Co dělají učitelé o prázdninách? Učí se učit – třeba matematiku podle Hejného. Reportáž z letní školy

Jak tráví pedagogové svoje zasloužené letní volno? Samozřejmě, velká část z nich nechce o školách a dětech (možná kromě těch vlastních) na dva měsíce ani slyšet. Pak jsou ale i tací, kteří se rozhodnou věnovat část dovolené své profesi, svému předmětu. Pro ty se po celém Česku pořádají takzvané letní školy. Pojďte se teď na jednu takovou podívat.

Je 1. července, teploty už v 10 ráno atakují rekordy, pražské sídliště Dědina je v tomhle počasí vylidněné. V atriu místní základní školy posedává ve stínu asi padesátka mužů a žen nejrůznějšího věku. Naslouchají instrukcím, které jim udílí tým žen v tričkách s nápisem Nebojme se učit jinak. Právě tu začíná letní škola učitelů matematiky zaměřená na metodu podle profesora Hejného.

Vyberte si dílnu, jakou potřebujete
„Letní školy mají v Česku velkou tradici,“ říká jedna z pořadatelek Eva Bomerová, která právě na Dědině působí jako učitelka. „Učitelé, kteří se chtějí zlepšovat a hledají inspiraci a sdílení, si jistě vyberou bez ohledu na to, jaký předmět učí. My s kolegyněmi na letních školách zaměřených na matematiku metodou Hejného lektorujeme už téměř deset let. V posledních třech letech je náš lektorský tým už samostatně organizuje a každé prázdniny máme i několik turnusů.“

Učitelé mezitím tvoří hada, který se vydává po schodech do patra. V učebnách jsou pro ně připraveny semináře a dílny na nejrůznější témata, z nichž si každý den mohou vybírat. Geometrie pro 2. stupeň, Hodnocení, Autobus, Slovní úlohy, Krokování… Poslední jmenovanou vede hned v pondělí ráno Martina Josefová, učitelka ze ZŠ Ratibořická v Praze. Zatímco se asi desítka učitelek usazuje do lavic, začíná Martina svou prezentaci.

Jen si tak trochu zakrokovat
„Aby děti byly schopné pochopit krokování, musejí mít zkušenosti s tím, že něco pomíjí, a také s rytmem. Ze začátku se tedy učíme, že co krok, to tlesknutí. Schválně, pojďte si to zkusit,“ vybízí Martina publikum a deset párů rukou začne vytleskávat: „Kdo-tu-dří-má-pod-pe-ři-nou-za-spal-Ton-da-vlast-ní-vi-nou…“

Brzy přichází na řadu i krokovadlo, na němž se střídají dvojice učitelek. „Zkusme si krokování s tleskáním,“ vybízí Martina a dodává: „Tleskat může buď ten, co krokuje, nebo zbytek třídy. Aspoň je nějak zaměstnáte.“ Během práce s pracovními listy sdílejí učitelé konkrétní situace ze třídy. Řeší, jak zadávat dětem pokyny, aby byly jednoznačné, nebo jak zabavit děti, které už při nástupu do školy zvládnou sčítat a odčítat.  „Krokování slouží i k tomu, aby se děti naučily hledat různá řešení a dodržovat podmínky. Učí se i používat termíny jako právě tolik, nejméně, nejvýše,“ vysvětluje Martina Josefová výhody matematického prostředí.

Pět kroků dopředu, dva kroky zpátky.

 

Mezi účastnicemi dílny je i Eva Jungwirthová, Martinina kolegyně ze ZŠ Ratibořická. Matematiku zatím učí klasicky. „Vlastně teď kombinuji obě metody. Nejsem si v Hejného matematice ještě úplně jistá, ale děti mě vedou k tomu, že chci hledat nové a zajímavé způsoby, jak učit. Proto jsem taky tady,“ usmívá se drobná blondýnka, která se od září těší na nové prvňáčky a čerpá pro ně inspiraci.

„Ne všichni naši účastníci učí matematiku Hejného metodou. Není to ani podmínkou účasti na letní škole,“ vysvětluje za organizátorky Eva Bomerová. „Vidíme ale, že jsou to většinou lidé, kteří jsou otevření, zapálení a nadšení pro to, aby dětem učivo dokázali zprostředkovat jinak. Máme tu lidi z Moravy, ze severních Čech, z Vysočiny. Někteří už tu jsou třeba počtvrté, což nás samozřejmě těší. Často se děje, že k nám přijede učitel z jedné školy a příští rok s ním přijedou další. Většině z nich navíc účast platí právě jejich škola, i když tu máme i takové, kteří se tu ve svém volnu vzdělávají za vlastní peníze.“

„Ne všichni naši účastníci učí matematiku Hejného metodou. Není to ani podmínkou účasti na letní škole,“ vysvětluje za organizátorky Eva Bomerová.

Kolik jen lidí tím autobusem jelo?
Eva Jungwirthová se po krátké přestávce přesouvá na další dílnu, věnovanou tentokrát matematickému prostředí autobusu a novým typům příkladů, které se objevují v čerstvém vydání učebnic. Devadesátiminutovku vede Jitka Michnová, nadšená matikářka, která se v posledních letech soustředí na přípravu budoucích učitelů v programu Učitel naživo. S pomocí kolíčků a papírového autobusu hned uvádí účastníky dílny do problematiky. Kolik lidí nastoupilo, vystoupilo, kolik jich jelo který úsek cesty? Autobus cestuje po třídě a učitelé vyndávají a přidávají kolíčky.

„Když se někdo ztratí, nedává pozor, spadne mu tužka a uteče mu to, co uděláte?“ ptá se Jitka Michnová a učitelé odpovídají – začneme znovu, nezačneme znovu a pro příště lépe ošetříme pravidla… Debata běží dál a učitelé zapáleně sdílejí své tipy pro práci se třídou. „Prosím vás, musíme se shodnout na tom, co to znamená, že je někdo cestující. Říkám vám, že s dětmi budete zaručeně řešit, jestli je možné, aby někdo během cesty zemřel nebo porodil. Jo, a jakmile řeknete, že máte na mysli platícího cestujícího, hned vám vpálí, že za psa se taky platí,“ zdůrazňuje Jitka Michnová a učitelé se smějí.

Když dostanou pracovní listy, nejprve každý pracuje sám a pak si navzájem kontrolují výsledky. „Tady kolegyně prošla přesně tím, čím si při dobře vedených hodinách procházejí děti. Obhajovala svůj výsledek, ostatní jí oponovali a vysvětlovali, a pak sama přišla na to, kde udělala chybu,“ upozorňuje Jitka Michnová a na závěr semináře sdílí veselou historku: „Jel jednou pan profesor Hejný metrem a vidí malou holčičku, jak si počítá nastupující a vystupující lidi. Udělalo mu to radost, šel za ní a ptá se: Copak to počítáš? A holčička se na něj otráveně podívala: To bys nepochopil!“

„Jel jednou pan profesor Hejný metrem a vidí malou holčičku, jak si počítá nastupující a vystupující lidi. Udělalo mu to radost, šel za ní a ptá se: Copak to počítáš? A holčička se na něj otráveně podívala: To bys nepochopil!“

Není to o jen metodě, ale především o učiteli
Letní škola na Dědině běží až do čtvrtečního odpoledne, v neděli navečer se celý tým na dva týdny přesouvá do krkonošské Rokytnice. Na programu jsou nejen čistě matematické dílny a semináře, ale také obecnější témata, jako je respektující komunikace se žáky, plánování hodiny nebo formativní hodnocení.

„To, co si děti z hodin odnášejí, není jen otázkou metody, ale především učitele a jeho přístupu k výuce a k dětem. Budeme rádi, když u nás načerpají nové nápady, které se pak objeví v jejich hodinách, ať už je vedou jakýmkoliv způsobem,“ dodává Eva Bomerová. „Už 1. července mi tady jeden pan učitel řekl – ať už je září, nemůžu se dočkat, až to s dětmi vyzkouším. Tak pro takovéto chvíle tu letní školu pořádáme.“

13

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
1 Comment threads
12 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
Lucie FialováMarkéta M.umfaV.V. Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
V.V.
Host
V.V.

Nemám nic proti metodě učení Hejného, ale sleduji reakce rodičů, těch mladých, kteří zažily ještě klasickou výuku. Já ze své pozice a zkušeností dlouholeté práce, mám takový pocit, že se něco zaspalo v metodice a dílčích úkolech hudební výchovy v mateřských školách a nejen v ní. Všechny složky totiž na sebe navazují a souvisí. Konkretizovaných očekávaných výstupech RVP je konstatováno, čeho by mělo dítě dosáhnou v závěru předškolního věku, ale nikde zde není dáno a popsáno, jakými jednotlivými kroky k tomu dojít. Mám dojem, že se výuka slila v jednotné tři roky, kdy nelze poznat a určit,co už dítě dosáhlo,… Číst vice »

umfa
Host
umfa

Hudební výchova byl pro mě ve škole největší stres a jak jsem mohl, vyhnul jsem se jí. Že by to bylo špatnou prací učitelek ve školce?

Markéta M.
Host
Markéta M.

Umfo, umět číst noty, poznat tón, rytmus a umět zpívat….na známky, koho by to nestresovalo? :)

umfa
Host
umfa

A ještě umět vyjmenovat části Mé vlasti, ve správném pořadí. Taky na známky :-)

V.V.
Host
V.V.

Znám takové situace, kdy kluci v naší třídě tuhle hodinu nemuseli. Vždycky říkali, to já nedám. Většinou byly učitelky uznalé a nějak to vykoulely. Vidíte a teď na společných srazech se velice rádi zapojí do společného zpívání a je nás slyšet dost daleko. Každý z nás máme ze školy něco, co nás nebavilo, ono to záleželo na učiteli. Jednoho takového jsme měli na zeměpis a matematiku. Matematiku jsem se snažila a zeměpis mi k srdci v jeho podání nepřirostl. A jak ráda jsem poznávala krásy naší vlasti a nejenom té naší. K první otázce o mateřině, třeba paní učitelku víc… Číst vice »

umfa
Host
umfa

Zpívání mě opravdu ani trochu nebavilo, ale nejvíc mě štvaly noty. Učitelka (žádná v průběhu let) nechtěla/neuměla pořádně vysvětlit ty tóniny a já jako děcko hloubavé jsem nechápal, proč nota v jedné stupnici znamená jinou frekvenci zvuku než stejná nota v jiné stupnici. A nechápu to doteď a ani jsem si to později nevyhledal, protože jsem (asi kvůli tomu + kvůli učení seznamů skladatelů a jejich děl nazpaměť) hudebku škrtnul jako zcela nezajímavou dovednost. K té matice – ta mě bavila, ale učitelé na základce opět nebyli příliš radostní z nějakého vysvětlování, že prý jsem na to moc malý nebo… Číst vice »

V.V.
Host
V.V.

Takže jste si svou cestu našel. Vidíte a já bych Vám zase tohle mohla závidět. Když jste vystudoval matematiku a věřím, že s úspěchem, jaký je Váš názor na novou metodu Hejného, která se postupně zavádí do škol. Já jsem se s tím setkala, až když jsem ve své práci skončila. Sbírám jenom střípky a zkušenosti rodičů. Já jsem si sama vyzkoušela množiny, které se tenkrát zaváděly v sedmdesátých letech. Ale dlouho to nevydrželo. Pamatuju si, že se osnovy zase upravovaly, asi tak v rozpětí deseti let. Ráda bych znala názor matematika, odborníka.

umfa
Host
umfa

Ta Hejného metoda by mě taky zajímala :-) Abych pravdu řekl, kvůli ní jsem začal sledovat tenhle web. Hejný píše (volně interpertuji), že děti musí především matematice rozumět, že naučené postupy a vzorečky kterým plně nerozumí jsou úplně zbytečné a mohou se z osnov rovnou vyškrtnout. To je v souladu s mým celoživotním názorem na matematiku (neučím ji, ale živím se oborem kde matematika hraje podstatnou roli). Jenže tady z některých názorů vyplývá, že ta Hejného metoda zase žádný zázrak není a že postupy které mají dětem jednotlivou dílčí problematiku vysvětlit, jsou někdy příliš zdlouhavé a těžkopádné. Výsledek tedy je,… Číst vice »

V.V.
Host
V.V.

Učitelky od nás chodí na začátku roku do prvních tříd podívat se jak se jejich děti adaptovaly a jak se daří nová práce. Já jsem taky tak chodívala. Na začátku posledního školního roku 2018/19 mi bylo umožněno navštívit hodiny v prvních třídách. Práce každé z učitelek byla odlišná a já si udělala obrázek, jak to asi půjde. Metoda Hejného, kterou prezentovala paní učitelka, mi tak trochu v něčem připomínala práci, kterou jsme dělaly v mateřské škole ve vícero formách. Slovně, hrou, na pracovních listech, všemi způsoby tak, aby si pojmy děti měly možnost alespoň trochu zafixovat. Byl to nejen počet,… Číst vice »

umfa
Host
umfa

To spočítání ceny rohlíků by jim snad nemělo trvat déle :-) Početní dovednosti se dají nacvičit nezávisle na tom, jak k nim v matematice dojdou, jestli na pravidla „přijdou samy“ nebo jsou jim sdělena – tohoto bych se nebál. Tedy jestli to všechno funguje tak, jak si představuju :-)

V.V.
Host
V.V.

Já jsem tu matematiku u starších žáků neviděla nemám žádný poznatek, jestli je rozdíl v řešení úkolů klasickým postupem, nebo touto metodou. A hlavně, jestli je nadšení dětí větší, že si na to přišly samy a zájem o matematiku se zvýšil. Pokud ten efekt tato metoda bude mít, tak proč ne, ale zatím jsem měla možnost slyšet více negativních ohlasů od rodičů, jen jeden pozitivní od prarodiče. Mám jen svou čtyřicetiletou zkušenost z práce s dětmi, že jednotlivými kroky podle věku dítěte jsme se k té desítce a orientaci v ní vždycky dostali. Ba naopak, některé děti překvapovaly, že chtěly… Číst vice »

Lucie Fialová
Editor
V.V.
Host
V.V.

Já jsem si slova profesora Hejného několikrát přehrávala, studovala jsem i jeho metodiku. Chápu, že někdo může mít jiný pohled na vzdělávání, jiné metody. Ale zrovna tak jak je odsuzovaná současná klasická metoda, že děti tolik nemotivuje, může zas u druhých dětí, které mají jiné předpoklady věci pochopit jinak a třeba rychleji. může tato metoda působit jinak. Co když máte ve třídě žáky, kteří vnímají klasickou metodu lépe a je jich polovina a druhá polovina má zase sklon k metodě prof. Hejného. Nikdy nedáte dohromady ideální třídu dětí tak, aby se vyhovělo všem. Někde v článcích jsem četla u jedné… Číst vice »