Jedna rodina jezdí s dětmi do všech koutů světa, druhá zůstává na chalupě. Co je lepší?
Sedmiletá Johanka Chlumská obvykle protestuje, když se má jít na procházku nebo na výlet. Nejraději si hraje u chalupy, kde tráví prázdniny s rodiči. Ti dávají přednost klidné dovolené, užívají si pohody a toho, že nikdo nic nemusí. “Je parádní vidět, jak se děti dokážou samy zabavit a téměř nic k tomu nepotřebují,” říká Johančina maminka Tereza. “Chodíme společně na různé výlety. Mám pocit, že dětem je jedno, jak daleko jsou od domova, aby si prázdniny užily a poznaly něco nového.”
To dvanáctiletá Anežka Pospíchalová zase hrozně ráda cestuje. „Cestou do Dark Cave jsme přeletěli řeku na zip lajně. Pokračovali jsme pěšky tmavou jeskyní až k jezírku husté bahnité vody,” popisuje nevšední zážitek z cesty do Vietnamu její maminka Lucie Pospíchalová. “Bahno bylo všude kolem nás i na stěnách. Mně to moc příjemné nebylo, ale naše Anežka se v té koupeli štěstím rozesmála, byla u vytržení, hrabala se v tom, veselila a říkala, že to jeden z nejlepších zážitků z Vietnamu.”
Exotika (nejen) do slohovek
Lucie se svým manželem a dvěma dětmi – krom Anežky mají ještě desetiletého Matouše – každé prázdniny volí nějakou zajímavou exotickou destinaci, cestováním stráví celý měsíc. “Chceme, aby si děti rozšiřovaly obzory, poznávaly nové kultury a vnímaly, jak se žije jinde,” říká Lucie. Podle toho taky pečlivě zvažují, na jaký kontinent a do které země se příště vydají, a hlavně promýšlejí program na místě. Jezdí do méně turistických míst, kde mohou zažít místní život, ale nevyhýbají se ani atrakcím a adrenalinovým aktivitám, které dětí baví. Chtějí toho vyzkoušet a zažít co nejvíc. Lucie přiznává, že na konci dovolené všichni cítí únavu, ale ze svých zážitků pak čerpají celý rok. Děti třeba při psaní slohových prací.
Ovšem Johanka taky nepřijde zkrátka. Dnes třeba jdou s rodiči a sestrou na výlet k rybníku podle mapy. Od rána se diskutuje, kudy a jak dlouho se půjde a nad mapou vymýšlí trasu. Během cesty rodiče pravidelně kontroluje, aby se plán nezměnil. S dobrým pocitem, že má situaci pevně v rukou, jí najednou obvyklá pohodlnost přechází. Krize nastane až těsně před cílem, když se vytoužený rybník ne a ne objevit. Pátrání v mapě, kde přesně se skupina nachází, ale ukázalo, že koupání na děti čeká už za zatáčkou. Ještě pár minut a Johanka i se sestrou blaženě plavou v rybníce.
Léto je ideální čas pro to, aby děti poznávaly nové věci, získávaly nové zážitky a zkušenosti. Je jedno, jestli během své společné dovolené cestujete, nebo zůstáváte doma v Čechách, hlavní je, aby byl společný čas příjemný a zároveň přínosný pro všechny členy rodiny bez ohledu na věk. Abyste vy i vaše děti byli spolu šťastní.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Myslím si, že snad každý by uvítal strávit měsíc o prázdninách někde v zahraničí, v exotice, ale neznám nikoho, kdo by mohl na měsíc „vypadnout“ z práce (zaměstnání/podnikání). A navíc každý rok si našetřit těch X-desítek tisíc (protože s dětmi asi těžko půjdete jako baťůžkáři s tím, že nevíte co budete jíst a kde budete spát).
Mělo by v tom článku být i uvedeno, kolik koho co stojí. To, že obě dovolené mohou být nezapomenutelné, nerozporuji. Někdy ta u nás může být i daleko lepší a děti, až budou větší, si mohou samy zajet tam, kam budou chtít…
Je to článek zajímavý a vhodný k přemýšlení. Zažili jsme se synem oba typy dovolené, takže si dovolím srovnávat. Jenže byly o něco kratší. Když se narodil, už od malička měl problémy s dýcháním, takže pokud šlo, vyjeli jsme do hor. Malá Morávka byla naším cílem. Když už byl trochu větší, znal to tam víc a chodili jsme objevovat čím dál víc vzdálenější místa. Když měl tak 6 – 7 let, navrhl mu táta, zkusíš to vyšlapat na Praděd. Jezdili tam sice autobusy, to byla pojistka, ale nakonec tu výzvu přijal a s tátou zvládli celý výšlap a odměna byla na rozhledně, nebo snad vysílači. Vrátili se oba s nadsenim, hlavně syn, co dokázali a viděl. Hlad měli pořádný a oběd do nich jen padal. Byl to velký zážitek a kluk na něj byl pyšný. V jeho deseti letech jsme se rozhodli s manželem, že se vypravíme do míst, která byla zase pro nás místem X, protože po návratu z této dovolené se nám syn narodil. Protože to bylo u moře byl to ozdravný pobyt hlavně pro syna. Protože podle internetu bylo v nabídce malé golfové hřiště, lákalo ho hlavně to. Ale podařilo se mu objevit krásu moře. Voda byla mělká, pláž pro děti a tak celé odpoledne s vystrčeným zadkem se šnorchem hledal škeble a další poklady moře. Užili jsme si to také, když jsme se setkávali u jídla s mladou rodinou se dvěma dětmi. Byly to krásné a příjemné dny, u fografii vzpomínáme. Myslím si, že jde to o to, najít si pro své děti čas a hlavně společně hledat, co by chtěly poznat. Darovat jim svůj čas se svého odpočinku, protože společné vzpomínky vám nikdo nevezme.