Je Štědrý večer, po bytě se povalují zbytky balicího papíru a celá rodina usedá ke stolu. Vybalujete deskovou hru, kterou donesl Ježíšek. Všichni nadšeně hrají, probírají strategii, nikdo neutíká k jiné zábavě, k mobilu, k tabletu, nikdo nepláče, nevzteká se. Vás to hřeje u srdce. Krásná představa, ale jak jí docílit? Jak vybrat tu správnou hru a zajistit, aby to pro všechny bylo fajn? Nechte si poradit od Radky Mužíkové, která založila facebookou stránku Deskovky pro tři bratry. Her je
Šaty dělají člověka, a pedagoga dvojnásob. Nebo ne? Názory na to, jak formálně mají chodit oblečení pedagogové, se různí. Některé školy mají přísné dress cody i pro studenty. Vzpomínáte, jak vypadala vaše učitelka nebo učitel na základní škole? Pokud jste svou docházku zahájili v 70. nebo 80. letech, pravděpodobně jste se setkali s osobou neurčitého věku, oblečenou do beztvarého oděvu. U dam „letěly“ šaty nebo sukně s halenkou z polyesterových tkanin, jednobarevné i s poněkud psychedelickými vzory. Pánové nosívali trička s límečkem nebo košile –
Tento týden byly zveřejněny výsledky testů PISA, které zkoumají, jak jsou na tom patnáctiletí žáci z téměř 80 zemí světa v různých oblastech vzdělávání. Na prvních místech se tradičně objevují země jako je Kanada, Japonsko, Nizozemsko nebo Finsko. Ve dvou ze tří oblastí ale letos zvítězilo Estonsko, pobaltský stát, který má zhruba stejně obyvatel jako Praha a prošel složitou postsovětskou transformací. Jak je možné, že co se týče vzdělání, je tato malá země v současné Evropě prakticky bez konkurence? Situaci
Česká školní inspekce včera zveřejnila výsledky mezinárodního šetření PISA. Čeští žáci se oproti roku 2015 mírně zlepšili v čtenářské, přírodovědné i matematické gramotnosti. Po propadu mezi lety 2000 a 2009 a následné stagnaci se možná dá mluvit o zvedání ze dna. Zajímavější věci ale vyvstávají, když se podíváme hlouběji do dat. Zde šest – spíše neveselých – zjištění. Pětina patnáctiletých má tak alarmující úroveň čtenářské gramotnosti, že jim to bude komplikovat další uplatnění Každé páté české dítě dosáhlo ve schopnosti číst
Finsko prostě jede! napsal v říjnu na svůj Facebook senátor a ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička. Takové dojmy si odvezl ze senátní návštěvy, při níž byl v hledáčku především vzdělávací systém, který je považovaný za nejlepší na světě. „Finsko se rozhodlo vsadit na vzdělávání a drží vizi bez ohledu na to, kdo vládne. Měli bychom se inspirovat, došli jsme se ke zdi, která se už přelézt nedá,“ říká senátor. Co vás ve Finsku zaujalo úplně nejvíc? Asi to, že finská
Zajímá vás, kam se bude česká vzdělávací soustava ubírat příštích deset let? Nebo byste k tomu dokonce taky chtěli říct své? Můžete, až do konce roku ministerstvo školství sbírá připomínky k dokumentu Hlavní směry Strategie vzdělávací politiky 2030+. Ten bude cestovním plánem, podle nějž se v dekádě 2020–2030 pojede. Než si vytvoříte svůj názor, mohlo by vás zajímat, co na něj říkali experti na kulatém stole SKAV (Stálé konference asociací ve vzdělávání) a informačního centra EDUin. Zde přinášíme zásadní momenty
Dloubání se v nose, skákání druhým do řeči, nezdravení, srkání a mlaskání u stolu… Děti mají široký repertoár otravných zvyků a zlozvyků. Rodičům s nimi lezou neskutečně na nervy, a oni zase dítě rozčilují ustavičným umravňováním a peskováním. Lze vůbec docílit toho, aby se děti chovaly lépe, aniž bychom je pořád „prudili“? „Jako dětský psychiatr jsem strávil neuvěřitelnou spoustu času studiem vývojové psychologie a lidského chování, takže byste asi předpokládali, že znám všechny studie na téma efektivních rodičovských praktik, a
Dnes se učitel upozaďuje, dokonce se mu ani v některých školách neříká učitel, ale průvodce. Pokud jsou děti schopné udělat něco bez něj, má tahle varianta v moderní pedagogice vždy přednost. Waldorfská škola je v tomto ohledu výjimkou. Zde je učitel dominantní, centrální postava. Jaká je za tím úvaha? V prostředí inovativních škol je velmi rozšířená myšlenka, že učitel by měl žákovi pomáhat především tím, že mu bude co nejméně překážet. A skoro to až vypadá, že překáží vždy, když se nějak
Kateřina, Jirka, Karolína, Tereza. Jsou v prvním ročníku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Když vše dobře dopadne, stanou se z nich učitelé a snad půjdou i učit, pokud je vítr neodvane jinam (což se ale absolventům pedagogických fakult stává poměrně často). Co na výběr jejich budoucího povolání říkali rodiče a kamarádi? Jak se jim líbí na fakultě? A jaký by podle nich měl být učitel? Tereza: Všichni se sem vejdeme a je to tu interaktivní „Rodina mi do mých rozhodnutí nemluví,