Kde čerpáte informace o světě kolem sebe? Tohle se během jedné generace zásadně změnilo. Co se konzumace informací týče, dnešní dospělí střední generace vyrůstali v úplně jiném prostředí než jejich děti. Ještě před dvaceti lety děti viděly rodiče pravidelně večer usedat k televizním zprávam, přes den poslouchat rozhlas a do vlaku nebo tramvaje si kupovat noviny. Postupem času a velmi rychle začalo víc a víc lidí čerpat informace z internetových serverů. Dnes se ale o tom, co se děje, dozvídají hlavně ze sociálních sítí, chatů a diskuzních fór. A mladí úplně nejvíc ze všech. Co z toho vyplývá pro výchovu?
„Poslední dobou už vlastně zpravodajské weby ani neotvírám a noviny jsem si nekoupila, ani nepamatuju,“ říká čerstvá penzistka Alena. „Ráno vstanu, uvařím si kafe a zapnu si Facebook. Kouknu se, co je nového u dětí, vnoučat, kamarádek. Navíc tam vidím i odkazy na různé články, takže mám přehled o tom, co se děje. Někdy jsou to na první pohled hlouposti, jindy seriózní čtení. Jestli to vždycky dokážu rozlišit? Snad ano. Spoléhám se na selský rozum,“ dodává.
Síťová média jako hlavní zdroj informací
Takzvaná síťová média (Facebook, Twitter, Snapchat a další) dnes pro mnohé lidi přebírají funkci zpravodajských médií. Což mění situaci. Klasická zpravodajská média mívají k dispozici redakci lidí, kteří ověřují informace a dohledávají fakta, informace na sítích jsou od kohokoli – v široké škále zahrnující média i soukromé osoby – a přicházejí v nevyzpytatelném mixu, ve kterém se musíte vyznat vy sami. A co je důležité: na sociálních sítích k vám články často doputují již s hodnotícím komentářem. V něm vám autor příspěvku podá emotivně zabarvený návod k interpretaci a připraví vaši mysl na to, co si o tom myslet. Někteří lidé si dokonce vystačí jen s těmito komentáři, s mětasvětem názorů, aniž by původní článek vůbec četli. Nakonec, sociální sítě jsou hlavně o socializaci, že.
U dětí a dospívajících je dopad komentářů jejich vrstevníků, se kterými se ztotožňují, na jejich přemýšlení, obrovský. Sociální sítě vytvářejí velmi silnou konkurenci rodičovskému vlivu.
Je dobré to vědět a počítat s tím. Naléhavým úkolem školy a rodiny je vybavit děti kritickým odstupem od servírovaných faktů a domněnek a schopností se v informační džungli vyznat. Je to stejně důležité, jako byla dřív orientace v terénu.
Články na míru a podle vašeho vkusu
Pro tříbení názorů je třeba vyvinout určité úsilí. Sociální sítě totiž zapojují algoritmy, které dokážou odhalit, jaká témata vás zajímají, a nabízejí uživateli články na míru. Tím ho ale ochuzují o alternativní pohledy nebo názory. Svět, který sociální sítě ukazují, se může zdát pestrý – ale fakticky se tam spíše potkávají lidé ze stejné sociální bubliny a posilují se ve svých názorech, místo aby se třeba pod vlivem jiného pohledu na věc zamysleli. Na sociálních sítích ale zároveň figurují i skutečně kriticky myslící lidé, píší sem mnozí zdatní novináři a komentátoři. Teď ještě aby je uživatelé dokázali poznat a poučit se od nich.
Všudypřítomná reklama
Prostředí internetu nabízí hodně možností pro inzerenty, reklama hraje obrovskou roli i na sociálních sítích. Inzerenti neúnavně zkoumají zvyky a preference uživatelů, aby jim mohli nabídnout něco k zakoupení. Mediální prostředí samozřejmě ovlivňuje i to, že mnohá internetová média jsou závislá na proklicích. To určuje výběr obsahu. Musejí upoutat, nabídnout silné emoce, a to posiluje míru negativních a špatných zpráv nebo skandálů. To ale není v médiích nic nového, špatné zprávy vždy táhly více. V důsledku toho může ale jejich konzument vnímat svět zkresleně. V mnoha článcích také nedostane odpovědi na otázky, které nastolují.
Zkuste se občas vrátit ke klasice
Pokud na sociálních sítích sami aktivně diskutujete, dejte si pozor na svůj profil. Nastavte si ho tak, aby byl viditelný pouze pro vaše přátelé. Takto budou i vaše komentáře viditelné pouze jim. Upozorněte na to i své děti. Pokud tedy nejste ´influencer´, kterému naopak záleží na tom, aby si jeho příspěvky přečetli i lidé mimo jeho přátelský okruh, protože si myslí, že má co sdělit. Je fakt, že i na FB se najdou fundované analýzy a komentáře. Jen je třeba si umět vybrat, koho číst, a umět poznat kvalitu argumentace, a zde jsme zpět u kritického myšlení.
A nezapomeňte, že stále existují i klasická zpravodajská média. Kupte si aspoň občas noviny a časopis, třeba i v online verzi, pusťte si zprávy v televizi nebo v rozhlase.
Nebo si na několik dní dopřejte digitální detox a vzpomeňte si na staré dobré časy, kdy jste usedali do křesla s knihou a hodiny jste se od ní nemohli odtrhnout.
Nebylo to zas tak dávno.
Informace souhrnně na této kartě:
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
No to tedy nevím.Noviny si už také opravdu nekupuji,ale zprávy a zpravodajské weby je to první,co sleduji.Myslím,že je bto to trochu přehnané.
Potřeba kritického myšlení tady byla i před nástupem internetu a tzv. sociálních sítí.
No, nevím, co si mám myslet o tom, že web, který je od shoda dolů prošpikovaný proklikávací reklamou, varuje před proklikávací reklamou, ale budiž.
Kritické myšlení bylo potřeba vždy. Fake news, přebujelá reklama a další hrozby tu s námi jsou už dlouho, ani omylem nejde o trendy moderní doby. Třeba takové fake news používal už Goebbels při přípravě na zábor Sudet. Starším generacím pomáhala ke kritickému myšlení velmi účinná zbraň – rozsáhlé faktografické vzdělání. Protože od tohoto typu vzdělání se už dlouho čím dál více pod dojmem zbytečnosti ustupuje, je kritické myšlení mladé generace výrazně systematicky oslabováno.
Samotný selský rozum je k ničemu. Ani ta nejbrilantnější nejbystřejší a nejgeniálnější mysl nedokáže fungovat bez faktografické základny.
O těchto věcech dost přemýšlím a Vaše námitky jsou relevantní, a tak Vám děkuju, pane Václave, že mi dáváte možnost formulovat s ohledem na ně své myšlenky.
Rozhodně s Vámi souhlasím v tom, že bez dobrého všeobecného vzdělání – čemuž tedy můžeme říkat i faktografická základna – kritické myšlení plave na vodě. Zažila jsem více případů lidí, kteří se dokážou velmi kriticky a elegantně k něčemu vyjádřit, ale je poznat, že tomu chybí zakotvení, ať už ve znalostech historie, nebo v přímé zkušenosti. Zažila jsem ale na druhé straně i lidi, kteří znali kdeco, a přesto nemysleli kriticky, měli velký přehled, ale malou schopnost dávat věci do souvislostí.
Kritické myšlení bylo samozřejmě potřeba vždy, to taky ani článek nepopírá. Kdyby ale lidé uměli lépe kriticky myslet v minulosti, jak říkáte, nebyli by se snadno stali obětí propagandy, třeba té, kterou zmiňujete. A to se dělo pravidelně. Mimo jiné i proto, že fakta nebyla snadno dostupná. Mocnáři a média byli jedna ruka a s veřejným míněním si dělali, co bylo podle nich potřeba. Nebo zasáhl cenzor. Ostrůvky kritického myšlení se pěstovaly více méně tajně a mezi elitními vzdělanci. A za pravdu se umíralo. A ten, kdo hledá pravdu, to má těžké v každé době. Jde totiž často proti proudu. Takže žádná idylka, ani tehdy, ani dnes. Dnes jsou zase jiné problémy.
Dnes studuje daleko více lidí a daleko více lidí se veřejně vyjadřuje, má na něco názor. Z toho vzniká iluze, že lidé hloupnou a vzdělání upadá. Faktem je spíš to, že ta špička, která byla špičkou i dříve, stále existuje, naředil ji ale střední proud. Stále existují nesmírně vzdělaní lidé, i když je pravda, že dříve bylo více vzdělanců s obrovským všeobecným přehledem a bylo běžné, aby si vzdělaná střední třída kupovala několik literárních časopisů a debatovala o filozofických otázkách.
V dnešní době jde o to, aby i průměrně vzdělaný člověk uměl kriticky myslet aspon do té míry, aby mohl být kvalifikovaným voličem. Což je věc velmi těžká, neb se rozhoduje o složitých věcech.
Myslím si, že dříve školství kritické myšlení nijak zvlášť nepodporovalo. Rozhodně ne základní školy. Dvě věci ale byly jinak. Na středních školách, zejména na gymnáziích, učili ve větší míře skuteční vzdělanci – a pro studenty to byly vzory. A za druhé studovalo se mnoho kvalitních původních pramenů, na gymnáziu.
Pavel Kraemer zde už psal jeden článek na téma, proč jsou znalosti důležité, a chystáme se na další o tom, proč nestačí jen googlovat, jak se dnes někdy zjednodušuje. Děti nejsou do určitého věku schopné roztřídit prameny podle relevance a na googlu často berou to, co najdou jako první. To dobří učitelé vědí a často jim výběr zdrojů předpřipravují.
Co se reklamy týče, kdybychom ji neměli, nemohli bychom dosáhnout na širší okruh čtenářů. Není ale přímo v článcích , a tak si myslím, že nikomu zásadně nepřekáží a někomu může i pomoct něco najít. Doufám. Jinak to prostě nejde.
Ten článek mluví o tom, jaká je realita a na co si dát pozor. Včetně reklamy a souvislostí. Bylo by od nás pokrytecké ho nezveřejnit jen proto, že i my máme reklamu.
Přeju Vám hezký den a díky, že nás čtete se zájmem i kritickým postojem.
Dovolím si krátký výlet do historie. Před vynálezem knihtisku byste si za cenu jediné knihy mohla koupit obrovské stádo ovcí i s pastvinami. Gutenberg to vše sice ohromně zlevnil, ale i tak zůstávalo vyjadřování vlastních myšlenek příliš drahým špásem i pro největší umělecké, vědecké i politické osobnosti dějin. Třeba Lavoisierova práce, která svým významem definitivně pohřbila tři tisíce let alchymie, byla natištěna na několik přes sebe přehnutých listů papíru. Žádná velká kniha, jak by někdo od tak významné práce možná čekal.
Za to, že se dnes může vyjadřovat kdokoliv k čemukoliv, vděčíme především vynálezům posledních cca stopadesáti let, které zlevnily tisk natolik, že vedly k masovému rozšíření tištěných periodik jako jsou noviny apod. A tehdy se také poprvé objevili různí sloupkaři, fejetonisti aj – skromné počátky toho, co v tak masovém měřítku vidíme dnes. Rozhodně bych si netroufnul tak jako vy říct, že to vytváří nějakou iluzi o úpadku vzdělání. To, že se můžeme jednoduše a lacině vyjadřovat třeba i k věcem, o kterých nic nevíme, z nikoho nedělá skutečné nevzdělance.
Je pravda, že v průběhu historie existovala spousta politických a náboženských skupin, které se snažily vzdělávání a svobodné vyjadřování utlačovat, od katolické církve po nacistickou stranu práce (koneckonců zmíněný Lavoisier byl v průběhu velké francouzské revoluce jedním z mnoha popravených učenců) – bylo to ale opět především o penězích.
Pokud jde o to, zda školy dříve kritické myšlení podporovaly, tak podle mě dlouho platilo, že dřívější absolventi škol uměli daleko lépe zacházet s nabytými znalostmi, než ti dnešní. Těžkou ránu tomu zasadily nacistické a komunistické popravy, ale skutečná pohroma je to teprve od revoluce.
A k těm reklamám – mě osobně nevadí, jen poukazuji na ten drobný nesoulad. Netrvejte ale, prosím, na tom, že bez těch reklam by to nešlo. Podle různých veřejných zdrojů totiž drtivá většina vašich příjmů přichází z úplně jiných zdrojů a ty reklamy jsou v tom jako kapka v oceánu. Jistě byste za ně tedy našli jinou náhradu, kdyby to bylo potřeba. 😉
Díky za zajímavý exkurz, naši debatní zónu obohatí. Reklamy nás neuživí, příjem je to opravdu malý, bohužel. Obecně reklama byla dříve pro média zásadním zdrojem financí, v současné době to tak není. Média jsou v čím dál větší míře podporována soukromými dárci – to je náš případ – a čtenáři (to zatím my nejsme, ale třeba jednou budeme, to bych si moc přála).
Paní Polanská, překvapila byste, kdybyste se někdy vyjádřila k tématu, kterému alespoň rámcově rozumíte. Takto je to jen slepenec – tu jsem slyšela tamto a ondy toto, plus přihodím nějaké to odborné slovíčko, ať je to fundované. Ohledně historie a historie médií máte zjevné nedostatky, vlastně tam nevidím žádný „dostatek“. Článek je psaný v obdobném duchu.
Hm, diky za zpetnou vazbu. Vy jako skolni inspektorka nebo domnela skolni inspektorka zrejme rozumite vsemu, vcetne medii. Podle me jste asi celkem vzdelana, ale jste presne ten pripad cloveka, ktery chce mluvit do vseho, a pousti se na tenky led v oblastech, kterym opravdu nerozumi. Mimo jine asi zasadne nerozumite novinarske praci, a proto mi porad podsouvate povrchnost, misto abyste ocenila efektivni zjednoduseni a zprehledneni tematu. Mne nebo nam, tento clanek jsem nepsala ja, ale to neni dulezite. Podle me plni svou informacni funkci v ramci svych moznosti. Klidne si dovolite rict, ze to ma same nedostatky, ale vecnou argumentaci vynechate. Unika mi cil a zamer takovych komentaru. Bylo by fajn s Vami diskutovat k veci, ale to urputne vseznalkovstvi spojene s nulovou pokorou a Vase casta szirava kritika jinych lidi (mimo jine ucitelu) z vas moc sympatickeho komentatora nedela. Ostatne, v jednom prispevku jste se nazvala Terminatorem, v jinem jste zase mluvila o zadoucim teroru, to je zajimavy postoj. Ja verim na cisty zamer a dobry umysl a ze si to lide nakonec vse preberou. Ferova debata je uznat argumenty druheho, bez ohledu na to, kdo je rika, pokud se neda nesouhlasit, nikoli se snazit za kazdou cenu druheho (tedy me) napadnout, i kdyby treba rikal zrovna to samé, co pan Vaclav, ze. To by byl pro me cestny pristup, a ne palit hlava nehlava a bezhlave argumenty s jedinym cilem dokazat, ze jsem nekompetentni a ze tu piseme same hlouposti. Nepiseme.
No jo, to jsme my investigativci, nemůžeme si pomoci, všechno musíme prověřovat. Ne nadarmo se přece třeba o novinářích říká, že jsou „hlídací psi“ demokracie.
Fascinuje mě, jak si i v rámci jednoho komentáře protiřečíte, když v závěru mluvíte ve své podstatě o slušnosti a respektu k druhým, zatím o v první části napadáte, obviňujete, nálepkujete a překrucujete o sto šest!
Už jsem vás na to upozorňovala v diskusi na ceskaskola.cz v souvislosti s tématem novinářské (i obecné) etiky: Do slušné společenské konverzace dospělých jedinců ROZHODNĚ nepatří hodnocení, soudy a nálepkování na osobní úrovni – ve vašem případě navíc velice nekorektní – , tak jak se jich dopouštíte vy: například „inspektorka“, „všeználek“, někdo není „sympatický komentátor“, nejsme „vznešení lidé“, stejně jako pan Wagner na České škole nebyl „ušlechtilý člověk“, v jedné diskusi jsem byla „podobná jako vejce vejci“ jakémusi nepřítomnému pánovi, kdysi měl jeden diskutující „sníženou čtenářskou gramotnost“ atd. atd. Domnívám se, že i přítomný pan Václav by k tomu z minulých debat měl co dodat. Je to navíc v rozporu se zdejšími diskusními pravidly. (Neměla byste jít příkladem?) Tady mi prosím vysvětlete vy, co je na tomto vašem jednání věcného.
Věcná argumentace má smysl v případě, že i v článku či jiném textu převažuje věcnost. V opačném případě je na místě spíš pouze krátké shrnutí, pokud člověk nechce/není nutné věnovat celý večer analýze pomýleného textu. Tedy se omlouvám, ale v tomto případě vám to musí stačit. Myslím, že v jiných situacích, kdy uznám, že to má smysl, jsem podrobná dost.
Je mi jedno zda se nějaký web rozhodl jít částečně či úplně bulvární cestou. Ale považuji za nestandardní, když pak vydává „sofistikované“ články o kritickém myšlení či mediální gramotnosti. Vůči tomu mám silnou potřebu se vyhrazovat. Navíc se mi nelíbí ta dnešní záplava různých nekvalitních a balastních článků, která čtenáře jedině mate; berte to tedy jako takovou mou osobní misi za lepší kvalitu života pro všechny.
Nelíbí se mi, jak o mně tvrdíte, že jsem se nazvala Terminátorem a mluvila o žádoucím teroru. Není to pravdivé. V prvním případě – pokud by to tak skutečně bylo – vám navíc může být upřímně jedno, jak se zde druzí sami onálepkují, alespoň do té doby, kdy to nebude v kolizi s legislativou. Opět nám to říká něco o vás – vy druhé nálepkovat můžete, ale oni sami sebe ne? Moc hezké! V druhém případě už vaše veřejné konstatování považuji za pomluvu. Doložte prosím zdroj, a pokud kontext bude jiný, než uvádíte, nebo odkaz na dohledatelný text dokonce neuvedete, budu po vás požadovat omluvu.
„…pomáhala ke kritickému myšlení velmi účinná zbraň – rozsáhlé faktografické vzdělání. Protože od tohoto typu vzdělání se už dlouho čím dál více pod dojmem zbytečnosti ustupuje, je kritické myšlení mladé generace výrazně systematicky oslabováno.“
Naprosto souhlasím s panem Václavem. Obdobně se také občas někde vyjadřuji. (A nejen já.) Nicméně nevidím současnost oproti minulosti nějak výrazně černě. Pokud tedy nezačne být školství narušováno právě těmi manýry učit děti SPRÁVNĚ kriticky myslet. Mimochodem mám zkušenost, že rodičům se tyto tendence vůbec nelíbí.
Setkávám se paradoxně často v současnosti s tím, že ti, co mediální gramotnost či kritické myšlení propagují, tuto schopnost postrádají. A obvykle se to pak zužuje skutečně jen na jakési lovení fake news na internetu a pár mediálních „mouder“. To považuji za potenciálně velice nebezpečné. Také článek i komentář paní Polanské obsahují tato zjednodušení a zúžení do černobíla.
Tedy, přátelé, buďme kritičtí i u článků pojednávajících o kritickém myšlení 😉
Také by mě občas zajímalo, co si někteří pod pojmem kritické myšlení představují. Jako největší pecku jsem dosud zaznamenala výrok M. Hejného (zakladatel tzv. Hejného metody), že Adolf Hitler nepostrádal kritické myšlení.
Pane Václave, co si o takovém vyjádření myslíte?
Co si myslím o vyjádření pana Hejného, že A.H. nepostrádal kritické myšlení?
Dostupná fakta hovoří spíš úplně opačně. Jenže i fakta se dají vykládat různě. Pokud pan Hejný chce v Hitlerovi vidět rozumného, kriticky uvažujícího člověka, jistě tomu svůj výklad historie přizpůsobí. Nebyl by bohužel ani první, ani poslední, kdo přizpůsobuje fakta teorii, a nikoliv teorii faktům. A nebyl by to ani první a možná ani poslední velice podivný výrok od tohoto pána.
Pane Václave, děkuji za reakci a také pomoc s vysvětlováním, zřejmě „nevysvětlitelného“. Vyjádřím se tedy, až se mi podaří/nepodaří případně upřesnit čas té citace. Ale možná budete chtít strávit večer sledováním hodinu a půl dlouhého rozhovoru s M. Hejným 😉
Každopádně téma kritického myšlení, mediální gramotnosti, respektive funkce a fungování médií mě osobně zajímá.
I já děkuji, paní Brandtnerová, za Vaši ochotu a snahu.
Pro mě osobně pan Hejný ztratil jakékoliv kouzlo, které snad mohl kdy získat, v okamžiku, kdy jsem se ve zdejších článcích dočetl, že rád své názory prezentuje, ale odmítá o nich diskutovat. Názory, které nesnesou diskuzi, jsou podle mě bezcenné, takže se omlouvám, ale celé video sledovat nebudu.
Níže v diskuzi jsem však v zájmu diskuze uvedl přepis té Vámi zmíněné části rozhovoru, o kterou zde jde, aby byla vidět včetně kontextu. Měla jste pravdu, samozřejmě. Ale tady se očividně pěstuje kult osobnosti a pan Hejný je tu nedotknutelnou modlou, o které se nesmí říkat nic, co by na ni byť jen vzdáleně a s přimhouřením obou očí mohlo vrhat nějaký letmý stín.
Zdejší uctívačky této modly daly jasně najevo, že o kritické myšlení nestojí. Snad tedy budeme moct na tato společná témata nerušeně diskutovat jindy, za veselejších okolností. 🙂
Pane Václave, v debatě níže se úplně ztrácím, to už je tak na pořádného panáka… Vám děkuji za obětavou angažovanost v diskusi, včetně přepisu části rozhovoru.
„Kritické myšlení je obrana proti vlivu iracionality, reklamy, propagandy, indoktrinace a vymývání mozku, obecně proti manipulaci“ je citace z díla našeho předního odborníka, věnujícího se problematice kritického myšlení, Františka Koukolíka. Už jen z této věty mi vyplývá, že Hitler kritickým myšlením vůbec neoplýval. Kromě toho, že je to pro mě zcela logické.
Uvedu ještě rozdíly mezi kritickým a nekritickým myšlením podle Koukolíka:
Myšlenkové strategie kritického myšlení: snaží se o uzavřený systém; dogmatická, vyhýbavá; netáže se, popřípadě mechanicky pochybuje; vágní jazyk
Myšlenkové strategie kritického myšlení: vyhýbá se uzavřenosti; zkoumá a vyšetřuje; opravdově se táže; přesný jazyk
Téma jsem chtěla nastolit, protože mi připadá, že mluvit o kritickém myšlení je dnes jakousi módní záležitostí, často bez znalosti toho, o co se byť jen v principu jedná. Ukázku s M. Hejným jsem uvedla jako názorný příklad tohoto nepochopení. Pokud si správně pamatuji, v rozhovoru je uvedeno, že právě pan Hejný měl v rámci jakési akce i přednášku ohledně problematiky kritického myšlení. Považuji to vzhledem k jeho názoru (ale i mnohému dalšímu) za absurdní.
Postoj MH ohledně odmítání diskuse o jeho názorech jsem nezaznamenala. Ale byla jsem svědkem a občas i účastníkem diskusí ohledně Hejného metody, a mohu potvrdit, že jeho zastánci nebyli schopni si své postoje obhájit. A kromě toho, že systém jeho metody považuji za chaotický a problematický, mi velice vadilo jeho agresivní vystupování v médiích, projevovaná nesnášenlivost vůči učitelům, uváděné nepravdy. Pro mě je on sám příkladem nekritického myšlení.
Má-li někdo jiný názor, tak mu ho neberu. (Tuto větu už nesměruji k panu Václavovi.)
Nicméně pokud se bude vyjadřovat, dejme tomu, k problematice školství, měl by si své postoje také umět seriózně obhájit.
Odkaz na citaci pana Hejného je v komunikaci níže, občas se ztrácím ve struktuře těchto diskusí.
A ráda bych se tady ještě vyjádřila k tomu, paní Brandtnerová, co tu říkáte o Milanu Hejném, protože právě to je do očí bijícím příkladem nebezpečí dnešního mediálního prostředí. Je to jak na prostřeném stole: 1/ Někoho nemáte ráda a chcete ho shodit, zdiskreditovat. V tomto případě Milana Hejného. 2/ Co uděláte? Nebudete věcně a poctivě diskutuvat o tom, proč vám vadí, v tomto příkladě o kladech a záporech Hejného metody. To je příliš pracná cesta a vyberou si ji jen vznešení lidé. 3/ Vy uchopíte něco, co bylo řečeno v nějakém kontextu (pokud přímo nevypustíte nějakou lež, jako když tvrdíte, že se stále používají temíny idiot, kretén a debil v odborné terminologii) a to něco vypustíte proto, aby to vytvořilo jedovatou asociaci. Protože Vám jde o to pošpinit něčí jméno a pověst, nikoli o pravdu. Takže postavíte jméno Milana Hejného vedle Adolfa Hitlera, a vytvoříte tak falešný dojem, že jej snad pochválil za kritické myšlení. Což je sice naprostý blábol, protože Milan Hejný je humanista a Hitlera tedy chválit za nic nemůže (a kdo dnes chválí Hitlera že), ale ono to nějak funguje, a tohle Vy víte. Nevíme, co Milan Hejný řekl a proč a kde, ale ono dnes stačí i jen zákeřně vypustit nějakou pokroucenou myšlenku, která tu už zůstane, bude si žít svým životem, a na někoho i podprahově zapůsobí. Dokonce vyzvete další lidi, aby se k ní vyjadřovali, abyste ji dala nějaký vítr do plachet. Co tak asi mohl Milan Hejný říct, poctivě se zamýšlím? Třeba řekl, že nejde jen o kritické myšlení, že to mohl mít i Hitler, že jde o to být dobrým a čestným člověkem. To bych si dokázala představit. Na stránky našeho magazínu se ovšem dostane hláška, že Hejný řekl o Hitlerovi, že disponoval kritickým myšlením. Bravo. Čtenáři si jistě přeberou, co je potenciálně nebezpečné jednání v kyberprostroru, zda snaha lidi upozornit na to, aby používali kritické myšlení, nebo Vaše zlé podsouvání. Ano, kritické myšlení nestačí. Je třeba usilovat o to být dobrým a čestným člověkem. A kdo to nedělá a místo toho se producíruje na sociálních sítích tímto způsobem, ten dělá největší škodu sám sobě, věřte mi. A to i proto, že neprospívá druhým lidem. A je potřeba ztrácet čas na popisování těchto nešvarů, klevet a pomluv nové doby, těchto novodobých hříchů. Není to jedno. Je fakt, že Vy zacházíte tak daleko, že tohle může ovlivnit jen určitý druh lidí. Ani to ale není třeba podceňovat, protože i tito lidé jsou našimi spoluobčany a voliči.
Paní Polanská, podle vašich slov se mi zdá, že ani vy sama neznáte přesný kontext, ve kterém měl pan Hejný onen výrok pronést, a hájíte ho zde pouhými dohady. Co kdybyste tedy nechala paní Brandtnerovou ten kontext nejdříve ujasnit, než se na ni takto ošklivě vrhnete? Paní Brandtnerová mluvila především o tom, že pod pojmem „kritické myšlení“ může každý myšlet něco jiného, a jako příklad uvedla předmětný Hejného výrok. O žádný pokus o diskreditaci, který by vyžadoval takovouto ostrou reakci z vaší strany, tu rozhodně nešlo. A rozhodně není potřeba, abyste tu takto osobně útočila. Velmi mě mrzí, že jste se tak rychle vrátila do starých kolejí. Musím vás požádat, abyste v zájmu slušného chodu této diskuze odešla.
Mýlíte se, pane Václave, já nikoho, ani pana Hejného neobdivuji nekriticky. O žádných kontroverzních výrocích pana Hejného ovšem nevím, to je pravda. Přece nemyslíte vážně, že by mohl opravdu MH Hitlera jakkoli hájit nebo zpochybňovat nějak hodnotu kritického myšlení tím, že ho přiřkne Hitlerovi. Zrovna Milan Hejný. Ani jedna z věcí nedává smysl. „Dohady“ jsou v tomto případě čistá logika. To, co paní Brandtnerová řekla, ale nesouvisí s nějakou pravdou, kterou neznáme, jak jsem se snažila dlouze popsat. Je to prostě takový mechanismus manipulace, který se dá analyzovat sám o sobě. To, co píšu, jen jasné vyjadřuje, co si o tom myslím. Nejraději, a to i s paní Brandternovou, zcela vynechávám komunikaci ad hominem, ale tady to zcela nejde. Škoda, že mi v tomto případě nerozumíte, ani částečně. Nebo možná rozumíte. Nicméně vše, co jsem k tomu chtěla říct, a nejen kvůli paní Brandtnerové, jsem k tomu už řekla.
Líbí se Vám čerstvý článek Pavla Kraemera? Zajímají mě Vaše postřehy.
Paní Polanská, měla jste tu sálodlouhý výklad o vytrhávání slov z kontextu, ale přitom sama nevnímáte kontext toho, co říká paní Brandtnerová. O tom, že by pan Hejný snad Hitlera doopravdy hájil, tu nepadlo ani slovo, dokud jste nepřišla vy se svými projevy na téma manipulace a diskreditace.
Mimochodem, až budu chtít vyjádřit své postřehy ohledně čerstvého článku pana Kraemera, udělám tak pod článkem pana Kraemera a nebudu čekat na vaše svolení. Toto si, prosím, příště také odpusťte.
V jednom s vámi ale souhlasím. Těch vašich osobních výpadů proti paní Brandtnerové už bylo až dost. Teď je načase vrátit se k tématu článku, nemyslíte?
Jen jsem Vás chtěla na článek upozornit, i paní Brandtnerovou. :-). Oběma přeju hezký den
(Logické možnosti, proč by výrok mohl být kontroverzní, jak jste ho zařadil Vy, byly pouze dvě: 1/ MH hájí nějak Hitlera 2/MH relativizuje hodnotu kritického myšlení. Pokud ani jedno nemůže být pravda, jde o čistou manipulaci neboli jeho výrok, pokud existuje, byl použit zcela jinak, než byl myšlen. A schválně. A máte pravdu, musím to tady uzavřít).
Jediný způsob, jak jste mohla dospět k těmto „logickým možnostem“ je, že jste nakonec vytrhla z kontextu i to, co jsem říkal já. Gratuluji.
Jestli ale čekáte, že uvěřím, že jste se jen tak rozhodla nás upozornit na článek, který se zdejší debatou ani s tímto článkem nemá zhola nic společného, pak vás odkazuji na první řádek pravidel diskuze s „upozorněním“ abyste se jím začala řídit a neničila diskuzi.
Sbohem.
To si kazdy muze overit, zda vytrhla, nebo naopak poctive sledovala linku Vasich uvah. Vy jste se tedy jeste zamyslel nad tim, zda Hitler mel, nebo nemel kriticke mysleni, a s ohledem na to jste posuzoval domnely vyrok MH. Neco v tomto duchu: podle vsech zjisteni to vypada, ze AH nemel kriticke mysleni, takze MH se myli, a je navic autorem kontroverzniho vyroku, jednoho z rady. Aniz byste vedel, co tedy skutecne rekl a v jakem ohledu mu pripadne oponovat. Nashledanou
Ano, skutečně jsem se pozastavil nad tím, zda Hitler byl schopen kritického myšlení. Tím ovšem to vaše „poctivé“ sledování mých úvah končí. To si opravdu může každý ověřit.
Sbohem. Snad už konečně odejdete.
Pane Václave,prosím Vás,jestli tady na někoho někdo začal útočit,,byla to tedy paní Brandnerová.Nikoli paní Polanská.A komunikační faul,který paní Brandnereová použila,mě opravdu velmi mrzí.Vzdělaný člověk to jistě rozezná,ale tento web čte i hodně lidí,kteří si to třeba neuvědomí,nemají tolik zkušeností.
Leo, paní Polanská si tu věčně hraje na morální autoritu – logicky by tedy svým chováním měla jít příkladem bez ohledu na to, jak se chovají či nechovají druzí a kdo si začal.
A ať už si paní Polanská hraje či nehraje na morální autoritu, jako každá dospělá svéprávná osoba je za své chování zodpovědná kdykoliv, ať už sama útočí, nebo se jen brání. „Ale oni si začali…“ je výkřik malého děcka a tím, že takto paní Polanskou bráníte, jí rozhodně nepomáháte.
Mimoto útoky paní Polanské jsou daleko osobnější a agresivnější, než cokoliv, co tu napsala paní Brandtnerová.
Já se opravdu nechci hádat.Naopak,poslední dobou se mi zdálo,že i Vy jste našel rozumnější styl diskuze.To ovšem bylo před paní Brandnerovou.Je mi to velmi líto.Vaše „nová“ podoba se mi moc líbila,ale zřejmě to moc dlouho nevydrželo.Je to škoda,protože určitě máte co říct.
Já jsem taky měla radost…
Paní Polanská, ona ta snaha musí být oboustranná, aby mělo smysl v ní pokračovat. Já se mohu snažit jak chci, ale bez vašeho zapojení to tu bude pořád takové, jako to bývalo. Rád bych byl milý i nadále, ale musím vidět, že se snažíte i vy.
Když sleduji, jak reagujete na paní Brandtnerovou, nevidím ani minimální snahu o smysluplnou diskuzi. Spíše si říkám, kolik hnusných mailů jste jí asi už napsala a je mi z toho velmi smutno.
Pane Václave, bohužel vždy nakonec sklouznete k taktizování a překrucování. Protože ani Vám nejde o pravdu. Jak jste již mnohokrát ukázal, jste zaujatý. Maximálně někdy méně, někdy více. To, že si notujete s podobně zaměřeným člověkem, je jasné.
Aha. Já vám včera řekl, že jste se vrátila do starých kolejí, tak mi to teď vracíte i s úroky, že? Čert vem diskuzi, hlavně že jste se konečně pomstila! 🙂
Jak říkám – snaha musí přijít i od vás. Jinak to nejde.
Jaké úroky, jaké pomsty? V té debatě a v mnoha dalších je evidentní Váš postoj, a já to jen popisuji. Rozhodně nejde o aplikaci kritického myšlení, to by vypadalo jinak. Je to spíš využívání určitě intelektuální obratnosti k nějakým společenským a ještě víc osobním cílům. Nepředpojatá – řekněme rytířská – polemika má úplně jinou podobu. Kdykoli, kdy řeknete něco, co se dá aspoň trochu brát jako věcná poznámka či komentář, reaguji velmi vstřícně. Ale hrát hru na kritickou debatu, když jde ve skutečnosti o zamotaný manipulativní tanec, nemá cenu.
Pro vás, paní Polanská:
– Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
– Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
– Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
Už tu na mě zase kydáte hnůj a zlobíte se, že si to nedám líbit. Respektujte pravidla, nebo jděte k šípku.
Paní Leo, nechtěl jsem se zezačátku do sporu mezi Vámi, paní Polanskou a paní Brandtnerovou zapojovat, abych nepřiléval olej do ohně. Poté, co ten spor nabyl opravdu velmi osobní rozměry, jsem nestranně požádal, abyste daly paní Brandtnerové prostor podložit svá tvrzení, což nakonec i udělala. Výsledkem ale bylo jen to, že jsem se do vaší společné osobní palby dostal i já.
Máte tedy pravdu. Snažit se od sebe odtrhnout rozhádané ženské je čirý nerozum, který nemohl skončit jinak. Klidně mě za to suďte, já se za své omyly nestydím. Tuhle diskuzi jsem ale nezničil já. Nezkoušejte to házet na mě.
Opravdu ne.Ani jsem nic takového netvrdila
„Ani jsem nic takového netvrdila“
Když příště nebudete vykládat, jak moc je Vám líto, že mi „ta nová podoba moc dlouho nevydržela“, tak Vám to třeba i uvěřím, paní Leo. 😉
Vaše volba.
Nebylo mi známo, jak jsou čtenáři obeznámeni s dostupnými materiály ohledně Hejného – myslím, že na internetu těch relací a rozhovorů zase přemíru není, a taky jsem hned z hlavy nevěděla jméno autora rozhovoru nebo název – zato věděla, že mám pořad uložený doma v databázi. Tedy dodatečně doplňuji odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=J_sj7EvEbVc
Bohužel video trvá asi hodinu a půl, nevím přesně v jakém čase je uvedený výrok, ale pokud si dobře pamatuji, mělo by to být někde v druhé polovině až závěrečné třetině. Eventuálně zkusím alespoň namátkou proklikat, až večer najdu trochu času, a případně upřesním.
Moc Vám děkuji za odkaz,paní Brandtnerová,ten rozhovor jsem neznala.Tím jste měla začít,když už jste se o tom chtěla zmiňovat.Mne to pouze utvrdilo v názoru,jak vyjímečný pan Hejný i přes svůj věk je a co všechno udělal pro naše školství,hlavně základní.Porozumět potřebám dětí,to Vám osobně zřejmě nic neříká. Ale vybrat z tak dlouhého rozhovoru jednu naprosto mimo kontex pronesenou poznámku,na to jste odborník.Doufám,že si ten rozhovor po Vašem odkazu poslechne víc lidí,Vámi zmiňovaná poznámka padla asi ve 42 minutě rozhovoru.Předtím jsem nevěděla,z čeho vycházíte,teď už to vím.Nezbývá mi než znovu opakovat,že to ,jste napsala na adresu toho pána ,byl těžký komunikační faul.
Ať se nehádáme – aby neunikl kontext, přepsal jsem inkriminovanou část rozhovoru tak doslovně, aby bylo vidět i to, že ani jeden z těch dvou na videu nebyl schopný smysluplně dokončit ani jednu myšlenku:
PL: „Já s tím naprosto souhlasím, že vlastně ty emoční části mozku jsou starší, tím pádem zaměření na tu emoci, na tu víru tak vlastně je daleko motivující a tak, na druhou stranu víme, kam to zajde, když člověk přestane ten rozum používat, takže za mě to je takový dvě síly, který by se měly jako vyvažovat – mít jako velkou víru v nějaký hodnoty a zároveň velký kritický myšlení, aby ty hodnoty nebo ta víra někam člověka… protože Hitler taky věřil, že jo, ten měl taky silnou víru a většina těch nejnebezpečnějších lidí v historii měli právě silnou víru že něčemu až moc věřili a zase jim chybělo to kritický myšlení, takže vyvažovat tydlencty dvě…“
MH: „No neřekl bych, že tam Hitlerovi chybělo kritické myšlení. Blázni toho typu vždycky byli a budou. To co je tragédie že ten národ.. dyk on v demokratickou cestou získal 98% v tom třiatřicátém nebo kdy…“
Takže paní Leo a paní Polanská – dlužíte paní Brandtnerové velkou omluvu. Navzdory vašim vroucným přáním a nekritickému obdivu, a v neposlední řadě také nesmyslným snahám ho omlouvat, pan Hejný skutečně tuhletu pitomost pronesl.
Pitomé je spíš to, že se tady tím ještě zabýváme, a tento „přepis“ ten dojem ještě umocňuje.
Zabýváme se tím, protože jste obvinila paní Brandtnerovou z insinuací na pana Hejného. 😉
No, aspoň vidíme, že vám křivé obviňování druhých lidí stále ještě nedělá problémy, paní Polanská.
Když vám někdo dokáže, že vaše obvinění bylo neopodstatněné, tak jen prohlásíte „je to pitomé“ a odejdete, jako by se nechumelilo, a ignorujete to, místo, abyste uznala, že jste se mýlila.
Opravdu skvělá úroveň. Jistě jste hrdá na to, o kolik jste lepší, než já, protože já nemám žádnou úroveň, jak jste jako vždy velmi vstřícně, věcně a slušně řekla. 🙂
Já jsem se ale nemýlila, ten váš přepis ani to video nic nepotvrdilo ani nevyvrátilo, jak již poznamenala paní Lea, je to prostě zcela absurdní, až dadaistické. Možná to nevidíte, ale to jsem si původně netipovala.
Svou šanci o tom přesvědčit, jste už měla, paní Polanská. Jdete s křížkem po funuse.
Paní Brandtnerová má svůj názor a neváhala jej podepřít argumenty a doložit zdrojem. Nikdo vás nenutí s ní nebo s jejími zdroji souhlasit. Obvninila jste ji ale z ošklivých věcí, a na výzvu ať svá trvzení tak jako ona doložíte, tu akorát dštíte slova jako „pitomý“, „absurdní“ a „dadaistický“, aniž byste se obtěžovala přijít s nějakým rozumným, nebo aspoň vzdáleně slušným, argumentem. Na nic lepšího jste se za celou dobu nezmohla a přitom tu na ostatní kydáte hnůj.
Toto je vaše představa rozumné diskuze. Jak říkám – jistě jste na sebe hrdá.
Prosím soustřeďte se na debatu tak, aby byla k něčemu, važte si času svého a jiných, život je vzácný. V jiném vlákně se zrovna někdo ohrazuje proti tomu, že mu vkládáte do úst něco, co nikdy neřekl.
Ztráta času je akorát tak vaše přítomnost zde. Už jděte a nezapomeňte – pravidla slušného chování platí i pro vás, ne jen pro všechny okolo vás. 😉
Co tady vlastně pohledáváte, paní Polanská? Za celou dobu, co jste zde přítomna, jste do této diskuze nepřispěla ničím pozitivním ani konstruktivním. Diskuzí na nastolená témata se neúčastníte a jako moderátorka zde také nevystupujete.
Vám přijde rozumné využívat svůj vyměřený čas na to, abyste tu tisíci různými způsoby porušovala pravidla?
Pro mě bylo největší ztráta času se domnívat, že by s vámi přece jen šlo diskutovat v klidu a rozumně. Vy jste se od dob vašich dementních mailů vůbec nezměnila.
Mimochodem – kdo vám platí za zneužívání osobních údajů k rozesílání nevyžádaných sprostých mailů? 🙂
Admini nesmi zneuzivat udaje k zalogovani pro osobní potreby. V clanku o remeslnicich adminka pise, ze skrz maily hleda material pro psani clanku. Porusuje zakon o ochrane osobnich udaju! Neparticipujte na nezakonnem jednani, piste stiznosti na urady!
„V jiném vlákně se zrovna někdo ohrazuje proti tomu, že mu vkládáte do úst něco, co nikdy neřekl.“
Nikde nic takového nevidím. Přestaňte lhát.
tady https://www.eduzin.cz/skola-a-ucitele/ucitele/cesti-ucitele-spolu-obvykle-moc-nepecou-ale-v-tehle-skole-se-dulezite-veci-resi-u-babovky/
Pan Sedlmeier nerozlišujete mezi tím, co zcela zřetelně prezentuji jako svoje názory, a informacemi z článku. Vy jste se toho jen chytla jako příslovečný tonoucí stébla. Víc to komentovat nebudu.
Na Vaše hloupé vykonstruované útoky už také reagovat nebudu. Pořád mi dlužíte omluvu za zneužití mých osobních údajů.
Paní Polanská, měla byste se raději starat o sebe. V diskuzích se vám tu hádají respondenti mezi sebou a vy, místo abyste dělala práci moderátorky, za kterou se tu pořád prohlašujete, jenom nesmyslně buzerujete diskutující.
Další ukázka toho, že jste tu naprosto zbytečná.
Pan Steffl o panu Hejném před pár dny na FB. Speciálně pro Vás, paní Leo, vím, že máte Ondřeje Steffla ráda: „Protože mám to štěstí s Milanem Hejným spolupracovat, mohu s čistým svědomím prohlásit, že v České republice neznám nikoho, kdo by znal a rozuměl všem filozofickým, psychologickým a didaktickým konceptům vzdělávání, učení dětí a učení matematiky, tak dobře jako je on: od Platóna přes Komenského až po Herbarta, od klasiků Vygotského a Piageta přes Freudenthala až po desítky a stovky dalších méně známých autorů jako je třeba patrně nejvýznamnější polská psycholožka Myta Gruszczyk-Kolczynská. Mnoho čerpal také z poznatků svého otce Víta Hejného. Přes svůj pokročilý věk stále sleduje nejnovější poznatky kognitivních věd a své poznání obohacuje a rozvíjí. To vše do hloubky promyslel a především přetavil do podoby prakticky použitelné při výuce ve škole.“
Mne o jeho kvalitách nemusíte přesvědčovat,vím ,co všechno pro základní školství udělal,i když nemusel a mohl si užívat plody své práce jinde a za mnohem lépe honorovanou práci. To,že ho oceňuje i pan Šteffl mne nepřekvapuje .Oba jsou to ve své práci odborníci.
To já vím, jen jsem si na Vás vzpomněla. Já pana Hejného moc neznám, rozhovory s ním dělala kolegyně, viděla jsem ho živě jen jednou, a to mluvil velice dobře a zároveň lidsky. Každopádně mu náleží úcta, a to i kdyby s ním člověk nesouhlasil.
Nevím, jestli panu Hejnému náleží nějaká úcta – řeším jen jeho názory, ne jeho osobnost – ale osobními útoky proti každému, kdo mu ji podle vás neprojevuje, mu žádnou úctu určitě nezajistíte, paní Polanská. Dokonce bych si troufnul tvrdit, že vaše zdejší jednání má právě opačný efekt. Minimálně u mě – pokud bych si snad přál si s panem Hejným někdy potřást rukou a poděkovat mu za jeho úsilí, tak kvůli vám mě to určitě přešlo.
Paní Leo, děkuji za doplněnou informaci a jsem ráda, že jsem se vám strefila do vkusu. (I když sama za sebe bych vám pro příjemné strávení večera raději doporučila něco jiného – v délce trvání rozhovoru třeba nějaký pěkný film.)
K ostatnímu se už vyjadřovat nebudu, je to tady pořád to stejné dokola. Debata se mohla odehrávat v poněkud úspornějším režimu. Už jen proto, že systém zdejšího diskusního fóra je někdy poněkud nepřehledný a zanášení ve své podstatě zbytečnými příspěvky to ještě zhoršuje.
Paní Polanská, pokud vám něco není jasné, stačí se slušně zeptat. Namísto přívalu obviňování, domněnek a osočování. Vyjadřuji se sice výše, že do diskusí hodnocení na osobní úrovni nepatří, ale v tomto případě už i já udělám výjimku: Vás bych tedy doma mít nechtěla.
K vašemu pozoruhodnému komentáři pouze bodově:
– toto není diskuse o Hejného metodě, tedy nevím, proč bych zde měla probírat její klady a zápory
– tudíž to ani nemá nic společného se vznešeností člověka
– zda se používá/nepoužívá nějaké názvosloví, jste si mohla dohledat, zejména když jste tak dobrý novinář, jak o sobě tvrdíte, běžnému člověku to zabere pár minut
– nicméně raději jsem vám vyhledala alespoň základní informaci z wikipedie: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ment%C3%A1ln%C3%AD_retardace , dále už musíte sama
– za výrok, že vypouštím lži, byste se tudíž také měla omluvit
– paní Zdena uvedla v diskusi https://www.eduzin.cz/premyslive-deti/premyslive-zvlastni-velmi-nadane-deti-ve-tride-to-neni-jen-tak-reditel-skoly-o-tom-jak-s-nimi-pracuji/ na rozdíl od vás správné a kompletní rozčlenění, vy jste ho pozměnila (novinářská přesnost?)
– pan Hejný se vedle Hitlera postavil sám, za to já opravdu nemohu
– to, že o sobě někdo či jiní tvrdí, že je humanista, vůbec nemusí znamenat, že to tak skutečně je
– totéž platí o dobrých a slušných lidech
– fakt nechápu, co si představujete (vy a pan Hejný) pod pojmem „kritické myšlení“, když ho „mohl mít i Hitler“; raději však o problematice podebatuji případně s panem Václavem či jinými diskutujícími.
Zato Vy jste nepřekvapila vůbec ničím, paní Brandnerová.Moje babička takovým lidem,jako jste Vy, říkala „mistr světa amoleta“.A byla to moudrá žena.
Babička měla zcela jistě zajímavý lidově zabarvený slovník. O její moudrosti nepochybuji. Škoda, paní Leo, že nejste trochu víc po ní.
No jo, to jsme my investigativci, nemůžeme si pomoci, všechno musíme prověřovat. Ne nadarmo se přece třeba o novinářích říká, že jsou „hlídací psi“ demokracie.
Fascinuje mě, jak si i v rámci jednoho komentáře protiřečíte, když v závěru mluvíte ve své podstatě o slušnosti a respektu k druhým, zatím o v první části napadáte, obviňujete, nálepkujete a překrucujete o sto šest!
Už jsem vás na to upozorňovala v diskusi na ceskaskola.cz v souvislosti s tématem novinářské (i obecné) etiky: Do slušné společenské konverzace dospělých jedinců ROZHODNĚ nepatří hodnocení, soudy a nálepkování na osobní úrovni – ve vašem případě navíc velice nekorektní – , tak jak se jich dopouštíte vy: například „inspektorka“, „všeználek“, někdo není „sympatický komentátor“, nejsme „vznešení lidé“, stejně jako pan Wagner na České škole nebyl „ušlechtilý člověk“, v jedné diskusi jsem byla „podobná jako vejce vejci“ jakémusi nepřítomnému pánovi, kdysi měl jeden diskutující „sníženou čtenářskou gramotnost“ atd. atd. Domnívám se, že i přítomný pan Václav by k tomu z minulých debat měl co dodat. Je to navíc v rozporu se zdejšími diskusními pravidly. (Neměla byste jít příkladem?) Tady mi prosím vysvětlete vy, co je na tomto vašem jednání věcného.
Věcná argumentace má smysl v případě, že i v článku či jiném textu převažuje věcnost. V opačném případě je na místě spíš pouze krátké shrnutí, pokud člověk nechce/není nutné věnovat celý večer analýze pomýleného textu. Tedy se omlouvám, ale v tomto případě vám to musí stačit. Myslím, že v jiných situacích, kdy uznám, že to má smysl, jsem podrobná dost.
Je mi jedno zda se nějaký web rozhodl jít bulvární cestou. Ale považuji za nejapné, když pak vydává „sofistikované“ články o kritickém myšlení či mediální gramotnosti. Vůči tomu mám silnou potřebu se vyhrazovat. Navíc se mi nelíbí ta dnešní záplava různými nekvalitními a balastními články, která čtenáře jedině mate; berte to tedy jako takovou mou osobní misi za lepší kvalitu života pro všechny.
Nelíbí se mi, jak o mně tvrdíte, že jsem se nazvala Terminátorem a mluvila o žádoucím teroru. Není to pravdivé. V prvním případě – pokud by to tak skutečně bylo – vám navíc může být upřímně jedno, jak se zde druzí sami onálepkují, alespoň do té doby, kdy to nebude v kolizi s legislativou.
Opět nám to říká něco o vás – vy druhé nálepkovat můžete, ale oni sami sebe ne? Moc hezké! V druhém případě už vaše veřejné konstatování považuji za pomluvu. Doložte prosím zdroj, a pokud kontext bude jiný, než uvádíte, nebo odkaz na dohledatelný text dokonce neuvedete, budu po vás požadovat omluvu.
Nějak se mi nepodařilo uveřejnit odpověď na komentář paní Polanské pod něj. Proto jsem ho dala alespoň sem do hlavního proudu diskuse. Přišlo mi, že je to nějak zablokováno, byla tam jakási hláška, a pak vše zmizelo, snad se jedná o technickou chybu. Totéž i v jiné diskusi. (?)
Prosím redakci o objasnění a kvůli přehlednosti případné přesměrování mé reakce na správné místo, respektive komentář následně znovu zadám já.
P. S. Jedná se o komentář paní Polanské začínající: „A ráda bych se tady ještě vyjádřila k tomu, paní Brandtnerová, co tu říkáte o Milanu Hejném, protože právě to je do očí bijícím příkladem nebezpečí dnešního mediálního prostředí. Je to jak na prostřeném stole: 1/ Někoho nemáte ráda a chcete ho shodit, zdiskreditovat. V tomto případě Milana Hejného. 2/ Co uděláte? Nebudete věcně a poctivě diskutuvat o tom, proč vám vadí, v tomto příkladě o kladech a záporech Hejného metody. To je příliš pracná cesta a vyberou si ji jen vznešení lidé…“
Redakční systém vyhodnotil komentáře jako spam, protože jich bylo velmi mnoho najednou a obsahovaly odkazy, ty vyžadují schválení. Podle pravidel diskuze zveřejňujeme odkazy, které souvisejí s tématy článků.
Děkuji za informaci, podívám se na to. Byl tam jen jeden odkaz, na jiný diskusní web, tak komentář upravím.
U článku https://www.eduzin.cz/premyslive-deti/premyslive-zvlastni-velmi-nadane-deti-ve-tride-to-neni-jen-tak-reditel-skoly-o-tom-jak-s-nimi-pracuji/ se to bohužel nedaří vůbec.