příznivými podmínkami pro ochranu duševního vlastnictví, což samozřejmě láká zahraniční žadatele.
a to ani nemluvě o tom že většina dnešních patentů na triviality se zakládá jen za účelem zastrašovacího právního boje s pomocí nepřehledných patentových balíčků. Typicky microsoft, google, a podobné obří firmy mají tisíce patentů, a mohou snadno zastrašit libovolného nového hráče na trhu jen jejich řinčením, přitom co patent to obvykle nestoudná triviálnost typu „patent na postupné načítání obrázků na web stránce“, „patent na tlačítko s roletkou pro výběr volby“, „patent na sekundární funcionalitu vyvolanou delším podržením tlačítka či prstu“ a podobné s prosminutím zhovadilosti, to o kreativitě nevypovídá vůbec jen o nestoudné snaze trh přemírou zbytečných patentů prakticky zablokovat a neumožnit vstup jakéhokoliv konkurenta pro naprostou nepřehlednost v tom co můžete považovat za svou myšlenku a co už si určitě nějaký vykuk patentoval. Většina patentových úřadů ani pod náporem množství patentových přihlášek věcnost patentů ani nezkoumá a sází na to že spor vyřeší až případný soud. Schvalují tak patent prakticky na cokoliv s čím příjdete a to může být klidně i „patent na kolo“ pokud to zvládnete trochu zakamuflovat.
K bodu 1) praktika, o kterých jsem mluvil v článku, jsou ve Švýcarsku na všeobecně vzdělávacích ZŠ a SŠ, nejde o soustavnou přípravu na budoucí povolání. Spíše zažívání si různých profesí, aby si žák uvědomil co ho baví, k čemu se hodí atd.
K bodu 2) – alokace lidí s vysokým intelektem do řemesel nemusí být mrhání talentem, sám takové lidi znám, kteří šli do řemesla dobrovolně, i když mají i VŠ tituly na dobrých školách. Ale je to na delší diskuzi
K bodu 3) Je to naopak, počítají se švýcarské patenty registrované na celém světě, ne patenty registrované ve Švýcarsku. Viz můj komentář a odkazy níže.
Děkuji, že jste si udělal čas odpovědět.
ad 1) Na to, abychom našli profese, které nás baví a ke kterým se hodíme, jsou tady naše osobní zájmy, koníčky a jiné volnočasové aktivity. Pokud dítě žádné nemá, je to selhání rodiny a to se má řešit v rodině, ne záplatovat výchovným působením školy.
ad 2) V článku ale mluvíte o systémové, tedy hromadné, alokaci vysoce inteligentních lidí do řemesel. Každý ve svém okolí zná vysokoškoláky, kteří hledají nějakou únikovou, kompenzační, činnost. Tím se ale přece nedají obhajovat změny celého systému. Nemusíte vést dlouhé diskuze, stačí uvést relevantní argument. 😉
ad 3) A jak se počítají jakékoliv švýcarské patenty? Národnost se do patentové přihlášky neuvádí a v patentových databázích se podle ní vyhledávat ani nedá. A na švýcarský národní patentový úřad se podle Vašeho tvrzení spolehnout nedá, když ho většina Švýcarů obchází.
Ale to je jen proto, že ruční práce neboli řemeslo je tam ceněné, dobře placené.
Ale ona je dobře placená i v ČR, jen nesmíte být lajdak
Zajimave ze jeste stale krom par remeslniku delajici umelecke predmety pro hornich 5% jeto stale velice mizerne placena prace(pokud tedy nedelate 30dni v mesici) a z pohledu statu idealne zavrzenihodna…..
Nehlede ktomu ze to dnes ani nema kdo ucit protoze ti co to umi se tim budto uzivi nebo jsou v duchodu a na mizernej ucitelskej plat a starosti s tou rozmazlenou pakazi si radsi odpusti….
komentář k článku na FB: Šimon Hrabec – Nezapominejte, ze tam maji ETH (nejlepsi kontinentalni univerzita) a EPFL. Btw prezentoval jsem na 10. vyroci fakulty informatiky v univerzity v Luganu jeden projekt – prisla spousta stredoskolaku a byla radost se s nimi bavit – chytri, bystri a dobre jazykove vybaveni.
Mozna bychom se meli podivat na nase technicke skoly a ucnaky – spis nez se bavit o tom co rusit a ceho pridavat bychom se meli ujistit, ze se tam uci dobre a ze to je prostredi, kde se zaci rozvijeji v mnoha smerech a jsou jim davany prilezitosti.
Václave, Martine, Marku,
otázku patentů ve Švýcarsku jsem zkoumal, není to tak, že by se jednalo o formální registraci ve Švýcarsku, i když dotyční jsou odjinud. Zde je pár upřesnění a odkazů:
1. Přesné údaje z března tohoto roku – v absolutním počtu patentů je Švýcarsko na šestém místě na světě, s počtem patentů na na obyvatele jsou s velkým dostupem na prvním místě 884 patenty na milion obyvatel za rok , na druhém místě je Holandsko s 412 patenty na milion obyvatel. Počítá se to podle místa bydliště soukromé osoby popř. sídla firmy. Zdroj – https://www.nzz.ch/wirtschaft/china-ueberholt-die-schweiz-bei-den-patentanmeldungen-ld.1363654
Podstatnou část patentů, asi dvě třetiny, nahlašuje 20 velkých švýcarských koncernů – třeba Nestlé, Roche, Novartis atd. – každá z těchto tří firem má na svědomí kolem 5 % švýcarských patentů. 1/3 tvoří menší firmy, univerzity, jednotlivci. Švýcaři své patenty hlásí většinou v zahraničí, jen malou část doma. Co se týče metodiky těch statistik – vysvětlení je tady – https://www.nzz.ch/patentanmeldungen-als-zeichen-der-wettbewerbsfaehigkeit-1.16398015
V tomto i dalších článcích je podrobněji rozebrána i struktura počtu patentů, kolik z nich souvisí s typick yšvýcarskými odvětvími jako hodinářství atd.
Celkově jsem nenašel nic, co by nasvědčovalo tomu, že by patentované vynálezy reálně nevznikaly ve Švýcarsku, že by nebyly z větší části vytvářeny lidmi buď narozenými, nebo žijícími nebo studujícími ve Švýcarsku.
Pokud někdo najde zdroje vyvracející mé teze, napište mi prosím odkaz.
Firmy jako Nestlé jsou nadnárodní koncerny, sdružující stovky národních výrobců z různých zemí (u nás např. Orion) a mající majetkové podíly v dalších stovkách. V diskutované oblasti je cílem těchto firem právě akumulace patentů ze zahraničí – umožňuje jim to rozšířit produkci, udělovat franšízy, zvyšovat zisky. To, že je pod patentem napsáno „Nestlé“ tedy neznamená, že vynález je dílem nějakého Švýcara/švýcarské firmy, ať už z domova, nebo ze zahraničí. Znamená to jen tolik, že za jeho nezákonné použití se budete nějakému Švýcarovi zpovídat.
V hospodářství (především za hranicemi) je navíc zcela běžná situace, kdy se závazky splácí nefinančním vyrovnáním ve formě předání patentového práva adekvátní hodnoty. I relativně malá firma se tak může dostat k zahraničnímu patentu a přeregistrovat si tak patent, který je národním produktem jiného státu. Dost to souvisí se situací, kterou popsal právě pan Marek – přemíra patentů „na nic“ (a tedy s poměrně malou hodnotou) z nich dělá ideální platidlo. A přeshraniční platby patenty dělají situaci ještě méně přehlednou.
Za sebe tedy odpovídám:
1) To, že jste nenašel nic, co by nasvědčovalo tomu, že by patentované vynálezy nebyly dílem Švýcarska a Švýcarů, není důkazem pro opačné tvrzení. Vizte předcházející dva odstavce a příspěvek pana Marka.
2) Nevím, kolik vynálezů je reálným národním produktem Švýcarska, ale ani mě to moc nezajímá. Já reagoval na Vaše tvrzení tím že z pouhého počtu patentů nelze dělat závěry o kreativitě toho kterého národa. Vyvracím logické základy Vašeho argumentu a k tomu není zapotřebí faktografických zdrojů.
Autor článku velké firmy jako Nestlé vyčlenil, nikoli přiřadil k příkladům švýcarských patentů, o které mu šlo. Specificky dohledával ve statistikách patenty přisouzené švýcarským občanům či rezidentům. O argumentaci typu „To, že jste nenašel nic, co by nasvědčovalo tomu, že by patentované vynálezy nebyly dílem Švýcarska a Švýcarů, není důkazem pro opačné tvrzení.“ ať si udělají ostatní čtenáři názor sami. Takto se dá opravdu diskutovat donekonečna, bez valného přínosu.
Paní Polanská, nenarušujte, prosím, svými osobními útoky věcnou a poklidnou diskuzi mezi mnou a panem Kraemerem. Děkuji.
Nejde o vás, ale o celkovou úroveň diskuze, kterou snižujete věcně nepřesnými, až zcela mylnými argumenty, které svědčí o tom, že texty čtete často bez plného porozumění, takže občas musím zasáhnout, ale dělám to pouhým konstatováním, které pouze vy vyhodnocujete jako osobní útok. Prosím, respektujte mou roli. Je mou povinností zajistit, aby se lidí v debatě rychle zorientovali a nebyli zmateni, což jim znemožňujete vršením rádoby odborných námitek. Pan Kraemer věnoval čas k ozdrojování toho, co jste zpochybňoval, vy zpochybníte i toto s tím, že třeba nepříšel na ještě jiný háček. Smířit se s tím, že by měl třeba pravdu, se prostě nedokážete. Druhá strana se tomu přestane věnovat, protože na takové debaty nemá čas, vy jste ale spokojen s tím, že máte poslední slovo. Stránky jsou pak plné těchto posledních slov, „vyhrává“ ten, kdo má nejvíc volného času.
Co říkáte, nedává absolutně žádný smysl. Samý osobní útok a žádný argument. Dejte, prosím, konečně prostor panu Kraemerovi. Bude-li ještě chtít reagovat, zvládne to jistě i bez vašeho tlumočení.
to je paní Polanská…, budete si muset zvyknout, že (nejen) tato osoba není na opravdovou svobodnou a věcnou diskuzi ani zdaleka připravena…
Pane Vaňku a vám podobní, máte pravdu, že máme zcela jinou představu o tom, co je svobodná a věcná diskuze. Tahle slova jsou v ústech některých lidí zcela vyprázdněné pojmy. Je na nás, abychom aspoň tam, kde to můžeme hlídat, nedopustili totální rozvrat rozumu a kritické debaty.
S ohledem na to, že jste zrovna jednu diskuzi svými útoky a žabomyšími spory úplně sama zcela zničila, jsou to od vás jen prázdná slova, paní Polanská.
Mimochodem, děkuji pěkně. Nezapomeňte si za to vyžádat respekt, jako by šlo o kus masa u řezníka: „prosím deset deka respektu, ale toho od srdce, ať není moc libovej“…
Nevím, komu tohle patřilo, ale tento příspěvek je aspoň něčím zajímavý, i když stále trochu moc zamotaný.:-)
Svodoba je pojem, který vám moc neříká… Diskuze jste po kritice osekali, hodnocení jednotlivých příspěvků, která vám nevyhovovala, a byla ve své podstatě kritická až negativní vůči vašim pochybným tezím, jste vypustili (jako správní demokradé…), nastavili pravidla, která vám de facto umožňují nekontrolovatelnou cenzuru nad příspěvky… To je ta vaše „svobodná a věcná“ diskuze? To je ten „rozum a kritická debata“? Jako bych slyšel okresního tajemníka dob minulých…. 😀 Demagogie vám jde dobře, to vás naučili na fakultě?
Mnoho příspěvků zde je kritických a jak vidíte, klidně tu zůstávají, mažeme ale příspěvky, které někoho urážejí a tím jsou motivované,takže jestli tu s námi chcete zůstat, odpusťe si tenhle tón a tyhle způsoby. Říkejte tomu klidně cenzura.
Samozřejmě, že to patřilo vám, paní Polanská. Jste jediný rozkladný prvek v této diskuzi, a jako jediná si za totální zničení této diskuze žádáte respekt. Kolik jiných takových tu podle vás je?
Mno nic. Paní Polanská opět zapírá nos mezi očima. Je načase ji opět ignorovat. Jako diskutérku, ale především jako moderátorku zdejších diskuzí. V ani jedné z těchto svých rolí si nezaslouží ničí respekt a já jí ho rozhodně projevovat nebudu, dokud se podle toho nezačne chovat.
Pane Vaňku, bylo mi ctí se s Vámi setkat. Omlouvám se za paní Polanskou. Někdo se za ni stydět musí, když to nedokáže sama. Mrzí mě, že si vzala tuto přátelskou diskuzi jako rukojmí, aby nás tu vztekle pronásledovala a napadala. Bez její přítomnosti by tato diskuze určitě dopadla daleko lépe. Mějte se krásně a zase někdy nashledanou!
Přemýšleli jsme v pátek s Pavlem Kraemerem, jak to udělat, aby diskuze nedegenerovaly stylem, jak se to občas děje. Model je takový (sám to znáte): čtenář se dožaduje na vše, co je v článeku napsáno, důkazů, studií, tvrdých dat. A to třeba i o tom, zda opravdu děti potřebují pravidelný odpočinek, nebo o složitejších věcech, jako zda opravdu ve Švýcarsku mají tolik patentů a kdo je podává. Východisko je, že čtenář má právo se dožadovat dalších a dalších důkazů, je jakýmsi arbitrem a klientem, kterému autor slouží. A tento čtenář si vždy vyhrazuje právo nebýt s „důkazním materiálem“ spokojen a žádat další a další důkazy, klidně i s tím, že sám dělá logické chyby v usuzování a nečte pořádně. A to mu prochází, protože se producíruje před dalšími lidmi, kteří taky čtou nepozorně. Na tom je něco zvráceného, nebo ne? Dost jsme se nasmáli při parodování takových debat, ale úplně k smíchu to není. Byla jsem to já, kdo Pavla Kraemera poprosil, aby našel nějaké zdroje o těch patentech a napsal to jako komentář. Je velmi zaneprázdněný a má velkou rodinu, ale vyhověl mi. Jaký byl ovšem výsledek? Debata neskončila uznáním relevance zdrojů a informací v nich obsažených, ale námitkou, že to ještě neznamená, že nejsou nějaké jiné zdroje, které by toto zpochybnily. Vy možná máte z takové debaty pocit uspokojení a dojem, že já jsem Vám něco překazila, vyplývá z toho, že debata prostě nepokračuje (nemyslíte si, že to je falešná kauzalita? druhý diskuzující neodešel kvůli mně, prostě nebylo již o čem mluvit a na plané řeči není čas). Ve skutečnosti je ale průběh i výsledek takové debaty zoufalý, nebo k uzoufání. Napadlo nás, při tom přemýšlení, že kromě slušného chování bychom měli vyžadovat, ať každý namítající přinese sám nějaký pádný důkaz, proč namítá. Nějaké chabé předpoklady, stojící často na logických faulech, nestačí. Bez pádných argumentů a důkazů bychom měli příspěvek smazat, stejně jako by bylo třeba mazat všechny námitky vycházející z nepochopení textu, protože je to jen balast debatu zamořující. Je to jen iluze debaty. Nebyl to můj nápad, ale je to dobrý nápad. Musím to promyslet.:-)
Nesmyslně dlouhý monolog. Jedna urážka a osobní útok za druhou. Tohle nehodlám číst ani do poloviny. Opět akorát ukazujete, že nemáte kvalifikaci ani předpoklady na práci moderátorky diskuzí.
Škoda.
S ohledem na to, že pan Kraemer byl vstřícný a slušný, bych mu ohledně naší diskuze chtěl sdělit toto:
„Nerozporoval jsem Vámi uváděná data, ale logiku Vaší interpretace těchto dat. Očekával jsem tedy zcela logicky, že Vaše reakce bude směřovat k obhájení způsobu, jakým data interpretujete – tedy k diskuzi o logické výstavbě Vaši argumentů, ne o jejich faktografické správnosti. Z tohoto hlediska byly veškeré Vámi citované zdroje sice poučné, ale vzhledem k diskuzi zcela irelevantní. Lituji toho, že nám nezvladatelná vzteklá agresivita paní Polanské zabránila se k tomuto kroku (a třeba i dále) dostat. Doufám, že se Vám vede dobře a že se třeba někdy v nějaké diskuzi opět potkáme.“
Václave, děkuji za Vaše reakce a faktická upřesnění. Máte pravdu, že moje argumentace není logicky zcela exaktním důkazem toho, že Švýcaři vymýšlejí více patentů. Takovou věc je ve skutečnosti nesmírně těžké exaktně dokázat. Z mnoha důvodů, mnohé jste naznačil ve Vašich příspěvcích. Jednotlivá fakta, mé zkušenosti, články z mého pohledu poukazují tím směrem, že Švýcaři skutečně vymýšlejí hodně věcí. Poukazují, ne dokazují. V prvé řadě čerpám z osobní zkušenosti z mého dvouletého pracovního pobytu ve Švýcarsku a návštěvy celé řady škol, z nichž na třech jsem i učil. Takže své tezi věřím do té doby, než uvidím dostatečně relevantní fakta poukazující na nesprávnost mého tvrzení.
Co se týče Vašich poznámek k velkým koncernům typu Nestlé, naprosto souhlasím, jsou to nadnárodní formy pod které spadá ledacos v různých zemích. Ale zbývající třetina patentů od jednotlivců či malých firem je pořád ještě hodně, kromě toho je jejich oborová struktura velmi diverzifikovaná, některé obory jsou z podstaty věci více lokální než jiné. Proto si myslím, že u této třetiny se převážně jedná o věci bezprostředně spojené se Švýcary a švýcarskou ekonomikou.
Pane Kraemere, Vaši tezi o kreativních Švýcarech nikdo nerozporuje. Jde o Vaše tvrzení, že kreativitu Švýcarů dokazuje počet patentů na hlavu. Kdybyste tvrdil, že jejich kreativitu dokazuje počet vynálezů na hlavu, dalo by se s tím souhlasit, byť s výhradami*. Jenže vynález není to samé co patent. Teď již chápu, že jsme se celou dobu nemohli shodnout v podstatě asi jen kvůli tomu, že nedoceňujete rozdíl mezi těmito pojmy a libovolně je zaměňujete. Taková záměna je obecně přípustná, ne však v diskuzi o patentech.
* větší vypovídací hodnotu by měl relativní počet vynálezů, doplněný o jejich tržní hodnotu, inovativnost a technologický dopad atd.
A taková to individua ovlivňují rodiče, potažmo školský systém…, ale především naše děti.
To, že se pan Kraemer neorientuje v problematice patentů, nebo že dělá jisté nepromyšlené závěry, není problém, který by se nedal při rozumné diskuzi vykomunikovat. Daleko více mi vadí, že nemá osobní problém vesele a skupinově „parodovat“ diskuze, ve kterých nerozumí ani diskutované problematice, ani argumentům ostatních diskutérů. Pokud to teda není jen další výmysl zdejší pseudomoderátorky…