foto: prototypci.cz

Jak probudit u dítěte aktivní postoj k životu? Nezlobte se na něj, že často mění zájmy, dejte šanci nudě a inspirujte

„Devadesát procent dětí na našich workshopech hlásí, že mají doma na tvoření jen papíry z tiskárny a penál do školy nebo že mamka nemá čas je naučit udělat uzel při šití,“ říká Veronika Šancová, která se dlouhodobě věnuje rozvoji podnikavosti a digitálních kompetencí u dětí. A tak sepsala pár tipů, jak potomky v téhle oblasti podpořit. 

Hned na úvod je třeba říct: žádný univerzální návod neexistuje. Každý rodič ale může udělat hromadu věcí, kterými rozvoj kreativity a podnikavosti podpoří. Anebo zabije. „A protože nám nejde o jednorázové výtvarné projekty, ale spíš o vybudování aktivního postoje k životu, tak nedostanete rady na konkrétní druh plastelíny, ale obecná doporučení, která rozvíjí nejen kreativitu, ale vaše dítko jako spokojenou lidskou bytost,“ říká Veronika Šancová.

  1. Vytvořte podmínky

Aby dítě mohlo být kreativní, potřebuje  vhodný prostor, nástroje a materiál. Není to raketová věda a nejde o nic nákladného – stačí běžné umělecké potřeby, přírodniny, papír, karton, krabice, zbytky látek nebo třeba stavebnice jako je Kapla, Lego nebo Merkur. Buďte připraveni na to, že kreativita generuje nepořádek a zkuste s tím být v pohodě. Netrvejte na tom, aby dítko hned uklidilo rozpracovaný projekt – raději vyhraďte místo, kde ho lze bezpečně uložit. Zároveň ale učte dítě, jak se o místo, materiál i nástroje starat.

  1. Dejte šanci nudě

Překonejte své nutkání dítěti vyplňovat čas a organizovat mu celý den, víkend nebo prázdniny – nechte mu čas se nudit. Dítě se musí naučit svůj program kontrolovat samo a také si umět vystačit. Nuda je naprosto zásadní pro rozvoj vnitřní motivace, plánování času a hlavně uvědomění si vlastních zájmů a potřeb. Také zkuste omezit počet pravidel a spíše s dětmi diskutujte o hodnotách a vašich představách tak, aby si děti samy nastavily normy a pravidla, která vidí jako smysluplná.

  1. Inspirujte

Umožněte dítěti osobní kontakt s inspirativními lidmi, kteří v nich dokáží probudit zájem o konkrétní obor. Zároveň nezapomeňte na to, že největší vliv máte a budete mít vy. Pro své dítě jste vzorem a jestli mu chcete předat, že tvořivost a aktivita jsou dobrou životní strategií, pak to musí vidět u vás. Dělejte nové věci, poznávejte nová místa, neschovávejte se se svým tvořením, opravujte a vylepšujte. A hlavně, sdílejte svoje pocity při tvoření – zkrátka je nechte pochopit, proč vás to baví (a taky co vás třeba i nebaví).

  1. Podporujte osobní zájmy

Pokud má vaše dítě o něco zájem, povzbuzujte ho a umožněte mu momentální vášeň rozvíjet. A to i v situaci, že zájmy často mění nebo je podle vašeho názoru nerozvíjí tím správným směrem. Je to normální – děti si potřebují vyzkoušet spoustu věcí než poznají, co je opravdu baví a naplňuje.Nezrazujte je, ale na druhou stranu jim ani netajte, že je pro vás některé jeho představy těžké naplnit. Děti tak získají reálný náhled na vlastní potřeby a vlastní rozvoj pochopí jako investici časovou a finanční.

Ani v oblasti znalostí nemějte strach z šířky na úkor hloubky – do budoucna budou mít náskok právě lidé, kteří se budou schopní zorientovat v komplexním světě kolem nás. Předčasný tlak na specializaci může zarazit zvídavost.

  1. Nebojte se reality

Děti se ve škole, v kroužcích a často i doma potkávají spíš s umělým světem (týká se to i her). Kontakt s realitou je ale něco, co je pro ně maximálně důležité. Nejen že je realita baví, ale pokud si ji propojí s učivem ve škole, tak si znalost zafixují a prohloubí. Všímejte si světa kolem sebe, dohledávejte informace a společně se bavte o problémech nebo možných vylepšeních. Nevyhýbejte se otázkám ze světa financí. Kolik co stojí a proč to tak asi je? Pokud si vypíchnete nějaký problém, který chcete řešit, dejte si na čas a pokuste se vymyslet několik scénářů řešení. Při realizaci si zkuste všímat nejen užitné hodnoty výtvoru, ale i společenského a ekologického dopadu, designu nebo marketingu. Realita je obvykle zatížena řadou limitů (finanční, řemeslné, časové), ale právě ty kreativitě prospívají.

  1. Hrejte si a fantazírujte

Povzbuzujte fantazijní způsob myšlení a ptejte se dítěte „co by se stalo, kdyby …“. Zkoušejte generovat bláznivé nápady a společně vytvářet šílené příběhy. Hrejte s dětmi hry, ve kterých vstupují do různých rolí a které stojí právě na příbězích. Naplno se vložte do hry na obchodníky s reálnými, a ještě lépe s vlastními výrobky. Naučte děti, že pravidla her nejsou pevně daná a sem tam je obměňte, zařaďte do nich něco bláznivého a společně se zasmějte.

  1. Tvořte společně

Společné tvoření je skvělou příležitostí k budování vztahu. U řešení kreativního projektu poznáváme nejen své dítě, ale i sebe samotného. Proces tvorby nám do cesty přinese řadu překážek, na nichž se učíme hodnotě času, společnému naslouchání, práci s chybou, řešení konfliktů, trpělivosti… Vhodné jsou jak drobné, tak dlouhodobé a náročnější projekty. V takovém případě se snažte dát dítěti prostor na vlastní zkoušení (včetně chybování) a plňte roli průvodce, nikoliv šéfa. Některé děti nebudou mít nápady pro vlastní projekt, nebojte se přinést vlastní, ale nedivte se, pokud se uprostřed společného projektu dítě odpojí a začne tvořit samo. Přesně to přece chcete!

Ne všechny aktivity ale musí dělat děti společně s vámi. Malé zázraky se dějí i mezi sourozenci, s babičkou a dědou nebo v partě kamarádů.

  1. Nechte jim kontrolu

Jestli chcete v dítěti vzbudit kreativitu, musíte mu krom času a prostoru na tvoření poskytnout také právo na ovlivňování své reality a budoucnosti. Děti potřebují držet kontrolu nad svým životem obecně. Přijmout zodpovědnost, určovat priority, samostatně se rozhodovat…

O tom, jak důležitý je pro dítě pocit vlastní kontroly nad životem jsme psali ZDE

Hodně těžkou disciplínou je v dnešní době rozhodování. Máme málo, špatné nebo zase moc informací, neumíme je správně zhodnotit a pořád se po nás chce rozhodování. Domácí tvoření je skvělá příležitost trénovat rozhodování v bezpečném prostředí. Opět – bez toho, abyste dětem umožnili rozhodování i v běžném životě, to fungovat nebude.

  1. Pomáhejte

I velmi samostatné a přirozeně kreativní děti potřebují občas pomoc dospělého. Ideální je nevstupovat do dětských projektů příliš aktivně, ale spíš nabídnout pomoc v případě zádrhelu. Někdo potřebuje pomocnou ruku už v počáteční fázi – utřepat nápady, naplánovat projekt nebo sehnat materiál. Pro mnohé (zejména kreativnější) děti je frustrující nebýt schopen sám dotáhnout svoje vlastní nápady a drobná pomoc nebo rada dospěláka může celý projekt zachránit.

  1. Nehodnoťte – oceňujte

Některé výtvory dětí jsou propracované a krásné, jiné triviální a nedotažené. Důležitá je aktivita a snaha proměnit nápad ve skutečnost – důraz na řemeslnou dokonalost může dítě zablokovat. Hodnocení nahraďte zájmem – pokud vás dítě požádá o názor, všimněte si jedinečných aspektů jeho práce, ale nekritizujte. Ptejte se, co ho k nápadu vedlo, jak se mu tvořilo nebo jestli by něco udělalo jinak. Oprostěte se od vlastních představ, jak by jejich dílo mělo vypadat.

Dejte svému dítěti pocit, že ho vidíte jako kreativní bytost a že věříte v jeho schopnosti. Nesoustřeďte se ani tak na výsledek jeho práce, ale na proces – bude to mít pozitivní vliv na jeho sebevědomí. Všímejte si jeho pokroku, samostatnosti, schopnosti překonat překážky nebo dotáhnout projekt do konce.

Další tipy najdete na blogu prototypci.cz.

4

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
1 Comment threads
3 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors
Markéta M.Kateřina *Markéta M Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Markéta M
Host
Markéta M

Pokud 90% dětí, navštěvujících workshop, má doma k dispozici pouze papír do tiskárny a školní penál, tak se ptám, jací rodiče to své děti do workshopů posílají.
Nebo je to nadsázka, která má argumentačně podpořit důležitost podobných workshopů?

Jinak s textem celkem souhlasím.

Kateřina *
Host
Kateřina *

Markéto M, já to zase naprosto chápu :) Nemám absolutně tvořivého ducha, nudí mě to a dá se říct, že i otravuje. Když mi děti donesou požadavek ze školy, že mají donést to či ono na ruční práce, jsem z toho vždycky nešťastná, protože opravdu doma nemáme kusy látek, různě velké knoflíky a dokonce ani vlnu, vatu nebo jiné super věci ke tvoření. Děti si s tím samy hrát nechtějí a mě to nebere. Jsem ráda, že nemusím ani péct na vánoce, to by mi zkazilo celé svátky :D

Markéta M.
Host
Markéta M.

Kateřino, určitě máte doma aspoň ruličky od toaletního papíru, špejle, lepidlo a občas i nějakou tu krabici. :) Náš syn se vyblázní i s alobalem.
Ovšem i já jsem někdy zaskočená požadavkem učitelek:) a to máme doma kde co.

Kateřina *
Host
Kateřina *

To zase jo.. jste mi připomněla, jak jsem staršímu ze zbytku kartonu a lepicí pásky udělala „lyže“, a místo lyžáků použila crocsi.. to byla sranda a hotovo za minutu :D Taky jsem byla „nucena“ ušít dětem medvídka, požádaly mě o to.. to bylo krutéé. Výsledek naprosto katastrofální, ale děti ho milují a mají ještě dnes.. je to něco mezi medvídkem, Hello Kitty a neidentifikovatelným objektem. Ovšem děti přesně dodržovaly „pravidla“ uvedená v článku a co je nejdůležitější, nekritizovaly, nehodnotily, ale oceňovaly a podporovaly. Byl to nervák pro všechny a dodnes vzpomínáme na mé sebezapření a jejich hrdost, že maminka něco… Číst vice »