Jednou po mně házeli i bačkory, vzpomíná mladá učitelka na krušné začátky. Učí dál, a chce se zlepšovat

Jednou po mně házeli i bačkory, vzpomíná mladá učitelka na krušné začátky. Učí dál, a chce se zlepšovat

Do školy nastoupila s nadšením a s odhodláním mít s dětmi partnerský a otevřený vztah. Jenže pubertální žáci jí postupně přerůstali přes hlavu a její původní ideály braly za své. “Jednu hodinu dokonce lítaly po třídě směrem k tabuli pantofle. Postupně jsem se, ač nechtěně, stávala méně otevřenou a více autoritativní,” shrnuje Alžběta, učitelka angličtiny a informatiky z jedné středočeské základky. Jak z takové situace ven? Děti neposlouchají, jsou divoké, nemají respekt k autoritám, zaznívá často ve veřejné debatě. Učitelům denně hrozí, že

Je trendy, aby děti ve výuce používaly vlastní mobily. Co to ale znamená ve složité realitě?

Z prostředí firem se do škol rozšířila filozofie BYOD neboli bring your own device (přines si svůj vlastní přístroj a na tom pracuj). Chytrý telefon má dnes každý po ruce, opíráme se o něj při hledání informací pořád, googlujeme ostošest. Logicky se tedy začala prosazovat myšlenka, že vyučování nelze od tohoto rozšířeného civilizačního návyku oddělit. Je třeba ho naopak do výuky integrovat, volají mnozí. S čím vším se v realitě tato teoreticky naprosto korektní myšlenka potkává? BYOD, bring your own device neboli přines si

Zapomněli jsme jako společnost, jak vážená by měla být učitelská profese, říká organizátorka ceny pro učitele

„Učitel je člověk, který má obrovský vliv. Může děti formovat, i deformovat. Hodně pro žáka udělat, ale i hodně pokazit. Proto bychom dobré učitele měli umět docenit,“ říká Hana Matoušů, která má na starosti organizaci české odnože mezinárodního ocenění Global Teacher Prize Czech Republic. Vyzvídali jsme na ní zajímavosti a fakta o této ceně,  která se letos koná již potřetí (první rok byl pilotní) a má napomoci pozvednout prestiž a vážnost učitelské profese. Na Nový rok odstartoval nový, již druhý

Z lásky k autům se syn naučil psát. Škola využívá energie dětského zájmu, říká česká maminka žijíci v Bruselu

Děti Evy Hrnčířové, která s manželem přišla před lety do Bruselu jako zpravodajka České televize a žije tu pořád, chodí do Mezinárodní Montessori školy. Ta zahrnuje i školku. Eva je momentálně na mateřské dovolené s půlročním Teodorem. Nejstaršímu synovi Tobiášovi je 12, prostřední Emmě je 5 let.   Školy v Belgii začínají už mateřskou školkou, na kterou plynule ve stejné budově navazuje první stupeň. Naši školu si v podstatě vybral Tobiáš ve třech letech sám. Na rozdíl od belgických školek, kde se

Dětské hraní dnes ovlivňují velké firmy. Rodiče by se měli vzepřít a jít s dětmi do přírody, říká německý pedagog

„Když se nějaké síly dostanou příliš do převahy, objeví se protisíly. Nemějme tedy starost a tím méně strach. Jděme svou cestou,“ říká Rudolf Hettich, který přijíždí do Česka vzdělávat učitele z lesních školek. „Účastníkům jeho seminářů se pod jeho vlivem často úplně změní pohled na přírodu,“ říká Luboš Vedral  z Asociace lesních mateřských škol, který s propagátorem přírodní pedagogiky Hettichem udělal rozhovor. Co je to prahra, termín, který už desítky let používáte? Prahra je elementární přístup k přírodě, pohyb dětí v přírodě a hra s přírodními materiály,

Kouzelnická škola v Bradavicích očima mladého učitele a milovníka moderní didaktiky: nic moc, ale má jednu přednost

Mladý učitel Daniel Pražák si během pracovní neschopnosti pustil všechny filmy o Harrym Potterovi. „Léta strávená na Pedagogické fakultě mě nenávratně deformovala, což se v tomto případě projevilo tak, že jsem si nemohl pomoct, abych se na výkony bradavických učitelů nedíval pohledem moderní pedagogiky,“ říká. Tady jsou jeho pozorování. Δ Ředitel Brumbál je (pravděpodobně) zavalen provozní administrativou a komunikací s ministerstvem, jelikož vůbec nemá vlastní výuku a neexistuje jediný doklad, že hospituje v hodinách svých kolegů. Δ V Tajemné komnatě a

Méně žáků ve třídě, vyšší kvalita výuky? Ano, ale… O měření kvality škol se špičkovým americkým ekonomem

Jak změřit vliv ředitele školy na studijní výsledky žáků a co se stane, když snížíme počet dětí ve třídě – tím se ve dvou svých studích zabýval  Steven Rivkin, uznávaný profesor ekonomie University of Illinois v Chicagu. Hodnocení školského systému je jednou z hlavních oblastí jeho vědeckého zájmu.  Na jaké komplikace snaha o vědecký důkaz dopadu práce ředitele na vzdělávací výsledky žáků narážela? A jakou jste použili metodologii? Představme si situaci, že v nějaké škole působí skvělý ředitel, nebo ředitelka, který

Lidi se nehandrkují a společně řeší, co je pálí. Utopie? Elixírem české demokracie jsou žákovské parlamenty

Demokracii neumíme, vyžaduje totiž kompetence, které se generace lidí v produktivním věku neměly kde naučit. A tak většina z nás všude tam, kde se má společně dojít k nějakému rozhodnutí, ať už je to v bytovém družstvu, ve městě či ve velké politice, jen zoufale přihlíží tomu, jak se dané společenství topí v námitkách, střetech a malomyslnosti. Nechcete, aby stejně trpěly i vaše děti, až vyrostou? Pořiďte jim ve škole žákovský parlament. Vypadá to jako hloupá zkratka? Žákovské parlamenty jsou vzdělávací nástroj. O politiku

Je „montessori“ dobré pro život a jaký je pak přechod na střední školu? Zkušenost samotných žáků

Je alternativní škola dobrá pro další studium a pro život, nebo ne? Zeptali jsme se několika studentů středních škol, kteří vychodili Montessori sekci ZŠ Na Beránku v Praze a ve své škole pořádají besedy o tom, jak se připravovali na přijímací zkoušky, jakou školu si vybrali a jak se jim tam daří. Nás to taky zajímalo. “Montessori sekce ZŠ Na Beránku v Praze funguje už 13 let. Samozřejmě sledujeme, kam naši žáci odcházejí,” říká vedoucí montessori větve Mirka Kellovská. Mezi jejich