Začněme legislativou – podle školského zákona (zákon 561/n2004 Sb., § 22, odst. 3, písm. b) jsou zákonní zástupci povinni: „na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka“. Když tedy takové pozvání dostanete, je vaší povinností avizované schůzky se účastnit (pokud k odmítnutí nevedou vážné důvody a pak si musíte domluvit jiný termín). Nicméně nikdo vám nebrání zvednout telefon a zeptat se, čeho se avizovaná schůzka bude týkat, kdo u ní bude a zda má být přítomno i vaše dítě. Nic by nemělo být překvapením, i vy se potřebujete dozvědět, co si případně připravit. Je možné, že vám vedení školy nesdělí všechny informace, nicméně základní rámec byste měli mít k dispozici. Co je rozhodně důležité říci: Neberte pozvání jako svévolný akt školy s cílem „podat“ si vás a vaše dítě. Něco neobvyklého se zřejmě stalo (nepřípustné chování, zhoršení prospěchu) a škola se snaží věc napravit a přijmout opatření, aby se situace neopakovala. Zachovejte chladnou hlavu a dostavte se na avizované setkání.
I když jste se dozvěděli, kdo se jednání účastní, může se vám po příchodu do školy zdát, že jsou pedagogové v přesile. Přišli jste sami, popř. s partnerem a dítětem, ale na místě setkávání se objevuje více lidí ze školy. Rozhodně to bude vyučující, kterého se jednání týká a třídní učitel. Obvykle se účastní i někdo z vedení školy (ředitel nebo zástupce) a často také člen školního poradenského pracoviště (psycholog, výchovný poradce, metodik prevence). Pokud se jednání týká např. zhoršení prospěchu ve více předmětech, může být přítomno i více učitelů. Pokud to tak někdo ze školy sám neučiní, chtějte představení jednotlivých osob i se zdůvodněním jejich přítomnosti. Následně se podrobně seznamte s danou situací, doptávejte se, pokud vám něco není jasné a dbejte i na to, aby se mohlo vyjádřit vaše dítě. Na druhou stranu, pokud vy nebo pracovníci školy cítíte, že něco není pro jeho uši, požádejte dítě, aby se na chvíli vzdálilo. Požadujte udělání zápisu s jasně vymezenými závěry: Co pro řešení situace udělá dítě, co vy jako rodič a co škola. Všechny tři strany by měly mít zájem na zlepšení situace a na možné prevenci. Zápis musí podepsat všechny tři strany a kopii si rozhodně vezměte. Domluvte se zároveň i na dalších krocích, tedy jak a kdy se budete vzájemně informovat o nastavených závěrech.
Po skončení jednání - a pokud je to potřeba – proberte ještě jednou diskutovanou situaci s vaším dítětem. Pokud ale cítíte, že se o problému nechce bavit, nenuťte ho a spíše se postupně dívejte, jak na zlepšení situace pracuje. Vše podstatné by mělo být řečeno na jednání ve škole.
Předchozí text vycházel z toho, že se jednání svolává kvůli nějaké negativní záležitosti. Ale můžete být pozvání (i když přiznejme si, že se to moc neděje) i ke sdělení něčeho pozitivního (významná pomoc spolužákovi, úspěch v soutěži) nebo jako poděkování za pomoc škole (sponzorský dar). U takových událostí je ale důvod předem známý a nevyvolává stres. Pokud se chcete vyhnout „negativní“ schůzce, zajímejte se pravidelně o činnost vašeho dítěte ve škole, účastněte se třídních schůzek a komunikujte s vyučujícími. Řadě negativních věcí se dá předejít.
Co zdůraznit na závěr? Škola i rodiče by měli mít stejný cíl – rozvoj dítěte v rámci co nejvhodnějších podmínek. Pokud na tento cíl budou obě strany myslet a všechna jednání budou konstruktivní, uvedený cíl bude zcela jistě dosažen.