Na návštěvě v masajské vesnici.

Vyrazit se studenty do Afriky? Šílený nápad učitelky zeměpisu se nakonec opravdu uskutečnil

Žijeme v době, kdy lidé – a zejména rodiče – chtějí mít co nejvíc záležitostí v životě bezpečných a zabezpečených. Školy tomu vycházejí vstříc a i běžné školní výlety na hrady a zámky raději nakupují u specializovaných cestovních agentur. Na jednom pražském gymnáziu to ale vzali za jiný konec.

„Seděla jsem jednou takhle navečer v kabinetě a dělala jsem si přípravy na další hodiny, když vtom jsem dostala šílený nápad. Ze svého okna jsem viděla, že u naší ředitelky se ještě svítí. Šla jsem za ní a povídám: pustíš mě se studenty na praktika do Tanzanie? Jasně, odpověděla bez zaváhání. A tak to celé začalo,“ vypráví Tereza Bočanová, učitelka zeměpisu na pražském Gymnáziu Thomase Manna.

O Africe jako zeměpisářka učila děti už mnohokrát, na základní škole i na gymnáziu. Žáci všech věkových kategorií si většinou myslí, že tam mají všichni AIDS a další nemoci, k tomu jsou hloupí, chudí a hladoví, a je tam vedro a sucho. „Děti znaly tak možná Nil a pyramidy a tím to končilo. Já jsem ale obrovský fanoušek Afriky. Během studií jsem navštívila snad všechny přednášky a kurzy, které se k ní vztahovaly, a tak jsem si řekla – nejlepší způsob, jak se zbavit stereotypní představy, je vidět něco na vlastní oči,“ říká Tereza Bočanová.

Něco jiného než výlet na Karlštejn
Tereza je akční profesorka, která se studenty každý měsíc jezdí na víkendové akce na různých místech ČR. Uspořádat ale výjezd do Afriky, to byla přece jen úplně jiná liga. Škola napřed oslovila cestovní kanceláře, ty ale přišly s cenou více než 100 000 za osobu. A tak se paní učitelka rozhodla, že si všechno raději zařídí sama. Obrátila se na Jiřího Rosu z České Skalice, který je velkým znalcem Afriky a s partou kamarádů z vlastních peněz postavili a provozují v Tanzanii školu. Společně sehnali místní průvodce a vypočítali trasu na dva týdny, našli nejlevnější letenky, domluvili dopravu a ubytování na místě. Jako zdravotnický dozor sehnala Tereza dva lékaře ze středočeské záchranky.

Vyšl i čas na návštěvu školy, kterou z vlastních peněz postavil Jiří Rosa z České Skalice, velký znalec Afriky, s partou kamarádů.

„Museli jsme mít krizový plán pro nejrůznější situace. Co budeme dělat, když nás unesou teroristi? Co když někoho uštkne had? To byla jen malá část věcí, které jsme před cestou museli vyřešit. Nakonec se to ale podařilo a odjeli jsme. 56 lidí – z toho bylo 21 studentů od sekundy do septimy, 3 učitelé, 3 doktorandi z Univerzity Karlovy, dva lékaři, tři čeští průvodci a také parta dospělých (rodičů našich studentů, známých a kolegů), pro které to byla exotická dovolená za super peníze. Díky nim jsme dosahovali na množstevní slevy,“ říká Tereza Bočanová.

I pozorování je třeba se naučit
Hned na letišti se skupina rozdělila na dvě části. Dospělí měli vlastní autobus a vlastní program, v podstatě poznávací zájezd Tanzanií. S dětmi se znovu sešli za týden na pobřeží Indického oceánu a potom až na letišti. Děti naproti tomu měly program odpovídající téměř vědecké expedici.

„Předem jsem pro studenty vyrobila pracovní listy. Museli se naučit pozorovat věci kolem sebe a výsledky pozorování zaznamenávat. Spousty věcí si běžně nevšimnete, pokud je cíleně nehledáte,“ popisuje Tereza Bočanová.

Pochod savanou…

Děti tak absolvovaly například patnáctikilometrový pochod savanou do masajské vesnice. Tam zjistily, že Masajové používají mobilní telefony a dobíjejí je ze solárních panelů věnovaných jednou americkou neziskovkou. Studenti měli za úkol s obyvateli vesnice provést dotazníkové šetření a byli velmi překvapeni úrovní jejich angličtiny. Dál se jim poštěstilo i jet lodí po řece, potápět se v oceánu, ochutnat kokosy přímo z palem. Zkoumali místní průmysl, zemědělství i přírodní podmínky. Všímali si toho, jak funguje tamní společnost. Viděli, že v Tanzanii sice vládne poměrně tuhý politický režim, ale lidé se přesto usmívají, a místní děti prakticky nepláčou.

„Děti zjistily, že Afrika, to jsou i hory nebo pralesy. Viděli, že mnozí lidé tu mluví anglicky lépe než ony a dokážou využívat moderní technologie. Viděly velkou chudobu, ale i bohatství. A uvědomily si, jak bohaté jsou ony samy. Myslím, že leckteré stereotypy se podařilo nabourat,“ vysvětluje Tereza.

Věřím, že štěstí přeje připraveným
V některých místech se spalo v hotelích, na většině míst ale měli studenti objednané stany. „První noc se nám nespalo moc dobře. Kolem stanů totiž neustále pochodovali místní hlídači, svítili a dávali pozor, aby se k nám nedostali třeba hadi nebo další nebezpečná zvířata. Postupně jsme si ale zvykli,“ vypráví Tereza Bočanová. Tvrdí, že si raději nepřipouští, co všechno by se mohlo stát: „Kdybych řešila, jaké katastrofy se můžou přihodit, tak bychom nikdy nemohli nikam jet, a rozhodně bych s sebou nebrala svou vlastní sedmiletou dceru. Věřím, že připraveným přeje štěstí, a prostě dělám maximum, aby bylo všechno v pohodě.“

Průměrně tak dva až tři lidé denně odskákali místní stravu průjmy, jeden chlapec utrpěl kolaps z vyčerpání a dostal pro jistotu kapačku. Jinak se výprava obešla bez nemocí i zranění.

Něco to stálo, ale stálo to za to
Ačkoliv se Tereze Bočanové oproti původní ceně z cestovní kanceláře podařilo srazit náklady na méně než polovinu, přesto výprava vyšla jednoho účastníka na 45 000 korun, a to rozhodně není málo. „Jsme soukromá škola a většina našich studentů pochází z dobře situovaných rodin, přesto si některé rodiny ten rok musely odpustit dovolenou, aby s námi potomka mohly poslat.“

Výletem do Afriky cestovatelské plány Gymnázia Thomase Manna v Praze ale nekončí. Škola nakoupila speciální antimalarika a účastníci expedice podstoupili různá očkování, a tak by bylo dobré je ještě využít, než vyprší. A tak Tereza plánuje, co dál. „Afriku jsme zvládli, tak bych se chtěla s dětmi vydat i do Latinské Ameriky. Napřesrok bychom, pokud všechno dobře půjde, mohli podniknout expedici do Peru a Bolívie. Některé děti už si na ni teď začínají šetřit.“

3

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
3 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
3 Comment authors
JanaleaJarda Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Jarda
Host
Jarda

Každý zahraniční student, který studuje u nás, za daně Českých poplatníků bud nebude už studovat, nebo si studium zaplatí ze svého. Je to na úkor Čechů. Tady je spoustu lidí, kteří potřebují fin. pomoc. A vláda je dává, na vedlejší kolej. Napřed Češi a potom ostatní.

lea
Host
lea

No nazdar. Opravdu obdivuji paní profesorku,že něco takového uskutečnila.V době ,kdy se běžný učitel vpodstatě bojí jet na normální školní výlet,protože sebemenší nehoda ,se mu může šeredně vymstít.Chápu ,že jde o soukromé gymnáziu.,Ale i tam je zhruba 200 studentů a jelo jich 21.Vážně rozumím tomu ,že všichni účastníci měli spustu zážitků,za polovinu peněz,než nabízejí agentury.Je to ale přínos do tohoto webu „Rodiče vítáni“,nebo jen propagace jednoho soukromého gymnázia?

Jana
Host
Jana

Paní učitelka je skvělá, klobouk dolů a nechť se stane inspirací jak pro žáky, tak pro ostatní učitele.