Demokracii neumíme, vyžaduje totiž kompetence, které se generace lidí v produktivním věku neměly kde naučit. A tak většina z nás všude tam, kde se má společně dojít k nějakému rozhodnutí, ať už je to v bytovém družstvu, ve městě či ve velké politice, jen zoufale přihlíží tomu, jak se dané společenství topí v námitkách, střetech a malomyslnosti. Nechcete, aby stejně trpěly i vaše děti, až vyrostou? Pořiďte jim ve škole žákovský parlament. Vypadá to jako hloupá zkratka?
Žákovské parlamenty jsou vzdělávací nástroj. O politiku prakticky nejde, i když by to jejich název sugeroval. Jde o společnou práci akčnějších žáků, které třída jako volené zástupce do parlamentu vyšle. Cíle mohou být různé – splnit drobná přání dětí na zvelebení školy (lepší obědy nebo zrcadla na záchodě) až po celkem ambiciózní projekty pro celou obec či město. Jako třeba workoutové hřiště v Jílovém u Prahy, které se tu postaví na jaře, a bez školního parlamentu by se to nestalo.
Parlament této školy se jmenuje Senát a neví se už proč, je na škole přes dvacet let a žádný pamětník tam už nepracuje. Senát je to ale aktivní, možná i proto, že je pod taktovkou učitele dějepisu, zeměpisu a němčiny Matěje Vrhela. Ten je jeho koordinátorem. Jeho pravou i levou rukou je, podle jeho slov, paní učitelka Klára Doudová.
Senát sdružuje děti od druháků po deváťáky, vždy dva volené zástupce z každé třídy, což je něco přes čtyřicet dětí. Schází se většinou jednou za čtrnáct dní, v případě potřeby i každý týden, a to ve středu od sedmi ráno do tři čtvrtě na osm. Většinou ve školní jídelně.
Za workoutové hřiště dostali letos „senátoři“ z Jílového ocenění v soutěži „Co dělají školy pro demokracii?“. Skončili druzí a v lidovém online hlasování získali hlasů nejvíc. Svůj projekt prezentovali s dalšími deseti žákovskými parlamenty v Senátu Parlamentu České republiky.
Jak to začalo a jak se to vyvrbilo?
„Předloni jsme nasbírali asi šedesát tisíc korun pro místní útulek zvířat, pomocí různých fundraisingových akcí. Děti zatoužily po něčem podobně ambiciózním i letos,“ říká Matěj Vrhel. Co takhle vymyslet něco pro město? A tak všichni žáci dostali dotazníky pro rodiče, co že by bylo fajn si v Jílovém opatřit. Nápady se sbíraly i na třídnických hodinách, nakonec jich bylo na dvě stě. „Některé poněkud megalomanské, jako obchodní centrum, metro nebo multikino, nebo takové, které už radnice řeší, jako třeba letní kino,“ říká Matěj Vrhel. Ale někoho napadlo i workoutové hřiště, taková venkovní posilovna pro všechny věkové kategorie. To se nakonec odhlasovalo. Radnice prý dokonce o něčem podobném uvažovala, ale zatím v tomto směru nic nepodnikla.
Aby to lidi chtěli
Realizaci by podle rady města uspíšilo, kdyby se pro hřiště našlo vhodné místo a komunikačně se ošetřilo, aby ho občané přijali. Obojí vyžaduje nějakou práci. Ale pokud budou tyto dvě podmínky splněny, starosta slíbil, že hřiště obec zafinancuje.
„Řekli jsme si, že uspořádáme nějakou stmelovací akci, na kterou by přišlo co nejvíc lidí, a tam že je s hřištěm seznámíme,“ vypráví koordinátor, jak se rozhodli řešit komunikaci. Tou akcí byla nakonec retrospartakiáda, kostýmový happening ve stylu 80.let, kdy dětství prožili rodiče dnešních žáků. Z České televize si půjčili oblečení i školní brašny, sehnali starou škodovku, oprášili staré hry jako guma a panák a v retro atmosféře, kde si každý mohl potěžkat i ponosit starou aktovku a skočit panáka, se taky odehrála podpisová akce „pro hřiště“. Celkem velká událost, kterou měly na starosti děti.
Správné místo
Další věc byla lokalita. Členové Senátu pomocí Geografického informačního systému identifikovali tři možná místa v majetku obce a volba nakonec padla na takzvanou „uličku hanby“, odlehlejší kout města s ne zrovna nejlepší pověstí, kam chodí mládež kouřit a kdoví co ještě. Hřiště na tomto místě nejenže nebude nikomu překážet, ale navíc se zóna oživí tím správným způsobem.
Správné kontakty
„A pak jsme se zajeli podívat do Benešova, kde mají největší workoutové hřiště na světě,“ říká Matěj Vrhel. Josef Růžička, místní sportovní celebrita, která u vybudování hřiště v Benešově stála, bude odborným poradcem i v Jílovém. Senát školy tedy navázal i přátelské vztahy v jiném městě. Teď je čeká prezentace projektu pro zastupitelstvo. Stavět by se mělo na jaře.
Parlament – srdce komunity
Školní parlament je svými zástupci napojený na všechny ostatní třídy. A skrz rodiče dětí prakticky na celou obec. Děti jsou skoro v každé rodině. Vlastně v každé. Už vám dává smysl, proč školní parlament může zlepšit českou demokracii, a to dokonce už teď, ještě než ty děti vyrostou?
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
„Děti jsou šikovné a dobře spolupracují,“ uzavírá dnešní setkání paní učitelka Šafránková poté, co si všichni zapsali úkol na příště a rozešli se za dalším programem. Na žákovských parlamentech oceňuje, že se děti učí spolupracovat a říkat nahlas před ostatními, co si myslí. Možnost ovlivnit věci kolem sebe a zastávat v kolektivu nějakou roli může navíc podle jejích zkušeností některé děti úplně proměnit. „I problematické dítě se potom, co dostane důvěru, ukáže v úplně jiném světle,“ To nejsou moje slova, ale dovolila jsem si použít to, co už jednou někdo řekl. a já to jenom potvrzuji. Jsou to slova z článku z 24. listopadu 2014. Takový školní parlament jsem neměla možnost poznat osobně, za nás byly třídnické hodiny, kde se všechno tohleto řešilo. Ale myslím si, že dát prostor dětem, aby měly možnost podílet se na něčem, mít svůj názor, obhájit ho a hledat řešení, je pro život věc dost důležitá.