Vánoční tipy na hračky, které děti nenápadně rozvíjejí. Pro potomky architektů, milovníky přírody i pro ty, které zrovna fascinují hovínka

Vánoční tipy na hračky, které děti nenápadně rozvíjejí. Pro potomky architektů, milovníky přírody i pro ty, které zrovna fascinují hovínka

Vánoce přicházejí a děti se těší na dárky, pokud možno ne ty „měkké“. Kdyby bylo na nich, vybraly by si něco, co je hodně chlupaté, hodně růžové, hlasité (nebo to má sugestivní reklamu), ale na hraní to často moc není. A pak jsou hračky, které baví, probouzí zájem a úplně nenápadně rozvíjí to či ono. Pár takových vám poradíme. Začneme od tipů pro nejmenších a postupně dojdeme až k nápadům pro školáky, i když ta nejlepší hračka není věkově omezená. Má

Třídní schůzky: Dříve se rodiče mačkali v lavicích a dostávali zprávu o dítěti před ostatními. A dnes?

Tripartita znamená trojstranné jednání, setkání tří stran. Ve školním prostředí je to nový typ třídních schůzek, u kterých je přítomné i dítě, a nejen přítomné, je tím nejaktivnějším účastníkem. České školy se pomalu loučí s klasikou, při které paní učitelka probírá – nebo propírá – dítě po dítěti před celou třídou zaražených rodičů směstnaných do dětských lavic. Tripartita probíhá diskrétně. Tento formát setkávání s rodiči není již v Česku neobvyklý. Na konci čtvrtletí rodiče opět zamířili do škol, aby zjistili,

Učitelé tráví spoustu času usměrňováním dětí. Umíme jim pomoci, říká vědkyně, která proměňuje školy v Mexiku

Šikana, násilí a velmi slabé znalosti. Tak vypadají školy v Mexiku. Od letošního září se proto všichni mexičtí školáci i středoškoláci systematicky zabývají sebepoznáním, emocemi a osobnostním rozvojem. „Slibujeme si od toho zlepšení školního klimatu, oslabení vlivu gangů i lepší školní výsledky mexických dětí,“ říká Emiliana Rodríguez, jedna z autorek konceptu takzvaného sociálně-emočního učení (SEL). Jak vypadaly mexické školy před tím, než začaly praktikovat sociálně-emoční učení? Mexiko má v celosvětových žebříčcích několik prvenství, jedno horší než druhé – lidé u nás zažívají nejvíc stresu

Jak důležitý je v životě dítěte učitel? Moderní pedagogika ho upozaďuje, ale tradiční kultury ho staví na piedestal…

Děti se mají především učit samy, zní silný hlas v současné pedagogice. Učitel ať je jen jejich průvodce, který jim na této cestě nepřekáží. Stačí, když umí vytvořit správné podmínky, a každé dítě si již svou cestu k učení najde. Učitel maximálně tuto cestu „jistí“ a spíše se celkově upozaďuje. Tradičně se ale role učitele pojímala úplně jinak. Na čem je založené odvěké přesvědčení mnoha kultur, že je na vztahu učitel-žák až něco posvátného a že nejde z opravdového učení vymýtit? Zde je

Jsme sice sportovka, ale dbáme hlavně na vztahy a pohodu, říká zástupkyně ředitele ze školy, kde se rodí olympionici

Snowboardistka Eva Samková, biatlonista Michal Krčmář nebo běžkyně na lyžích Karolína Grohová. Ti všichni sedávali společně v lavicích základní školy na náměstí Míru ve Vrchlabí. „Jsme sice sportovka, ale dbáme hlavně na vztahy a pohodu,“ říká zástupkyně ředitele Simona Grégrová. Sama se nazývá „aktivním nesportovcem“, ale sportovce obdivuje. Už jen proto, že je maminkou olympioničky – a rovněž vrchlabské žačky – Karolíny Erbanové. Jsou sportovní třídy jiné než ty běžné? Velmi. Jsou to individuality, je tam velká soutěživost, prosazování, já já

Ruka je nástrojem ducha: Čím víc dítko počítá na prstech, tím lépe. Výzkumy potvrdily, co je nabíledni

Počítáním na prstech malé dítě začíná, ale jen trochu povyroste, nastoupí na něj rodiče i učitel a snaží se ho od prstové matematiky odradit ze strachu, že jinak počtářsky zakrní. Tak to bývávalo, ale tímto přesvědčením otřásají nové poznatky v neurovědě. Zřejmě je pravdou pravý opak. Což ostatně lidstvo vždy vědělo, než začalo žít pouze v hlavě. Paní učitelka nechce, aby syn počítal na prstech. Co s tím? Tohle dotazování se na rodičovských fórech objevuje pořád celkem často, i když asi již méně

Běžný životní styl je v Hongkongu hektický i pro děti: škola, kroužky, doučování, říká česká maminka

Kateřina Prentice pochází z jižní Moravy. Během studií na obchodní akademii i po maturitě pracovala jako modelka. Se svým manželem Geoffem, který pracuje v bankovnictví, se seznámila v Londýně. Tady se také vzali a narodily se jim tu obě děti – Lucas (8 let) a Emma (6 let). Rodina se před pěti lety přestěhovala do Hong Kongu. Geoff tu pracuje jako manažer, Kateřina je v domácnosti a obě děti navštěvují základní školu Kellett British International School. Můj manžel je Američan, takže doma se mluví

Nenávist se na internetu šíří jako nakažlivá nemoc. Hejtují dospělí i děti

Už jste si někdy četli komentáře v diskusích pod články a na sociálních sítích a říkali jste si přitom – kdo proboha něco takového může napsat? Internet je prostředí, které přímo svádí k tomu, aby si na něm lidé vylévali vztek, frustraci a špatnou náladu. Otázkou zůstává, jak s tím naložit. Byla to jenom fotka v Teplickém deníku, stejná, jako všechny okolo. Noviny na ní představily první třídu Základní školy Plynárenská. Ve třídě ale bylo větší zastoupení arabských, vietnamských a romských dětí, než je

Hlásat pravdu, nebo hledat pravdu, v dějepise? Málokterý učitel má na to odvahu, říká severoirský akademik

Život v rozdělené společnosti Severního Irska dovedl Alana McCullyho k přístupu, který připouští více pohledů na historické události a staví výuku i učení na kladení otázek. To by se mohlo hodit i české společnosti, která je taky rozdělená, i když zatím bez ozbrojených konfliktů. Allan McCully se zabývá výukou historie a přijel do Prahy na konferenci Dějiny ve veřejném prostoru, kterou pořádal Ústav pro studium totalitních režimů. Jeho přednáška i workshop se týkaly práce s kontroverzními tématy v dějepise.  Na konferenci jste