Žáci Donum Felix (zleva doprava) Valča Dobešová, Miky Dobeš, Matěj Růžek a učitel Jakub Václavovič

Jak si dáváme nepříjemnou zpětnou vazbu my ze svobodné školy a vůbec – jak u nás rozhodujeme? Sociokraticky!

Alternativní školy nežijí na obláčku, zažívají se vším všudy to, co je vlastní celému lidstvu: konflikty, neshody, nedodržení pravidel. Zajímalo nás, jak se s tím vypořádávají v takzvané svobodné škole. Pro tento druh škol je totiž charakteristické, že nastavování pravidel soužití i řešení problémů řeší demokraticky a podílí se na tom všichni členové komunity, děti i dospělí. Poprosili jsme Valču Dobešovou (15), Mikyho Dobeše (15), Matěje Růžka (13) a učitele Jakuba Václavoviče (24) z kladenské základní školy Donum Felix, která je svobodnou školou, aby nám popsali, jak se u nich dosahuje shody.

Jak se u vás řeší, když má někdo s někým konflikt?
Napřed se to ti lidé pokoušejí vyřešit mezi sebou. Pokud se to nepovede k oboustranné spokojenosti, mohou oslovit někoho, komu důvěřují. Když je konflikt hlubší, je v něm zapojeno více lidí nebo je třeba vyřešení z nějakého důvodu odložit, využíváme ve škole takzvaný VOP- výbor pro ochranu práv. To je skupina lidí, dětí i dospělých, kteří se k tomu účelu scházejí. Problém se výboru ohlašuje prostřednictvím vyplněného formuláře.

Příklad z posledních dnů: Místnost, kde pořádáme setkání v kruhu, při kterých rozhodujeme, je propojená s hernou. Oddělené jsou pouze nízkou zídkou a častým problém je hluk z herny během kruhu. Hlavně mladší dětí nezvládají v této místnosti udržet klid, a to ani po opakovaných upozorněních. Řešili to jsme tedy na VOPu a došli k závěru, že je třeba přinést na kruh pravidlo, které určí, že během kruhu není možné do herny vůbec chodit. Dohodli jsme se i na tom, že během kruhu tam dáme židli s páskou a nápisem nevstupovat, ať si i menší děti dokáží nové pravidlo uvědomit.

O svobodných školách a principech sebeřízení, které se v nich uplatňují v učení i ve správě školy, jsme psali v tomto článku.

Jak si dáváte kritickou zpětnou vazbu?
Záleží na situaci a na tom, co se děje. Někdy stačí prosté upozornění, často používáme slovo “stop”. Tím dáváme najevo, že to, co druhý dělá, nám už hodně vadí a má s tím přestat. Líbí se nám postupy takzvané nenásilné komunikace. Podstatou je uvědomit si své emoce a potřeby, ty pak komunikovat a přizvat druhého k spoluúčasti na řešení problému.

Příklad z posledních dnů: Jeden kluk se nerad zapojoval do úklidu a bylo těžké ho sehnat a přimět ke společné práci. Došel jsem za ním, řekl mu, že se cítím naštvaný a moc nevím, co s tím (už jsme to jednou před tím řešili na VOP).  A že bych potřeboval najít způsob, jak se domluvit, aby se do úklidu zapojil. Při tom jsem se od něj dozvěděl, že by potřeboval upravit vymezení úkolů v rámci týmu. Když k tomu došlo, k jednomu z úkolů se zavázal a plní ho.

Rozdávají se u vás tresty, a za co případně?
U nás tresty neudělujeme. Jsme zastánci postupu cestou přirozených důsledků, které dávají mnohem větší smysl než tresty.

Příklad: Někdo rozbije nějakou věc. Trest za tohle by byl, že by se dotyčnému udělilo něco, co s daným incidentem nesouvisí. Lepší je ale umožnit mu chybu napravit formou přirozeného důsledku neboli tak, že dotyčný věc nějakým způsobem nahradí. Snahou je, aby byl důsledek přijat oběma stranami. Tedy i ten, kdo byl na VOP ohlášen jako „viník“, k tomu má co říci a může sám navrhnout způsob, jak situaci vyřešit.

Co když někdo porušuje pravidla?
Zpravidla následuje kritická zpětná vazba, dotyčný může být zastaven “stopkou” nebo jiným slovním upozorněním a může to dojít až k VOP.

Co když někdo někoho uzurpuje?
Je především na uzurpovaném, aby se vymezil, našel si pomoc a řešil to, i když i někdo jiný, kdo je situací nějak zasažen, do toho může vstoupit, zjistit, co se děje a poskytnout podporu. Ne vždy se každý za sebe dokáže postavit.

Příběh první svobodné a stále ještě existující školy Summerhill jsme popsali v tomto článku.

Máte ve škole takzvanou sociokracii, co to je a proč?
Pravidla a chod školy řešíme na již zmíněných kruzích, které probíhají dvakrát týdně a trvají do čtyřiceti pěti minut. Kdokoliv může přijít s návrhem na nové pravidlo nebo naopak může mít návrh na zrušení nějakého pravidla. O návrzích se poté hlasuje formou sociokracie. Cílem je dosažení „konsentu“ neboli souhlasu, který vzešel z diskuze. Prakticky vypadá sociokratické rozhodování tak, že je přednesen návrh, v diskuzi je dovysvětlen a všichni mají možnost projevit své námitky nebo obavy s návrhem související. Po diskuzi následuje hlasování, které ale není “pro” a “proti”. Ptáme se, kdo je proti, a odpor lze vyjádřit odstupňovaně. Zvednout je možné jednu, nebo dvě ruce. Jedna znamená, že mi na návrhu něco nesedí, ale dokážu ho akceptovat (tím se konsent liší od konsensu – absolutního souhlasu či plného ztotožnění se s návrhem). Když zvednu dvě ruce, znamená to silný nesouhlas, přes který nemůže být návrh přijat. Lidé, kteří zvednou jednu ruku, mohou přijít se zlepšujícím návrhem, lidé, kteří zvednou dvě ruce, by pokud možno měli přijít s alternativním návrhem. To je důležité – nestačí jen něco negovat, je třeba přijít s řešením.

Proč nestačí demokracie?
Sociokracie nám vyhovuje více, protože menšina není nucena do něčeho, co nechce. Proto u nás poptávka po jiném způsobu rozhodování i vznikla. Při většinovém hlasování se nakonec cítily špatně obě skupiny. Menšina byla nucena akceptovat něco, co se jí nelíbilo, a většina zase nebyla v pohodě s tím vymáhat svůj postup proti vůli části komunity, na kterou je schopná se nacítit.

Svoboda a odpovědnost, jak to jde dohromady, narážejí na sebe?
Svoboda je odpovědnost. Tyto hodnoty jsou spolu přirozeně provázané. Ale oběma – svobodě i odpovědnosti – je třeba se učit. Prakticky vzato máme největší střety svobody s odpovědností v oblasti úklidu a hluku. Ne každý má vybudovaný návyk po ukončení činnosti po sobě uklidit a při svobodě pohybu je pak nepořádek nebo neklid docela častý.

V tom máme hodně prostoru pro zlepšení.

Svobodná demokratická škola Donum Felix funguje od roku 2015 jako registrovaná základní škola pro 1. – 9. ročník. Inspiruje se zkušeností podobných škol v zahraničí a úzce spolupracuje s partnerskou školou Jerusalem Sudbury Democratic School. Donum Felix je v Kladně a v současnosti do ní chodí 50 dětí.

3

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
1 Comment threads
2 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors
Vladimír DobešL ea Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

nejnovější nejstarší
L ea
Host
L ea

Článek mě zaujal.Dosud jsem totiž domnívala,že naše legislativa existenci svobodných škol neumožňuje.Ale jestliže je zapsaná v registru škol,znamená to,že jsem se spletla.Jak to tedy je?

Vladimír Dobeš
Host
Vladimír Dobeš

Naše legislativa neumožňuje existenci svobodných škol typu Sudbury Valley, ve kterých není žádná nabídka od dospělých. Škola Donum Felix vzdělávací nabídku má a podle naší legislativy musí například sledovat a zaznamenávat aktivity žáků, což Sudbury školy rovněž nedělají. Lze říci, že každá svobodná demokratická škola je trochu jiná a Donum Felix se blíží spíše modelu školy Summerhill. Podstatné je to, že kultura školy je založena na důvěře a přirozeně vede k posilování klíčových kompetencí. Děti i dospělí v ní mají stejné postavení a své vzdělávání si řídí každý dle svých potřeb. Nikdo do učení nikoho nenutí, což je například i… Číst vice »

L ea
Host
L ea

Děkuji moc za odpověď.Jsem ráda,že i škola takového typu už u nás existuje.A i když se říká,že první vlaštovička jaro nedělá,chci věřit,že Váš příklad bude povzbuzením i pro ostatní.Je třeba,aby si rodiče a děti mohli vybírat z různých typů škol,podle svého přesvědčení.Přeji Vám mnoho sil do další práce,určitě je budete potřebovat,docela si dovedu představit,čemu všemu musíte čelit.