Jednotné přijímačky přinesly desetinásobek práce a mnohem větší stres pro děti i rodiče, říká ředitel Malostranského gymnázia

Jednotné přijímačky přinesly desetinásobek práce a mnohem větší stres pro děti i rodiče, říká ředitel Malostranského gymnázia

Minulý týden proběhly přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Pro mnoho z nich to znamenalo smršť stovek uchazečů a obrovskou administrativní zátěž. „Nejsem šťastný z toho, že se z osmiletých gymnázií stala – alespoň v Praze – záležitost statusové módy. A nejsem šťastný ani z jednotných přijímaček. Je to desetinásobek práce a mnohem větší stres pro děti i rodiče,“ říká ředitel Malostranského gymnázia Tomáš Ledvinka. Letos dostal 650 přihlášek, přijmout může 60 dětí. Letos se vám přihlásilo o 200 uchazečů víc než loni, jak si to

Rok a půl mezi zdravými dětmi nám dal oběma strašně moc, říká maminka chlapce, který po autonehodě ochrnul

„Stát, hoří paní učitelka. Uhaste ji,“ volá na zahradě školky šestiletý Péťa. Sedí ve speciálním kočárku, který tlačí tři další kluci. Pravá ruka, ve které drží pomyslnou hadici, je to jediné, s čím dokáže hýbat. Před třemi lety si při autonehodě poranil míchu. Po zotavení chodil do stacionáře, kde byly převážně děti s mentálním postižením. Teď patří už druhým rokem do třídy Břízek Waldorfské mateřské školy na pražských Petřinách. „Ten rok a půl mezi zdravými dětmi nám dal oběma strašně moc,“ říká

Do pěti let držte dítě od obrazovek dál, pak si k nim s ním sedněte taky. Po dvanáctém roce už neovlivníte nic

Čím dál tím mladší děti mívají fyzické i psychologické potíže spojené s nadužíváním počítačů, mobilů i televize. Jak jim předejít? Kritické je zejména období do pěti let, kdy probíhá bouřlivý vývoj mozku, vytváří se vztah k nejbližším lidem a ustavují se základy zdravého chování. Cílem výchovy by nemělo být děti od digitálních technologií „odstavit“, ale citlivě je do jejich světa uvést. Ideálem je zvídavý, ale bezpečný přístup. Šanci cokoli ovlivnit máte asi do dvanácti let. Rodiče často řeší především to, jak

Za kvalitní školou se Američané stěhují, a pak vozí děti až ke vchodu, říká česká maminka žijící v New Orleans

Julie Urbišová vystudovala etnologii na FF UK v Praze, během studijního pobytu v USA se seznámila se svým budoucím manželem Emrem, který pochází z Turecka. Pracovala jako redaktorka v České televizi, pak se přestěhovala za manželem a s přestávkami už deset let žije s rodinou v New Orleans. Manžel Emre tu vlastní několik kaváren, Julie je novinářka na volné noze. V New Orleans vychovávají dvě dcery. Školství v USA je komplikované téma. Je to složitý systém, který se stát od

Aby fyzikáři učili poutavě a co nejvíc dětí rozumělo světu kolem sebe. Proto vznikl Elixír do škol

Fyzika, to je pro mnoho českých dětí možná taková druhá „matematika“ a jeden z nejméně oblíbených předmětů. Často se učí definice zpaměti, počítají příklady dosazováním do vzorečků. „Já sama jsem ve škole moc nechápala, proč se to mám učit. Za celou svou školní docházku jsem neviděla snad jediný pokus,“ říká Petra Prošková, ředitelka projektu Elixír do škol. „Přejeme si, aby dnešní děti zažívaly fyziku jinak, aby skrze prožitek z objevování a zkoumání lépe chápaly svět kolem sebe.“ Proč vůbec vznikl Elixír do

Čeština dobrý, matika hrůza. Reportáž z přijímaček na osmileté gymnázium s rekordním počtem uchazečů

Téměř dvacet tisíc českých páťáků a jejich rodičů mělo včera a dneska velký den. Psaly se přijímací zkoušky na osmiletá gymnázia. Jejich obliba především ve velkých městech stoupá, například na Malostranské gymnázium v Praze dorazilo téměř 650 zájemců, o dvě stovky víc než loni. „Pokud to takhle půjde dál, budu si muset pro uchazeče příští rok pronajmout protější kostel,“ říká ředitel gymnázia Tomáš Ledvinka. Je úterní ráno, 8.00 a v Josefské ulici na Malé straně to vypadá na menší demonstraci. Oba chodníky

Učitelkou jsem se málem nestala, zpívat moc neumím, říká letošní vítězka ankety o nejpopulárnějšího učitele Zlatý Ámos

Pavlína Kopáčiková z Vacova vyhrála anketu o nejpopulárnějšího učitele Zlatý Ámos, ale stačilo málo, a učitelkou na prvním stupni se nestala. Proč? Práce s dětmi ji celoživotně baví, ráda se jako učitelka učí nové věci, s dětmi sportuje, vymýšlí a tvoří, ale hudební výchova není její silná stránka. A pedagogické fakulty dodnes soudí, že pokud nehrajete na klavír a nepějete národní písně, nemáte na prvním stupni základní školy co dělat. A stejně tak můžete prohrát proto, že ve čtyřiceti neuplavete

Syndrom vyhoření – strašák, který obchází sborovnami. Až 80 % učitelů má nakročeno k vyhoření, tvrdí psychologové

Do práce nastupují s velkým nadšením. Pracují s nasazením, přesčasy jim nevadí, o víkendech i po večerech vyhledávají novinky z oboru. Po nějaké době je ale doběhne chronický stres. Dostavují se pochyby o smyslu práce, obrovská únava, a spolu s ní přichází odpor, zapomětlivost, sklíčenost a nesoustředěnost. Se syndromem vyhoření se nejčastěji setkávají ti, kteří pracují s lidmi, tedy třeba lékaři, sociální pracovníci, právníci – nebo také učitelé. „Oči bez jiskry, za celý den se neusměje, často si stěžuje na únavu, nic ho nenadchne

Děti píšou úkoly v družině, mobil je povolený až na střední škole, říká česká maminka žijící v německém Kielu

Lucie Delsman pracuje jako psycholožka na psychosomatické klinice v německém Kielu, její muž Eric tam vlastní jazykovou školu. Pouze nejstarší z jejich tří dětí se narodilo v ČR, zbylí dva přišli na svět už v Německu. Pochvalují si příjemnou a vstřícnou atmosféru, s níž se zatím setkali v mateřské školce, základní škole i na gymnáziu.   Do Německa jsem odešla před deseti lety za manželem Erikem. Eric je Američan a v Německu založil jazykovou školu. Žijeme v Kielu ve Šlesvicku-Holštýnsku na severu u Baltického moře. Nějakou