Kdo strávil v posledních letech léto v Praze nebo jiném velkém městě, nejspíš si musel uvědomit, jak špatně jsou naše města připravená na extrémní počasí – horko, sucho nebo přívalové srážky. Opatření, která mohou pomoci, přitom nemusejí být drahá a náročná – a můžou se na nich podílet i děti. A vysadit řadu keřů, strom nebo zařídit na pozemku školy malý vodní prvek.
„Snažíme se, aby se děti dokázaly rozhlédnout po svém okolí a podívat se na něj trochu jinýma očima,“ vysvětluje koordinátorka a lektorka programu Ekocentra Koniklec z Prahy 3 Alžběta Škodová. Ekocentrum nabízí v hlavním městě programy zaměřené na změnu klimatu a její dopady na život ve městech dětem od mateřinek až po střední školy. „Tím to ale nekončí,“ dodává lektorka. „Děti se naučí chápat, jak se města v extrémním počasí chovají, a s pomocí lektora navrhnou také opatření pro okolí svojí školy. Ta mohou, pokud uspějí v závěrečné soutěži, také realizovat.“
Děti jako stavitelé města
Děti program nejdřív vede k pochopení, jak funguje životaschopné město. Z čeho se skládá? Co v něm nesmí chybět? A jak se to projeví, když je něčeho moc, nebo naopak něco zase chybí? Děti ze školek a prvních tříd pracují ve třídě, s divadlem, vystřihovánkami nebo interaktivní tabulí. Naučí se, jak se chovat třeba při silné bouřce, vichřici nebo ledovce. Starší žáci se ale dostanou i ven. Pozorují okolí svojí školy a porovnávají ho se zásadami pro fungování zdravého města. Jak je okolí jejich školy připraveno na vlny horka nebo na přívalový déšť? A co si o tom myslí obyvatelé, kteří v blízkosti žijí?
„Čtvrťáci, páťáci a zejména děti na druhém stupni už dokážou nejen leccos pochopit, mají i vlastní nápady. Badatelské týmy žáků přicházejí s různými návrhy na opatření pro své okolí. Chceme, aby se děti dokázaly na svých návrzích domluvit, aby je nějakou formou zpracovaly a dokázaly je i odprezentovat – ať už spolužákům, nebo dokonce i odborníkům na Magistrátu hlavního města Prahy na závěrečné soutěži žákovských projektů. Zásadní je kvalita žákovské výzkumné práce, ale děti si procvičí i komunikační dovednosti, argumentaci i schopnost vystihnout podstatné, naučí se přemoct trému,“ říká Alžběta Škodová.
Sázení stromů nebo keřů, nové kohoutky a zářivky
„Prezentací náš program ale nekončí. Magistrát hlavního města Prahy nejlepším návrhům dětí přiděluje částku 10.000 korun na jejich realizaci. Dál se daří zapojovat i některá zastupitelstva jednotlivých městských částí, aktuálně například MČ Praha 6. Když děti přijdou s dobrým nápadem, dokážou ho dobře rozpracovat a následně na soutěži odprezentovat, může být zrealizován,“ popisuje Alžběta Škodová, co následuje po workshopu ve třídě a okolí školy. Soutěž organizuje Ekocentrum Koniklec za finanční podpory MHMP a finále se uskuteční v červnu 2019.
Základní škola v Praze v Písnici tak získala na svůj pozemek nový strom, který děti zasadily, daly mu jméno a chodí se o něj starat. Sázení stromů je naprosto klíčové adaptační opatření ve městě, které přispívá především ke zmírňování vysokých teplot a zlepšení mikroklimatu ve městě. Stromy neposkytují pouze stín. Odparem vody ze členitého povrchu listů dokáže jediný strom ochlazovat vzduch podobným výkonem, jako má sto domácích ledniček. Stromy samozřejmě v suchu trpí, proto je potřeba vysazovat stromy, které sucho snáší, např. akáty.
Další škola v centru Prahy zase vyměnila zářivky po budově za úspornější a nechala na kohoutky nainstalovat perlátory neboli šetřiče vody, které vytvářejí silný proud s nižším průtokem, a tedy i nižší spotřebou vody. Jinde si zase žáci vytvořili na pozemku školy jezírko. A v Uhříněvsi vysadili keře podél rušné silnice poblíž školy, aby zmírnili dopady husté automobilové dopravy a zlepšili ovzduší v okolí školy.
Když se ti něco nelíbí, můžeš to změnit
“Žáci měli možnost vidět svou obec jinýma očima a v úzkém propojení s realitou. Díky stanoveným cílům projektu měli všichni zúčastnění osobní zájem podílet se na úpravách v místě svého bydliště. Celý projekt pomáhá také u dětí vytvářet lepší postoj k životnímu prostředí a buduje u nich pocit zodpovědnosti,” říká Zuzana Schilhartová, jedna z učitelek, jejíž třída programem prošla.
„Děti si zažijí i pocit, že na nich a na jejich názorech záleží, že i ony můžou něco změnit. Naučí se k problémům přistupovat aktivně a dotáhnout řešení do konce. A to jsou schopnosti, které se jim určitě v životě neztratí,“ uzavírá Alžběta Škodová z Ekocentra Koniklec. Projekt je v omezeném množství školám nabízen zdarma.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Zajímavý nápad a velký příklad pro mnohá města, kde se zeleň objevuje málo (parkoviště, velká nákupní centra) a pod. Je dobré a příkladné zapojit mladé lidi do utváření životního prostředí už od školních let, budou se vracet ke svým stromům, které zasadili a taky budou mít jiný přístup k prostředí ve kterém žijí. Bylo by dobré v mnoha městech se zamyslet, zda tento nápad nestojí za zkoušku a nestane se tak novou tradicí. příroda by nám byla vděčná.
Nejvíce ovšem malé dětičky udělají, pokud budou do školy chodit po svých, a ne, že je rodiče dopravují auty do škol, na kroužky a všude jinde auty, za ohromného vypouštění CO2 do ovzduší.