Mají učitelé dětem říkat, co je dobré, nebo je mají nechat být? Dva názory v pedagogice

Má učitel právo říkat ve škole svůj názor, a co když je tento názor v rozporu s přesvědčením rodičů? To se nedávno stalo předmětem debaty, když po vzoru veganky a učitelky mateřské školy Michaely Vincourové některé děti přestaly jíst maso, což rozzlobilo jejich rodiče. Ale další, a možná ještě zajímavější otázka zní: má učitel vést a formovat děti prostřednictvím svých názorů, hodnotových postojů? Má jim říkat, co je správné, nebo se má upozadit a ponechat jim prostor, aby samostatně rozvinuly vlastní kritické myšlení? To řeší současná pedagogika.

Učitelka mateřské školy a veganka Michaela Vincourová se nedávno dostala do konfliktu s vedením své školky. Když si některé z dětí všimly, že nejí maso, zeptaly se jí na důvod. Ona jim řekla, že maso nejí, protože má ráda zvířata, načež ho děti přestaly jíst taky. To ale nazlobilo některé rodiče, protože to z jejich pohledu narušilo výchovné principy rodiny a jejich autoritu. Dokonce údajně někdo pohrozil tím, že dítě vezme ze školky jinam. V té chvíli se ředitel polekal a chtěl, aby odešla ze školky učitelka, nebo aspoň s dětmi o svém veganství nemluvila. S touto podmínkou ale učitelka nesouhlasila a postavila se za své právo říct, co si myslí. Školu na FB veřejně označila jako místo, kde je umlčován svobodný názor. Celá věc vyvolala rozruch a debatu. Má učitel právo říkat ve škole svůj názor, a co když je v rozporu s přesvědčením rodičů?

Odpověď není jednoduchá. Záleží nejen tom, co bylo řečeno, ale i na tom, jak to bylo řečeno, a to zase může podléhat různým interpretacím. Proti sobě stojí právo rodičů na školu, která je v souladu s jejich světonázorem – a veganství se dá vnímat jako ideologie – a právo učitele jako občana na svůj svobodný názor (ve školním prostředí je zakázána pouze politická a náboženská agitace).

Kritické myšlení, nebo mravní vzory?
Celá věc ale předestřela ještě jinou, a možná i zajímavější, otázku, kterou se intenzívně zabývá současná pedagogika. Má učitel vést a formovat děti prostřednictvím svých názorů, hodnotových postojů? Má jim říkat, co je správné, nebo jim má zcela ponechat prostor, aby rozvinuly vlastní kritické myšlení? Oba přístupy mají v současnosti mnoho přívrženců a ačkoli jde o názory protichůdné, paradoxně často oba zastává jeden a tentýž člověk, možná i nevědomky.

Pro mnoho progresivních učitelů je zcela samozřejmé a nezpochybnitelné, že je mravní povinností pedagoga vštěpovat dětem mravní postoje a vést je tak k tomu, aby uměly rozpoznat, co je dobré, a co zlé, a chovat se v souladu s obecnými zásadami a hodnotami humanismu: neubližovat, spolupracovat, chovat se čestně… Učitelé tohoto typu při výuce dětem ukazují příklady, často z historie, kdy lidé jako skupina selhali – například v hitlerovském Německu nebo v komunistické diktatuře – a proti nim stavějí naopak příklady hrdinského a etického chování jednotlivců.

Jak moc nechat děti, ať samy myslí?
Druhý pedagogický tábor ale tvrdí něco jiného. Podle něj by učitel dětem své názory sdělovat neměl. Měl by je pouze vybavit nástroji kritického myšlení a dovést je k tomu, aby si názor tvořily samy. Jinak je omezuje ve svobodném rozvoji, svým pohledem jejich vidění zužuje a deformuje. Tento postoj je v současnosti v moderní pedagogice velmi rozšířený, málokdy se ale v praxi vyskytuje v čisté podobě. A snesli bychom vůbec takové tříbení názorů, při kterém by děti svobodně uvažovaly například o tom, zda je násilí legitimní a pohodlný způsob řešení konfliktů? Co když dojdou k závěru, že se násilí často vyplatí? Jak pak udržíme humanistický rámec, do kterého má být výuka napasována?

Názor jako soukromá věc
V různých typech škol je pozice učitelů na ose hodnotové vedení a nevedení různá. A záleží nejen na typu školy, ale i na osobnosti učitele. Klasický učitel v běžné škole se hodnotovému učení spíše vyhýbá, ale zároveň nedává žákům ani moc prostoru ke kritickému myšlení. Z jeho pohledu na to není ve škole čas a prioritou je předat dětem co nejvíc znalostí. Názory jsou soukromá věc, kterou si každý musí ošetřit sám. Škola a názory, to nejde moc dohromady. Tento učitel je často sám hodnotový „minimalista“, tedy má daleko k tomu zapalovat někoho pro ideály.

Vnímá heterogenitu třídy a rizika, která případná debata o hodnotách ve třídě nese. Co když se do sebe pustí žáci z rodin s různou hodnotovou orientací? Co když mu přijde vynadat rodič za to, že dětem vymývá mozek? Správně vnímá složitost situace, ale jeho rezignace na podporu kritického myšlení u dětí může vést k tomu, že znalosti, které s takovou snahou dětem předává, zůstanou ležet ladem, protože žákům chybí nástroje, jak s nimi pracovat. Znalosti nejsou jen přírodní zákony, ale také například historické souvislosti. Bez schopnosti si vyhodnotit příčiny a následky činů člověk nevstupuje do života s pevnou půdou pod nohama. Na druhou stranu je také pravdou, že tento učitel žákům žádnou ideologii neznechutí, protože ji nikomu nenutí.

Bez názorů je svět nezajímavý
I v běžné škole se najdou zapálení idealisté a je jich i víc, než bychom očekávali. Často se takoví vyskytují na středních školách, nejspíše gymnáziích, někdy ale i na druhém stupni. Mají silné názory, pro které se dokáží nadchnout. Jejich ideály jsou většinou humanistické a jsou „in“ v sociální bublině, kde se tito učitelé pohybují. To jen posiluje jejich touhu je sdílet s žáky, předávat jim pochodeň osvíceného myšlení a jednání. Dokáží studenty podobného naladění získat pro aktivní či přímo aktivistický životní postoj. Takto souzní ale jen s určitým typem žáků, ty vlažnější svou urputností spíše od občanských postojů odrazují. Jsou to tedy učitelé polarizující. Do této kategorie patří i zmíněná paní učitelka veganka, která je v mimoškolním prostředí aktivistkou za práva zvířat.

Přijít si na to sám, v demokratické debatě
V nových pedagogických směrech, kde je kladen důraz na vzdělávání orientované na dítě a jeho potřeby a na demokratický aspekt škol, se role pedagoga upozaďuje. Učitel se vůči dítěti staví více do role partnerské, spíš než autoritou je průvodcem. Klade se větší důraz na to, aby si děti na vše přicházely samy, pod odborným, ale nevtíravým vedením. V nejčistší podobě se toto praktikuje v takzvaných svobodných školách, ale do určité míry i v montessori školách nebo na běžných školách, které vstoupily do programu Začít spolu, ale potažmo i všude tam, kde berou vážně nutnost rozvíjení klíčových kompetencí, kterou předepisuje Rámcový vzdělávací program. Schopnost kriticky myslet patří k základním klíčovým kompetencím.

Názor o situaci, která se mě týká
Učitel svobodné školy programově dítěti neříká, co je správné si myslet, jeho otázky stáčí zpátky k dítěti samotnému tak, aby se učilo spoléhat na vlastní rozum. Kritické uvažování se v těchto školách tříbí na konkrétních problémech školy a jejího provozu, o kterých se debatuje a řešení se přijímá hlasováním. Když se kritické myšlení aplikuje na praktické situace, kde je možné vycházet z principu „nedělej druhým to, co sám nechceš, aby ti dělali,“ děti ve velké většině zastávají zdravé a komunitě prospěšné názory. Nejde o teoretizování. Do debat vstupují i dospělí a mohou je tak ovlivnit, pokud jsou přesvědčiví. Demokratický charakter školy žákům taky ukazuje existenci plurality názorů. Inspekce v anglické svobodné škole Summerhill prokázaly, že děti vycházející ze svobodných škol vykazují díky tomu určitou nekonfrontační, ale kritickou samostatnost a sebevědomí.

Magazín Rodiče vítáni je financován příspěvky dárců. Ještě stále jich není dost. Pokud se vám líbí, prosíme, přispějte i vy. I drobná částka se počítá. Děkujeme.

24

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
6 Comment threads
18 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
9 Comment authors
luannaVáclavumfaTerezaVěra Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

nejnovější nejstarší
Eva
Host
Eva

Myslím si, že už od malička si děti samostatně vytváří svůj názor na otázky dobra a zla, co dobře a co špatně. Pohádky jsou tím nejlepším pomocníkem k vytváření postojů dětí. Je možné nad nimi vést debaty, děti mohou svobodně vyjadřovat svůj názor, aniž byste jim vnucovali ten svůj. V případě paní učitelky, která neji maso je vidět jakou velkou roli hraje příklad člověka, který svým chováním opravdu pozornost dětí upoutá. Proč se rodiče rozčilujį, proč si s dítětem nesednou a nevysvětlí si, že každý z nás je něčím jinačí a zajímavý, každý má nárok jednat v dobrém tak jak… Číst vice »

Věra
Host
Věra

Přesně tak, dítě si dokáže vytvořit svůj vlastní názor, veškerou vinu nemůže dávat dospělým. Když si vzpomenu na 1.stupen ZŠ, jak nás naopak učitelky nutili jíst maso(rodina nebyla vegetariánská), nebo někdo měl problém s kompotem, nerespektovali naše názory, vždyť dospělí vědí vždycky, co je pro děti nejlepší… odnést talíř jsme museli až byl prázdný, tak jsme tomu pomohli, jídlo jsme schovávali do kapes, pod ubrus apod.😁

Markéta
Host
Markéta

Je velmi těžké, ne-li nemožné, dětem žádný názor neříkat. Mimo jiné i proto, že se na váš názor přímo ptají. Odpověď: „K tomu se nevyjádřím“ je velmi vyhýbavá a děti rozhodně neuspokojí. Snažím se proto vždy nejprve povzbudit děti k tomu, aby uvažovaly samy a řekly svůj názor dříve, než jim já případně řeknu, jaký je postoj můj. S tím, že se vůbec nemusíme shodnout ve svém pohledu a žádný z přístupů není ten „správný“.

Lea
Host
Lea

Každopádně je to hodně komplikované téma.Obecně mám za to,že čím je dítě mladší,např. v mš,tím by měl učitel být ve svých osobních názorech opatrnější.Děti opravdu v tomto věku věří své oblíbené učitelce takřka každé slovo,takže je na místě určitá „opatrnost“ ve vyjadřování.Zvláště,týká-li se to tak citlivé oblasti,jakou je jistě pro mnoho rodičů stravování.Nevím,jak proběhla ta debata mezi dětmi a učitelkou,jestli opravdu použila jen toto vysvětlení a víc se k tématu nevracela .Tady by jistě šlo zavést debatu o zdravých a nezdravých potravinách,co komu chutná,co má rád atd.A třeba i říct,že někdo nejí maso a někdo zase třeba koprovku.Ale postavit to… Číst vice »

Kateřina
Host
Kateřina

Souhlasím s Vámi. Znám pár učitelek a žádná z nich neříká svůj osobní názor, právě proto, že v některých situacích může být silně vyhraněný proti standardu a ne každý rodič/dítě by to rozdýchal :) Je to povolání, kde je člověk převážně „politicky korektní“ a vše ostatní je mimo rámec žádoucího chování. Svým způsobem to tak asi i schvaluji, je to určitá záruka, že dítěti nebude vymývat mozek náboženský fanatik, vegan, extremista rasista, či naopak růžový gay. Nic proti nikomu, ale na takový „nátlak“ jsou děti opravdu ještě nedostatečně informované a vyspělé. Informovat je o těchto věcech? Určitě, ale bez osobní… Číst vice »

Tereza
Host
Tereza

Tenhle Váš přístup se mi moc líbí. Podle mě je důležité, pokud rodič nebo učitel už sděluje dítku svoje postoje, vysvětlit proč jsou takové jaké jsou. Typicky ta učitelka v mateřské škole- žáčkům vysvětlila, že nejí maso, protože má ráda zvířata. Což jí jako důvod bohatě stačí a věřím tomu, že je v reálu i mnohem komplikovanější, ale takto byl přizpůsoben možnostem chápání malého dítěte. No, a pokud já jako rodič chci, aby moje dítě jedlo maso, taky bych si to měla umět vyargumentovat- třeba že v mase je spousta důležitých živin, které děti potřebují víc než dospělí, aby pěkně… Číst vice »

Lea
Host
Lea

Proč ne,ale věřte mi ,dítě z mš svůj „názor“ nijak obhajovat nebude,převzalo totiž ten učitelčin.Zato bude velmi tvrdošíjně trvat na tom,že maso prostě jíst nebude.Nemám vůbec nic proti vegetariánům,ani veganům,u dospělých.u dětí je to už diskutabilní.A s „živinami“ nejspíš daleko nedojdete.A srůznými formami „nátlaku“ už vůbec ne.

umfa
Host
umfa

Podle mě Vás měli informovat, že některá z učitelek je veganka z přesvědčení, abyste si mohla případně vybrat jinou školku. Životní názor je totiž prakticky nemožné skrýt a je jen otázkou času, kdy s ním bude dítě konfrontováno. Osobně jsem pro to, aby tyto informace o potenciálně kontroverzních názorech učitelů měli rodiče k dispozici, protože rodiče mají právo vychovávat děti v souladu se svými názory.

Václav
Host
Václav

Informace o potenciálně kontroverzních názorech?

Vegan není kriminálník, aby bylo nutné jej v zájmu vlastního bezpečí sledovat. Takový vegan může za velmi kontroverzní názory považovat ty Vaše – jíte maso a navíc používáte haldu nebezpečně vágních termínů, které by se snadno mohly obrátit proti Vám.

Učitelství je profese založená na jednání s lidmi a učitelé by tedy především měli své jednání udržovat na profesionální úrovni. To znamená nemíchat do výuky ideologie, vlastní či cizí. Pak nebude vůbec záležet na tom, jestli máte stejné názory, jako učitel Vašich dětí.

umfa
Host
umfa

To je přeci v pořádku. Vegan je magor, něco jako člen sekty. Své děti bych nedal do školy, kde učí někdo kdo se veřejně hlásí k veganství. Právo volby :-)

Václav
Host
Václav

Vegani skutečně mají svou reputaci, ale dost podobně se chová i spousta jiných skupin. Třeba kuřáci. Ti také rádi „školí“ druhé. Nechtěl byste lustrovat a kádrovat i je? Mě se třeba také nelíbí pomyšlení na to, že by mé děti učil někdo, od koho by mohly nabýt dojmu, že kouření je v pohodě. Tak je odstraníme z veřejného života také, co Vy na to? A nejste třeba náhodou kuřák? :-) (žert)

umfa
Host
umfa

Opět jednoduché. Já si vybírám školu, já volím kritéria. Samozřejmě jsem v daleko lepší pozici když si mohu vybrat soukromou školu, v našem případě to naštěstí šlo. Prostě jsme se zeptali známých kteří tam už měli dítě, jestli na té škole není nějaký výrazný magor. To nám ke štěstí stačilo :-)
Co se týká kuřáků, dívám se na ně sice skrz prsty, ale jako učitele by je to nediskvalifikovalo. Stejně si nesmí nikde zapálit a že by naváděl děti ke kouření nehrozí.

Václav
Host
Václav

Zvolit si vlastní kritéria výběru školy je v pohodě. Zeptat se známých, zda tam není výrazný magor, stejně tak. Požadovat informace o soukromých záležitostech druhých lidí, po kterých Vám nic není navzdory tomu, že podle nich chcete vybírat, už v pohodě není.

A kuřáci si sice nesmí na pozemcích školy zapálit, ale to svinstvo je z nich cítit celý den. I malé dítě pozná, že si učitel zapálil, a pokud ho bere jako autoritu, bude podle něj ohýbat vlastní názory a chování, aniž by učitel musel něco nahlas říct.

umfa
Host
umfa

S tím požadováním informací o cizích lidech to není tak jednoznačné. Ono je to zpravidla tak, že když je někdo silně ideologický typ, tak to z něj čiší na všechny strany a soukromí nesoukromí, je to na něm vidět a všichni to o něm vědí. Takový bude onálepkován jako magor (a je fuk, jestli je to vegan, sluníčkář, jehovista nebo cokoliv jiného), škola odškrtnuta a jedeme dál. Jestli je to normální člověk kterému jenom nechutná maso a proto ho prostě nejí, tak v tom není ideologie, okolí se to zpravidla ani nedozví protože to dotyčný vůbec neřeší a všechno je… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Kuřáci možná nesmrdí na deset kroků, ale na výrazně kratší vzdálenost, kterou udržují s dětmi ve třídě, zcela určitě smrdí všichni. Mimoto kuřáci jsou vždy připraveni se s kýmkoliv podělit o podobnou haldu nesmyslných keců, jako vegani a jiné skupiny. A já bych rozhodně nebyl rád, kdyby moje dítě přišlo ze školy přesvědčené o tom, že kuřáci svými spotřebními daněmi drží náš stát nad vodou, což je hovadina non plus ultra. Podle mě se v tomto od sebe nijak neliší. Ale to už zabíháme trochu off-topic. A ano, pokud je člověk magor, tedy když ze svých soukromých názorů dělá věci… Číst vice »

umfa
Host
umfa

Rozhodně své názory říkat, ty pravé, nezkreslené. Ale má to dvě podmínky: ředitel školy si musí sestavit názorově aspoň zhruba jednotný tým a rodiče si podle toho musí zvolit tu správnu školu. Naštěstí už začíná být normální, že každá škola se nějak profiluje a že rodiče neprsknou děti do nejbližší spádové školy, ale trochu přemýšlejí o tom, jaká je zrovna pro jejich dítě ta nejvhodnější. Jedině pak mohou být rodiče spokojení, že škola podporuje jejich světový názor a pomáhá děti vychovávat v jeho duchu.

Kateřina
Host
Kateřina

Nevím, ale dle mého názor není dogma. Pokud učitel sdělí názor, ale dodá, že jsou i jiné názory, v pořádku. Ale pokud to učitel sdělí nikoli jako názor, ale jako jedinou pravdu na světě, nastává problém. Např. učitelky, které si myslí, že bez vysoké školy člověk nemá cenu a je vlastně k ničemu, protože nikdy nemůže být v životě šťastný a spokojený. Je to jejich názor. Jako dospělý člověk si mohu poklepat na čelo, ale dítě, které má podprůměrné výsledky ve škole a tento „názor“ slyší dnes a denně.. k čemu to povede? Ať si učitel(ka) myslí co chce, ale… Číst vice »

umfa
Host
umfa

Ty „nejsilnější“ názory, jako třeba víra, stejně vyplavou na povrch. Děti nejsou blbé, stačí naznačit a budou o tom uvažovat a všimnou si toho. A buď berou učitele jako autoritu, pak o tom uvažují vážně, nebo jsou z domova „naočkované“ a pak si z něj po straně dělají legraci (moje vlastní zkušenost, kdy jsme jako děti zjistily, že učitelka je kovaná komunistka). A tím profilem myslím třeba to, že jako ateista nedám dítě do církevní školy. Nebo jako výrazně pravicově orientovaný člověk se budu zdráhat dát děti na osmileté gymnásium, které ve svém profilu dává důraz na humanitu, kolektivní výuku,… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Podle mě je to snadné. Paní Vincourová mohla s tázajícími se dětmi probrat ideál nezabíjení zvířat a říct jim, že jí osobně by bylo líto, kdyby kvůli jejímu obědu muselo zemřít nějaké zvířátko. Místo toho se zapletla do ideo-argumentů veganské útočné propagandy. To vše navíc se školkovými dětmi, které by měly být obzvláště chráněné před ideologickými agitacemi, které v jejich věku nejsou ničím jiným, než snahou o jejich indoktrinaci. Reakci rodičů plně chápu a podporuji. Otázka, zda by školy měly ovlivňovat mravní vývoj dětí je nasnadě, ale tato učitelka krásně ukázala, jak by se to rozhodně dělat nemělo. V jejím… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Podle mně paní učitelka vysvětlila dětem něco co je pro ně citlivá otázka. Je známo, že všechny děti milují zvířátka. Nemají ještě téměř žádné poznatky o potravinovém řetězci. To by pak čápovi mohly mít za zlé, že si dal žábu a jinou živočišnou potravu. Podle vzoru paní učitelky. Měla využít jiné vysvětlení, třeba, že jí to pan doktor nedoporučil a pod. Malá lež nadělá v tomto případě méně škody než pravda. Učitelka musí ovládat zvažování svých názorů, které kdy a jak může použít a vyslovit. Pokud je mladá, tak na to brzy přijde. Jak jednoduše vyvstane problém a rodiče rozhodují… Číst vice »

Václav
Host
Václav

S touto argumentací nesouhlasím. Jakkoliv mohou rodiče sami chybovat, jejich chyby neomlouvají chyby učitelů ani rodičům neberou právo se ozvat. Ta učitelka se hájí svým právem na svobodné vyjadřování, které je podle ní pošlapáváno, ale především ona sama jako učitelka by měla zatraceně dobře chápat, že třída plná předškolních dětí určitě není vhodné místo ke svobodnému projevování čehokoliv. Oni rozhořčení rodiče se na to poprávu dívají jako na zneužití právě té Vámi zmíněné dětské lásky ke zvířatům k naočkování vlastních postojů do mysli těch dětí, což také přineslo své reálné následky, nad kterými nelze jen tak mávnout rukou.

Eva
Host
Eva

Chápu že se vám může zdát, že učitelka je členem nějaké sekty. Já jsem to měla obráceně. Když jsem byla malá maso mi moc nevonělo, nechtěla jsem ho jíst. Chodila jsem si do obchodu tenkrát prodávali praženou sóju, sáček za 2 koruny a chutnala mi víc než to maso a veganka jsem nebyla. Proč nemůžeme pochopit, že každý z nás má své požadavky na svůj život. Rodiče by měli mít zase tu sílu a váhu ve výchově svých dětí a pokud je vedou správně, děti se tak zase lehko ovlivnit nedají. Učitelky mají zase někdy problém vysvětlit, jak je důležité… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Té učitelce nikdo neřekl nic, co by se dalo chápat jako nerespektování jejího rozhodnutí nejíst maso. Rodiče si nestěžují na to, že nejí maso, ani ředitel školy nezavedl opatření, které by jí v tom jakkoliv bránilo. To, o co tu jde je fakt, že ona učitelka musí svou komunikaci přizpůsobit publiku. Ve třídě plné předškoláků prostě nemůže říkat cokoliv ji napadne, aniž by vzala v potaz očekávaný dopad svých slov. Každý rodič (i nerodič se zkušenostmi s výchovou dětí) potvrdí, že před malým capartem si musíte dávat pozor na pusu. Nejde o to, kdo má ve výchově větší slovo, zda… Číst vice »

luanna
Host
luanna

svůj zkreslený názor ať si učitel-ka říká u kafča ve sborovně, dítě utváří rodina, která se svými názory může diametrálně lišit od toho učitelského, děti jsou potom zmatené …………. učitel-ka říkala …… učitel – ka má učit, hlavně na střední škole se učitelům nelíbí, když má mladý člověk jiný názor , některý učitel je tak překvapený, že je mnohdy žák chytřejší jak on nebo má lepší přehled o světě, že se po těchto lidech pěkně tzv. vozí, takový člověk nemá ve škole jako pedagog co dělat …………. většinou jde na pajdák ten kdo se nedostane na jinou Vš ……..