Kolik času před obrazovkou už je příliš, a jak ho omezit? Pár dobrých rad

Ať už máte před sebou několik hodin v autě a nechcete, aby je vaše batole prokřičelo, nebo jste uvázaní doma se třemi nemocnými dětmi, někdy prostě potřebujete trochu klidu, a v tu chvíli je úplně v pořádku, když dětem do ruky „strčíte“ tablet nebo telefon a necháte jim ho, jak dlouho chtějí. Jenže co když hodina na YouTube nestačí? Co když chtějí další… a další? Ptala se redaktorka Christina Caron z New York Times.

Nicole Mains žije v Kalifornii. Když se narodil její nejmladší syn, často svým dvěma starším dětem půjčovala mobil nebo tablet, když zrovna potřebovala kojit nebo uspávat. Uběhly ale dva roky a dnes má Nicole pocit, že z jejích dětí jsou malí digitální zombíci. „Je to opravdu smutné, ale hned, jak se probudí, chtějí si něco pustit,“ přiznává Nicole. „Šestiletá dcera denně klidně dvě hodiny sjíždí bezduchá videa, v nichž se rozbalují hračky nebo stavějí stavebnice. Když jí, vyžaduje mobil.“

Ani když si rodina vyjde do restaurace, nedaří se Nicole udržet pozornost dětí u jídla. Jak s hořkostí poznamenává, když měla doma jen jedno batole, takhle si to rozhodně nepředstavovala: „Je to jako droga. Nedokážou si pomoct, jak někde vidí displej, úplně se na něj přilepí.“

Pokud hledáte způsob, jak u malých dětí zkrátit čas strávený u displejů, New York Times nabízejí několik tipů, jak na to:

Kolik času už je „příliš“?
Každá rodina si své „příliš“ určuje sama. Některé přísně následují doporučení Americké pediatrické komory, která dětem do šesti let schvaluje maximálně hodinu denně – ať už u monitoru notebooku, nebo u displeje tabletu či mobilu. Jiné rodiny mají přístup volnější. Nejdůležitější ale je, abyste se shodli – vy jako rodiče, plus babičky, dědečci a kdokoliv, kdo vám děti hlídá – a vytvořili si konzistentní plán.

Kolik už je příliš? Jde o to, co by dítě dělalo, kdyby nezíralo na monitor. Ani ten nejlepší obsah by neměl nahrazovat společenské aktivity.

Pokud netušíte, kde tu pomyslnou linii nakreslit, uvědomte si, o co vaše dítě kvůli mobilu přichází, radí Dimitri Christakis, ředitel Centra dětského zdraví, chování a vývoje v Seattlu v USA. Jinými slovy: co by vaše dítě dělalo, kdyby nezíralo na monitor? Například na rodinných setkáních nebo večeřích kvůli tomu přicházejí o konverzaci s příbuznými. „Ani ten nejlepší obsah by neměl nahrazovat společenské aktivity,“ říká Christakis. „Pokud ale cestujete, je to jiný příběh. Pohádky nebo hry vás mohou ušetřit mnoha záchvatů vzteku a nerudných pohledů spolucestujících.“

Když se ujednotíte na tom, kolik času je „příliš mnoho“, čeká vás ta těžší fáze: nastavení a dodržování pravidel.

Zvolte si své bitvy a vybojujte je
Pokud mají pravidla mít smysl, je nutná důslednost. Dětem musí být jasné, že s vámi prostě nehnou. Jak říká psycholožka z New Yorku Susan Newman, je třeba nastavit pravidla a dodržovat je – a váš plán musí být jasný už od začátku: „Bude to pro vás všechny jednodušší, když děti od začátku vědí, co mohou očekávat.“

Pokud jsou děti už starší a trochu chápou čas, vysvětlete jim, že mají k dispozici třeba půl hodiny denně, a nechte na nich, jak a kdy ji využijí. Myslete ale i na to, že byste ani vy sami neměli kázat vodu a pít víno! A až se děti pokusí pravidla porušovat, zůstaňte pokud možno klidní.

Pokud jsou děti už starší a trochu chápou čas, vysvětlete jim, že mají k dispozici třeba půl hodiny denně, a nechte na nich, jak a kdy ji využijí.

„Dnešní rodiče nechtějí své děti vidět nešťastné ani na minutu, takže je pro ně velmi nepříjemné, když musejí jít a sebrat dítěti nějaké digitální zařízení,“ poznamenává Susan Newman. „Nechtějí zažít výbuch vzteku nebo pláč.“ Když se ale naučíte dětem občas říct NE, dostanou tak důležitou lekci. Koneckonců, až budou starší, nevyjde jim svět vždy ve všem vstříc.

Najděte si nové aktivity
Když dětem vezmeme něco, co je pro ně důležité, můžeme prakticky s jistotou očekávat, že přijdou stížnosti a záchvaty vzteku. Je proto důležité chovat se empaticky a přiznat jim právo na to, aby se zlobily. Zkuste jim navrhnout nějaké jiné možnosti. Nechtěly by si zahrát deskovou hru? Zajít do knihovny? Vyrazit ven?

„Zkuste třeba Aktivity nebo nějakou podobnou hru. Věřím, že legrace, kterou děti zažijí, jim ulehčí to, že přišly o svůj milovaný čas s tabletem,“ říká profesorka dětského lékařství Jenny Radesky, která je autorkou učebnice o dětském užívání médií Americké pediatrické akademie.

Pokud děti ale svůj čas s elektronikou milují nadevše, možná budou opravdu neutišitelné. Jenny Radesky radí, abyste tedy zkusili pro začátek najít vhodnější hry a aplikace. Vyhněte se hrám, kde se postupuje z úrovně do úrovně a dítě při tom získává nějaké odměny. Zkuste třeba aplikaci Toca Boca, kdy děti vytvářejí příběhy a hrají si kreativně.

Někdy to děti s displeji přeženou a pak jsou unavené a litují. I to jsou poučné momenty.

Buďte ochotní ustoupit – ale jen na chvíli
Ačkoliv v mnoha rodičích rostou obavy ze závislosti na digitálních technologiích, jsou chvíle, kdy je takový tablet doslova spásou, a i ti nejopatrnější rodiče jsou ochotní ze svých představ trochu slevit. Synové Jenny Radesky nedávno sledovali videa osm hodin v kuse během letu do Francie. „Letěli jsme přes noc a kluci zůstali vzhůru, protože za normálních okolností se samozřejmě takhle dlouho dívat nemůžou,“ vzpomíná lékařka. Jakmile ale z letadla vystoupili, mediální orgie skončily. Tablety s sebou rodina neměla, děti využily zábavní portál letecké společnosti, takže bylo jasné, že jakmile budou na zemi, vrátí se zase do reality. A navíc chlapci zjistili, že když zvolí videa místo spánku, budou velmi unavení. „Někdy to děti přeženou a pak litují. Jsou to poučné momenty,“ uzavírá Radesky.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

 

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..