Rusové jsou k hendikepovaným velmi ohleduplní, říká česká maminka žijící v Moskvě

Rusové jsou k hendikepovaným velmi ohleduplní, říká česká maminka žijící v Moskvě

Češka Barbora Vorotynceva žije se svým ruským mužem Petrem v Moskvě. Vychovávají sedmiletého syna Andreje, který má poruchu autistického spektra. Andrej navštěvuje přípravný ročník školy určené dětem s touto poruchou, ale přitom s normální inteligencí. Andrej byl přijat do dvouleté přípravky „podmínečně“. Na přijímacím pohovoru totiž nezvládl skoro nic, co paní učitelky vyžadovaly. I ve speciální škole je velká konkurence a přetlak. Andrej dělá velké pokroky, byl převeden do silnější skupiny, a doufáme, že nás vezmou i do první třídy. Nedovedu si

Děti by se měly ve škole naučit rozumět světu, ne vedlejším větám, říká dlouholetá učitelka. Jedeme na výkon a podstatné nám uniká

Lucie Řehořová má za sebou více než třicetiletou praxi učitelky. Pracovala ve školce, v družině, na prvním i na druhém stupni. Nejraději vzpomíná na patnáct let strávených ve speciální škole pro děti s poruchami učení. „Měla jsem tam třeba holčinu, dyslektičku, která byla na prvním stupni označená téměř za nevzdělavatelnou. Nakonec odmaturovala a teď je na vysoké škole v Kanadě. Takové příběhy mě naplňovaly. „  Jaké děti chodily do vaší školy? Oficiálně jsme byli škola – tedy až druhý stupeň, od šesté třídy

Tvrdohlavá holčička kibicovala maminku. „Dítě může být naším nejlepším učitelem,“ říká rodinná terapeutka

Příběh o tvrdohlavé holčičce a její mamince ukazuje něco jiného, než bychom mohli vidět na první pohled. Děti nám zrcadlí naše slabiny a mohou být naším dobrým učitelem. Je dobré se zamyslet, čím to je, že nás neposlouchají. Další svěží příběh rodinné terapeutky Aleny Sobotové. Maminka sedí s dcerou v kuchyni, pospíchají do školky, ale holčička se loudá. Posunuje si s hrnečkem, prstíkem jezdí mezi drobky. „Verunko, až bude ta velká ručička dole, tak budeme odcházet.“ Holčička zpozorní a začne snídat. V půl s maminkou

Neodhánějte děti od internetu. Spíš jim ukažte, co na něm lze dělat smysluplného. A jděte příkladem

„Mazej od toho počítače,“ hartusí často rodiče v obavách ze závislosti dítěte a v hrůze z času, který u obrazovek a displejů tráví. Na počítači, přesněji na internetu, lze ale dělat i mnoho užitečného. Třeba se učit… Jen se to musíme naučit. Všichni. Kyberprostor neboli internetové prostředí je místo, kde najdeme odpověď na každou otázku. Je to nekonečná knihovna, globální škola i nový veřejný prostor. Ještě nikdy nebylo tak snadné naučit se cizí jazyk, ale i vystudovat prestižní univerzitu na

Jak zjistit, co žák opravdu umí? Portfolio! Alternativa k testování, která skoro nemá chybu

Známkování má své mouchy, to už vědí skoro všichni. Dokonalé není ani slovní hodnocení, vždy může narazit na limity subjektivního pohledu učitele. Ale existuje jeden způsob, jak prokazovat znalosti a dovednosti žáka, proti kterému se nedá nic moc namítnout. Portfolia. Měkký nástroj, kterým jde „natvrdo“ ukázat, co žák opravdu umí, aniž by si při tom musel lehat do Prokrustova lože testování. Ač portfolia prakticky nemají chybu, jsou stále ve školách okrajovou záležitostí. I to má své důvody. Pro dnešní dobu

Chceme, aby řemesla vzkvétala? Nenuťme je dětem ve čtrnácti letech

Zájem o učební obory se snižuje v Česku i v zahraničí. Britský pokus posílit počet učňů ale nevyšel, i když stál hodně peněz. Podle vzdělávacích expertů je hlavním problémem to, že děti ve čtrnácti letech nevědí, čím chtějí být, a jdou na řemeslo často pouze z nouze. Navíc nízká úroveň učňovského školství je činí neatraktivní a komplikuje dětem cestu k případnému dalšímu vzdělávání. Podle Národního ústavu pro vzdělávání je v ČR je zhruba 510 škol, které nabízejí vzdělávání zakončené učňovskou zkouškou. Loni na

Protivné otázky dětí jsou pro mě zajímavé. A zájem, to je láska, říká známý pedagog Pär Ahlbom

Švéd Pär Ahlbom věří na svobodu a intuici v pedagogice. „Když jsme v pořádku my, jsou v pořádku i děti,“ říká. Skutečné učení podle něj  nastává, když jsme v pohodě sami se sebou a nejsme vystrašení. To platí i pro dospělé, kteří jsou s dětmi v kontaktu a své vnitní stavy na ně přenášejí. Zakladatel takzvané intuitivní pedagogiky Ahlbom letos vedl v Česku seminář pro dospělé i děti a při té příležitosti jsme s ním udělali rozhovor. Založil jste školu Solvik, která je v pedagogice pojem.

Rusové mají až posvátný vztah ke vzdělání, nemít vysokou školu je nemyslitelné, říká Češka žijící v Moskvě

Češka Barbora Vorotynceva žije v Moskvě už 8 let. Zavedla ji tam láska k hudbě a zpěvu. Během studií na Moskevské státní konzervatoři se seznámila se svým budoucím manželem Petrem. Dnes společně vychovávají sedmiletého syna Andreje. „Ruský školský systém od začátku do konce se od našeho liší náročností. Nároky na děti jsou mnohem vyšší než v českých školách,“ říká. „Rusové mají až posvátný vztah ke vzdělání, nemít vysokou školu je pro ně nemyslitelné,“ dodává. Náš syn Andrej se narodil v Moskvě, je mu

Život plný zájmových kroužků aneb naše děti mají stejně nabité diáře jako my. Nezblázní se z toho?

Angličtina, zumba, keramika, skaut, dramaťák, plavání. Naše děti mají stejně nabitý diář jako my, a to už na prvním stupni základní školy. Jak přežít kroužky a nezbláznit se z toho? Za našich mladejch let, bejval svět jako květ… a také jsme mívali jako děti o mnoho volnější režim, než mají dnes naši potomci. Někteří z nás chodili do hudebky, další na sport, málokdo měl víc než dva kroužky týdně. V posledních letech se ale zdá, že výchova dětí jsou jakési dostihy a závody