Holky milují aplikace a rády „paří“ hry, ale do IT se nehrnou. Budete moci měnit svět, láká je Dita Přikrylová z Czechitas

Dívky rády hrají počítačové hry, dominují mezi uživateli mobilních aplikací, ale studiu technických oborů se vyhýbají a nehrnou se ani do zaměstnání v IT. Dita Přikrylová, která sama informatiku vystudovala, se to rozhodla změnit. Před 5 lety spoluzaložila neziskovou organizaci Czechitas, která popularizuje technické vzdělávání a má za cíl změnit image IT jako mužského oboru. S čím jste si hrála jako malá? Se vším možným, ale hlavně jsem trávila čas venku. Můj táta je ajťák, takže relativně brzy to byl i sám

TEREZA vodí už čtyřicet let děti do přírody. „Zakladatelce bylo šestnáct,“ vypráví ředitel o historii i dnešku

Máte pocit, že neziskové organizace jsou znakem či dokonce nešvarem posledních let? Kdepak, vznikaly už před rokem 1989. Tahle je jedna z nejstarších a s dětmi udělala kus dobré práce. TEREZA se už čtyřicet let zabývá ochranou přírody a environmentální výchovou. Všechno to začalo ve velmi malém měřítku v Praze v Prokopském údolí, dnes jejími programy prochází až 100 000 dětí ročně. Letos slaví kulatiny. O historii i současnosti s nynějším ředitelem Petrem Danišem. Jak to celé začalo? Jaké podmínky

Předtím nás nenapadlo, že bychom s babičkou mohli hrát pexeso, říkají děti, které školní parlament zavedl k prarodičům

Když před dvěma lety na Základní škole Chrast u Chrudimi přemýšleli, jak propojit školu s širší komunitou, zjistili, že místní senioři, kteří bydlí v pečovatelském domě, žijí izolovaně od okolního světa. Ivana Celnarová učí na 1. stupni a vede školní parlament, jehož členové se rozhodli stávající situaci změnit. Rozhovor s ní vedla Kateřina Lánská. Proč je vůbec důležité vést žáky k tomu, aby se starali o okolí a vystupovali za hranice školy? Nestačí, že učení probíhá ve škole? Kdyby se každý

Máme pověst školy, která si poradí s každým dítětem. Chodím do práce rád a dbám na spokojenost učitelů, říká ředitel

„Neříkám, že to je jednoduché, je to složité, ale mám na co navázat. Integrace na této škole začala už dávno před mým příchodem na pozici ředitele. Ty děti nepřišly najednou skokově odnikud…“ S ředitelem základní školy v Čelákovicích Jiřím Kyliánkem o jeho škole a inkluzi. „Vždy jsem byl zastáncem toho, že sám do práce musím chodit rád. A když jsem spokojený já, dělám spokojené i jiné lidi, učitele i rodiče, a jejich spokojenost zase působí dobře na mě. Je to

Škola učí sebeprosazení, člověk je lidským zdrojem posuzovaným z hlediska tržního přínosu, říká filozofka Anna Hogenová

„Největší chybou u vzdělance je takzvaná hybris. Hybris je pýcha na to, co znám. A taková pýcha vzniká vždy u člověka, který má takzvané mnohovědění. … Pravé vzdělání nemůže být založeno na mnohovědění, musí jít o hloubení duše každého dítěte. Děje se to bytostným rozhovorem. Učitel probouzí dítě k sobě samému a k poznávání. Nemůže žáka konstruovat,“ říká Anna Hogenová, česká filozofka a autorka mnoha odborných knih jako například Imaginace ve výchově.  Jak začala vaše cesta ke vzdělání? Já jsem

Matematikou proti dezinterpretacím: S matematikem o tom, proč mají být statistiky maturit veřejně přístupné

„Odtajnění“ anonymizovaných dat maturitní zkoušky odstartoval případ karnevalové čepičky. Oldřich Botlík, který se o ně svou iniciativou Maturitní data – odtajněno přičinil, uvádí pádné argumenty, proč jsou podrobné maturitní statistiky užitečné pro veřejnost, žáky i učitele a jak se prostřednictvím jejich analýzy omezují svévolná rozhodování CERMATu. Od roku 2015 usilujete o to, aby CERMAT, který má na starosti projekt státních maturit a přijímacích zkoušek na střední školy, poskytoval veřejnosti o výsledku těchto zkoušek detailní – takzvaná anonymizovaná – data. Na

Škol, které se daly do pohybu, jsou už stovky. To je základ budoucích pozitivních změn, říká Tomáš Feřtek

„Cokoli se ve společnosti ukáže jako problém (finanční gramotnost, tělesná zdatnost atp.) je okamžitě podsunuto učitelům jako nový úkol. Bez toho, aby jim byla nabídnuta odpovídající podpora, aby svou práci opravdu mohli dělat dobře. Dnes je učitelství opravdu náročné povolání, a proto v celé Evropě platí, že je učitelů nedostatek a jejich vzdělání a schopnosti vždy neodpovídají úkolům, před které jsou postaveni.“ Rozhovor se zakladatelem a předsedou správní rady EDUinu Tomášem Feřtekem, který vznikl pro Svět neziskovek v rámci série

Nadaným dětem nestačí ve škole nabídnout víc informací. Potřebují úplně jiný druh práce, říká maďarská psycholožka

Co to je talent, jak ho rozpoznat a rozvíjet? Podporou nadaných dětí se v Maďarsku zabývá mimo jiné i doktorka psychologie Szilvia Fodor, která nedávnou vystoupila v Praze na konferenci Společnosti pro talent a nadání. Stála u zrodu unikátního programu, který měl za úkol vyhledat a podpořit mladé lidi s IQ nad 160. „Nadané děti potřebují, aby při vzdělávání zažívaly kreativitu a autonomii. Jen tak v nich nezabijeme vnitřní motivaci,“ tvrdí. Kdo vlastně jsou nadané děti? Jak si je můžeme představit? To je obtížná

Nikdo se nechová pořád špatně. U problematických dětí je třeba oceňovat i malé pokroky, jinak se zatvrdí, říká psycholog David Čáp

„Inkluze přinesla nějaká negativa – hlavně administrativní zátěž – ale žádné nebezpečné děti do škol nepřivedla,“ tvrdí psycholog David Čáp z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je podle něj naivní očekávat, že se dítě polepší kritikou, tresty, křikem a nadávkami. „Zejména děti s problematickým chováním je třeba chválit za každou snahu, každé zlepšení. Navíc, když někoho kritizuji, říkám mu sice, co dělá špatně, ale už mu neříkám, jak to má dělat líp.“ V médiích se můžeme dočíst, že ve třídách narůstá počet dětí s poruchami