Základní škola v Chrudimi, kde učí Jana Hrázská

Paní učitelka vysvětluje, proč se jí učí lépe bez osnov: Jedině tak se mohu věnovat každému dítěti, jak potřebuje

Nemělo by se vzdělávání na základních školách nějak sjednotit? napadlo jednu paní učitelku a zeptala se svých kolegů v diskuzní skupině na FB. Řešila případ dítěte, které mělo problém s přechodem na jinou školu. Těch, kterým to nepřijde jako dobrý nápad, bylo ve skupině víc a přinášeli pádné argumenty. Nicméně jinde by byla převaha sil opačná, touha po návratu osnov do škol u části učitelské i rodičovské komunity existuje. Pojďme se tedy podívat na otázku osnovy ano-ne očima těch, kteří si je nepřejí. „Svoboda od osnov je dobrá svoboda, bez ní bych se nemohla věnovat dětem individuálně,“ říká Jana Hrázská, která učí na základní škole v Chrudimi.

Jaké by to bylo u vás, kdyby v polovině školního roku přišlo dítě z jiné školy a umělo něco jiného, než co se učí u vás?

Jana Hrázská

Ono by to vlastně paradoxně moc nepoznalo, a to z několika důvodů. První je ten, že s dětmi pracujeme individuálně. Každé dítě má svůj učební plán, který s ním stanovíme na začátku školního roku. Děti se tak věci učí svým tempem a třeba i v jiném pořadí. Když přijde nové dítě, není s čím jej srovnávat, některé děti jsou víc napřed v jedné oblasti, trochu pozadu v jiné. Děti jsou každé jiné a také dozrávají různě, na to je třeba brát ohled.

Hodně učitelů, kteří by se rádi vrátili k osnovám, tvrdí, že individuální přístup k výuce je ve třídě s pětadvaceti dětmi čirá utopie. Kolik máte dětí ve třídě vy?
Dvacet čtyři a jsou to žáci různého věku a různého nadání. Máme několik dětí talentovaných, ale i žáčka, který je slabší než děti o rok až dva mladší. Co mi pomáhá? To, že není předepsané, kdy mám co učit, ale pouze výstupy vzdělávání, a ty jsou za celý první stupeň nebo celý druhý stupeň. Díky tomu můžeme třídy spojovat, učit dohromady mladší i starší žáky. Nikdo na nás netlačí, abychom výuku dělali stejnou pro všechny. Dále pomáhá, když opustíte představu, že učitel musí ve třídě vše zvládnout sám. Je třeba správně rozložit síly, upravit výuku tak, aby se děti také učily navzájem. V debatě pro a proti unifikaci jedna paní učitelka řekla, na podporu argumentu, že individuální přístup není možný: nemůžu přece diktovat třem různým úrovním dětí. Ale co se na to podívat jinak? Jak moc je třeba ve škole diktovat? A když už tedy mluvíme o diktátech, co třeba zapojit děti? My to běžně děláme. Diktát si dávají mezi sebou navzájem, máme na to propracovaný systém. Čtyři úrovně obtížnosti, čtyři barvy. Všechny děti dobře známe, takže jim rovnou řekneme, z jaké úrovně obtížnosti si mají vybírat – např. vyber si v krabičce text z modré úrovně. Tím dávám možnost volby, ale zároveň promyšleně, aby si dítě na diktátu nevylámalo zuby nebo se nenudilo. No a kontrolu diktátu si děti taky mohou dělat samy, podle vzorů. Tohle je příklad, jak to udělat, abych nebyla zatížená rutinními činnostmi, jako je třeba diktování, a mohla více sledovat, co se ve třídě děje, a didakticky zasáhnout.

Takže co se přesně stane, když přijde nové dítě uprostřed roku?
Nejdřív ze všeho jde o to, aby získalo pocit bezpečí. Můj první zájem tedy není z něj rychle vylomit, co už umí a co ještě ne, ale uvést ho k nám, aby vědělo, kdo mu pomůže, kde najde to a to, co má udělat, když něco neví, a že nám může věřit. To není žádný luxus, bezpečí je primární dětská potřeba a když není zajištěno, učení se komplikuje. Samozřejmě se ho taky ptám, co se v jednotlivých předmětech učilo, ale ne vždy se mi dostane odpovědi. Děti si to často nepamatují nebo se bojí mluvit o tom, co nevědí. To je běžné u dětí, které přicházejí z direktivních škol, kde se za neznalosti trestá. Takové dítě při vypracovávání úkolů podvádí, třeba u diktátu použije rovnou vzor, který slouží k opravám, a z něj diktát opíše. Je tak zvyklé, hlavní je pomoci si, jak se dá, ne se něco učit. Bojí se dělat chyby. Ale když pochopí, že tam nejsem proto, abych ho soudila, ale aby se něco naučilo, a to i chybami, uvolní se. Děti se hodně učí i prostým odezíráním od dospělých. Když vidí, že my učitelé je mezi sebou nesrovnáváme, přestanou to řešit.

Kde jste se tenhle didaktický přístup naučila?
Měla jsem štěstí, že jsem studovala na pedagogické fakultě v době, kdy otevřeli takzvaný „experiment“ – učitelství pro 1. stupeň ZŠ se zaměřením na alternativní vzdělávání. Výuka probíhala většinou formou workshopů, nikoli přednášek, a měli jsme spoustu praxe ve školách. Bohužel ten obor už dnes v původní podobě neexistuje.

Jana Hrázská vystudovala učitelství pro 1. stupeň na pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Učí na základní škole Na rovině v Chrudimi a má dva dospívající syny.

28

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
3 Comment threads
25 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
7 Comment authors
janaJitka PolanskáMgr. matematik fyzikMartinHana Svatošová Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

nejnovější nejstarší
Václav
Host
Václav

jediná poznámka – známkování není trest či odměna za znalosti a neznalosti, je to jen číslo na stupnici, které žákovi dává určitou představu kolik toho umí a jak moc se může ještě zlepšit s tím, že celková známka je stejně důležitá, jako dílčí známky, které mu napoví, kde přesně má slabiny, a je jen na žákovi, jak s touto představou naloží… pokud dítě chápe špatnou známku jako trest, pak mu mělo být vysvětleno, co známka skutečně znamená, není třeba kvůli tomu kompletně od základu předělávat výuku… na „direktivních“ školách se dnes neděje nic, co by se dalo skutečně považovat za… Číst vice »

Káča
Host
Káča

Koukám, že se Vám tento web také moc líbí, tady se opravdu pobavíme.

Václav
Host
Václav

jj, nejvíc mě baví, jak se na tomto webu překrucují fakta – Váš příspěvek o počtech žáků dává věci do úplně nového světla, řekl bych :-)

Hana Svatošová
Host
Hana Svatošová

Ano, paní učitelka má ve třídě 24 žáků, protože třídu tvoří vždy 3 ročníky najednou. V celé škole v Chrudimi jsou aktuálně pouze 2 volná místa od první po devátou třídu. Vše je na webových stránkách školy.

Václav
Host
Václav

ano, a proto je veliký rozdíl v možnostech individuální výuky, pokud máte ve třech ročnících dohromady 30 žáků a když jich máte 150, jako každá normální škola…

Hana Svatošová
Host
Hana Svatošová

Ano, je to velký rozdíl. V takto velké „normální“ škole obvykle nemají děti ve věkově smíšených třídách.
Dále prosím rozveďte Váš názor.

Václav
Host
Václav

co konkrétně Vás zajímá? 150 žáků není tak snadné rozdělit do věkově smíšených tříd s individuálním přístupem, jako 30, a ne každá škola si může dovolit luxus mít pětinu žáků oproti standardu… čímž se dostáváme k jedné velké slabině tohoto modelu – nereálnost plošného zavedení

Hana Svatošová
Host
Hana Svatošová

Netuším, kde jste došel k číslu 30…
Ano, můžeme nadále tvrdit, že něco nejde, místo toho abychom se pokusili myšlenky aplikovat.
Mimochodem, v Chrudimi je i velká státní škola (500 žáků), která je považována za průkopníka inovativních metod výuky zaměřené na žáka…

Václav
Host
Václav

Máte pravdu – kolegyně mluvila o 45 žácích, což je ovšem veliký rozdíl, takže uznávám a upravuji své předchozí tvrzení – ne každá škola si může dovolit luxus mít TŘETINU žáků oproti standardu… spokojenost? :-) ano, můžeme ignorovat znamení a pokoušet se o kvadraturu kruhu… nebo můžeme hledat schůdnější řešení a btw – o které státní škole v Chrudimi mluvíte? neměla jste na mysli spíše veřejnou školu? … tak či tak, fakt, že nějaká velká škola má pár experimentálních tříd ještě neznamená, že se může celá proměnit a spolu s ní i všechny ostatní školy v republice, takže netuším, co… Číst vice »

Káča
Host
Káča

Jak uvádím dole, víte ono opravdu není možné platit každému žáku asistenta a učitelku zároveň. Holt každému se nepodaří urvat státní dotaci na žáka a ještě školné. Doufám, že MŠ bude zakládání takových nesmyslů bránit, alespoň pokud budou chtít financování od státu.

Káča
Host
Káča

Velice vtipný článek. Paní učitelka se nám snaží říct, jak to všechno zvládá ve třídě o 25-ti žácích (viz níže). Milá redakce, nestálo by za to se podívat na alespoň na základní údaje školy o které paní píše? Jestliže mám v ročníku průměrně 8 žáků, tak pak mohu aplikovat to co paní učitelka povídá. Neboť škola má 45 žáků denně vzdělávaných. V běžné třídě těžko. Výtah z výroční zprávy MŠ a ZŠ za rok 2016 V tomto školním roce se výuka odehrávala ve dvou studijních skupinách – ve skupině 25 žáků1. – 3. ročníku a skupině 20 žáků 4. –… Číst vice »

Martin
Host
Martin

A jen proto, že jiné školy nabírají více žáků, je tenhle přístup zavrženíhodný?

Václav
Host
Václav

no svým způsobem ano… nereálnost plošného zavedení je rozhodně velkou slabinou pro každý potenciální vzdělávací model… a zvláště pro takový, který si dělá ambice, že by mohl nahradit ten stávající, který takovou slabinu nemá…

Martin
Host
Martin

Myslíte si tedy, že v praxi má smysl pouze jeden vzdělávací model, který lze zavést plošně pro všechny? Proč by se nemohli různí lidé vzdělávat různým způsobem podle svých individuálních potřeb a možností?

Václav
Host
Václav

to netvrdím… vycházím jen z toho, že společnost, kterou založil pan Hejný osobně, na svých stránkách popisuje snahu rozšířit tuto metodu na co největší počet škol… a tvrdím, že každý, kdo chce plošně zavádět svůj model, musí přijít s modelem, který toto ustojí, toť vše

Káča
Host
Káča

To bude kačáků z autorských práv z učebnic Hejného že? A o tom to je, každý si udělal s českého školství dojnou krávu.

Hana Svatošová
Host
Hana Svatošová

Ano, paní učitelka má ve třídě 24 žáků, protože třídu tvoří vždy 3 ročníky najednou. V celé škole v Chrudimi jsou aktuálně pouze 2 volná místa od první po devátou třídu. Vše je na webových stránkách školy.

Káča
Host
Káča

Jak jsou v celé Chrudimi dvě volná místa? To píší na webovkách? Že tato „základní škola“ zachraňuje školství v Chrudimi? Nebo myslíte, že ve jmenované škole jsou dvě volná místa? Na webovkách školy je jen velice nekvalitní výroční zpráva, která neodpovídá vyhlášce. Problém je v tom, že autorka se nám snaží tvrdit, že je to standardní škola, avšak to není. Dovolím se zastavit u několika věcí. Nějak se nemohu dopočítat, ač je na straně 8-9 je uváděn pedagogický sbor. Z VZ to není patrné, kolik vlastně ty děti učí učitelů a kolik jim asistuje. Pletou dohromady učitelka a pedagogická asistentka… Číst vice »

Mgr. matematik fyzik
Host
Mgr. matematik fyzik

Já dneska nemám sílu na nic … :D Počkám na další článek a na pana Václava a paní Káču :D :D

Václav
Host
Václav

no já tady už dlouho nebudu :D – i teď jsem tu jen proto, že ležím doma s horečkama a nemám sílu dělat nic užitečného – zdravý člověk tu nemá co pohledávat :D :D