Náročnost maturity by se neměla zvyšovat, už tak máme neúspěšných dost, shodli se odborníci

Náročnost maturity by se neměla zvyšovat, už tak máme neúspěšných dost, shodli se odborníci

Debaty o podobě státní maturity nekončí, školský výbor Sněmovny přijal minulý týden návrh, podle nějž se zavedení povinné maturity z matematiky odkládá o dva roky. To jde proti názorům velké části odborníků. Účastníci únorového Kulatého stolu SKAV a EDUin se shodli na tom, že by se náročnost jednotné zkoušky neměla zvyšovat. „Nejsme jako společnost připraveni na zvyšující se podíl neúspěšných maturantů, kteří skončí se základním vzděláním. Pro zaměstnavatele není komfortní, že se při neúspěchu u jednotné části maturity nezohledňuje úspěch v

Dokument V síti ukázal, co se děje v kyberprostoru. Zůstaňte klidní a budujte sebevědomí dítěte, radí rodičům odborník na digitalizaci

Dokument V síti o zneužívání dětí na internetu vyvolal společenskou diskuzi ještě před svou premiérou. Dotkne se každého, kdo má děti. „Co mají dělat rodiče po zhlédnutí? Především zůstat v klidu,“ radí zakladatel webu digideti.cz Jan Kršňák. A budovat sebevědomí. „Spousta dětí je vychovávána v tom, že dospělým se neodmlouvá, učí se to tak přece i ve škole. A my po nich najednou chceme, aby poslaly do háje někoho, kdo je zkušenější, mocnější a ještě je manipuluje.“ Odpovídá film V síti realitě?

Je dokázáno, že ve škole, kde děti převážně sedí, bývá víc kázeňských problémů, říká norská psycholožka

Neposlouchají, odmlouvají, mluví sprostě, křičí, vybuchují. Děti s náročným chováním jsou postrachem mnohých českých učitelů. Jedno takové dítě dokáže rozložit hodinu a narušit prostředí pro všechny. Mnozí učitelé už také zjistili, že nadávky, výhrůžky a tresty nefungují. Jak si ale s takovými dětmi poradit? Mluvili jsme s Kajou Johannessen, norskou psycholožkou, která se specializuje právě na práci s náročnými dětmi. Existují podle vás „zlobivé děti“? A kdo to je? Určitě existují děti, které se ve škole neprojevují žádoucím způsobem. Neposlouchají dospělé; pokud je něco

Káthmándú na cestě za štěstím: chce to mít školy, nebo výdělek v cizině. Jak se tu dohání vzdělání?

Do večerní školy Nandi Ratri v hlavním městě Nepálu Káthmándú chodí pomocnice v domácnosti, poslíčci, dopravci nebo stavební dělníci v naději, že si tu doplní nedokončené vzdělání a pak složí závěrečné zkoušky. Každý den od pěti do devíti, šest dnů v týdnu, několik let. Nandi Ratri School byla kdysi legendou a inspirovala několik desítek klonů, ty časy jsou ale ty tam. Nekvalifikovaní Nepálci teď hledají štěstí v Malajsii a zemích Perského zálivu. A snaží se zajístit vzdělání dětem. Nandri Ratri

Zápisy na základní školy se blíží: dát dítě na tu nejbližší, nebo hledat ideál? Jak vybrat, ale nepřebrat

Výběr školy pro prvňáka není žádná legrace. Většina rodičů odvede své dítě k zápisu na spádovou základní školu a dítě se tak vzdělává v místě bydliště, se svými vrstevníky, které zná ze sousedství nebo z mateřské školy, takže vzniká přirozená vazba na místo bydliště i okolní komunitu. To jsou mimo jiné důvody, proč mnohé státy rodičům ani jinou volbu neumožňují a všechny děti míří do školy spádové. U nás volba školy existuje, takže rodiče stojí často před dilematem. Jak vybrat,

Rodina v síti: Já a mé virtuální já aneb Jak se starat o svou digitální identitu a nezbláznit se z toho

V digitalizované společnosti tvoří vystupování na internetu nedílnou součást naší identity. Krom reálné osobnosti máme ještě tu digitální. Na té je zrádné, že ji nevytváříme jen my sami a nemáme nad ní vždy kontrolu. Dokonce nám ji může někdo ukrást. Jak by měla naše digi-identita vypadat a jak si ji co nejlépe ochránit? Digitální identita je souhrn informací o naší osobě, které lze nalézt na internetu. Stejně jako máme každý svou osobnost v reálném prostředí – způsob chování, vlastnosti, dovednosti, interakce, práva

Lucembursko utrácí za vzdělávání nejvíc peněz a ve školách je to vidět, ale na výsledcích bohužel ne, říká česká maminka

Jana, Zdeněk, Tatiana a Alexander Janouškovi žijí v Lucembursku. Až na to, že tam velmi často prší, se jim v maličké zemi, kterou většina lidí těžko hledá na mapě, velmi líbí. Hlavním problémem tamního školství je podle Janouškových přehnaná mnohojazyčnost. Jak to vypadá v lucemburských školách? A je vidět, že země utrácí za školství na hlavu nejvíc peněz ze zemí OECD? První díl vyprávění o Lucembursku si můžete přečíst ZDE Když se naše rodina nějak srovnala s výukou minimálně ve

Není družina jako družina: někde mají nabitý program, jinde jen čekají na rodiče. Jak to funguje tam, kde se nikdo nenudí?

Zoja Zlonická už dlouhá léta vede své oddělení družiny v jedné základní škole na okraji Prahy. Jak říká, její specialitou je pobyt venku, mimo školu. Se „svými“ dětmi chodí každé úterý na dvě hodiny do blízkého lesa, zbylá odpoledne pak tráví na divoké zahradě v sousedství školy, kterou má zapůjčenou k užívání od majitelů. „Tak děti, uklízejte, za chvíli vyrážíme,“ říká Zoja Zlonická svým třeťákům ze ZŠ Kunratice a o chvíli později se už šestnáct třeťáků rozbíhá po blízkém lese. Rychle utvoří

Přijala jsem sázku, že zruším výklad od tabule, říká moravská učitelka, která získala 2.místo v učitelské ceně

„Někdy už jen tím, že člověk dělá něco navíc, jako by na sebe chtěl upozorňovat, někdo to tak vnímá,“ říká Monika Olšáková. Mladistvě působící učitelka přírodovědných předmětů působí na základní škole v moravské vesničce Janovice a loni získala druhé místo v učitelské soutěži Global Teacher Prize. Mluvili jsme s ní o její vášni pro badatelský způsob výuky a učitelskou spolupráci a o stresu, který zažívá pedagog, když vybočuje. Čím teď ve škole žijete? Dobrodružných momentů je v tomto školním roce víc.