Děti jsou čím dál tím chytřejší, říká učitelka, která vydržela celý život v jedné škole na malém městě

Jaroslava Marešová chtěla být učitelkou odmala. Po maturitě na střední pedagogické škole dostala umístěnku na základní školu v Kašperských Horách. Zůstala tam přes čtyřicet let, učila nejčastěji prvňáky a druháky. „Děti jsou čím dál chytřejší. Dřív nechodily do školy tak připravené, neznaly barvy, špatně mluvily. Ale během prvního roku ve škole se většinou všechno srovnalo,“ vzpomíná. Vzpomenete si na svůj první den v roli učitelky? Na to si pamatuju velmi živě, včetně toho, že jsem na sobě měla bílé šaty s modrými proužky.

Efektivnější výuka ve školách, vzdělávání seniorů a celoživotní rozvoj každého z nás. SuperEDUína ocenila projekty, které myslí na budoucnost

Efektivnější výuka ve školách, vzdělávání seniorů a celoživotní rozvoj každého z nás. To jsou podle společnosti EDUin klíčové oblasti, které budou důležité ve světě, jenž teprve přijde. Cenou superEDUína ocenila projekty, které se jim věnují už teď. Vítězové získali umělecký artefakt – příznačně v podobě věštecké koule. Více v rozhovoru s garantem ocenění Miroslavem Hřebeckým.  Podle jakého klíče jste vítězné projekty vybírali? Ve školách jsme stále v zajetí současnosti s podtóny minulosti, jenže vzdělávání by se mělo snažit připravovat na budoucnost. Výběrem projektů oceněných

Jako ředitel jsem měl spoustu nápadů, ale neměl jsem na ně čas. To je největší problém českého školství, říká senátor Jiří Růžička

Finsko prostě jede! napsal v říjnu na svůj Facebook senátor a ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička. Takové dojmy si odvezl ze senátní návštěvy, při níž byl v hledáčku především vzdělávací systém, který je považovaný za nejlepší na světě. „Finsko se rozhodlo vsadit na vzdělávání a drží vizi bez ohledu na to, kdo vládne. Měli bychom se inspirovat, došli jsme se ke zdi, která se už přelézt nedá,“ říká senátor. Co vás ve Finsku zaujalo úplně nejvíc? Asi to, že finská

Terapeut o dětství s ADHD: Polepšit se bylo strašně těžké. Šlo to, až když jsem si dal méně ambiciózní cíle

„I když se dítě chce změnit, nechce dělat problémy, často to prostě nedokáže. Aby uspělo, někdo mu musí pomoci,“ říká terapeut a lektor Julius Bittmann, který se věnuje dětem s problémovým chováním a využívá k tomu vlastní zkušenost z dětství. Pokračování rozhovoru, jehož první část najdete ZDE Kdy u vás začal obrat k lepšímu? Mám to spojené s takovými dvěma momenty. Na začátku sedmé třídy mě přivedla domů policie, protože jsem napadl spolužáka. Tedy porval jsem se se spolužákem, jehož otec

Jako problémové dítě s ADHD jsem byl postrachem doma i ve škole, říká lektor a terapeut Julius Bittmann

„Po čtvrt hodině, co jsem byl ve škole, už byl první konflikt,“ říká Julius Bittmann. V tomto rozhovoru se rozpomíná, jaké to bylo být problémovým dítětem. Dětem, jako byl on sám, teď pomáhá: „Je to těžké pro ně i pro okolí. My tomu říkáme cesta kříže. Nechci, aby to vyznělo jen tak, že jsou to pouze chudáčci, oběti učitelů a systému. Mohou být nesnesitelní, ale jak jsem řekl, nejsou zlí. A velmi trpí tím, že si rychle zničí vztahy a

Školy jsou prodchnuty strachem a nedůvěrou, říká vítěz učitelské soutěže. V takovém prostředí se nerozvíjí žáci ani učitelé

V letošním ročníku soutěže Global Teacher Prize bodovali severomoravští učitelé. Vítěz Tomáš Chrobák a stříbrná Monika Olšáková učí na školách vzdálených jen pět kilometrů od sebe. Jaké fígly by poradili svým méně zkušeným kolegům a co by změnili v českých školách? „Všem by se dýchalo lépe, kdyby se povedlo vymýtit z lavic, sboroven či ředitelen strach. V takovém prostředí se nedá svobodně tvořit,“ říká učitel matematiky Tomáš Chrobák. Kdo vás nominoval do Global Teacher Prize? Tomáš Chrobák (TCh), učitel matematiky

Není nám jedno, co se kolem děje. Skupina pražských gymnazistů vysvětluje, co je vede k účasti na veřejném dění

Společně vymýšlejí, jak veřejnost informovat a nadchnout pro téma klimatické změny a jejich negativní dopady. Od začátku školního roku už mají za sebou klimatický piknik na sousedské akci Zažít město jinak, pravidelně chodí na páteční stávky Fridays for Future a připravují se na Sametové posvícení, satirický průvod masek, který u příležitosti výročí Sametové revoluce 17. listopadu projde již poněkolikáté Prahou. Proč to dělají a jaké mají další plány?  Když před dvěma lety začínala studentská skupina Active Citizens fungovat, na její

Není to jen o knížkách, lidé dnes čtou méně, říká ředitelka knihovny v České Třebové. Tak co jim kromě čtení nabízí?

K čemu jsou v dnešním světě vůbec dobré knihovny? „Pro lidi, kteří nečtou, je těžko pochopitelné, proč potřebujeme mít otevřeno šest dnů v týdnu, proč nestačí třeba tři,“ říká Gabriela Boháčková, ředitelka knihovny v České Třebové. „Jsme ale v podstatě jediný veřejný prostor, kam může kdokoliv přijít, strávit tu čas, něco se dozvědět, a nemusí za to přitom v podstatě nic platit.“ Českotřebovská knihovna se orientuje zejména na práci s dětmi a mládeží. Právě u nich je potřeba začít, tvrdí Boháčková. Kolik k vám teď chodí dětí? Nemůžeme

S těžko vzdělavatelnými dětmi nikdo nepracoval, jak by měl, jinak by neselhávaly, říká zastánkyně svobody v učení

„Stát nemá mít monopol na vzdělávání,“ říká Michaela Řeřichová, která se angažuje v hnutí Svoboda učení. „Svobodné školy jako jsou třeba Sudbury školy jsou pro mě nádherným modelem funkční organizace společnosti. Je to samosprávná komunita na principech přímé demokracie. Skupina lidí vykonává správu nad společným majetkem, definují si pravidla, spolupracují s jinými komunitami…“ říká dále. Toto je pokračování rozhovoru, jehož první díl najdete zde.  Jak jste se dostala ke Svobodě učení? Jak jsem už říkala, začala jsem se v té