Online hraní her a děti: Závislost se vytváří, ale neznamená to nutně životní krach. Takže nepanikařte

Na online hrách již vyrostla generace dnešních rodičů. Ti, kteří hráli – a možná ještě hrají – mají tu výhodu, že si dokáží představit, čím i jejich potomek tráví hodiny denně.  Pokud taky hraje. Ti, kteří na rozdíl od svého dítěte online hry neznají, by se o ně měli v rámci rodičovské péče začít zajímat. Aspoň trochu. Využijte možnosti bavit se s ratolestmi o tom, co je skutečně baví.

Dvaceti šestiletý Jakub je začínajícím lékařem, který se připravuje na atestace. Byl vždy výborný student, což je dobrá zpráva pro ty rodiče, kteří se obávají, že hraní her svede jejich děti zákonitě na scestí. Hry hrál už na osmiletém gymnáziu a hrál je někdy až obsesivně, průměrně několik hodin denně, ale někdy až čtyřicet hodin v kuse. „Při hraní se člověk cítí dobře, teprve když přestane, tak si uvědomí, že má hlad, žízeň a je hrozně unavený,“ popisuje Jakub pocity, které jsou společné všem hráčům. Fáze, kdy má hraní pod kontrolou a kdy už mu to přerůstá přes hlavu, se střídaly, vlastně střídají – občas hraje i teď.

„Co mi to dalo? Díky hrám jsem si hodně rozšířil slovní zásobu v angličtině, měli jsme společnou zábavu a o čem si povídat s kamarády, u hraní taky člověk prožívá intenzivní pocity, “ říká. Ti, kteří ho znají, by dodali, že on-line hry možná přispěly i k rozvoji jeho skvělého strategického myšlení – ale důkaz pro to samozřejmě nemají.

„Má to ale dost negativních dopadů na zdraví a člověk zanedbává kvůli hraní věci, které ho taky baví, a pak ho to mrzí,“ sám dodává Jakub. Myslí třeba sport, čtení a další své zájmy.

Daniel Dočekal, internetový publicista zabývající se riziky internetu pro děti: „Děti hrají hry, protože je to baví, jsou tam někým jiným, rozvíjí to kreativitu, dovednosti, v dnešních hrách i schopnosti týmové spolupráce. Jako všechny aktivity, ani tato se nesmí přehánět. Vedle pozitiv je tam značné riziko závislosti, poruch chování, spánku, zhoršení prospěchu, nedostatku klasické komunikace. Chcete-li dítě dostat od hry, najděte mu jiný program, zabavte ho, jděte s ním ven, na kolo, nechte ho dělat pravidelný sport.“ 

 

Online hry jsou mezi dětmi nesmírně populární. Čím dál víc se hrají na chytrých telefonech, nikoli pouze na počítačích, takže i mimo domov. Jak se k online hraní postavit jako rodič?

Je dobré se zajímat. Pokud jste sami nikdy nehráli, nechte se do světa her zasvětit od vašeho dítěte, pokud možno hned od začátku. Zahrajte si s ním. Neříkejte si, že na to nemáte čas.

Kontrolujte, do jaké věkové kategorie jsou hry zařazeny, přečtěte si recenze. Čím víc toho budete vědět, tím lepším budete pro dítě rádcem i parťákem. Můžete ho inspirovat pro hry, které rozvíjejí jeho tvořivost. Dobrou pověst má v tomto ohledu například MineCraft.

Domluvte s potomkem rozumný maximální limit hraní za den. Někteří experti doporučují 90 minut. Je dobré být flexibilní. Když dítě zrovna dohrává nějakou hrací etapu a přerušením by přišlo o výsledek, pár minut počkejte. Z toho se nestřílí. Je otázka, jestli využívat aplikací rodičovské kontroly, kde se dá čas nastavit automaticky, nebo spíš spoléhat na dialog a dané slovo. Druhá možnost je lepší, k první sahejte spíš až v nouzovém režimu.

Důležitá je i komerční stránka. Mnoho her je zdarma, ale určité herní pomůcky si hráči kupují, a to jim v komunitě zvyšuje status. Buďte informovaní, jak a za co dítě platí.

A pak je tu otázka bezpečnosti. Online hry hrají společně neznámí lidé. Mluvte s dětmi o tom, že identita hráčů může skrývat jiného člověka, než by se zdálo. Ve hře je často i možnost soukromého chatování. Vysvětlete dětem, jaká mohou plynout rizika z komunikace s cizími lidmi. Pokud je neznáte, doplňte si rodičovské vzdělání. Nejspíš na internetu.

Na této kartě máte další informace a vše přehledně:

Rodina v síti
aneb jak ze špatného pána opět udělat dobrého sluhu

Všichni jsme v síti. Technologie nás lákají, obohacují, ale taky obepínají až škrtí. Jakou cestu volit, abychom děti ochránili před riziky, která dnes potkají online spíš než v temném lese? A jak jim být dobrým příkladem?

V této nové rubrice se budeme věnovat technologiím ve vztahu k výchově a vzdělávání. Články doprovázejí karty s koncentrátem dobrých rad a tipů, které si můžete vytisknout a pověsit na dveře nebo aspoň uložit do složky a pak se k nim vracet. A komiks pro odlehčení.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

 

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..