Být starý, mít tmavou pleť nebo koktat? Hodnota člověka je v srdci, učí studenti křesťanského gymnázia mladší děti

Na začátku byl americký učitel a brazilská umělkyně, na konci jsou workshopy pro české děti ze základních škol na severní Moravě. Projekt Srdcem, ne očima vedou studenti z křesťanského jazykového gymnázia Beskydy Mountain Academy ve Frýdlantu nad Ostravicí. Získali za něj i cenu pro mladé dobrovolníky.

Jak namícháte tělovou barvu? Přesný odstín vaší tváře? Vezměte si zrcadlo, štětec, paletu – a nejspíš budete potřebovat hned několik barev. Jistě brzy zjistíte, že s bílou si nevystačíte. Budete potřebovat i červenou, ale také nejspíš okrovou a možná trochu hnědé nebo modré – podle toho, jestli máte pihy, nebo spíš kruhy pod očima. Schválně se podívejte do zrcadla a zkuste ten odstín trefit. Není to jednoduché, že? A navíc, když se podíváte okolo, tak zjistíte, že co člověk, to unikátní odstín pleti. Dělení na bílou, žlutou, hnědou a černou barvu pleti určitě k popisu reality na světě nestačí.

A barva pleti taky nevypovídá nic o tom, jaký je člověk v srdci.

Workshopy založené na rozmanitosti lidských forem a barev vede po celém světě brazilská umělkyně Angélica Dass, která k jednotlivým lidským odstínům přiřazuje kódy z katalogu firmy Pantone. Právě Angélicu do Frýdlantu nad Ostravicí pozval zástupce ředitele gymnázia Beskydy Mountain Academy, Američan Jonathan Lobel.

„Co se týče rasismu a antisemitismu, Evropa má za sebou poměrně těžkou historii, a i dnes se někteří populističtí politici vezou na vlně stereotypů. Chtěli jsme, aby je naši studenti dokázali prohlédnout,“ říká Lobel.

Krása a hodnota člověka vychází zevnitř
Studenti byli z workshopu tak nadšení, že se rozhodli ho přenést dál po severní Moravě. Zaměřili se na děti z prvního stupně základních škol. Je vůbec otázka rasy a barvy pleti v regionu aktuální?

Projekt nazvali Srdcem, ne očima – aby ukázali, že hodnota člověka nespočívá v tom, jak vypadá, ale jaký je uvnitř.

„Třeba v Ostravě je společnost pestřejší než tady u nás na Frýdlantsku. Na druhé straně kolem nás žije poměrně velké množství Romů, jejichž děti to někdy ve školách nemívají úplně snadné. A nejde jen o rasismus, někdy se se šikanou setkávají například i děti, které jsou obézní, nosí brýle nebo třeba zadrhávají v řeči. To se snažíme změnit a ukázat dětem, že skutečná hodnota člověka nemá s těmito vnějšími atributy nic společného,“ říká Tereza Penkalová, která má ve škole administraci projektu na starosti.

Barvy do ruksaku a hezky autobusem
Projekt běží druhým rokem, loni ho absolvovaly děti z 85 tříd různých škol v regionu. Do vedení workshopů se zapojilo více než 70 studentů. Jak vysvětluje Tereza Penkalová, studenti musejí pro svou účast v projektu leccos udělat a obětovat: „Jelikož nejsou peníze na to, abychom studenty na workshopy vozili autem, jezdí hromadnou dopravou. Znamená to pro ně, že jeden den odpoledne si vyzvedávají ve škole několik kilogramů materiálu, jako jsou barvy, štětce a papíry. Tyto věci nesou na zádech domů. Ráno musejí brzy vstát a tu stejnou zátěž si hodí na záda a vyrážejí. Veřejná doprava tu často nejezdí úplně ideálně, přece jen jde o malá městečka a vesnice na úpatí Beskyd. Takže opravdu to není tak, že by se jen tak ulejvali ze školy.“

Daniela: Děti to opakují
Jazykové gymnázium Beskydy Mountain Academy se snaží svoje studenty vést nejen k pilnému studiu a akademickým úspěchům, ale také ke křesťanským hodnotám. Během workshopů studenti někdy zažívají zajímavé situace. Vypráví studentka Daniela: „Na úvod každého workshopu pouštíme video, ve kterém se postupně zobrazují portrétové fotografie lidí s nejrůznějšími odstíny pleti, různými barvami vlasů i různými účesy, každého věku i pohlaví. Děti se často smějí, protože jim některé tváře připadají legrační. V této škole se děti také nejdříve smály, ale potom začaly fotografie slovně hodnotit. U některých portrétů volali „jéé, ta je krásná“, ale u některých zase „fůj, ta je ošklivá“. Postupně se jejich hodnocení proměnilo na sborové volání o pěti kategoriích: „Fuj“, „hezká/hezký“, „stará/starý“, „černoch“ a „hnědoch“. Úplně jsme žasli, ale nechali jsme video dojet až do konce bez jakéhokoli komentáře,“ říká Daniela.

Nevíme, proč si něco myslíme
Pak s dětmi studenti začali diskutovat. Ptali se jich, co je k takovému hodnocení vedlo. „Podle nás děti takto portréty nehodnotily proto, že by byly zlé, ale proto, že to nejspíš slyšely od někoho kolem sebe, doma nebo ve škole,“ dodává Daniela.

A bylo to tak, děti nedokázaly odpovědět na otázku, co je na tom špatného, když má někdo tmavě hnědý odstín pleti nebo mu je už 70 let. Na konci diskuze všechny uznaly, že odstín kůže opravdu nevypovídá nic o povaze ani o kráse člověka, stejně jako jeho věk. Nikdo si totiž nemůže vybrat, s jakou kůží se narodí, a samozřejmě také všichni zestárneme. „Ne ve všech školách jsme zažili tak silnou ukázku předsudků, které jsou v nás zakořeněné. Víme, že tam jsou a cítíme, že je smysluplné je odkrývat,“ domnívá se studentka.

Projekt Srdcem, ne očima si získal i porotu soutěže Gratias Tibi. Tu pořádá nezisková společnost Člověk v tísni a je určena právě mladým dobrovolníkům. Studenti Frýdlantu si v roce 2018 odnesli vítězství dokonce dvojnásobné –  zvítězili v kategorii středních škol a odnesli si i Cenu České televize.

Cena Gratias Tibi

(=Děkuji Tobě) byla poprvé udělována v roce 2014. Oceňuje občanskou aktivitu mladých lidí, kteří pozitivně ovlivňují svět kolem sebe. Cílem ocenění je dát najevo, že se společnost zajímá o to, co mladí lidé dělají a váží si jich za to.

Za celou historii Ceny bylo nominováno přes 600 projektů ze všech krajů České republiky. Jejich zaměření je velmi pestré, od charitativních sbírek přes pomoc seniorům, oživování veřejného prostoru a komunitní projekty až po vzdělávací a osvětové kampaně upozorňující například na závažné onemocnění.

Znáte aktivní mladé lidi, kteří zlepšují svět kolem sebe? Nebo jimi sami jste? Nominujte! Čas je do konce února.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

39

 
4 Počet vláken diskuze
35 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Kateřina *
Kateřina *

Správně, a pak se člověk dočte, že odsouzený za držení zbraní, vydírání a ozbrojenou loupež je veleben davy žen, protože je krásný. Když se rozejde muž se ženou, která má ideální míry – „Jak mohl opustit tohle tělo“? U silnější ženy „Je stále s ní i když je už stará a při těle, co za tím vězí?“ Ta intenzivní masáž, kdy se klade důraz pouze na to, jak člověk vypadá, je všudypřítomná. Není to tedy jen o tom, co děti pochytí doma. Ale jinak díky za tip, někdy to zkusím s našimi dětmi, sama jsem zvědavá, jak budou reagovat :)

Václav
Václav

Další iniciativa, která učí děti všímat si rozdílů, ale držet jazyk za zuby.

Takže to samé náboženství, které několik staletí hlásalo, že černoši a indiáni jsou poskvrnění lidé bez duše a bez lidských práv, dnes hrdě poučuje o rasismu a respektu a ještě si k tomu bere na pomoc slova Jana Ámose Komenského (z webu školy).

Přijde Vám vtipné, nebo jako mě spíše k pláči, že nás dnes lidé, kteří se hrdě hlásí ke zločinecké minulosti, poučují o mravních hodnotách?

lea
lea

Jistě je nutné,děti s touto problematikou seznamovat už na základní škole.Ale děti se s touto problematikou setkávají i reálně v životě.Vnuk začínal svou školní docházku na poměrně velké škole,která neměla dobrou pověst.My jsme tam šli za paní učitelkou,která tam byla také nová a rozjížděla nový projekt.Dva roky to bylo jakž tak v pořádku,ale bylo odejito vedení,které ji podporovalo.Nová ředitelka jako jednu z prvních věcí propustila romského koordinátora,který usměrňoval hlavně rodiče těch dětí a řešil různé problémy.Začaly se množit drobné krádeže,konflikty i šikana.Vnuk měl i kamarádku Romku,znali se z karate. Taky mu párkrát pomohla. Ale jednou ne. Naštěstí se paní učitelce… Číst vice »

Markéta M.
Markéta M.

Já vám nevím. Stereotyp snad vzniká na základě zkušeností, ten nevzniká sám od sebe.
A pokud platí, že „oko je do duše okno“ tak se k srdci některých lidí nelze ani přiblížit. Za sebe musím říct, že někdy stačí skutečně jeden pohled do očí a mám jasno….ovšem to je v dnešní době také zřejmě stereotypem, který je nutno překonávat.
Ale ano, není to o barvě kůže, je to o tom, že díky zkušenostem a intuici vytuším, koho můžu oslovit a komu se mám vyhnout obloukem.