Rodina v síti: Grafy, výzkumy, ankety. Přinášejí zajímavé údaje, ale pozor, ať neskočíte na špek

Statistika nuda je, má však cenné údaje, zpívá se ve známé písničce z televizní pohádky. A opravdu – různé průzkumy veřejného mínění a odkazy na statistiky jsou v médiích velmi oblíbenými podklady pro tvorbu článků a reportáží. Jenže stejně jako v pohádkách se i v médiích dá s čísly různě kouzlit. Jak se v tom vyznat a nenechat se obalamutit? 

Už jste někdy četli článek založený na výzkumu veřejného mínění – třeba o tom, jakému procentu dětí chutná ve školních jídelnách, nebo kolik mužů někdy v životě podvede svou manželku? Hlasujete v anketách, ať už na sociálních sítích, nebo zpravodajských webech? Sledujete preference politických stran nebo žebříčky oblíbenosti politiků a často nevíte, co si o těch číslech máte myslet?

Média ráda zakládají své články na nejrůznějších číslech, odhadech a průzkumech. Vědí, že čísla a vyjádření odborníků dodávají jejich výstupům na serióznosti. Přece jen, když si něco myslí tři čtvrtiny lidí, to už něco znamená!

Jenže není průzkum jako průzkum. Je třeba v první řadě rozlišovat, z jakého zdroje informace pocházejí. Firmy nebo politici mají někdy tendenci vydávat anketu za výzkum, aby jim dali větší váhu, a spoléhají na to, že se lidé v rozdílech nevyznají.

  • Ankety například zahrnují jen velmi úzký okruh respondentů. Buď jsou to kolemjdoucí, které novináři zastavili v určitou chvíli na jednom místě, nebo jsou to čtenáři konkrétního článku na webové stránce, kteří mají chuť projevit svůj názor. Je možné (a dokonce pravděpodobné), že na jiném místě a jindy by anketa dopadla úplně jinak. Pokud se například v okolí nemocnice budete ptát, zda respondenti hrají počítačové hry, dostanete nejspíš jiné výsledky, než když se na to samé budete ptát za rohem od průmyslovky.
  • Průzkumy mohou být spolehlivější, ale záleží, kdo a s jakým účelem si je zadal a jakým způsobem je realizoval. Pokud je zadavatelem PR agentura, která potřebuje zviditelnit klienta, nebo stavební firma, která chce zastavět místní park (a v „průzkumu“ jí samozřejmě vyjde, že občané si to přejí taky), je to jiná situace, než když průzkum provedla například univerzita. Každopádně je dobré se zajímat o to, na jak rozsáhlém vzorku bylo šetření provedeno.
  • Reprezentativní výzkumy jsou nejdůvěryhodnější (a také zdaleka nejdražší). Tazatelé se ptají rozsáhlého vzorku obyvatel, který navíc musí odpovídat složení společnosti – tedy musí zahrnovat obyvatele z měst i vesnic, obou pohlaví a všech stupňů vzdělání.

Dalším oblíbeným zdrojem pro média jsou nejrůznější odborníci a experti. Jejich hlasy a názory mohou dodat zajímavý úhel pohledu. Zároveň je ale dobré si uvědomit, že i odborníci jsou jen lidé a často prezentují své názory. Jiní lidé mohou věc vidět jinak. Navíc o výběru expertů často rozhoduje i to, zda jsou ochotni v médiích vystupovat, zda jsou aktuálně po ruce a jestli umí „dobře mluvit“.

Důvěřuj, ale prověřuj
Vždy se zajímejte o to, kdo a na jak velkém vzorku průzkum prováděl. Zajímejte se také o to, kdo si průzkum zadal a proč. Není od věci si zkusit dohledávat podobné průzkumy a srovnávat jejich výsledky. Pokud slyšíte o tématu mluvit nějakého odborníka, zkuste si o něm vyhledat víc informací a rozhodněte se, na kolik je skutečně důvěryhodný; existují lidé, kteří se proslavili hlavně svými kontroverzními názory, a některá média je kvůli nim ráda oslovují.

Když najdete v článcích čísla, zkuste si je uvést do kontextu. Asi zní děsivě, že v roce 2017 bylo spácháno 146 vražd, ale když dodáme, že v roce 1997 to byl více než dvojnásobek (313), jsme hned klidnější.

Statistiky porovnávejte napříč médii a roky. Někdy jsou data v pořádku, ale jejich interpretace může být manipulativní. Je to stejné, jako když máte sklenici do poloviny naplněnou vodou, a pro někoho je poloprázdná a pro jiného napůl plná.

Více na této kartě, klikněte na ni:

Rodina v síti
aneb jak ze špatného pána opět udělat dobrého sluhu

Všichni jsme v síti. Technologie nás lákají, obohacují, ale taky obepínají až škrtí. Jakou cestu volit, abychom děti ochránili před riziky, která dnes potkají online spíš než v temném lese? A jak jim být dobrým příkladem?

V této nové rubrice se budeme věnovat technologiím ve vztahu k výchově a vzdělávání. Články doprovázejí karty s koncentrátem dobrých rad a tipů, které si můžete vytisknout a pověsit na dveře nebo aspoň uložit do složky a pak se k nim vracet. A komiks pro odlehčení.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

 

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..