Kritické myšlení, čtenářská gramotnost, eseje od první třídy. Školy v Dubaji jsou skvělé, ale není to zadarmo, říká česká maminka z Emirátů

Kritické myšlení, čtenářská gramotnost, eseje od první třídy. Školy v Dubaji jsou skvělé, ale není to zadarmo, říká česká maminka z Emirátů

Jiřina Klírová pracovala 25 let ve školství, 15 let byla ředitelkou základní školy. S manželem, který už je v důchodu a předtím pracoval jako stavař, vychovává dvě dcery. Rodina Klírových se před 5 lety na pozvání manželovy dcery z prvního manželství přestěhovala do Dubaje, kvůli manželovu chatrnému zdraví. Jiřina tu učí české děti češtinu, dcery navštěvují britskou školu. Do Dubaje jsme přišli spolu s mým manželem Pavlem a dvěma malými dětmi, Anežkou a Amelií, před 5 lety, na pozvání příbuzných. Naší pohnutkou byla

Jak vypadá ideální učitel? Tak trochu jako chytrá horákyně. Pohled do útrob učitelské soutěže

„Vždycky je tam pro nás“, „kouč dětských duší“, „učitelka, která učí i srdcem“, ale také „velká medvědice, která pro nás chce to nejlepší“. S takovými komentáři nominovali letos lidé své oblíbené učitele do české odnože mezinárodní soutěže Global Teacher Prize. Probírat se nominacemi je velmi zajímavé čtení a dá se z něj získat pěkný obrázek, čeho si na učitelích nejvíc ceníme. Letos přišlo do soutěže Global Teacher Prize přesně 688 nominací, kolem 500 unikátních – někteří učitelé byli nominováni víckrát. Učitele může do

Když se děti chovají hrozně, nedělají to naschvál. Trestáním je nepřevychováme, tvrdí norský psycholog

„Děti, které mají vážné poruchy chování, nedokážeme převychovat tím, že je budeme trestat. Na to jsou zvyklé,“ říká psycholog Lars Lysker. V Norsku pracuje v jednom z center, které se zabývají pomocí obětem násilí, traumatu a prevencí sebevražd. Pracuje s dětmi a adolescenty, se kterými si jejich rodiče a učitelé nevědí rady. S jakými dětmi pracujete? Soustředím se na děti, které trpí takzvaným komplexním traumatem. Takových dětí je ve společnosti až překvapivě velké množství, ale značná část z nich uniká diagnostice. Jsou to často prostě zlobivé,

Před patnácti lety nadané děti ve škole nikdo neřešil, vzpomíná učitelka. Ty přece pomoc nepotřebují, panovala představa

Jednou, někdy před patnácti lety, se v první třídě u paní učitelky Dagmar Marvanové objevily tři mimořádně šikovné děti. Všechny plynule četly a jí bylo jasné, že asi nevydrží jen tak sedět a koukat celé ty hodiny, kdy ona bude učit ostatní děti slabikovat. Takto nějak začala na základní škole v pražském Chodově péče o nadané děti. Poslechněte si příběh z doby, kdy se ještě neučila Hejného matematika a o nadaných dětech převládala ve společnosti představa, že ty přece žádnou pomoc nepotřebují. Paní

Vylézt na Mount Everest, to bych asi uměl, ale mě teď zajímají jiné výzvy, říká otec pěti dětí a průvodce po Sahaře

Martin Černohorský byl velmi úspěšným manažerem a posléze podnikatelem v onlajnu, jak říká, a kromě toho i zdatným triatlonistou. Když byly všechny výkonové mety zdolány, přišla krize, která vedla ke změně životního kurzu – místo ven dovnitř. Inspirován svou ženou, nyní se věnuje průvodcování zvláštního druhu: vodí výpravy na Saharu, a jde o sebepoznávací cesty. Má pět dětí ve dvou generacích, formálně nedosáhl víc než základního vzdělání a o vzdělání a výchově v dnešní době byla řeč i v tomto rozhovoru.

Každé druhé dítě má zkušenost s kyberšikanou. Rodiče si nepřipouští, že se jich to týká, říká ředitel školy, kde to změnili

Každý druhý žák v Ústeckém kraji zažil kybernetickou agresi. Vyplývá to z dat právě probíhajícího výzkumu Univerzity Palackého. Setkalo se s ní 47 procent dětí, což je o 6 % více, než je celorepublikový průměr. Na ústecké základní škole Mírová jsou si tohoto problému velmi dobře vědomi, a tak se zapojili do programu O2 Chytrá škola, který jim s ním má pomoci. Do budoucna by se dokonce mohli stát jakýmsi „hubem“ neboli poradní školou pro školy v okolí. Urážení a

Dobré, nebo špatné? Debata o domácích úkolech vře i v USA. Proti sobě stojí dva tábory

Ach, ty domácí úkoly. Jsou nutné, nebo zbytečné? Prospívají učení, nebo škodí? Debata nad domácí přípravou dětí zdaleka nehýbe rodičovskou veřejností jen v Česku. Dlouhodobý nejednoznačný vztah s úkoly mají i Spojené státy.  Některé zajímavé body diskuse shrnul článek The Cult of Homework v americkém časopise The Atlantic. Zhruba před sto lety se progresivní reformátoři odvolávali na to, že úkoly děti jen stresují a otupují, takže v některých státech byly na základních školách zakázány. Jenže pak přišla 50. léta 20. století a obavy, že

Učitel není nositelem pravdy, při matematice podle Hejného jsou aktivní hlavně děti. Reportáž z jedné hodiny

Jak probíhaly hodiny matematiky, když dnešní dospělí chodili na základní školu? Po krátkém opakování na úvod hodiny většinou učitel vyložil novou látku a pak se procvičovaly příklady. Hodiny, jaké zažívají dnešní děti, ale můžou vypadat úplně jinak – třeba jako u čtvrťáků na Základní škole Husova 170 v Jičíně. Je 8:55 a v ZŠ Husova 170 právě začíná druhá hodina. Do třídy 4.C vchází se zvoněním učitelka Kateřina Babíková. V plánu toho má dnes dost a pětačtyřicet minut vyčleněných na Hejného matematiku není

Digitální detox – to nejcennější, co můžete naučit své děti. Hned po tom, co to zvládnete sami

Kdysi dávno,  předávno – třeba před 15 lety – jsme četli e-maily jen na monitorech stolních počítačů. Jakmile jsme odešli od stolu, stali jsme se digitálně nedostupnými. V té době jsme snili o tom, jaké by to bylo, mít internet všude s sebou. Dnes tu možnost máme, ale zjišťujeme, že to má svá úskalí. Pokud to vám – nebo vašim dětem – přerůstá přes hlavu, prostě se vypněte. Kouzelné heslo zní: digitální detox. Ti, kdo už ho zkusili, si ho nemůžou vynachválit.