Sama sebou a normální, sociálním sítím navzdory. Návod pro dospívající dívky, jak se mít rády a netoužit po dokonalosti

Kristýna Dolejšová je blogerka a instagramová influencerka, známá díky svému projektu Za normální holky. Snaží se na sociálních sítích šířit povědomí o tom, že je v pohodě nebýt dokonalý. Spolupracuje i s Projektem sebedůvěry Dove, navštěvuje školy a s děvčaty z druhého stupně mluví o sebedůvěře a sebelásce. „Jasně, že jsou na začátku především zvědavé, jaká bude ta holka z Instagramu. Pak se ale rozpovídají o svých pocitech a je vidět, jak jsou šťastné, že je někdo bere vážně,“ říká

Chytré děti, které nestíhají. Jak si poradit se životem, když mozek pracuje sice kvalitně, ale pomalu?

Inteligenci mají v pořádku, jsou přemýšlivé, nemají žádnou poruchu učení ani chování – a přesto ve škole ani doma nestíhají. Učitelé a rodiče je pořád jenom popohánějí. Takové děti s pomalou rychlostí zpracování informací jsou všude kolem nás. „Vždycky tu byly. Ale dřív to tolik nevadilo, společnost dětem umožnovala, aby déle dozrávaly. Jak se ale doba zrychluje, tyto děti selhávají ve škole, trpí úzkostmi a depresemi,“ říká Ellen B. Braaten, neuropsycholožka z Bostonu v USA. Prahu navštívila v rámci konference Dětská psychologie, kde přednášela právě

Jak vybudovat u žáka sebevědomí? Nehodnotit a nesrovnávat, říká vítěz soutěže o nejlepšího učitele Tomáš Chrobák

„Učitelé jsou zbytečně autoritativní, protože se bojí, že se jim hodina rozpadne. Já se nebojím. Vím, že mě děcka berou, ani vlastně nevím, čím to je. Asi tím, že se o ně zajímám a snažím se je chápat,“ říká letošní vítěz soutěže o nejlepšího učitele Global Teacher Prize Tomáš Chrobák. Učí na druhém stupni základní školy Baška na Frýdecko-Místecku a porota, která měla možnost zažít jeho výuku, na něm ocenila nejvíc „využití smysluplných metod a forem práce, kdy matematika je nejen

„Vidět v dítěti světlo, vychovávat ušlechtilé lidi.“ S učitelkou moskevské základní školy č.1561 o „humánní pedagogice“ Šalvy Amonašviliho

Ač je Šalva Amonašvili se svou humánní pedagogikou v Rusku i mimo něj poměrně známý a uznávaný, a to i mediálně, v třináctimilionové Moskvě podle tohoto směru učí jen jedna škola. Je to škola 1561, kterou jsme navštívili. Učitelka Tatjana Žundrikova: „Pedagogický proces se má soustředit na rozvíjení radosti ze života. Dítě se nepřipravuje ve škole na život, ono život už žije.“ Jak jste se stala učitelkou? Co jste vystudovala a jak jste se dostala do této školy? Nebyl to

K rozdělování dětí už dochází i na prvním stupni. S Janou Strakovou o tom, proč jsou velké rozdíly mezi školami problémem nás všech

„V běžných veřejných školách vznikají výběrové třídy, za které si rodiče často připlácejí, a dětem se v nich dostává lepší péče. Odneseme to my všichni,“ říká akademička Jana Straková. Už dlouhá léta upozorňuje na to, že kvalita vzdělání českých dětí extrémně závisí na tom, do jaké školy chodí, v jak bohatém regionu žijí a jaké mají rodinné zázemí. Za prosazování rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny děti získala v únoru ocenění Nadace České spořitelny. Jak si stojí český vzdělávací systém z hlediska nerovností

Chceme, aby každý zažil úspěch, nad nikým nelámeme hůl, říká oceněný ředitel olomoucké základní školy

Základní škola Svatoplukova v olomoucké okrajové části Řepčín vždycky stála tak trochu stranou zájmu. Před lety stěží zaplnili třídu prvňáčků, letos ale budou zřejmě muset otevřít hned tři. Důkazem, že škola má za sebou velkou proměnu, je i ocenění Ředitel roku pro šestatřicetiletého Jiřího Vymětala. Na jeho škole tráví děti přestávky na vzduchu, v družině pracuje jogín, učitelé mají relaxační místnost s masérským lehátkem a inkluzi tu zvládají bez větších problémů. Stal jste se vítězem ankety Ředitel roku, ale vypadal jste spíš zaražený,

Rozhovor s maminkou: „S dětmi doma jsem ráda, ale ne sama. Matky potřebují společnost druhých žen.“

Tereza Černohorská měla první dítě až v šestatřiceti a mateřství bere velmi vážně. Její tříletý syn a rok a půl stará dcera jsou dosud ve dne v noci pořád s ní. „Ale kdybych byla přes den sama, jen s dětmi, tak to ponesu těžce. Zato když se s jinými maminkami navštěvujeme a prožíváme den spolu, jsme všichni šťastní, my i děti,“ říká. Dřív jste byla do práce ponořená manažerka z Prahy, nyní jste výchově oddaná maminka dvou dětí, která žije

Jako dítě jsem matematiku neměla ráda. Chtěla jsem, aby k ní mí žáci měli lepší vztah, říká učitelka, která si oblíbila Hejného metodu

Ve školství pracuje dvacet let, z toho posledních pět let se specializuje na výuku matematiky metodou Hejného. Nejen, že tak učí děti ve škole, ale navíc vyučuje a školí i další pedagogy na různých kurzech a letních školách. Kateřina Babíková, zástupkyně ředitele a učitelka na ZŠ Husova 170 v Jičíně, přitom nikdy učitelkou být nechtěla. Čím jste tedy chtěla být, když ne učitelkou? Odjakživa jsem chtěla být novinářkou, měla jsem vysněnou pozici sportovní komentátorky v České televizi. Po gymnáziu mě na žurnalistiku nevzali

Když se děti chovají hrozně, nedělají to naschvál. Trestáním je nepřevychováme, tvrdí norský psycholog

„Děti, které mají vážné poruchy chování, nedokážeme převychovat tím, že je budeme trestat. Na to jsou zvyklé,“ říká psycholog Lars Lysker. V Norsku pracuje v jednom z center, které se zabývají pomocí obětem násilí, traumatu a prevencí sebevražd. Pracuje s dětmi a adolescenty, se kterými si jejich rodiče a učitelé nevědí rady. S jakými dětmi pracujete? Soustředím se na děti, které trpí takzvaným komplexním traumatem. Takových dětí je ve společnosti až překvapivě velké množství, ale značná část z nich uniká diagnostice. Jsou to často prostě zlobivé,