Taky závidíte svým dětem, když jedou na tábor? Příště jeďte s nimi. Užijete si to možná ještě víc než v dětství

Taky závidíte svým dětem, když jedou na tábor? Příště jeďte s nimi. Užijete si to možná ještě víc než v dětství

Ranní rozcvička, večery u táboráku, celotáborová hra, vaření na ohni. Taky vám tyhle slova hned rozjíždějí fantazii a nostalgii? Máme dobrou zprávu: můžete to zažít znovu. Jednoho takového tábora pro rodiče s dětmi se už čtvrtým rokem zúčastnila naše redaktorka Lucie Kocurová. A největší zážitek? „Nikdy jsem neviděla na jednom místě tolik teenagerů, kteří se s naprostou samozřejmostí starají o ty nejmenší. Spadl čtyřletý do potoka, spálila si tříletá ruku o kamna, bolí už batole nožičky a cíl je někde v nedohlednu? Nevadí,

Když se muž doma nezapojuje, může to mít jeden skrytý důvod. Brání mu strážkyně brány…

Péče o děti a domácnost leží pořád daleko víc na ženách, a to i když vydělávají oba rodiče. Nabízí se vysvětlení, že mužům to prostě tak vyhovuje a pasivním, nenápadným odporem hájí své výhody. Co když jim v tom ale brání samotné ženy? Tedy ty z nich, které mají syndrom strážkyně brány. Nejedna žena má tísnivý pocit, že odpovědnost za chod domácnosti leží z větší části na ní a že její partner je přinejlepším v roli více méně ochotného asistenta. A

Český stavař postavil a řídí školu v Himalájích. Spravují ji čeští skauti, musí umět všechno, hlavně psychicky přežít v náročných podmínkách

Aby se horské vesnice Himaláje nevylidňovaly, musí v nich být škola. Když děti putují do dalekých internátních škol ve městech, ztratí schopnost žít v horách. A domů se nejspíš nevrátí. Jan Tilinger je stavař a cestovatel. V oblasti Zanskar v indickém Kašmíru vymyslel, postavil a řídí školu v odlehlé horské vesnici. Surya je soběstačná stavba z místních materiálů, kterou začali replikovat i na dalších místech. A žáci ve vesnici zůstávají i jako dospělí. Jak vás to napadlo, postavit školu v Indii?

Jak probudit u dítěte aktivní postoj k životu? Nezlobte se na něj, že často mění zájmy, dejte šanci nudě a inspirujte

„Devadesát procent dětí na našich workshopech hlásí, že mají doma na tvoření jen papíry z tiskárny a penál do školy nebo že mamka nemá čas je naučit udělat uzel při šití,“ říká Veronika Šancová, která se dlouhodobě věnuje rozvoji podnikavosti a digitálních kompetencí u dětí. A tak sepsala pár tipů, jak potomky v téhle oblasti podpořit.  Hned na úvod je třeba říct: žádný univerzální návod neexistuje. Každý rodič ale může udělat hromadu věcí, kterými rozvoj kreativity a podnikavosti podpoří. Anebo

Budoucnost je černá skříňka, staré časy vrátit nejde. Jak se v tom zařídit jako rodič a učitel? Rozhovor s německým lektorem

Dieter Schwartz jezdí do České republiky už léta, jako lektor směru nazvaného „intuitivní pedagogika“.  Své zkušenosti učitele popsal na těchto stránkách například v rozhovoru Německý učitel převzal třídu, která jeho předchůdkyni přivedla na psychiatrii. A uspěl.  Zeptali jsme se ho na podstatu toho, o co na setkáních pod hlavičkou „intu“, vlastně jde. Co je pro vás jádrem intuitivní pedagogiky, účelem setkání, kde působíte jako lektor? Asi zejména rozpoznání vnitřních konfliktů a práce s nimi. Konflikty se spíš než mezi lidmi

Do školky bez pláče. Učitelka radí, jak celé rodině usnadnit ten velký okamžik, kdy se dítě poprvé pustí máminy ruky

Září je blíž než bychom si přáli a pro spoustu dětí to bude chvíle, kdy se v jejich životech něco zásadního změní. Tak třeba se budou muset poprvé pustit máminy ruky a vyrazit do mateřské školy. Učitelka Radka Manová radí, jak na to, aby přechod proběhl co nejlépe. „To, že dítě přechází čistě z domácí péče do té kolektivní, je pro něj obrovská změna, kterou si z pozice dospělého jen těžko dokážeme představit. Je proto dobré a vlastně i nutné na ni dítě

Precizní příběhy Milana Hejného #2 aneb jak se v sedmé třídě děti dopracují k hlubokým matematickým myšlenkám

Přinášíme další krátký pravdivý příběh Milana Hejného o tom, jak se děti učí. Tentokrát jde o ukázku toho, jak se děti samy pod správným vedením dopracují nejen k tomu, kolik dvojic lze sestavit z n prvků, ale také že tato znalost bude propojena na životní zkušenosti žáka, a tedy dobře sémanticky ukotvená (viz. Příběh #1). Nejzajímavější ovšem na tomto příběhu je, že děti už v sedmé třídě alespoň intuitivně pochopí pojem izomorfismus. Z příběhu je opět vidět, že se mýlí ti, co

Ve škole vidíme, co to s dětmi dělá, když doma zažívají násilí, říká učitelka. A tak se rozhodla spolu se žáky uspořádat benefici…

Tři mouchy jednou ranou. Tak by se dala popsat akce jedné základní školy v Praze 6: žáci připravili benefici pro neziskovku, která pomáhá dětem ohroženým domácím násilím, hned v několika předmětech se zamýšleli nad tématem násilí a manipulace, a ještě zažili hřejivý pocit, že i oni dokážou někomu pomoci. „Možná si i uvědomili, že se oproti jiným dětem mají dobře, to taky není na škodu,“ říká učitelka Karolína Valerová, která celou akci vymyslela. Je horké červnové odpoledne a na zahradě základní školy

Když mají děti méně hraček, hrají si zajímavěji. Tipy na proměnu dětského pokojíčku možná využijete už tyto prázdniny

Co dělají rodiče, když jim děti odjedou k babičce nebo na tábor? Mnozí využívají volný byt a čas, aby dětem trochu „provětrali“ a vylepšili pokojíček. Stejně jako redaktorka New York Times a matka tří dětí Karen Barrow. Ta to ale vzala od podlahy a pozvala si domů Simone Davies, specialistku na Montessori pedagogiku. Pokoj dětí Karen Borrow byl plný blikajících a zvukových hraček, barevných knih, panenek, kočárků, kostýmů. Na zdi visely pestré obrázky, které děti – ve věku 7, 4 a