foto: Mikuláš Křepelka

Děti, které jedou podle Hejného matematiky, jsou u přijímaček nejmíň stejně úspěšné jako ostatní, říká vydavatel učebnic

„Hleď, aby tvoje snaha udělat z žáků skvělé matematiky, nepotlačila snahu udělat z nich slušné lidi.“ Tak zněla podle profesora Milana Hejného nejcennější rada, kterou dostal od svého otce Víta Hejného, jehož označuje za hlavního architekta tzv. Hejného metody. Ta je cestou k výchově komunikativních, spolupracujících a autonomních lidí. Dnes se podle ní učí na více než sedmi stovkách českých škol. O šíření metody, její neustálé zkvalitňování a o profesní rozvoj pedagogů, kteří se rozhodli podle Hejného učit, se stará organizace H-Mat v čele s ředitelem Tomášem Rycheckým.

Došlo v loňském roce k nějakému výraznějšímu rozšiřování Hejného metody do škol?
Úplně přesnou statistiku, kolik nových škol loni Hejného metodu zavádělo, si nevedeme. Nicméně ten nárůst už logicky není takový jako v předchozích letech. Jsme přibližně na čtvrtině českých škol a vlastně nám to stačí. Naším cílem totiž není nějak aktivně počet škol rozšiřovat, ale soustředit se spíše na kvalitu výuky, osobnostní a profesní rozvoj učitelů, a to pomocí seminářů, letních škol a obecně průběžným proškolováním pedagogů, kteří se rozhodli vyučovat Hejného metodou.

Jaký je typický příběh školy, která se rozhodne pro Hejného metodu? Odkud přichází první impuls?
Typicky jde o rozhodnutí učitele, nebo skupiny učitelů. Nejčastěji vyvolané tím, že jim ji doporučili nějací další kolegové, třeba z jiné školy. Přihlásí se na seminář a pak se rozhodují dál, ve většině případů jdou na navazující semináře. Samozřejmě, že podpora od vedení školy je nezbytná.

Stává se, že škola nebo učitel tu metodu zavedou a z nějakého důvodu pak opustí?
K našemu překvapení to není časté a dokonce podle našich šetření ti, kteří si zvolili Hejného metodu, jsou ve velké míře se svou volbou spokojeni. Jak se Hejného metoda rozšiřuje, tak to s sebou nese nutnost lépe sledovat dopad – to, jak se změna edukačního stylu promítá do učení dětí a do práce učitele. Nicméně, co se týče opuštění Hejného metody, tak se bavíme o řádu jednotek procent nebo i méně.

Opíráme se o oficiální šetření České školní inspekce, kde se ukazuje, že děti vyučované Hejného metodou jsou v úspěšnosti minimálně srovnatelné s dětmi vyučovanými tradičně.

Mluvíte o sledování dopadu a srovnávání. Už lze porovnávat výsledky u přijímacích zkoušek na střední školy mezi žáky vyučovanými Hejného metodou a tou tradiční. Jak si v tom srovnání vedete?
Jsme hodně opatrní v tom ty výsledky interpretovat jako statisticky věrohodné, větší sledování dopadu nás teprve čeká. Opíráme se o oficiální šetření České školní inspekce, kde se ukazuje, že děti vyučované Hejného metodou jsou v úspěšnosti minimálně srovnatelné s dětmi vyučovanými tradičně. Zda jsou úspěšnější, to v tuto chvíli nemůžeme potvrdit. Zatím nám stačí uklidnění, že jsou ty výsledky srovnatelné. Školní inspekce dále naznačila, že děti, u nichž učitel cíleně buduje pozitivní vztah k předmětu – což se netýká jen Hejného metody – jsou obecně úspěšnější než žáci, kteří jsou vyučováni tradičnějším, frontálním způsobem. Děti vyučované Hejného metodou si pak vztah k matematice nesou i na druhý stupeň základních škol. Učitelé nám také potvrzují, že správně vyučovaná Hejného metoda má pozitivní dopad také na porozumění textu a jazyku. Tedy, když se vrátím k vaší otázce – děti, které se učí podle Hejného metody jsou minimálně stejně úspěšné, jako děti vyučované tradičně, ale mají mnohem lepší vztah k učení a poznávání obecně.

Říkal jste, že jste na cestě k robustnějšímu měření dopadu. Co si pod tím představit?
My už dnes sledujeme dopad našich seminářů, od účastníků našich školení získáváme podrobnou zpětnou vazbu, co jim to dává, jak to, co jim předkládáme na seminářích, využívají ve své práci. A naši lektoři tuto zpětnou vazbu zapracovávají do vzdělávacího systému. To je naše cesta profesního rozvoje pedagogů a našich lektorů. Pak je tu nějaké větší srovnávací šetření žáků vyučovaných Hejného metodou a to už je něco, co nemůžeme dělat my. Proto jsme v jednání s Ústavem výzkumu a rozvoje vzdělávání, což je podle mne dostatečně nezávislá a kompetentní instituce. Jednáme o dlouhodobějším komparativním šetření, které by zohledňovalo statisticky průkazné porovnání tradiční výuky a Hejného metody. Poskytneme veškeré vstupy a součinnost, ale z logiky věci nemůžeme takový výzkum ani realizovat, ani jej nějak interpretovat.

Kdo momentálně stojí za dalším rozvojem metody a jakou roli v tom hraje sám pan profesor Hejný?
Pan profesor je díky své vitalitě co do odborné a obsahové části stále tím klíčovým “guru”. Ale stále se rozšiřují minitýmy pracující na rozvoji prvostupňových a druhostupňových učebnic a momentálně začínáme pracovat na učebnicích pro třetí stupeň.

Tomáš Rychecký vystudoval Provozně ekonomickou fakultu na Vysoké škole zemědělské. Pracoval jako manažer v různých společnostech, v letech 2008-2011 řídil agenturu pro výzkum trhu TNS Aisa. V současnosti je ředitelem společnosti H-mat, která vydává učebnice Hejného matematiky a proškoluje učitele.

Hejného matematice je věnován i jeden díl popularizačního seriálu o vzdělávání dnes Vši ve škole. Klikněte na obrázek.

43

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
5 Comment threads
38 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
14 Comment authors
VendyJolanaAngieVeraPavel Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Václav
Host
Václav

Zaprvé – vyjádření pana Rycheckého o srovnání úspěšnosti u přijímaček je v přímém rozporu s opět přehnaně bulvárním titulkem článku. Pan Rychecký jasně říká: „Zda jsou úspěšnější, to v tuto chvíli nemůžeme potvrdit.“

Zadruhé – pan Rychecký má samozřejmě jako vydavatel těch učebnic přímý finanční zájem na tom, aby Hejného metodu i ty učebnice vychvaloval, bez ohledu na to, zda jsou skutečně kvalitní, nebo ne, a proto je jeho názor třeba brát s rezervou.

Další zbytečný manipulativní článek.

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

Postoje v článku jsou oproti minulosti nějak rezervované, „skromné“. Že by to srovnávání HM se standardní výukou matematiky, které dělal NÚV a mělo být ukončené závěrem minulého roku – a o kterém je ticho po pěšině – dopadlo nakonec tak špatně? Asi před rokem se uváděl počet škol aplikujících tuto metodu 800 nebo 750, tedy mám takový dojem, že „nárůst není takový jako v předchozích letech“ přeloženo do běžné řeči znamená pokles. Stejně tak jako „naším cílem totiž není nějak aktivně počet škol rozšiřovat“ může znamenat „nějak se nám nedaří“. A „úplně přesnou statistiku si nevedeme“ = „raději nevědět“. Ale… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Naprostý souhlas. Vydavatelství je byznys, jako každý jiný. Představa, kterou nám tady pan Rychecký podsouvá svými výroky třeba o tom, jak si nevede přesné statistiky – tedy že mu jako podnikateli nezáleží na tom, jak velký je trh a jak si vedou jeho výrobky – je buď ukázkou naprostého manažerského selhání, nebo chce jak říkáte „šikovně manažersky evokovat“, že se ve skutečnosti nepotápí na dno. :D

Veronika
Host
Veronika

Paní Brandtnerová, díky za Vaše komentáře, jsou naprosto přesné. Dodám, že konkrétně u Hejného metody mě nejvíc děsí přístup Pedagogické fakulty UK, která studentům učitelství 1. stupně předkládá Hejného metodu jako nejúžasnější, naprosto geniální a jedinou možnou. U metody, jejíž přínos nebyl prokázán (ba co víc, ukazuje se, že leckde nezafungovala tak, jak autoři a propagátoři čekali), mi to připadá jako zločin.

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

Děkuji, paní Veroniko, nápodobně. S tou matematikou na PedF UK mě to taky kdysi překvapilo, považuji to za velmi omezené. Nicméně jsem postupně zjistila, že to nebude jediná věc, proč bych tamní studium pedagogiky někomu nedoporučila. Myslím, že s rozšířením takového akademického přístupu i jinam by jednou mohlo zbýt z Univerzity Karlovy leda tak hezké jméno.

Markéta M.
Host
Markéta M.

„Tedy, když se vrátím k vaší otázce – děti, které se učí podle Hejného metody jsou minimálně stejně úspěšné, jako děti vyučované tradičně, ale mají mnohem lepší vztah k učení a poznávání obecně.“ Na to, že „hejného děti“ mají mnohem lepší vztah k učení a poznávání obecně, ……na to se přišlo jak? Já si myslím, že Hejného matematika žádný zázrak neudělá, že nezmění morálku a povahu dítěte. Cítím se téměř uražena podsouvaným sdělením, že jsem svým dětem neumožnila lepší rozvoj, vztah k učení a poznávání. Některým dětem to pomůže, některým ne. Některé děti to potřebují k lepšímu vztahu k učení,… Číst vice »

Ivana
Host
Ivana

Přesně tak jak píšete. Hejneho metoda je možná dobrá jen jako doplněk. Rozhodně bych neměla výčitky z toho, že tím, že moje děti se neucili podle jeho metody byla jsem já špatná matka, která jim to neumoznila. Za pár let se zjistí, že to je nesmysl stejně jako za mě byly množiny.

Vera
Host
Vera

My z Hejného metody ve škole nadšení teda nejsme 😞

Markéta M.
Host
Markéta M.

Vy, jakožto rodiče, bohužel nechápete dobro, které se na vašich dětech koná.:(

Jolana
Host
Jolana

Naprosto s vámi souhlasím

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

Nedávno se Jiří Karen, což je takový horlivý školský aktivista, v diskusi pod článkem „Jak učit pro budoucnost, která možná nebude?“, jenž byl publikován na denikreferendum.cz a následně ve zkrácené verzi i na ceskaskola.cz, vyjádřil v souvislosti s problematikou tzv. tradičního versus alternativního školství takto: „Nicméně nic to nemění na tom, že nutnost oněch podmínek učení/mezilidského vztahu podle Rogerse byla prokázána rozsáhlými výzkumy v 50 – 70. letech. Prostě žáci, učení na základě dodržování oněch tří podmínek mezilidského vztahu, měli objektivně daleko lepší výsledky (a to nehledě na osobnostní rozvoj).“ Jedná se ale o nepravdivé tvrzení. Sám Rogers, na kterého… Číst vice »

Radek Sárközi
Host
Radek Sárközi

Označení „Hejného matematika“ je poněkud zavádějící. Je to Hejného metodika pro výuku matematiky…

Radek Sárközi
Host
Radek Sárközi

Byl jsem na konferenci H-mat a samotní učitelé, kteří takto vyučují, se označení Hejného matematika hlasitě bránili, že je to nesmysl.

Lucie Kocurová
Host
Lucie Kocurová

Dobrý den, máte pravdu, je to novinářská zkratka, podobně jako místo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy píšeme jen Ministerstvo školství, protože ty správné výrazy ty texty natahují a „ztechničťují“.

Ivana
Host
Ivana

Přijímačky na gymnázium neudělalo ani jedno ze čtyř děti, které se na něj hlásilo. Od 1tridy mají matematiku podle Hejneho. V jine třídě probírají metodu Hejneho jen okrajově a tam přijímačky udělali všichni. Zřejmě něco na tom bude, že ta metoda není pro každého.

Radek
Host
Radek

Osobni zkusenost a moznost srovnani. Jedna dcera klasika a druha “ Hejny”.
Nedam dopustit na klasiku.
Pokud se dite ze tridy s “H-experimentem” dostane do “normalni” tridy s klasickou vyukou, tak je v mnoha pripadech jako na jine planete.

umfa
Host
umfa

A jak se to konkrétně liší? Snažím se doptat co je na Hejného metodě tak špatného ale kromě toho, že „je děsná“ a že se kvůli ní děti nedostaly na gympl jsem se ještě nic nedozvěděl :-) Osobně o ní nevím víc než jsem si přečetl, ale zajímalo by mě to. Už proto, že prof. Hejný uvádí jako důvod vzniku té metody, že chěl, aby děti rozuměly tomu co počítají a neučily se jen postupy a vzorečky nazpaměť. A jak vzpomínám na zš, tak to bylo přesně to, co mi na matice vadilo :-)

Václav
Host
Václav

Něco podobného jsem si říkal také. Co je na té H-metodě tak skvělého? Kromě toho, že je skvělá, jsem se nic nedozvěděl. Myslím tedy, že na H-metodě jsou špatní především její promotéři. :-) Třeba pan Rychecký. Sice přiznává, že vychází z dat ČŠI, pro kterou byla kritériem úspěšnost u přijímaček, ale přitom okamžitě nabízí srovnání H-metody s klasickou v kritériu „vztah k učení a poznávání“, aniž by uvedl, kde vzal data, nebo jak se takto vágně pojaté kritérium vůbec dá měřit. Tak je to se všema. Argumenty promotérů H-metody zpravidla jsou: 1) názory pečlivě vybraných lidí, jako je vydavatel Hejného… Číst vice »

umfa
Host
umfa

Myslím, že máme v zásadě stejný postřeh, totiž že se kolem Hejného metody řeší spíš emoce než fakta :-) Já sám nejsem zastánce žádné konkrétní metody, mám matiku vystudovanou a moje děti taky, i bez Hejného. Jen si pamatuju ze školy, jak mi učitelé nechtěli (neměli čas nebo nevěděli?) vysvětlit věci z matematiky na které jsem se ptal a řekli mi, že vidí, že vzoreček znám, tak ať to napíšu i do písemky a dostanu jedničku, co víc bych chtěl :-) A doufal jsem, že se jednou najde metoda, která „donutí“ učitele aby se zabývali i těmi dětskými dotazy typu… Číst vice »

umfa
Host
umfa

Díval jsem se na ten „obleček na krychli“ a nepřijde mi na tom nic divného. A ani si nemyslím, že by to měla být výsada nějaké určité („pojmenované“) metody, však jsme taky měli ve škole model krychle včetně rozvinutelného pláště.

Václav
Host
Václav

Možná Vám na tom nepřijde nic divného proto, že jste si ten rozvinutelný plášť nemusel nejdříve sám ušít. Říkám si, že příště by si ty děti mohly v rámci tréninku matematiky i svařit ten drátěný model, aby měly tím pláštíkem, který ušily v minulé hodině, co potáhnout…

umfa
Host
umfa

To jako že to šijou jehlou a nití či co? Tak to bych taky nebral, my jsme jen vystřihovali z papíru :-) A pájeli drátěné modely, ale to až ve vyšším ročníku a v E4 :-)

Václav
Host
Václav

Upřímně? Dle mého názoru, ať tím H-Mat myslí cokoliv, je to spíše obsahem předmětu Ruční práce, a ne předmětu Matematika. Samotná představa, že se malé děti budou při šití čehokoliv soustředit na matematiku, mi pak přijde vyloženě ujetá.

umfa
Host
umfa

Tak to je fakt ujetý :-)

Veronika
Host
Veronika

Nemyslím, že by to bylo myšleno tak, že děti mají skutečně šít jehlou a nití (z metodik si nic takového nepamatuju). Obvykle se tyto úkoly řeší tak, že k sobě děti pomocí lepíků přilepují čtverce, dokud jim nevznikne síť (průběžně zkouší „oblékat“ kostičku, kterou přitom mají při ruce). Co jsem viděla a slyšela, velká část učitelů tyto úkoly realizuje v rámci hodin pracovních činností. A jak už tu bylo řečeno výše – nic nového pod sluncem, rozhodně nejde o objev Hejného metody.

Veronika
Host
Veronika

Zkusím přidat vlastní pohled učitelky na prvním stupni, která se do metody snažila proniknout a postupně objevovala spíš negativa než pozitiva. Hejného metoda jako metoda konstruktivistická vychází z předpokladu, že každé dítě má potenciál a touhu objevovat. Tak to ale bohužel není. Řada dětí nedokáže a řada dětí prostě nemá potřebu. Když si pustíte na youtube některou z modelových hodin, uvidíte děti, které nadšeně řeší úlohu, doberou se správného výsledku a krásně svůj postup odargumentují. Při pozorném pozorování zjistíte, že jsou takoví ve třídě o pětadvaceti žácích třeba čtyři. Ti zbylí tipují (aby to naoko vypadalo, že pracovali), hledají a… Číst vice »

umfa
Host
umfa

Máte pravdu, jsem ze školy už hodně dlouho :-) ale na děti které to vlastně vůbec nebaví si vzpomínám :-) Jest otázka, jestli je správné, že se do těch dětí hustí matika frontální výukou. Když pak mají spočítat třeba povrch kvádru, tak se rozdělí na nejméně dvě skupinky – jedna ten povrch spočítá prostě tak, že se na kvádr podívá, hned ví co s čím má násobit a co sčítat a dá to. Druhá si potichu ševelí a×b + a×c + b×c nebo si to načte z taháku, dosazuje do vzorce čísla o kterých si myslí že by to mohla… Číst vice »

Veronika
Host
Veronika

U řady dětí to není u rozdílu baví/nebaví – aspoň na prvním stupni ne, ale o osobnostním nastavení. Některé děti jsou badatelé. Jiné ne. Vyhovuje jim dostat návod a postupovat podle něho. Nebo jim jednoduše nic jiného nezbývá. Pokud dám dětem k vyřešení pavučinu, část z nich procvičí sčítání, část ne. Pokud jim dám tři sloupečky a za každý správně slíbím razítko, bude to pro všechny splnitelný úkol a přetrhnou se, aby ta razítka získali (a třeba ještě rychleji než spolužák). A znovu – to, že neučím podle Hejného, neznamená frontální výuku a memorování vzorečků. Když nám na fakultě vykládali,… Číst vice »

Angie
Host
Angie

Dobře, ale co přesně počítání oněch sloupečků přinese dítěti – badateli, které sčítání procvičovat nepotřebuje, protože ho v daném oboru dávno ovládá, matematické principy ho zajímají, chce si na ně přicházet a chce je pochopit? Nerado pracuje podle návodu, protože je to pro něj příliš jednoduché, nepředstavuje to žádnou intelektuální výzvu a dělá to pak jen proto, aby získalo razítko? Tím vlastně čas v hodině úplně promarní a přitom ho mohlo využít k tomu, že by se něco nového naučilo, něco by pochopilo, prostě by se posunulo dál. Takto by pro ono dítě bylo rozhodně hodnotnější, kdyby si místo počítání… Číst vice »

Veronika
Host
Veronika

Učíte? Pokud ne, tak pro mě bohužel další diskuze s Vámi nemá smysl.

Vendy
Host
Vendy

:-D:-D:-D Výbornej setěr, takovej správně diskusní…

Tak to povězte mně

Veronika
Host
Veronika

Vendy, nechci nikoho stírat. Ale mám zkušenost, že než se člověk postaví před třídu, má jakousi idealistickou představu, jak bude všecko fungovat, a teprve když učí, zjišťuje, že to tak obvykle nebývá. Za cca deset let, co učím, jsem zjistila, že učitelství je neustálé hledání – každá třída reaguje jinak, to, co jeden den fungovalo, druhý den už nemusí. Tohle bohužel nedokážu slovy přenést. Je to jako by pilot vysvětloval, jak řídit letadlo, někomu, kdo nikdy neseděl v kabině – a ještě by to nedělal v tom letadle, ale třeba v hospodě u piva. Nemám problém kohokoliv pozvat na svou… Číst vice »

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

ad Angie „Dobře, ale co přesně počítání oněch sloupečků přinese dítěti…“ Počítání sloupečků mimo procvičení si nabytých znalostí dítě učí soustředění, přesnosti, trpělivosti. Plus zlepšuje grafomotorické dovednosti. Život není jen zábava, neustálá akce a honba za něčím. Ale také klid a rutina, která – věřte či nevěřte – má v životě člověka velký význam. „Nehledě na to, že vnější motivace ze své podstaty zabíjí tu vnitřní a soutěživost v této krystalické podobě (tedy porazit spolužáka) je z mého pohledu jedna z nejhorších věcí, se kterou se můžeme ve školách potkat.“ Například potřeba „blýsknout se před ostatními“, zkrátka předvést se, se… Číst vice »

Vendy
Host
Vendy

To je docela přesné. Jen dodám, že soutěž ve škole (i v životě) místo má. Ale musí mít každý volbu se soutěže nezúčastnit.

Do soutěže jedlíků taky nejdou povinně všichni i ti, co do sebe dostanou stěží tři knedlíky.

Pavel
Host
Pavel

Hezky jste to popsal :-) Já bych jen řekl, že se žáci rozdělí na skupiny tři: na té první se v podstatě shodneme, ohledně té druhé („dříči“) bych měl drobnou výhradu – pokud jim dáte úlohy z praxe (nevím, bílení místnosti, vykachlíkování bazénu,…), nebudou na tom patrně dobudoucna až tak zle… za předpokladu, že správně převedou jednotky. Třetí skupina není ochotna (nebo schopna) si dohledat ani ten vzoreček. Docela hezky je to vidět na úloze, kolik kostek o délce hrany se vejde do vozíku tvaru kvádru o rozměrech (a různé jednotky). První skupina si načrtne (a možná ani to ne)… Číst vice »

umfa
Host
umfa

Ano, to s tím brčkem je příznačné :-) Když měli příbuzní děti ve školním věku, občas si na mě vzpomněli a poslali mi děcko, abych mu něco vysvětlil. Protože jsem četl Feynmana, věděl jsem, že nejlepší příklady jsou ty úplně reálné. Tudíž jsem dal studentovi elektro průmyslovky odpor, kondenzátor a baterii a chtěl jsem, aby spočítal jakým proudem se bude kondenzátor přes odpor nabíjet. Vzpomněl si na vzoreček (špatný), dosadil do něj (popletl jednotky) a sdělil mi, že milión ampér. Bylo mu úplně jedno, že to nedává smysl, že by odpor vybouchl, všechny zabil a podpálil barák – počítá se… Číst vice »

Pavel
Host
Pavel

Víte, já si myslím, že ty naše vědy – fyzika a chemie – jsou dnes fakt bity jako žito. A přitom by se řada věcí dala vysvětlit na základě experimentů…

Je to jen takové povzdechnutí :-(

Václav
Host
Václav

„Vzpomněl si na vzoreček (špatný), dosadil do něj (popletl jednotky) a sdělil mi, že milión ampér.“

Student průmyslovky? Tak to Vám mohl říct, že obvod byl zkratován, a tento proud kondenzátorem opravdu prošel, ovšem pouze po dobu velmi malého zlomku vteřiny, ne? :D

To jen na odlehčení…

Veronika
Host
Veronika

Myslím, že pokud dítě napíše, že brčko u pitíčka má několik metrů, bude většina učitelů přemýšlet, kde se stala chyba. Samozřejmě se může stát, že tomu dítěti nikdo neukázal, že má přemýšlet nad tím, co píše. Ale možná jen přišla úloha příliš brzo (od prvňáků se asi nebude čekat, že by většina z nich věděla, kolik je metr). Možná to dítě chtělo napsat milimetry, ale z nepozornosti nedopsalo. Možná se spletlo ve stresu. Třeba je to žák, který hodně chybí a pojem metru mu prostě utekl. Může to být cizinec, který vůbec nepochopil, že počítá délku brčka. No a třeba… Číst vice »

Pavel
Host
Pavel

Omlouvám se, měl jsem zmínit, že mám na mysli především žáka druhého stupně… ale pohled kantora je pro mě každopádně zajímavý, protože má ve třídě kolem 30 dětí a nemůže soustředit pozornost na jedno dítě (po delší dobu). Pokud by dítě třeba tu délku brčka spočítalo špatně, má před sebou názorný důkaz, že jím vypočtený výsledek není v pořádku, a mělo by se zamyslet nad tím, proč. Tohle si „ohmatá“ velmi snadno. Počítat objem jen pro objem, povrch jen pro povrch, atd., je pouhý mechanický dril – možná dobrý jako základ, ale já raději ty úlohy z praxe… fakt je,… Číst vice »

Václav
Host
Václav

No, lidi, Vaše debata o metrových brčkách a milionech ampér je sice poutavá na čtení, ale na něco zapomínáte. Nejde jen o to, že Vám nějaký žák přinese očividně nesmyslný výpočet, jde o to, co to je za žáka. V běžné třídě – myslím, že to tu už psal Pavel – vždy budou tři skupiny žáků: 1) ti, kterým daný předmět jde přirozeně, 2) ti, kteří mu rozumí, ale musí se snažit, 3) ti, kteří předmětem proplouvají metodou „žáves“. Pokud Vám metrové brčko nebo milion ampér přinese žák ze třetí skupiny, není třeba kvůli tomu měnit metodu výuky, protože výkony… Číst vice »

Pavel
Host
Pavel

Samozřejmě, pane Václave – sám jsem podotkl, že s jedincem ze třetí skupiny bych nemarnil jako „nekantor“ čas. Kantor by asi systematičtější práci s rodinou iniciovat měl, ale když tak občas vnímám klima v duchu, že škola musí všechno a rodina nic, možná jde o sysifovskou práci. Měnit kvůli těmto žákům metody výuky je samozřejmě nesmysl. Pokud výklad kantora nechápou ani žáci z první skupiny, je s dost velkou pravděpodobností chyba právě u něj – znám dost lidí, před kterými se po odborné stránce bez ostychu skloním, ale jako kantoři by podle mého názoru byli naprosto nepoužitelní. Mimochodem, nepatřím mezi… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Naprostý souhlas. Ne nadarmo se říká, že ne každý mistr je dobrý učitel. Některým mistrům chybí právě ta trpělivost a ochota obměnit výklad v situaci, kdy se žáci nechytají. A přitom právě tato vlastnost je jedna z věcí, které dělají dobrého učitele dobrým. Dle mého názoru (nejsem kantor, soudím jen podle vnějších projevů) je ale jádro problému spíše v tom, že vlivem společenských změn v posledních letech v běžných třídách výrazně narostl podíl žáků ze třetí skupiny, která byla v minulosti spíše okrajovou záležitostí. Změnilo se také to, že v minulosti nebylo tak běžné, jako dnes, že by žák ze… Číst vice »