Markéta Kůtková je speciální pedagožka na sídlištní základní škole Mohylová na okraji Prahy. V ní pečuje nejen o děti s nejrůznějšími poruchami, ale i o nadané a mimořádně nadané, někdy se jim říká také přemýšlivé. „Nadané děti bývají odlišné a když se s tou odlišností nepracuje, je riziko, že budou vyloučené z kolektivu, nebo dokonce šikanované,“ říká. Vybrané nadané děti k vám chodí na rozšiřující výuku na hodinu týdně – není to málo? I ta hodina týdně jim nabízí něco, co nemají možnost prožít ve
Internet se čím dál častěji spojuje hned s celou řadou hrozeb. Jednou z nich je závislost. Potenciál vyvolat ji mají prakticky všechny aktivity, které naše děti na internetu dělají. Jak poznat, že je to s nimi nahnuté? A jak si s tím poradit? Uklidnění hned na úvod: O tom, jestli se internet stane pro dítě pastí nebo pomocníkem, rozhoduje jeho osobnost, ale také rodinné zázemí a zájem rodičů o to, co na internetu dělá. Neboli – máme to ve svých rukou. Závislost na
Kristýna Dolejšová je blogerka a instagramová influencerka, známá díky svému projektu Za normální holky. Snaží se na sociálních sítích šířit povědomí o tom, že je v pohodě nebýt dokonalý. Spolupracuje i s Projektem sebedůvěry Dove, navštěvuje školy a s děvčaty z druhého stupně mluví o sebedůvěře a sebelásce. „Jasně, že jsou na začátku především zvědavé, jaká bude ta holka z Instagramu. Pak se ale rozpovídají o svých pocitech a je vidět, jak jsou šťastné, že je někdo bere vážně,“ říká
Studenti dostali téma klimatické krize do médií, ale neměli by se nejdřív dovzdělat a vyrůst, aby do tohoto složitého i kontroverzního problému mohli vůbec mluvit? A zanedbávají účastí ve stávce své vzdělávání, nebo se tím vzdělávají? A co dnešní učitelé: mají, umí a chtějí učit o klimatické změně? Otázky, samé otázky, na které se pokoušeli hledat odpovědi účastníci kulatého stolu Důtka za klima. Některé studenty aktivní ve hnutí Fridays for Future za to jejich učitelé odsuzují a trestají. Třídní důtku
Inteligenci mají v pořádku, jsou přemýšlivé, nemají žádnou poruchu učení ani chování – a přesto ve škole ani doma nestíhají. Učitelé a rodiče je pořád jenom popohánějí. Takové děti s pomalou rychlostí zpracování informací jsou všude kolem nás. „Vždycky tu byly. Ale dřív to tolik nevadilo, společnost dětem umožnovala, aby déle dozrávaly. Jak se ale doba zrychluje, tyto děti selhávají ve škole, trpí úzkostmi a depresemi,“ říká Ellen B. Braaten, neuropsycholožka z Bostonu v USA. Prahu navštívila v rámci konference Dětská psychologie, kde přednášela právě
Mariana Slačálková Otterová před dvěma lety prožila půl roku ve Vídni, odjela tam s mužem Ondřejem a čtyřletou Rózou kvůli manželově studijnímu pobytu. Pak se vrátili do Prahy a po roce a půl zase na dalších šest měsíců odcestovali, tentokrát do Providence, města na východě USA. Srovnání vyhrává Providence. „Rakouské učitelky nikdy nezvýšily hlas, ale my jsme se jich trochu bály i tak, na můj vkus vše moc hrotily,“ říká Mariana. „Pro Američany naopak nic nebylo problém, až jsem byla překvapená.“
Po ukončení vzdělání u svého mistra se tovaryš vydal do světa na zkušenou a zdokonaloval své řemeslo v jiných, vzdálených dílnách. Otrkával se u cizích. To byla od konce středověku běžná součást profesního vzdělávání. EU tedy v principu nevymyslela nic nového, ale putování za pracovní a životní zkušeností do zahraničí masívně podporuje. V období 2014-20 má Erasmus + rozpočet 14,7 miliardy eur. Je to dnes možná nejpopulárnější projekt EU a netýká se jen vysokoškoláků. „Pořadatelem byla španělská škola a nás
Děti se na síti setkávají s šikanou i pornem, asi pět procent českých dětí trpí závislostí. Většina ostatních zažívá digitální stres. „Jde o situaci, kdy dítě sice ještě chodí do školy, funguje, ale už ho nic jiného nebaví. Takové děti s mobily chodí i spát, ale pro neustálá upozornění z aplikací spí povrchně a přerušovaně. Když jim pořád cinkají zprávy, ruší je to. Když ale necinkají, tak jsou v panice – co se děje? Zapomněli na mě ostatní? Hladina stresového hormonu kortizolu je u
V Česku jsou podle odhadů odborníků desetitisíce mimořádně nadaných dětí. Nějakou formu nadání má každé páté dítě. České školy však na takové žáky mnohdy nestíhají pamatovat. Výjimky existují: tak třeba ZŠ Mohylová na pražském sídlišti Stodůlky. Zhruba dvě děti z každé třídy tam docházejí na rozšiřující výuku, která je na míru šitá jejich nadání. Je páteční ráno a v učebně zvané „jazykovka“ se schází čtveřice páťáků – tři chlapci a jedna dívka. Aktivita na rozcvičení: záhadný případ. Detektiva zavolali k sebevraždě. V místnosti byl člověk,