Karkulka je příběh o pokušení, Bajaja symbolizuje vztah k otci. Co se dětem odehrává v hlavě, když poslouchají pohádky?

„Zase Sněhurku?,“ diví se někdy rodiče, když děti chtějí slyšet stále stejnou pohádku dokola. Je dobré jim to neodpírat – možná v nich zrovna rezonuje silné téma a pohádka jim pomáhá mu porozumět. Těm, kdo touží pochopit, co se odehrává v mysli dítěte, když naslouchá pohádce, by nemělo ujít, že nyní znovu vyšla populární kniha psychologa Michala Černouška Děti a svět pohádek.

Pohádky mají ve vývoji malého dítěte nezastupitelné místo. V pochopitelné formě mu přibližují velká témata lidského života, vnášejí do světa dítěte smysl a řád a nabízejí srozumitelné obrazy dobra a zla. Podporují rozvoj citového prožívání, sdělují dítěti informace o mravních dimenzích lidského života a mají i terapeutickou hodnotu.

Bajaja, aneb vztah malého chlapce k otci
Své vyprávění o rytíři v lesklém zbroji, který zdolá strašlivého draka a vysvobodí krásnou princeznu ze spárů jisté smrti, mají snad všechny evropské země. V českých zemích ho najdeme v pohádce o Bajajovi.

Proč mají chlapečci tak rádi vyprávění o tom, jak se nanicovaté, slabé a zbabělé princátko dokázalo postavit obrovskému, děsivému drakovi? Protože jim to připomíná situace, ve kterých se sami ocitají. „Vyprávění přímo zhmotňuje to, co se v duši malého chlapce často odehrává. Svým silným citovým hnutím, například své žárlivosti na otce, malý chlapec pochopitelně nerozumí, jen matně tuší určité souvislosti. Pohádka všechny takové pocity dokáže převést do obrazné řeči a nabídne optimistický konec představující pozitivní příslib do budoucna – i já vyhraji boj, naleznu svou vyvolenou a povedu šťastný život,“ píše Michal Černoušek ve své knize.

Připadá vám to přehnané? „Jen se v okamžiku, kdy se rozčilíte na své kluky, podívejte, tatínkové, do zrcadla! Uvidíte, jaké proměny dozná vaše tvář, jak zbrunátníte, jak dovedete cenit zuby, jak zvyšujete hlas. Najednou máte ne dvě, ale několik rukou, jimiž můžete hrozit. Drak je primitivní symbol maskulinní agresivity, síly dospělých mocností, o nichž synkové přirozeně nevědí, že jsou také jen omezené a nikoliv pohádkově všemocné. A takový drak v očích malých chlapců střeží a hlídá tu nejmilovanější a nad jiné drahocennou bytost – maminku.“

Ale nebojte se, otcové… Stejně, jako končí dobře příběh rytíře Bajaji, dokáže se i malý kluk vypořádat s protichůdnými pocity vůči svému otci. A nakonec, stejně jako v pohádkách, vás čeká happyend: zatímco Bajaja mohl vykročit do života s krásnou princeznou, bez pocitu viny ze zabití příšery, tak i váš předškolní syn se brzy svých fantazijních rivalit zbaví a začne se s vámi silně identifikovat.

Klasické pohádky z nového úhlu

Michal Černoušek, známý psycholog, spisovatel a vysokoškolský pedagog, se na klasické české pohádky podíval z nového úhlu. A tak rodiče můžou na příběh Popelky nahlédnout skrze téma sourozenecké rivality a odpoutávání se od matky, na Perníkovou chaloupku jako na příběh sourozenecké solidarity, nenasytnosti a vývoje k nezávislosti, na Červenou karkulku jako na alegorii pokušení a nevyzrálé erotiky a na Sněhurku jako příběh žárlivosti, narcismu a otcovské zrady. Studií o pohádkách obsahuje kniha šest, mimo to se zabývá významem a proměnou čertů v pohádkách nebo kapitolu o tom, jak může klasická pohádka posloužit k řešení problémů.

Kniha vyšla poprvé v roce 1990, v novém vydání ji letos vydalo nakladatelství Portál. I ti, kteří svým dětem pohádky čtou a uvědomují si, jak důležité jsou pro dětskou duši, budou po jejím přečtení překvapeni, jak velkou moc pohádky mají a co všechno dítěti zobrazují.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

12

 
1 Počet vláken diskuze
11 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Eva
Eva

Moc se omlouvám panu Černouškovi, ale po přečtení článku mi naskočila husí kůže. Vždycky jsem si myslela, že pohádky slouží k tomu, aby se děti učily vnímat věci , které třeba sami nezažijí. Učí se poznávat svět fantazie, porovnávat dobro a zlo, pomocí pohádek rozvíjí svou představivost, obohacují si slovní zásobu, v těch starších pohádkách B. Němcové a dalších poznávají krásu uměleckého slova. Pohádky mají sloužit ke zklidnění, že všechno dobře dopadne. Nikdy mně nenapadlo, že by děti používaly pohádky k řešení svých problémů. To spíš já jsem je používala jako příklad toho, čeho by se děti měly vyvarovat, aby… Číst vice »