Škola učí sebeprosazení, člověk je lidským zdrojem posuzovaným z hlediska tržního přínosu, říká filozofka Anna Hogenová

„Největší chybou u vzdělance je takzvaná hybris. Hybris je pýcha na to, co znám. A taková pýcha vzniká vždy u člověka, který má takzvané mnohovědění. … Pravé vzdělání nemůže být založeno na mnohovědění, musí jít o hloubení duše každého dítěte. Děje se to bytostným rozhovorem. Učitel probouzí dítě k sobě samému a k poznávání. Nemůže žáka konstruovat,“ říká Anna Hogenová, česká filozofka a autorka mnoha odborných knih jako například Imaginace ve výchově.  Jak začala vaše cesta ke vzdělání? Já jsem

Matematikou proti dezinterpretacím: S matematikem o tom, proč mají být statistiky maturit veřejně přístupné

„Odtajnění“ anonymizovaných dat maturitní zkoušky odstartoval případ karnevalové čepičky. Oldřich Botlík, který se o ně svou iniciativou Maturitní data – odtajněno přičinil, uvádí pádné argumenty, proč jsou podrobné maturitní statistiky užitečné pro veřejnost, žáky i učitele a jak se prostřednictvím jejich analýzy omezují svévolná rozhodování CERMATu. Od roku 2015 usilujete o to, aby CERMAT, který má na starosti projekt státních maturit a přijímacích zkoušek na střední školy, poskytoval veřejnosti o výsledku těchto zkoušek detailní – takzvaná anonymizovaná – data. Na

Škol, které se daly do pohybu, jsou už stovky. To je základ budoucích pozitivních změn, říká Tomáš Feřtek

„Cokoli se ve společnosti ukáže jako problém (finanční gramotnost, tělesná zdatnost atp.) je okamžitě podsunuto učitelům jako nový úkol. Bez toho, aby jim byla nabídnuta odpovídající podpora, aby svou práci opravdu mohli dělat dobře. Dnes je učitelství opravdu náročné povolání, a proto v celé Evropě platí, že je učitelů nedostatek a jejich vzdělání a schopnosti vždy neodpovídají úkolům, před které jsou postaveni.“ Rozhovor se zakladatelem a předsedou správní rady EDUinu Tomášem Feřtekem, který vznikl pro Svět neziskovek v rámci série

Nadaným dětem nestačí ve škole nabídnout víc informací. Potřebují úplně jiný druh práce, říká maďarská psycholožka

Co to je talent, jak ho rozpoznat a rozvíjet? Podporou nadaných dětí se v Maďarsku zabývá mimo jiné i doktorka psychologie Szilvia Fodor, která nedávnou vystoupila v Praze na konferenci Společnosti pro talent a nadání. Stála u zrodu unikátního programu, který měl za úkol vyhledat a podpořit mladé lidi s IQ nad 160. „Nadané děti potřebují, aby při vzdělávání zažívaly kreativitu a autonomii. Jen tak v nich nezabijeme vnitřní motivaci,“ tvrdí. Kdo vlastně jsou nadané děti? Jak si je můžeme představit? To je obtížná

Nikdo se nechová pořád špatně. U problematických dětí je třeba oceňovat i malé pokroky, jinak se zatvrdí, říká psycholog David Čáp

„Inkluze přinesla nějaká negativa – hlavně administrativní zátěž – ale žádné nebezpečné děti do škol nepřivedla,“ tvrdí psycholog David Čáp z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je podle něj naivní očekávat, že se dítě polepší kritikou, tresty, křikem a nadávkami. „Zejména děti s problematickým chováním je třeba chválit za každou snahu, každé zlepšení. Navíc, když někoho kritizuji, říkám mu sice, co dělá špatně, ale už mu neříkám, jak to má dělat líp.“ V médiích se můžeme dočíst, že ve třídách narůstá počet dětí s poruchami

Vadí mi přeceňování nabiflovaných vědomostí. Jedna zahraniční cesta dá dítěti víc než čtvrt roku ve škole, říká pedagožka ZUŠ a choreografka

Přes dvacet let vede Lenka Tretiagová Taneční studio Light, kde děti od tří let tančí, hrají divadlo a zpívají, a se svými představeními doslova objely svět. Když se s ní ale dáte do řeči, nemluví o tom, jak své svěřence učí taneční kroky, ale jak prostřednictvím umění vychovat silné osobnosti s vlastním názorem.  Co zažil soubor v poslední době nejhezčího? Máme dva druhy zážitků – jedny jsou ty umělecké, k tomu patří různé velké nebo nečekané úspěchy, a další je radost ze společného cestování

„Rodiče vědí lépe než stát, co je pro jejich děti dobré.“ Rozhovor s učitelem a mentorem Pavlem Kraemerem

V poslední dekádě začal strmě růst počet soukromých základních škol s alternativní výukou, které často zakládají rodiče.  Stát se k tomu trendu nejdříve stavěl vstřícně a velkoryse, před dvěma lety ale prudce otočil. Pavel Kraemer se v rozhovoru zamýšlí nad možnými důvody. Jako mentor a poradce pomáhal mnohým těmto školám ke vzniku a v alternativní vzdělávací komunitě se pohybuje dlouhodobě. V poslední době bylo hodně slyšet o zakládání základních škol rodiči a také o tom, že jim stát brání… Tahle vlna se zvedla někdy kolem roku

Český stavař postavil a řídí školu v Himalájích. Spravují ji čeští skauti, musí umět psychicky přežít v náročných podmínkách

Aby se horské vesnice Himaláje nevylidňovaly, musí v nich být škola. Když děti putují do dalekých internátních škol ve městech, ztratí schopnost žít v horách. A domů se nejspíš nevrátí. Jan Tilinger je stavař a cestovatel. V oblasti Zanskar v indickém Kašmíru vymyslel, postavil a řídí školu v odlehlé horské vesnici. Surya je soběstačná stavba z místních materiálů, kterou začali replikovat i na dalších místech. A žáci ve vesnici zůstávají i jako dospělí. Jak vás to napadlo, postavit školu v Indii?

Budoucnost je černá skříňka, staré časy vrátit nejde. Jak se v tom zařídit jako rodič a učitel? Rozhovor s německým lektorem

Dieter Schwartz jezdí do České republiky už léta, jako lektor směru nazvaného „intuitivní pedagogika“.  Své zkušenosti učitele popsal na těchto stránkách například v rozhovoru Německý učitel převzal třídu, která jeho předchůdkyni přivedla na psychiatrii. A uspěl.  Zeptali jsme se ho na podstatu toho, o co na setkáních pod hlavičkou „intu“, vlastně jde. Co je pro vás jádrem intuitivní pedagogiky, účelem setkání, kde působíte jako lektor? Asi zejména rozpoznání vnitřních konfliktů a práce s nimi. Konflikty se spíš než mezi lidmi