Člověk je v cizině tak zranitelný, a rodič zvlášť… Vyprávění české maminky o školkách (a úřadech) v Rakousku a USA

Člověk je v cizině tak zranitelný, a rodič zvlášť… Vyprávění české maminky o školkách (a úřadech) v Rakousku a USA

Mariana Slačálková Otterová před dvěma lety prožila půl roku ve Vídni, odjela tam s mužem Ondřejem a čtyřletou Rózou kvůli manželově studijnímu pobytu. Pak se vrátili do Prahy a po roce a půl zase na dalších šest měsíců odcestovali, tentokrát do Providence, města na východě USA. Srovnání vyhrává Providence. „Rakouské učitelky nikdy nezvýšily hlas, ale my jsme se jich trochu bály i tak, na můj vkus vše moc hrotily,“ říká Mariana. „Pro Američany naopak nic nebylo problém, až jsem byla překvapená.“

Ochutnat cizinu, postarat se o sebe, něčemu se přiučit… Erasmus přemísťuje kvanta studentů. Plní, co slibuje?

Po ukončení vzdělání u svého mistra se tovaryš vydal do světa na zkušenou a zdokonaloval své řemeslo v jiných, vzdálených dílnách. Otrkával se u cizích. To byla od konce středověku běžná součást profesního vzdělávání. EU tedy v principu nevymyslela nic nového, ale putování za pracovní a životní zkušeností do zahraničí masívně podporuje. V období 2014-20 má Erasmus + rozpočet 14,7 miliardy eur. Je to dnes možná nejpopulárnější projekt EU a netýká se jen vysokoškoláků.  „Pořadatelem byla španělská škola a nás

České děti ve věku internetu: opravdu závislých je málo, ale většina zažívá digitální stres. Mobil je ruší i znejisťuje

Děti se na síti setkávají s šikanou i pornem, asi pět procent českých dětí trpí závislostí. Většina ostatních zažívá digitální stres. „Jde o situaci, kdy dítě sice ještě chodí do školy, funguje, ale už ho nic jiného nebaví. Takové děti s mobily chodí i spát, ale pro neustálá upozornění z aplikací spí povrchně a přerušovaně. Když jim pořád cinkají zprávy, ruší je to. Když ale necinkají, tak jsou v panice – co se děje? Zapomněli na mě ostatní? Hladina stresového hormonu kortizolu je u

Trénink mozku, ale i schopnosti spolupracovat a zvládnout své emoce. Reportáž ze školy, kde se věnují nadaným dětem

V Česku jsou podle odhadů odborníků desetitisíce mimořádně nadaných dětí. Nějakou formu nadání má každé páté dítě. České školy však na takové žáky mnohdy nestíhají pamatovat. Výjimky existují: tak třeba ZŠ Mohylová na pražském sídlišti Stodůlky. Zhruba dvě děti z každé třídy tam docházejí na rozšiřující výuku, která je na míru šitá jejich nadání. Je páteční ráno a v učebně zvané „jazykovka“ se schází čtveřice páťáků – tři chlapci a jedna dívka. Aktivita na rozcvičení: záhadný případ. Detektiva zavolali k sebevraždě. V místnosti byl člověk,

Jak vybudovat u žáka sebevědomí? Nehodnotit a nesrovnávat, říká vítěz soutěže o nejlepšího učitele Tomáš Chrobák

„Učitelé jsou zbytečně autoritativní, protože se bojí, že se jim hodina rozpadne. Já se nebojím. Vím, že mě děcka berou, ani vlastně nevím, čím to je. Asi tím, že se o ně zajímám a snažím se je chápat,“ říká letošní vítěz soutěže o nejlepšího učitele Global Teacher Prize Tomáš Chrobák. Učí na druhém stupni základní školy Baška na Frýdecko-Místecku a porota, která měla možnost zažít jeho výuku, na něm ocenila nejvíc „využití smysluplných metod a forem práce, kdy matematika je nejen

„Vidět v dítěti světlo, vychovávat ušlechtilé lidi.“ S učitelkou moskevské základní školy č.1561 o „humánní pedagogice“ Šalvy Amonašviliho

Ač je Šalva Amonašvili se svou humánní pedagogikou v Rusku i mimo něj poměrně známý a uznávaný, a to i mediálně, v třináctimilionové Moskvě podle tohoto směru učí jen jedna škola. Je to škola 1561, kterou jsme navštívili. Učitelka Tatjana Žundrikova: „Pedagogický proces se má soustředit na rozvíjení radosti ze života. Dítě se nepřipravuje ve škole na život, ono život už žije.“ Jak jste se stala učitelkou? Co jste vystudovala a jak jste se dostala do této školy? Nebyl to

Jak se má žákyně Anička v Libanonu? Chodí do křesťanské školy a už od tří let se učí čtyři jazyky

Monika Saadeh vystudovala v ČR střední školu a pak odešla pracovat do zahraničí. Se svým libanonským manželem Rogerem, který pracuje jako generální ředitel technologické firmy v Nigérii, má dvě děti. Žije s nimi v Libanonu poblíž města Tripolis. Je v domácnosti. Do zahraničí jsem odjela poprvé v roce 2002 jako au-pair, a to do Německa. Poté následovalo Španělsko, kde jsem potkala svého budoucího manžela. Jmenuje se Roger, je to Libanonec a v Barceloně studoval vysokou školu. Ve Španělsku jsme oba pracovali tři roky v jedné britské firmě,

Je vaše dítě závislé na „lajcích“? Nebo trpí syndromem FOMO? Jak na sociální sítě, aby nám nepřerostly přes hlavu

Facebook, Twitter, Instagram, Snapchat, Tik Tok. Určitě jste už alespoň o některých z nich slyšeli. Sociální sítě nastoupily na internetové výsluní zhruba kolem roku 2010 a pěkně s našimi životy zamávaly. K lepšímu, nebo k horšímu? To záleží na tom, jak si je připustíme k tělu a jak s nimi umíme zacházet. Platí to pro děti, ale i pro dospělé. Sociální sítě vytvořily zcela novou etiku a pravidla sociálního soužití. Společnost i zákony se s tím musejí vyrovnávat. Teprve postupně zjišťujeme, co je a není vhodné na

K rozdělování dětí už dochází i na prvním stupni. S Janou Strakovou o tom, proč jsou velké rozdíly mezi školami problémem nás všech

„V běžných veřejných školách vznikají výběrové třídy, za které si rodiče často připlácejí, a dětem se v nich dostává lepší péče. Odneseme to my všichni,“ říká akademička Jana Straková. Už dlouhá léta upozorňuje na to, že kvalita vzdělání českých dětí extrémně závisí na tom, do jaké školy chodí, v jak bohatém regionu žijí a jaké mají rodinné zázemí. Za prosazování rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny děti získala v únoru ocenění Nadace České spořitelny. Jak si stojí český vzdělávací systém z hlediska nerovností