foto: ilustrační

Pro mou třídní jsem trapná, řekla studentka z Fridays for Future na setkání s ministrem, učiteli a experty

Studenti dostali téma klimatické krize do médií, ale neměli by se nejdřív dovzdělat a vyrůst, aby do tohoto složitého i kontroverzního problému mohli vůbec mluvit? A zanedbávají účastí ve stávce své vzdělávání, nebo se tím vzdělávají? A co dnešní učitelé: mají, umí a chtějí učit o klimatické změně? Otázky, samé otázky, na které se pokoušeli hledat odpovědi účastníci kulatého stolu Důtka za klima.

Některé studenty aktivní ve hnutí Fridays for Future za to jejich učitelé odsuzují a trestají. Třídní důtku za neomluvené hodiny dostala podle svých slov i Anna Mezgerová ze základní školy v Praze. Její třídní (která učí přírodopis i nepovinný předmět environmentální výchovy) zapojení žákyně do stávek údajně připadá trapné. „Když mě vidí vystupovat televizi, jsem podle ní trapná, stejně jako když si připnu odznáček Fridays for Future.“

S ohledem na tento a jemu podobné případy měl červnový kulatý stůl, který organizoval SKAV a EDUin, název Důtka za klima.

Ve středu 19.6. se v Informačním centru OSN sešla zajímavá společnost. Ministr životního prostředí Richard Brabec seděl vedle Anny Mezgerové, která je výraznou tváří Fridays for Future. Spolu s ní za hnutí přišla Vanda Patočková z Brna a Ondřej Knopp zastupoval vysokoškoláky z Univerzity za klima. Účastnil se také senátor Marek Hilšer s bohatou minulostí občanského aktivisty. K pedagogické stránce tématu přišla promluvit náměstkyně ministra školství Dana Prudíková a středoškolský učitel z Ostravy Martin Vonášek. Odbornou veřejnost zastupoval profesor Bedřich Moldan.

Akci organizovala Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) a informační centrum o vzdělávání EDUin.

 

„Důtku za klima si podle mě nezaslouží studenti, ale politici, kteří dopady lidské činnosti na klima dlouhou dobu přehlíželi nebo dokonce tvrdili, že problém neexistuje,“ řekl hned na úvod Richard Brabec, ministr životního prostředí, původní profesí geolog, a vyjasnil tak svou pozici. Postupně byly ale rozdíly mezi postoji ministra a přítomnými studenty čím dál zřejmější. „Nepotřebujeme se adaptovat, potřebujeme, aby se to nedělo,“ namítla Anna Mezgerová na jeho slova o nutnosti promyšlené adaptace na klimatickou změnu. Ministr zdůraznil, že má realistické postoje, protože nadsazené požadavky se pak nedaří plnit. Profesor Bedřich Moldan, předseda jeho vědecké rady, je ale naopak toho názoru, že Česká republika má v oblasti řešení klimatické krize málo ambiciózní cíle.

Ministr vyjmenoval dokumenty České republiky, které na klimatickou změnu reagují stovkami různých opatření, ale dočkal se této reakce:„Když se podívám kolem sebe, zdá se mi, že se nic moc neděje,“ řekla Anna Mezgerová.

Radikální tak akorát?
Studenti chtějí na problém a jeho naléhavost upozornit, a to se jim podle nich samotných daří. „Ještě před pár lety média klimatickou krizi řešila okrajově, teď jsou toho plná,“ říká Anna Mezgerová. „V jednáních s politickou reprezentací ale zatím moc úspěšní nejsme,“ doplňuje ji kolegyně z Fridays for Future, středoškolačka Vanda Patočková z Brna.

„Nemyslím si, že se celá věc může hned pohnout a vyřešit, je to dlouhodobá práce,“ říká senátor Marek Hilšer. V senátorském klubu Starostů a nezávislých byly ale podle jeho slov protesty impulzem k tomu se nad tématem zamyslet a začít o něm mluvit. Což ovšem ještě není akce. „Divím se, že se po čtyřech stávkách pro tuto republiku ještě nic neudělalo, a přišlo by mi smutné, kdyby to, co je potřeba udělat, mělo vymýšlet patnáctileté dítě,“ říká Anna Mezgerová.

Řešení nemůže záviset na nás, shodli se přítomní studenti. Své požadavky ale přesto dávají dohromady, a to ve spolupráci s odborníky, jako je profesor Moldan. „Studentské protesty jsou důkazem, že se téma dostalo k široké veřejnosti,“ řekl na debatě pan profesor. „Pod jejich vlivem se nálada a postoje ve společnosti za posledních několik málo měsíců změnily, a to i v České republice. Je to začátek něčeho vážného,“ dodal.

Bedřich Moldan zmínil na setkání učebnici Civilizace na planetě Zemi, jejímž je autorem a která vyšla loni. Je určena pro střední školy a přispívá k prohloubení průřezových témat RVP, jako jsou Environmentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Kulatý stůl moderoval novinář David Klimeš.

Stávka a škola
Podle středoškolského učitele Martina Vonáška je „česká pobočka“ Fridays for Future ve formulaci svých postojů a požadavků pozadu, třeba se srovnání se svou německou sestrou. Oceňuje ale, že hnutí se vyvíjí a třeba v Ostravě začíná tematizovat lokální aspekty klimatického problému. Podle něj by učitelé měli studentskou iniciativu nejen tolerovat, ale sami by měli toto téma do výuky vnášet.

Ukázka, jak se zahubit
„Učitel nežije ve vakuu, neměl by žít,“ říká Martin Vonášek. „Na podněty, jako je třeba tato studentská stávka, má reagovat. O klimatu a klimatické krizi se dá mluvit prakticky v každém předmětu, od matematiky, kde se dá analyzovat graf, po dějepis, kde se dá ekologická katastrofa ukázat na příkladu Velikonočního ostrova, jehož obyvatelé nešetrným zásahem do ekosystému zahubili sami sebe.“

Jak moc probírali ochranu životního prostředí a aktuální hrozby ve škole Vandy Patočkové, středoškolačky z Brna? „Ekologii jsme měli jen měsíc a to ještě na konci studia, není to ani maturitní otázka, to je úplně špatně. Podle mě by studenti měli být ve škole vedeni k tomu, aby věděli, co se ve světě a v jejich zemi děje, aby je to zajímalo…“

V zájmu o politické dění a občanské aktivity jsou podle moderátora akce Davida Klimeše, který citoval průzkum Eduzměny, čeští žáci ve srovnání s jinými zeměmi spíš podprůměrní.

Je to v naší hlavě, ale jak?
Ministr Brabec upozornil na emise spojené s osobní spotřebou, zejména dopravou a odpady. „Je to tisíc každodenních věcí, není to jen o tom, kdy zastavíme nějakou uhelnou elektrárnu a postavíme obnovitelné zdroje, je to o naší hlavě,“ řekl. „Děti mohou působit na své rodiče, proto je tak důležité, aby ve škole dostala ekologie a ochrana životního prostředí větší prostor. Zamrzli jsme v jiné době a je třeba to změnit. Nechť je nám v tomto vzorem Izrael,“ dodává ministr. V izraelských školách začíná výuka modlitbou za vodu. Ministr Brabec se do této země jezdí učit, jak  s vodou hospodařit.

“Nepodporuje ale současná vláda laxní postoje veřejnosti, když lidi ústy premiéra Andreje Babiše ujišťuje, že budeme snižovat emise, ale nebude nás to nic stát?“ reaguje Ondřej Knopp z hnutí Univerzity za klima. Podle něj nejde jen o výchovu dětí, ale o působení na generace, které mají aktuálně voličskou moc.

Průzkum veřejného mínění, který si MŽP nechalo vypracovat před dvěma lety, ukazuje, že otázka životního prostředí je pro lidi důležitá, důležitější než migrace nebo korupce. 80 % respondentů ale řeklo, že se na řešeních problémů nechce nijak finančně podílet.

Šetrné chování jednotlivců k odvrácení nebezpečí nestačí, kromě toho potřebujeme politický plán na kolektivní změnu uvažování a chování, myslí si Martin Vonášek.

Uhlíková stopa a učitelé
Pavla Ducháčková Chotková, učitelka 1.stupně Malostranské základní školy, řekla z publika: „Máme vést děti k tomu, aby se účastnily občanského života, ale část učitelských sborů na toto vzdělávání není připravena. I v naší sborovně slyším názor, že uhlíková stopa je možná problém, ale přece nebudeme znova žít v jeskyních a svítit si svíčkami…“

Před učiteli udělujícími důtky se studentů zastala náměstkyně ministra školství Dana Prudíková. „Každý má právo vyjádřit svůj občanský postoj, tedy i studenti,“ řekla. Tříbení kritického myšlení je podle náměstkyně mezi předepsanými vzdělávacími cíli, stejně jako vzdělávání o ochraně přírody a udržitelném rozvoji.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

40

 
15 Počet vláken diskuze
25 Počet reakcí v diskuzi
1 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Pavel
Pavel

Podle mého názoru by měl především každý začít sám u sebe – je to možná otřepaná fráze, ale když tak občas vidím a slyším, co po sobě studenti zanechávají v lavicích a jak vypadá bezprostřední okolí odpadních košů ve třídách, mám ze „studentských ekologických stávek“ přinejmenším rozporuplné pocity. Dnes jsem šel kolem jedné základní školy (podotýkám, že nejde o žádnou vyloučenou lokalitu, aby mi tu někdo nechtěl podsouvat sociální bublifuk) a po konci vyučování se vyhrnula ven skupina žáků devátých ročníků; na tom by nebylo nic divného, kdyby od nich na všechny strany nelétaly plastové lahve a mračna dalšího odpadu… Číst vice »

Vladimír
Vladimír

Když jsem já chodil ve škole na předmět přírodověda (později přírodopis, ještě později biologie), o ekologii se nemluvilo. Já sám jsem věděl, co to je, protože jsem se to dočetl z knížek. Pravděpodobně první česky psaná kniha o ekologii je FARB, Peter: Ekologie, Praha 1983. Jako dítě jsem byl velmi často nemocný, a tak jsem si četl – proto jsem věděl věci, které často nevěděli ani naši učitelé. Do ZŠ a SŠ jsem chodil v letech 1983-1995. Přírodovědu jsme měli v letech 1984-1995 (v první třídě se to jmenovalo „prvouka“). Ještě v roce 1990 jsem byl jediný z celé školy,… Číst vice »

D.K
D.K

Měla jsem podobnou zkušenost, po stávce mi řekli, že se určitě žádná nekonala, že tím nic neovlivním, dostala jsem to neomluveně a ještě mě učitelka ponižovala před ostatními. Pane Pavle z komentáře výše, studenti, kteří se stávek účastní už u sebe začali a teď se snaží to ukázat dalším lidem a bohužel s těma lavicema máte pravdu, ale nemůžete házet všechny do jednoho pytle. Třeba by ti studenti třídili a uklízeli po sobě, kdyby je to ta škola učila (třídící koše, plakáty, atd.). U mě ve škole nebylo nic a dnešní nevyzrálí puberťáci řešili spíše kdo má hezčí boty než… Číst vice »

A. P.
A. P.

Well. Tak taky pár slov studentky, která se sice zajímá (nejen o ekologii), ale v životě by ji nenapadlo na ty demonstrace chodit. Zejména proto, a tady budu s dovolením citovat, že vzdělání je výsada a pohrdá jí jen cvok. A kašlat týden co týden na školu, to tedy pardon… Hranice absence na SŠ je 20 – 30% (záleží na škole) – u jedno či dvouhodinového předmětu to nasbíráte, ani nevíte jak. Tak se potom, milí aktivisté, nedivte, až vás vyhodí. Já mám tendence vyletět jako čertík z krabičky, když někdo říká, že v patnácti, šestnácti letech nemůžeme tomu a… Číst vice »

Václav
Václav

„Některé studenty aktivní ve hnutí Fridays for Future za to jejich učitelé odsuzují a trestají. Třídní důtku za neomluvené hodiny dostala i Anna Mezgerová ze základní školy v Praze. Její třídní (která učí přírodopis i nepovinný předmět environmentální výchovy) zapojení žákyně do stávek připadá trapné.“ POKUD slečna Mezgerová nechápe, že má vůči škole jisté povinnosti, mezi něž patří mimojiné včasné, tedy nejlépe dopředné, omlouvání absencí, pak nechť ji poprávu obdržená důtka rychle vyvede z omylu. Trest by tedy přišel za nesplnění povinnosti, ne za účast ve hnutí. POKUD třídní učitelka vidí nesrovnalost mezi tím, jak intenzivně se slečna Mezgerová angažuje… Číst vice »

Markéta M
Markéta M

Naše obec vyhrála křišťálovou popelnici za třídění odpadů v kategorii do 5000 obyvatel.
Třídění se účastní celé rodiny, děti to doma vidí…..a přesto jsou někteří školáci schopni odhodit cokoli kamkoli. Ale lepší se to a nikdy to nebude stoprocentní.

Dcera má 14 let a kdykoli nemůže do školy, tak je naštvaná, protože musí dopisovat a doučovat se.

Nevím, jak by se stávkujícím studentům líbily pravidelné stávky dospělých pracujících.
Možná by stačily sobotní stávky rodičů

Etien
Etien

Za prvé milá mládeži začněte s ekologií nejdříve u sebe, protože právě vaše generace má zdaleka největší ekologickou stopu, a za druhé demonstrujte ve svém volném čase a nezneužívejte ochranu životního prostředí k ulívání se ze školy. Trest za neomluvené hodiny je zcela na místě.

Tom
Tom

Nějak se vytratil zákonný rámec. Za Annu Mezgerovou ze základní školy v Praze odpovídají zákonní zástupci a pokud ji napsali omluvenku, pak je její absence omluvená (jedině v případě, že by škola měla podezření na skryté záškoláctví, může si vyžádat spolupráci např. OSPODu nebo lékaře). Pokud jí zákonný zástupce omluvenku nenapsal, a neudělala to ani Policie ČR, OSPOD, soud či lékař, pak paní učiteka jí musí neomluvenou absenci započítat, neb sama, i kdyby 100x chtěla, ji z vyučování omluvit nemůže. Ale jako důvod svolat k diskusi několik „chytrých“ to stačí.

kamikaze
kamikaze

Pokud budu mít v zaměstnání absenci a budu se hájit tím že jsem v neděli byl na protestní akci Milionu chvilek protože mám právo na vyjádření vlastního názoru,tak to nikoho nebude zajímat a napaří mi neomluvenou absenci.To samé platí snad i ve škole.Pokud si naše mladé studenty naučíme že protest proti čemukoliv znamená automatickou omluvu z vyučování tak to vlastně znamená že je do budoucna učíme jak se vyhýbat práci.

MartinHessler
MartinHessler

Studenti jsou bohužel snadno zneužitelní k nejrůznějším politickým a společenským nátlakovým aktivitám. Přestože rozhodně nejsou hloupí, jedná se bez výjimky o velmi mladé lidi, tudíž jedince s malými zkušenostmi a osobnostně nevyzrálé. Mají všeobecný sklon ihned jednat, nechat se strhnout ke všemu, co zavání vzpourou a revolucí, přičemž jim není vlastní myslet příliš daleko dopředu a uvažovat v mnoha souvislostech. Ne náhodou tolik povstání, sociálních bouří a převratů začalo právě ve studentském prostředí. navíc zde funguje davový efekt: „Jsi proti, nejdeš s námi? tak jsi mimoň a veřejný nepřítel!“ A nerozhodnutý spolužák se ještě rád přidá, aby nebyl za páriu.… Číst vice »

Pavla
Pavla

Musím se vážené studentky zeptat jak a komu podle ní ony stávky pomohou. Bude se o nich psát v novinách, ale to je tak asi všechno. S radostí bych napsala omluvenku každému puberťákovi, který by se sebral a šel uklízet okolí svého bydliště a inspiroval tím ostatní. Ale pokud umí jenom zevlovat a žvanit na stávkách, je namístě si myslet, že je to celé jen obrovské pokrytectví. Studenti mají i mnohem lepší alternativy jak působit na lidi než chodit stávkovat, protože se jim nechce do školy.

bětka.báthory
bětka.báthory

„Nepotřebujeme se adaptovat, potřebujeme, aby se to nedělo,“ namítla Anna Mezgerová. Požadavek hodný žákyně školou povinné.

Ona má přece právo dostat všechno, co chce, i když je to nemožné. Právě teď chce, aby se svět neměnil (nebo ještě líp – vrátil do doby ledové), zítra si bude přát modré z nebe, tři zlatá jablka děda Vševěda, dánskou dogu, světový mír, rande s Jirkou Novákem z devítky, kterému se vůbec nelíbí…A vy, vy zlí nepřejícní dospělí, jste povinni jí to všechno zařídit a dát!

Věra
Věra

Zajímalo by mne, kolik uvědomělých studentů a žáků by přišlo protestovat v pátek odpoledne ve svém volném čase – tak ukažte svůj opravdový zájem a přesvědčení :)

Hubert
Hubert

Jasne, demonstrovat se da klidne o veekendech. Nekdy mam na ekology dost sverazny nazor, spis vystupuji jako ekoteroristi ( pokud se snizi pocet obyvatel na polovinu, urcite si zeme oddychne, zde se obavam ze vyhlazeni CR asi cele zemekouli nepomuze. ) Je ale pravdou ze v nasem pristredi zijeme a muzem ho i udrzovat, proto asi nema cenu resit destne pralesy, nevim jestli namorni dopravu a letedla ( ktera opravdu neni cista a jakekoliv akce nejsou schopni dosahnou napravy techto skod ), ale jsou drobnosti ktere ve svem okoli delat muzem. Urcite je dobre se podivat okolo a i jit… Číst vice »