Hejného matematika rozvíjí nejen matematický úsudek, ale i čtenářské schopnosti, říká matikář a zástupce ředitele „čtenářské“ školy

„Dobrého čtenáře poznáme i v matematice. Dítě, které hodně čte, obvykle lépe rozumí i slovním úlohám a odborným textům v našich předmětech,“ říká zástupce ředitele třinecké školy Kopernikova a učitel matematiky Tomáš Otisk. Jeho škola byla vybrána do projektu Pomáháme školám k úspěchu, který podporuje rozvoj čtenářství ve veřejných školách.

Čtenářská gramotnost se netýká jen krásné literatury. Je důležité umět číst i texty o zdraví, změně klimatu nebo obsluze nějakého přístroje.
Ano, rádi bychom práci s textem rozšířili i do odborných předmětů. Je to určitá výzva, učitelé se rádi drží svých jistot, neradi se vzdávají práce s učebnicí. Mně by se ale líbilo, kdyby v hodinách využívali i jiné, odborné texty, a učili žáky, jak s nimi pracovat. Je důležité, aby se změnila celková perspektiva učitelů odborných předmětů. Jejich vize toho, co žákům předávají. Aby neměli před očima jen tematický plán a jednotlivosti z něj, které musejí žáky naučit, a pochopili, že mají předat spíš badatelský přístup ke svému předmětu.

Co pomáhá jejich náhled změnit?
Příklady inovativních kolegů, třeba i z jiných předmětů, klidně i z dějepisu. Když vidí, že se někdo jiný dokáže odpoutat od schémat a učit v souvislostech. Demokracie v antickém Řecku se dá vztáhnout k demokracii v obci nebo ke školnímu parlamentu, aktualizovat to téma. Potenciál v učitelích je, jen potřebují inspiraci a podporu, aby se odvážili svou výuku proměnit. Jako škola jsme v tomhle na cestě.

Jak jste se stali čtenářskou školou?
Věci jsme začali dělat trochu jinak před nějakými devíti lety. Na prvním stupni tehdy kolegyně Katka Gaszková zavedla čtenářské dílny. Sám rád čtu a píšu, tak jsem se na ni nějak navázal, a začali jsme spolu vytvářet projekt, který jsme nazvali Napříč školou. Nebyl jsem tehdy ještě zástupcem ředitele, učil jsem a byl jsem koordinátorem Školního vzdělávacího programu. Napříč školou jsou projektové dny založené na práci žáků ve smíšených věkových skupinách. Inspirovali jsme se na základní škole Mendelova v Karviné. Během nich jsme začali aspoň jednou za rok kolegům prakticky ukazovat, že učit se dá i jinak, než jak jsou zvyklí. Prezentovali jsme jim různé inovativní metody. To si myslím, že pomohlo. A při té příležitosti jsme pro děti vytvářeli texty na různá témata, o ekosystémech, ale i o Karlu IV., dokonce jsme napsali scifi povídku. A jelikož žáky takto pojatá výuka bavila, učitelé zažívali pocit úspěchu a určitý aha moment. Děti říkaly: „To bylo super, dneska jsme se nemusely učit!“ A přitom četly, psaly, tvořily, bylo z toho tolik výstupů… Naučily se toho spoustu, a stejně tak učitelé. V ten den museli všichni vyjít ze své komfortní zóny… Nejdřív byli někteří silně proti, ale pak získali důvěru. Viděli, že když dodržují připravený plán, že se to daří.

Kde jsou vaše zdroje inspirace, mimo školu?
Na koordinátora ŠVP jsem se školil u Šárky Mikové a Jiřiny Stang, což bylo hodně dobré, měli jsme i kurz kritického myšlení a typologie MBTI, která zkoumá a kategorizuje osobnostní typy (dětí i učitelů). Z toho hodně čerpám.

Vedení školy vás podpořilo?
Řekněme, že nás to nechali dělat. Někdy jsme ale měli pocit, že jsme trochu zanedbali zviditelnění a prezentaci toho, co děláme. Já jsem se pak stal zástupcem v roce 2014. A o rok později byla grantová Výzva 56 na podporu čtenářské gramotnosti. Uspěli jsme, dostali peníze a nakoupili do školy 500 knížek, do každé třídy jsme dali knihovničku. To ve třídách udělalo velkou změnu. Seznamy knížek jsme sdíleli i s jinými školami napříč republikou, které potřebovaly s výběrem pomoct…

A měli jsme ve škole všichni velkou radost, když knížky přišly. V roce 2017 jsme dostali možnost stát se čtenářskou školou. Podmínkou projektu Pomáháme školám k úspěchu bylo vytvořit nějaký tým. V něm měl být prvostupňový učitel, oborový učitel, češtinář, někdo z vedení… Zapojili jsme učitele, kteří sami chtěli. Nedávali jsme nic povelem. A tihle lidé dostali možnost se vzdělávat, rozvíjet. Postupně to předávají dál, nabalují na sebe další kolegy. Jsou určitým vzorem, který může pomáhat dále ostatním.

Učitelé mají dnes k dispozici tolik didaktických metod. I když někdo učitelství nemá od boha, může si velmi pomoci právě použitím metod, o kterých se dřív nevědělo…
Je to určitě pravda. Na druhou stranu je třeba, aby těm metodám učitelé opravdu rozuměli. Pokud celý sbor projde seminářem „čtením a psaním ke kritickému myšlení“ a děti pak celý den v každé hodině mechanicky malují pětilístek (což je prvek, který jim má pomoci nějak si zorganizovat myšlenky), děti to spíš otráví. Metody musí být ukotvené v cílech a učitel musí mít jasno, jak ta metoda v té dané hodině přispívá k učení. Musí vidět, co to dělá s dětmi. Dobrý učitel je učitel, který reaguje na děti, vnímá, s čím souvisí jejich chování. Takový učitel pak ani nemá problém s kázní.

České děti mají v testech matematiky problém se slovními úlohami, ukazují to i šetření PISA i maturitní výsledky. Souvisí to podle vás s nedostatkem matematického myšlení, nebo i s čtenářskou gramotností?
Když jsem před dvanácti lety začínal učit, myslel jsem si, že to je hlavně o tom, že neumějí pořádně číst. To už si tak úplně nemyslím, problém je i v nesamostatnosti úsudku. Komplexně to podle mě řeší Hejného metoda, ta kromě matematického myšlení rozvíjí i čtenářskou gramotnost. Máme na škole třídu, která má Hejného už šestým rokem. Já u nich učím dva roky, a ty výsledky vidím. Tihle žáci jsou na slovní úlohy připraveni dobře. Mám v té třídě nadané děti i slabé žáky, a u obou skupin vidím lepší výsledky, než je standard. Myslím, že obě ty skupiny spojuje jedno – mají ty hodiny rády. To je hlavní rozdíl. A když má člověk něco rád, tak to dělá lépe. Na výsledek to má zásadní vliv.

Tomáš Otisk vystudoval Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity, obor matematika a výtvarná výchova. Hned po skončení studia začal učit na ZŠ a MŠ Koperníkova v Třinci, od roku 2010 se zapojil do projektů rozvíjejících čtenářskou gramotnost. V projektu Čtenářských škol příležitostně lektoruje a je také mentorem čtenářské gramotnosti. Je také zapojen v MAPu Třinecka a spolupořádá Čtenářský festival Třinec ČteFest. Rád čte, a nejen pro sebe, ale i svým třem malým dětem.

Reportáž ze základní školy , kde je Tomáš Otisk zástupcem ředitelky, najdete ZDE. Věnuje se tomu, jak škola v dětech rozdmýchává chuť číst.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

1 Komentář
nejstarší
nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments
Ondřej Hausenblas
Ondřej Hausenblas
3 měsíců před

Jasně a domyšleně řečeno, díky, Tomáši, díky paní redaktorko.Věřím, že teď mnoho návštěvníků „Rodiče vítání“ bude žádostivo se dočíst, čím konkrétně v Hejného matematika posiluje čtenářství v dítěti. Já občas pozoruji, jak žákům prospělo, že se v Hejného matematice naučili myslit bádavě a spolu projednávat, ohledávat a řešit nějaký úkol, problém. To je zásadní věc i pro čtenářskou gramotnost, a je dobře, že hodně učitelů i v hodinách čtení a literatury děti k vážnému hovoru nad četbou vede. Je ještě něco dalšího, co matematika dává dítěti, aby „mu to dobře četlo“ a chápalo i mimo matematiku?

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x